22. ledna 2009 v 18.03, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Reportáže, S GURMÁNKOU NA CESTÁCH, Z autorčina šuplíkuPočet komentářů: 17

Štítky: | | | |

Suvenýry z dovolené neúnavné gastroturistky

Tyrolsko Gerlos

Všude dobře, tak co doma? Lžu, věřte mi! Domů jsem se vracela docela ráda, protože gastroturistika je věc náročná a jako suvenýr jsem si z ní, krom tisíce fotografií, chutných zážitků, exotických dobrot dovezla i polovinu kufru svršků i spodků, do kterých se nevejdu :-) Když se gastroturistice věnuje poctivě a ničemu se nevyhýbáte, kila navíc si jako suvenýr domů určitě dovezete.

Letos jsem si svou dovolenou moc neplánovala a vydala se dobrodružně tam, kam mě mlsný jazyk táhl. První cílová stanice byla v Tyrolsku, vysoko v horách položený Gerlos. V alpském traumhotelu jsem se svěřila na týden do té nejlepší péče personálu a hotelového kuchaře. Večer zážitková gastronomie, přes den pobíhání po horách. Naprosto ideální kombinace na ostrém čerstvém vzduchu a zážitky na ještě ostřejším hrotu vidličky (dokonalé věci vymýšlí téměř vždy můj muž). I přes dokonalou péči o můj žaludek jsem se vydala ochutnat pár místních tyrolských specialit do stylové tyrolské řeznické restaurace u místního pivovaru. To jsem si nemohla nechat ujít :-) Jestli to za to stálo a co si o rakouské kuchyni myslím, to bych vám ráda řekla v nějaké opravdu samostatné tyrolské reportáži.

Venezia 09

Zhýčkaná týdnem v Alpách jsem se přesunula do Benátek. Odhodlaná celé je prochodit napříč i těmi nejužšímu uličkami. To se mi dokonale povedlo. Benátky jsou labyrintem, ve kterém se bez patřičné mapy v ruce nevyznáte. Ani s mapou to není o nic lepší, ale čím víc bloudíte, tím víc vidíte :-) Nakonec gondoliéři a vodní taxi vás všude pronásledují. Turista, co nevydržel se může nalodit a do cíle se nechat vézt. Večeřet v benátské restauraci je zážitek, kterému se žádný druhý nevyrovná. Vždyť Benátky jsou jenom jedny. Jaderské mořské plody jsou senzační! Možná i nejsenzačnější na celém světě :-) Hlavně ve svých miniaturnějších podobách. Myslíte si, že ke každé rybě patří nutně čerstvá citrónová šťáva? Myslela jsem si to taky. V Benátkách vám citrón dobrý kuchař nepředloží, protože velký podíl na chuti servírovaného jídla mají i ty ingredience, které se do jídla nedostanou :-) Stačí kapka olivového oleje, která čerstvým mořským plodům prospěje ze všeho nejvíc. Nač ten parfém citrónu?

Moc ráda bych si našla tolik času, abych mohla z naloveného materiálu do objektivu naservírovat nějakou chutnou reportáž. Ráda bych si ty okamžiky znovu připomněla a těm, kteří se do Benátek ještě nedostali dala třeba dobrý důvod, proč tam určitě zajet. Kdyby nebylo mého muže, asi bych ty Benátky vzdala. Zaparkovat tam je totiž doslova nemožné! Vydržela bych čekat před sjezdem do podzemních garáží asi tak nejdéle 2 hodiny. To bych brala jako krajní mez. On to vydržel 2.45 minut :-) Ale stálo mi to za to čekání. Večerní Benátky mají nevyslovitelné kouzlo a atmosféru starých časů cítíte z každého kusu kamene, na který se podíváte.

ISTRIA 2009 Rovinj

Když už jsem si čichla k jaderským plodům moře, dostala jsem chuť ty pocity zintenzivnit a tak jsem se přesunula na Istrii do starobylého městečka Rovinj. Musím dát za pravdu mému muži, že vybral ten nejskvostnější cíl na celé Istrii, ze kterého se vzpamatovávám ještě dnes. Ani mi nevadilo, že jsem podstatnou část cestování po Evropě proseděla za volantem. Ty západy slunce, plavby lodí, courání se v křivolakých uličkách dlážděných mromorem nahoru a dolů, istrijské speciality, rušná tržnice a handrkování trhovců o rybky první a druhé třídy si budu ještě dlouho přehrávat v myšlenkách a stýskat si, že na takovou tržnici se zase dlouho nepodívám. Ani jsem se nezmínila o štěstí, že jsme v tomto městečku byli zrovna ve dnech vinobraní. To si každý milovník jídla, vína a dobré nálady musí povyskočit. Tohle město by se mělo jmenovat Ljepi Rovinj. Úžasná architektura starého města dlážděného mramorem, uličky plné umělců a malých galerijních síní, tisíce romantických zákoutí, skvostné jídlo, skvělé víno, … nakonec i holky jsou tam pěkné ljepe :-)

 ISTRIA 2009 Rovinj (386)

Pozitivní roli sehrálo počasí. Bylo téměř prvotřídní! Když už pršelo, tak ukázkově jen ve dnech, kdy jsme byli na cestách a přesouvali se s hromadou zavazadel, která byla od místa k místu stále větší. Gurmánské suvenýry se do kapsy prostě nevejdou. Zjistila jsem, že naše velké auto je vlastě malé :-)

ISTRIA 2009 Rovinj0

Ale i tak jsem doma moc ráda, protože po týdnu a půl si začnu všude stýskat. Tyhle modré dveře mi ty mé „modré domovní“ připomněly.

Jsem ráda, že jsem si svou dovolenou stihla prožít ještě regulerně v pozdním létu. Dnes večer nám již přichází astronomický podzim. Br! Všechny sluncem vonící zážitky mi ještě přijdou k duhu, tak si nějakou reportáž asi neodpustím. Dokud jsem plná emocí, musím zasednout ke stolu a společně s fotografiemi si utřídit patřičné pocity a vybrat ty nejzajímavější. Myslím, že něco se tam najde :-)

Ráda vás všechny vidím a předně děkuji za to, že berete stále ještě probíhající bábovkovou soutěž vážně a hlasujete. Ceny jsou přichystány a jsou opravdu krásné! Už brzy vám je představím.

(Všechny došlé objednávky knihy již byly vyřízeny a vyexpedovány! Díky za trpělivost :-) Od teď jsem zase na nějakou dobu k dispozici. Patřičný pracovní elán jsem ještě asi nestihla vybalit z kufru, jinak si neumím vysvětlit, proč se ještě nedostavil?

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

17 komentářů k příspěvku „Suvenýry z dovolené neúnavné gastroturistky“

  1. coco-choc říká:

    Krásná reportáž. Těším se na pokračování, ale už teď maličko závidím (ale samozřejmě v dobrém :-). Po tak náročném bábovkovém maratonu si dovolenou zasloužíte :-)

  2. Bali říká:

    Šárko, PARÁDA!
    Já ostuda, už jsem skoro měsíc zpátky z Provence a reportáž ne a ne sepsat.
    A že je co vyprávět.
    Myslím, že mne předežene i nadšená Papája, která se teď prochází po francouzských tržnicích, vinicích, typických vesničkách,… ;-)

  3. Gurmánka.cz říká:

    coco-choc: Stejně jsem na bábovky celou tu dobu myslela :-))) Co kdyby z nějakých záhadných důvodů anketa přestala fungovat? Ono těch anketních příspěvků je sakra trochu moc. Kdyby nadšenci nehlasovali, kdo by tuhle soutěž soudcoval? :-) Já bych si to na triko tedy nevzala. Dovolená byla moc fajn, opravdu bodla, ale návraty do běžného všedního dne jdou trochu ztuha. Zatím se do toho nořím opatrně, ale stejně mě to nemine. Zítra jedu pro bábovkové formy do keramického dvora, už je tam prý všichni obdivují, tak ať tam nikoho nedráždí a mám je už hezky doma. Budu na ně muset shánět nějaké šik krabice, aby se daly dobře a bez újmy na kráse transportovat poštou :-)

  4. Gurmánka.cz říká:

    Bali: Ahoj ;-) Na dobrou reportáž není nikdy pozdě! Já si na tu tvou Provence počkám, už se těším. Tvé fotky mají vždycky moc pěknou atmosféru a ta Francie je tvé druhé doma, umíš se na ni podívat z té správné strany. Já na cestách také všechno prošmejdila, zážitky jen tak nevyprchají. Když jo, tak paměť pomohou oživit fotografie. To je spolehlivý způsob, jak si zase pěkně barvitě všechno vybavit a prožít si to znovu. Mrzí mne jen jedno, že jsem se nestavila v Poreči na tenisovém zápase, protože Berdych se Štěpánkem to uhráli fantasticky a my zrovna jeli ten den kolem. Ale to už bych od jedné dovolené asi chtěla moc :-)))

  5. toffo říká:

    Po mojí letošní dovolené se mi stýskalo už v neděli večer, když mi končila. Je zvláštní, že letošní léto tak krásně vyšlo, počasím i zážitky (to v mojí rodině není samozřejmostí) a jsem ráda, že zasahuje podzimu do panování. Na letošní léto budu dlouho vzpomínat.
    Už jsem se těšila na první podovolenkový článek u Gurmánky, a jako vždy – nezklamal.

  6. Gurmánka.cz říká:

    toffo: Kdyby to nakonec dopadlo tak, že má červnová dovolenka na krkonošské Zvoničce by neměla pokračování, vůbec bych se nezlobila :-) Jako tradičně tam bylo fajn. Příjemným bonus pro tentokrát bylo naše náhodné setkání právě tam. To mi připomíná, že jsem dosud nezpracovala reportáž z povedených staročeských hodů, které pro nás hostitelé nachystali. Ach jo, stále je co dohánět. Nyní už mám zase plnou hlavu zážitků čerstvých, ale ke Zvoničce bych se rozhodně vrátit měla.

  7. Carpaccio říká:

    Ahoj gurmánko (nebo spíše gurmetko…?),
    Váš dovolenkový trojboj jsem kdysi také absolvoval ikdyž v obráceném pořadí (Istrie, Benátky, Jižní Tyrolsko) s malou „srdcařskou“ zajížďkou přes Bled.
    Istrii jsem si užíval namísto v Rovinji opět v Piranu (historická perla slovinské riviéry podobného rázu jako Rovinj) zejména v restauraci u přístavu pod starými akáty…
    http://www.burger.si/Piran/Piran_2.htm
    http://www.piran.si
    … a na rybím trhu v Izole (http://www.burger.si/Izola/Izola.htm).
    Ale na Istrii stojí za to i vnitrozemí (Buje, Grožnjan),víno, pljeskavice a hlavně tartufi (lanýže)
    Ochutnala jste v Tyrolsku specialitu „canederli“? Je to zajímavá variace na téma knedliky, podle nichž má i svoje jméno…
    A senzorické požitky v Itálii… ty jsou na celou knihu…(a co jich už bylo a bude ještě napsáno) :o))
    Rád si přečtu podrobnosti ve Vaší reportáži.
    Mějte se hezky.

  8. Ivet říká:

    Zdravím vás Šárko,
    přiznávám, že vás nevděčně flákám. FLÁKÁM – protože běhání po pískovištích s malým teroristou je příjemnější než sezení u netu; NEVDĚČNĚ – protože sklízím úspěchy za vaše recepty.
    Stačí mrknout na vaše stránky a i já, jakýmkoliv kuchařským citem nepolíbená, jsem schopná servírovat výborné jídlo. Díky vaší polévce z červené čočky nevečeříme věčně jen chleba s něčím, díky vašim haluškám byla čerstvá brynza zážitkem, na který stále vzpomínáme. Dneska jsem riskla rajskou omáčku, a i když byla jen s kolínkama, zbaštili jsme ju na posezení a malému se boule za ušima dělaly.
    Sice ještě nemám probraný celý váš archiv, ale už se těším na další recepty, které dokazují, že nemusím stát celý den u plotny a k tomu být kuchařským velmistrem, abych mohla hrdě prostřít stůl.
    A ta vaše bábovková soutěž. Chtěla jsem udělat kamarádce radost a přemýšlela jsem čím, miluje buchty v jakékoliv podobě, takže se s chutí dneska večer pustím do pečení. Inspirace je dost a ty perníkové bábovičky s povidlím určitě vyzkouším. A hned o víkendu možná mravenčí bábovku.
    Díky, že jste!

  9. Pivli říká:

    Vítej zpět, Šárko, ze zasloužené dovolené!
    Moc hezký článek, určitě to byla dovolená plná nevšedních zážitků. Ale nevěřím, že bys Ty na dovolené přibrala!!!
    Vždyť ochutnáváš jen decentně a navíc, jak píšeš – zážitkovou gastronomii střídalo chození po horách. :-)))

  10. Gurmánka.cz říká:

    Ahoj Carpaccio,
    takový dovolenkový trojboj je dokonalá kombinace křehkých vjemů ducha i hmatatelných okamžiků, protkaných voňavou místní kuchyní. Istrie zůstala zatím v mnohém neobjevena, ale jsem ráda, že jsem nahlédla. Srdce zaplálo :-) Díky za všechna další doporučení, kam se ještě „příště“ podívat, aby se můj obraz pomalu skládal jako mozaika.

    Rakousko mě nezklamalo a na senzorické požitky italského Trentina se jen tak zapomenout nedá, … „canederli“ – místní knedlíky, „strangolapreti“ – chutné šišky, „luganega“ – úchvatné klobásky, … zdaleka jsem nestihla ochutnat všechno, co bych chtěla, ale vím, že se tam vrátím :-)

    Mějte se hezky a díky za komentář, Šárka

  11. Gurmánka.cz říká:

    Ivet:

    Děkuji za moc milý komentář, protkaný tolika komplimenty, ze kterých mi jde hlava kolem :-) Zcela upřímně mám radost, že mé stránky jsou praktickým pomocníkem k tomu, aby lehce popostrčily k chutnému výsledku, který se vaří na plotně či peče v troubě někde „jinde“ :-) To, že to vyjde, je dostatečným poděkováním za mou snahu recepty předávat dál, aby sloužily svému účelu, ale není to jen má zásluha. Každá pochvala z úst strávníků patří zcela plným právem tomu, kdo jídlo nachystal (bez ohledu na to, kterým receptem byl inspirován). Nebýt dobré vůle, trpělivosti, chuti a zručnosti se v kuchyni trochu namáhat, to vše okořeněno špetkou lásky k vaření, zůstala by každá plotna studená. Jsem ráda, že se tu najde něco, čím se trefím do chuti a ještě raději, že máte chuť nejen recepty vyzkoušet, ale přijít o tom prohodit pár slov. Pochvala navíc je tím nejpříjemnějším bonusem.
    Díky za moc milý vzkaz, Šárka ;-)

  12. Gurmánka.cz říká:

    Ahoj Pivli, ráda tě vidím!
    V rámci poznávání musí člověk i trochu riskovat, tak jsem se žádnému pozoruhodnému zážitku nebránila (ani těm, které bych bez příboru v ruce nepochytila). To vše prostřídáno mírným pohybem, dalo se to vydržet :-)))

  13. Radka říká:

    Ahoj Šárko,
    chtěla bych se také připojit k pochvalám, Tvé recepty čtu už nějakou dobu a musela jsem si koupit i knížku – přiznám se, že hlavně kvůli povidlům, ale vůbec se nezlobím, že jsou i tady – ta knížka stojí za to úplně celá;-)
    Mohla bych poprosit o radu tu nejpovolanější? Na povidla se chystám, ale mám problém – bydlím teď provizorně a nemám velký hrnec. Napadlo mě teda, že bych mohla povidla péct v troubě v pekáči. Jde ovšem o takový ten starý zašlý pekáč – nemusím se ani tak bát připálení? Druhá otázka se týká pečení. Pokud to jde, jakou bys volila teplotu a program? Jsem kuchařka-začátečnice, bojím se v tomto případě jen odhadovat, protože beru darované švestky jako poklad, který nesmí přijít nazmar;-)
    Moc děkuju. Radka

  14. Radka říká:

    Jejda, teď vidím, že jsem odpověděla to špatné sekce, takže to okopíruju správně. R.

  15. Gurmánka.cz říká:

    Radka:
    Jejda, asi jsem tento komentář přehlédla, to se moc omlouvám. Radko, doporučuji ti přečíst si rady přímo pod článkem o povidlech. Já povidla též bez problému peču v troubě, tak by s tím neměl být problém. Ale ten hrnec, pokud je trochu víc zašlý a zub času mu nahlodal povrch, nebude asi tím nejideálnějším, co by se mělo použít. Ale takhle z dálky se radit nedá, chce to vyzkoušet a nebát se toho. I když na druhou stranu riskovat darované švestky by se mi taky nechtělo. Pokud jde o teplotu trouby, nastavuji ji na 140 °C a volím program horkovzduch, ale … není trouba jako trouba, já mám doma spolehlivou Siemensku, kde mohu využít i rychlé ochlazování, ale v případě povidel jednoduše nastavím teplotu a vložím hrnec. Nejčastěji dělám povidla (bez míchání) na kamnech, protože se lépe odvařují a houstnou. V troubě mezitím chystám pečené hruškové kompoty, čímž je má kuchyně zcela vytížená a plná ovocné vůně :-) Omlouvám se za pozdní odpověd! Šárka

  16. Zuzana Karibova říká:

    Dobry den. Hledam na internetu recept -CARPACIO OVOCNE- Budu Vam vdecna za par receptu. Dekuji pedem za odpoved. Karibova.

  17. Gurmánka.cz říká:

    Zuzana:

    Dávám přednost originálu, tj. přípravě z hovězí svíčkové, ale ani ovocná verze by nemusela být složitá, když nám momentálně chybí recept. Tence krájené plátky např. čerstvého ananasu, pokapané kokosovým mlékem s kapkou alkoholu, posypané praženými ořechy a hrstí nasekané meduňky + špetka pravé vanilky nebo jiného vhodného koření. Třeba takhle … nebo i jinak :-) Ovoce by mělo být nakrájené na tenké plátky a před podáváním pěkně vychlazené. Upřímně řečeno bych tuhle ovocnou variantu nespojovala s názvem „carpacio“, ale prosti gustu žádný dišputát. Tento pokrm má dnes mnoho podob. Od masa všeho druhu počínaje (hovězí, telecí, kapr, losos) až po čerstvé houby, červenou řepu a … kuchaři jdou s odvahou ještě mnohem dál :-)

Zanechte komentář