20. ledna 2009 v 14.28, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Gastrozajímavosti, Kam za dobrým jídlem?, Rande s gurmánkouDva komentáře

Štítky: | | | | |

Maďarsko na sněhu – čtvrtý chod ♥

Takhle se to venku třpytilo, když jsme začínali o sobotním ránu vařit. Než Rachad rozpálil kotlíky, bylo všude ledově bílo. Než jsme se posunuli přes tři chody ke sladkému konci, roztálo mezi tím hodně sněhu, snědly se mísy koláčků a kotlíky voňavého jídla, pár bochníků chleba, vyprázdnilo se několik lahví vína a zahřívací pálenky. Na čerstvém povětří všem chutnalo a tak to mělo být.
 
Po dobrém jídle následuje sladká tečka. Co třeba trdelník? Jestli se vám zdá lepší název kürtoskalács – stejně se v obou případech jedná o maďarský originál, který na našem území tak trochu zdomácněl. Protože se peče už dost dlouho, někteří si myslí, že je to naše staročeská specialita. Archivní prameny uvádějí, že koncem 18. století se v moravském kraji usadil maďarský generál a básník József Gvadányi a spolu s ním jeho sedmihradský kuchař, který s sebou přinesl i recepturu na tuto lahůdku.
 
Než se t(p)rdelník upekl, stihla si naše polární expedice uvařit přímo v džezvě úžasnou kávu. Pití kávy má v Maďarsku opravdu dobrou tradici.
 
 
Rozhodně u toho bude psina (a taky zima :o) Když jsme pekli dezert maďarského generála, byla už pořádná tma. Krby stále žhnuly, kynuté těsto odpočívalo pěkně v teple kuchyně na kraji vlažné plotny, tak jsme si ho vytáhli na mráz a začalo se zpracovávat. Potřebujete půl metru dlouhé trdlo, kulatý klacek z bukového dřeva o průměru 8 až 10 cm, na který se těsto natáčí a nad řežavými uhlíky opéká. Povrch se natře ušlehaným vejcem a sype se sekanými ořechy, cukrem, skořicí, někde i strouhaným perníkem, mandlemi. Horký trdelník a horký hrnek kávy v ruce, to bylo přesně to, co jsme potřebovali. Celý den na mrazu byl výkon, který zasluhoval velkou odměnu. A taky byla!
 
Díky všem zúčastněným za milou společnost a za důstojný křest venkovní kuchyně ♥
Díky Rachadovi, který to v mrazu a zimě zvládl s ledovým klidem a profesionálním přehledem ♥
Díky počasí, že Maďarsko na sněhu mohlo být opravdu na sněhu :-)
Vařit doma je po této zkušenosti nuda! Chtělo by to víc takových bláznivých nápadů. Původně jsem si plánovala, že uplácám polární dort!
 
 
Potom jsem si řekla, že mísa koláčků bude působit seriózněji :-) Nepatří do maďarské kuchyně, ale posloužily jako uvítací ceremoniál a na sobotní snídani. Byly dvojctihodné, tzn. že v každém kousku 2 náplně. Jedna zvrchu, druhá ukrytá uvnitř.
 
Když v sobotu ráno dorazila Terezka, přicestovaly s ní ještě 3 velké cukrárenské krabice. Hádejte co v nich bylo? Kdo ji podezíral, že se cestou stavila u pekaře pro chleba a rovnou koupila něco sladkého, tak se přepočítal. Terezka sladké nekupuje, protože ho sama perfektně vyrábí. Jen tak pro zábavu si vymýšlí naprosto nové a zajímavé receptury. Ty klasické dotahuje k naprosté dokonalosti. Dokonce se trefila do maďarského scénáře, což je naprosto úžasné :o)
 
 
Tažený závin z tenoučkého těsta, přes které by se dal přečíst i milostný dopis. Přesně takový, o jakém se čtou legendy. Znalec maďarské kuchyně ví, že záviny jsou chloubou šikovné hospodyňky, která umí těsto hřbetem ruky na velkém stole vytáhnout do úctyhodných rozměrů. K nedělní snídani byl naprosto úžasný! Byly ho rovnou 2 dortové krabice, tj. nejméně 2 rukávy. Co se asi ukrývá za tajemství v té poslední krabici?
 
 
Maďarský koláč s názvem FLÓDNI pochází z židovské kuchyně a je neuvěřitelně zajímavý. Je složený z několika vrstev a prokládá se náplní z nastrouhaných jablek, která se rozvaří a nechají vychladnout. Mák se smíchá s moučkovým cukrem a citrónovou kůrou. Mleté ořechy pouze s cukrem.
 
 
Z těsta se vyválí 5 plátů. Jeden položíme na plech a namažeme ho vrstvou rozvařených jablek, posypeme cukrem a skořicí. Přiložíme další plát a zasypeme ho makovou náplní. Přikryjeme další plackou, na kterou dáme ořechovou směs. Čtvrtý plát byl potřený švestkovými povidly. spodní a vrchní placka je ze syrového těsta a tři uprostřed, které oddělují mák, ořechy a jablka, jsou již upečené. Pro recept si rozhodně zajděte k Terezce nebo nakoukněte na stranu 154 (Culinaria Maďarsko). Výtečné! Terezka je cukrářský machr :-)
Co jsme chtěli, to jsme měli :o) Diplom se neudělovat jen tak, ale za hrdinské činy. Buďme rádi, že jsme to přežili a Rachad vydržel s námi od prvního do posledního chodu.
 
 
Francouzské sýry z Jeanova trezoru dovezla na ochutnání Dáša. V jednom kousku byla cítit celá kozí farma. Pro milovníky kozích sýrů nezapomenutelný zážitek. Takový sýrový skvost se svou vůní pěkně hlásí o slovo. Kdo neokusil, prohloupil :-) Sýrů bylo celé defilé, od měkkých až po tvrdé. Domácí klobásky, sobí salám od Lenky a francouzská paštika ze statku a taky úžasný „rijet„. Helli dovezla pravé domácí máslo, skvělou bryndzu, … já raději nebudu jmenovat, protože každý položil něco neopakovatelného na stůl a tak bych to ani nespočítala.
 
 
Když jsme nemrzli venku, tak se hodovalo v pěkně vyhřátém domě pro hosty. V krbu plápolal oheň, v chladničce se chladilo víno, večer se spalo pod teplou peřinou, tak nás nelitujte. Nic nám nechybělo! :-)
Akci ukončím slovy Stewarta Fentona:
Nejvíc sebevražd se dnes páchá vidličkou a nožem!
já říkám:
Stálo to za to, proto neházejme vidličky a nože do žita!
 
Maďarsko na sněhu – první chod
Maďarsko na sněhu – druhý chod
Maďarsko na sněhu – třetí chod
Maďarsko na sněhu – čtvrtý chod /právě byl zkonzumován :-)

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

Dva komentáře k příspěvku „Maďarsko na sněhu – čtvrtý chod ♥“

  1. tereza říká:

    Dobrý den, moc se mi vaš stránky líbí, ale nejdou otevřít fotografie…to je škoda

  2. Gurmánka.cz říká:

    tereza:

    Díky za upozornění! Už jsem tam obrázky znovu natáhla :-) Byla to asi nějaká technická chyba, kterou jsem přehlédla. Pěkný zbytek adventní neděle :-) Šárka

Zanechte komentář