5. ledna 2009 v 17.17, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Sladké hříchy, Zahrada a bylinkyPočet komentářů: 25

Štítky: | | |

Voňavá jablečná žemlovka

jablečná žemlovka
O tom, že žemlovka nemusí vonět jenom jablky, ale třeba i morkem. Taky o tom, že nesnědená vánočka se může rychle proměnit ve voňavou jablkovou žemlovku. Pokud není vánočka, zaskočí za ni s klidem veka nebo rohlík. Než začnete spřádat tento kuchařský plán, namočte hrst rozinek do rumu, protože právě ony vykouzlí neodolatelnou vůni a na pečenou jablkovou žemlovku, známou též pod názvem „semlbába“, se vrhne každý, kdo projde vaší kuchyní. Je to sladký hřích, který stojí za to.

Na starých jídelních lístcích se toto prosté jídlo objevuje již v roce 1923 (Radniční sklípek v Chebu, který byl považován za jednu z nejvznešenějších restaurací) a s jistotou můžeme tvrdit, že bavorské i české hospodyňky sladkou nadýchanou dobrotu připravovaly již dávno před tím, než si páni restauratéři všimli. Stejné oblibě se těšil i císařský trhanec, ale nerada bych přeskočila prostou žemlovku a nechala ji zastínit trhancem z císařského dvora. I když se budu věnovat receptu na žemlovku plněnou jablky, je dobré si připomenout, že není nutno zůstat jen u jablek. Žemlovka se prokládá i jiným ovocem, které sezóna nabízí a dokonce i houbami.

jablková žemlovka1
Jablková žemlovka s tvarohem podle mě

Podle zvyklostí se žemlovka může dělat velmi různě, ale já dávám přednost křupavé variantě, kterou nadlehčí prošlehaný tvaroh s vejci a pečivo není zbytečně moc mlékem promáčené.

Potřebujeme:
  • zapékací nádobu střední velikosti
  • 1 menší vánočku (nebo veka či bílé pečivo)
  • 5 šťavnatých jablek
  • hrst rozinek (nejméně 1 h namočená v rumu)
  • jádra vlašských ořechů
  • 100 g másla
  • 1 lžičku mleté skořice
  • 1 lžíci moučkového cukru
  • 1 vanilkový cukr (kapka vanilkové esence je trochu luxus, který za to stojí)
  • 2 vejce
  • 250 g měkkého tvarohu
jablková žemlovka2
Pokud není pečivo (vánočka či jiné) moc tvrdé, tak mlékem nevlhčím. Spolehnu se na tvaroh a šťavnatá jablka. Zapékací nádobu vymažu plátkem másla a na dno vyskládám tenké plátky vánočky (měly by být tenčí než 1 cm) a pokryji jimi celé dno. Na plátky pečiva pokladu tenké plátky másla. Oloupaná a jádřinců zbavená jablka postrouhám na plátky a rozložím je na pečivo v pěkně husté vrstvě. Posypu skořicí, moučkovým cukrem a poházím nalámanými jádry vlašských ořechů. Čím jsou kousky ořechů větší, tím je mám raději. Natáhnou trochu jablkové šťávy, která provlhčí i vánočku a celý pokrm tím získá noblesní chuť. Určitě dejte přednost dobrým jablkům, která jsou ještě plná chuti a poházejte je rozinkami. Měkký tvaroh rozšlehám s vejci a přisladím moučkovým cukrem s přidáním vanilkového (nechci provokovat vanilkovou esencí, ale jednu kapku i do žemlovky si naordinuji). Když je z něj hladký krém, je čas na rozinky v rumu. Přidám je k tvarohu i s několika lžičkami rumu a směs naliji do zapékací misky. Potom už stačí závěrečná vrstva vánočkových plátků, na každý kousek dát tenký plátek másla a šoupnout do horké trouby, kterou jsme zahřáli na 180 °C. Za 35 až 40 minut je pečeno a můžeme si sladce naposledy zahřešit. A nyní už je vážně čas, dát si nějaké novoroční předsevzetí. Třeba to, že sladkých hříchů budeme páchat méně.
jablková žemlovka 3
Můžete se přesvědčit, jak krásně se vánočka opeče, když se na ní v horké troubě pomalu rozpustí máslové plátky. Kdyby byla moc mlékem navlhčená, neudělá zlatou křupavou kůrku. Nepřirozeně žlutá barva tvarohu je způsobena přirozeně čerstvými a domácími vejci od šťastných slepic, které pobíhají na sousedním dvorku :-) Kdybych nedostala nápad upéct si jablečnou žemlovku, skončila by vánočka nejspíš ve slepičím zobáčku, aby z těch Vánoc i slepice něco štědrého měly.
jablková žemlovka4
Možná se u vás žemlovka/semlbába dělá trochu jinak. V mléce se rozmíchají žloutky a do mléka se namáčejí jednotlivé plátky pečiva. Tvaroh vynecháváte docela a na povrch žemlovky se ze zbylých bílků ušlehá snít, aby žemlovka měla bílou sněhovou čepici. Před pečením rozpustíte máslo a žemlovku jím přelijete. Je jasné, že to jde i jinak, ale já jsem si postupem doby vytvořila tento snadný recept, který neztratil nic ze svých půvabů a žemlovka/semlbába je voňavá, křupavá, prostě k sežrání. Chutná je i studená a protože se krásně krájí, můžete si ji vzít jen tak do ruky a pochutnávat si na sladkém jablkovém sendviči, který se vám v ruce nerozpadne a každé sousto krásně křupne. Jestli je mezi vámi nějaký majitel alespoň jednoho jablečného stromu podzimní odrůdy, jistě o recept na voňavou žemlovku nemá nouzi a uskladněná jablka jsou stále v dobré kondici. Tohle prosté jídlo se stole bude dobře vyjímat a ruku na srdce, kdo by voňavým jablkům v této podobě odolal? Možná jste vyznavači tmavého pečiva a v receptu o něm není ani zmínka. Můžete klidně vyzkoušet i celozrnnou variantu, mě nadchla taky. Tvaroh používám tak nějak ze zásady nízkotučný, sladit lze i medem. Krásnou žlutou barvu tvarohu vykouzlí jen vejce domácí, ale o barvu v tomto receptu jde až v druhé řadě. Vůně pečené žemlovky vykouzlí domácí pohodu a zahřeje po těle i na duši. Recept na lednový zasněžený den jako dělaný!
jablečná žemlovka5
Pro fajnšmekry:
Ze staročeské kuchyně pochází nevšední receptura na žemlovku s morkem. Morek se useká s rozinkami, popřípadě s pomerančovou nebo citrónovou kůrou a 2 lžícemi cukru. Morková nádivka se klade mezi dvě vrstvy navlhčených housek. Vše se zalijeme mlékem, ve kterém se rozkloktají 2 celá vejce a v dobře rozpálené troubě zapečeme. Nemáte pocit, že i staročeská kuchyně umí být poněkud extravagantní? Co vy a žemlovka? Já na ni čas od času dostanu chuť, ale jsem konzervativní. Nejčastěji to dopadne tak, jak vidíte na fotografiích. Jak jinak, když těch jablečných stromů máme víc než jeden. Leden je jako stvořený k tomu, abychom si upekli nějaký ten horký jablečný moučník a dali s k němu třeba punč nebo čaj s rumem.
Ještě otázka: „Berete takovou jablečnou žemlovku za plnohodnotný oběd či večeři, nebo ji necháváte v kategorii moučníků? Tzn., že na řadu přijde až když složíte nůž s vidličkou na talíř po hlavním chodu. Dáte si ji jako sladkou závěrečnou tečku po dobrém obědě nebo večeři?“ Staré české moučníky jsou prosté, ale na talíři sedí vždy s noblesou. Kdy jste si naposledy dali obyčejnou jablečnou žemlovku? Nebo si ji snad pamatujete jenom z dětství?

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

25 komentářů k příspěvku „Voňavá jablečná žemlovka“

  1. Pivli říká:

    Tedy, tohle je absolutní blaho! Žemlovka s jablky, tvarohem, oříšky a rumovými rozinkami!!! Nebýt po svátcích, jdu do ní.
    Teď ale musím chvíli dát oraz, bylo toho dobrého papání ažaž. Ale určitě na žemlovku dojde.
    Jablíčka miluji ve všech podobách. te´d ulítávám na beránčí vlně. Návod jsem dávála u Cuketků. Dopručuji, krásně zahřeje a chutná skvěle.
    A na žemlovku podle Tebe, se Šárko rozhodně chystám!

  2. Gurmánka.cz říká:

    Pivli:

    Říkám si, že je to fakt trochu provokace, prezentovat sladkou recepturu, když jsme po vánocích všichni přeslazení :-) Tak nějak jsem si řekla, že právě tento recept by se na leden hodil. Běžím se honem podívat na beránčí vlnu k Cuketkům. Jestli kvůli tomu neusnu, máš mě na svědomí!

  3. Yva říká:

    Zvyk je železná košile, a tak si dám bez problému žemlovku klidně k obědu, ale vysvětlovat ojedinělý koncept „dezert jako hlavní chod“ i takovým sladkomilcům, jako jsou Američané, je naprosto zbytečné. Cože? Žádné maso?? A že takových jídel v české kuchyni máme! Rýžový nákyp, buchtičky se šódó, ovocné knedlíky, nudle s mákem, třeba ten trhanec… určitě by se jich dalo najít ještě mnohem víc. Ta Tvoje žemlovka vypadá náramně lákavě a nejlepší na ní je to, že něco, co „zbylo“, je v ní znovu postaveno do hlavní role. :o)

  4. Gurmánka.cz říká:

    Yva :
    Vážně těmi sladkými jídly česká kuchyně hýří až nemravně :-) … šišky s mákem, škubánky s mákem, lívance, koblihy, vdolečky, palačinky, krupicová kaše :o))) Aby toho nebylo málo, dělávám na přání mých dávno přerostlých dětí zapečené nudle s tvarohem a kokosem. Nejsem zrovna sladkomilec, ale sem si taky uďobnu. Nedávno jsme se u nás doma shodli, že taková krupicová kaše k večeři by nebyla k zahození. Tu už jsem nevařila ani nepamatuji :-)

  5. Bali říká:

    Jééé, krupičná kaše!!!! Tu občas žebrám na mamce, když tam přespim :-)))
    Šišky s mákem jsem měla nedávno k obědu a manža to odmítl jíst. To mu připadala fakt divná kombinace.
    Ovocné knedle si dá jen jako dezert, vdoleček nebo palačinky taky. To já si to dám ráda i na oběd, k tomu kakao; ááách, to je jako v dětství ;-)
    Teď budu nějaký čas sama doma, tak se na takových jídlech vyřádím. Plus dobroty od mamky a babičky ;-)

  6. Helli říká:

    Krupicovou kaši si dělám ráda dodnes, sypu ji ale strouhaným perníkem namísto kakaem. Šiškám s mákem se u nás říkalo šlejšky, ty taky MOC miluju. A nebo nudle s mákem. Nejlíp ale chutnaly od babičky.

  7. Pivli říká:

    Pohádka mládí!Nojo, Hezky s máslíčkem, skořicí a kakaem.
    Helli: šlejšky taky můžu. Škubánky nejraději s máslem a cukrem. Když zbydou, opéci je. To je vzpomínka na dětství. :-)))

  8. Helli říká:

    Pivli: škubánky se u nás kupodivu nikdy nevařily – ani babička, ani maminka. Nikdy jsem je nejedla. Mám čeho litovat?

  9. Bali říká:

    Helli, to tedy máš!!! Škubánky miluju, dělávala je babička, s rozkvedlaným mléken nebo smetanou a brusinkama. A zbytek se druhý den opekl na sádle, uf, slintám ;-)
    Tak to mám ráda, ale nenapadne mi to uvařit doma. Ale od babičky je to prostě takové jiné.

  10. Helli říká:

    Bali: tak to se budu muset vnutit k někomu, kdo je umí. Abych pak věděla, jak má vypadat správný výsledek, až se o ně budu – možná – snažit někdy sama. :-)

  11. Pivli říká:

    Helli: nojo, škubánky jsou dobrota. A jejich příprava není složitá. Hlavně pořádně propařit mouku a pak to jde samo. Ale jak píše Bali – zbytek škubánků, osmažený do zlatova na sádle nemá chybu. Babička k tomu dělávala meltu. Tu si občeas taky udělám, jenže to není tak docela ono. Ale stejně mi to dětství připomene…:-)

  12. Helli říká:

    Meltu mám ráda. Babička jí mívala celý den na plotně, aby byla teplá nebo aspoň vlažná. Drobila si do ní rohlík nebo chleba. Od ní jsem se to naučila taky a chutná mit to dodnes.

  13. Pivli říká:

    Ano, ano. Babiččina obligátní svačina. Babičko, co máš k jídlu? Nalámáno do mlíka (kafe). Čerstvý chléb, nalámáný v mléce nebo meltě chutná neobyčejně dobře! :-)))

  14. Gurmánka.cz říká:

    Vy provokatérky :-) Jak říká Dáša, recepty od babiček, to je prostě jiné kafe. Zvláště když nám to naservírovaly pěkně rovnou pod nos. Škubánky jsem dělala loni pro knihu, ale nemělo to tu kouzelnou atmosféru, jako ji pamatuji z dětství. Byly dobré, ale nakonec jsem našla ještě inspiraci, co se zbylým škubánkovým těstem. Slaná varianta mi šla k duhu a letos je zase určitě vyzkouším na nějaký jiný „slaný“ způsob.

    http://dolcevita.blog.cz/0807/letni-kolacky

  15. Pivli říká:

    Koláčky vypadají úžasně, na léto ideální recept. tyjo, dostala jsem na ně děsnou chuť. tedy na škubánky v jakékoliv podobě. Tak půjdu raději spát a nechám si o nich třeba zdát. :-)))

  16. Gurmánka.cz říká:

    Pivli: Nechat si o dobrém jídle jenom zdát, to by byla ta nejlepší terapie, kterou bych si měla v tomto období dopřát. Vánoce asi na každém z nás zanechaly stopy a mám pocit, že jsem línější a pohodlnější. Ze všeho nejraději sedím doma u krbu a nechce se mi z domu vystrčit do té zimy ani nos. Dnes jsem dostala chuť na palačinky, tak sladké téma pokračuje a to není dobře :-)

  17. Pivli říká:

    Nojo, tak teda dobře. Zítra budou škubánky! Nedá se nic dělat. :-)))

  18. Gurmánka.cz říká:

    Pivli :-) Já když si dělám plány, tak z nich většinou sejde. Co bude k obědu či večeři, záleží dost často na mé náladě. Ale o to víc mě to baví, protože ani já sama nevím, co mě napadne. Když jsou doma po ruce dobré zásoby, není problém experimentovat. Dnes jsem zůstala taky u brambor, ale škubánky to nebyly. Udělala jsem si paprikovou bramborovou kaši a rybku v parmezánu. Brambory prostě nikdy nezklamou :-)

  19. Pivli říká:

    :-)))
    Škubánky byly k obědu. Spolu se silnou hovězí polévkou, která by porazila i toho vola. Ještě zbyla na zítřek, po vydatném proběhnutí se psem přijde k duhu.
    Zbytek škubánků jsme měli k večeři, opekla jsem je na trošičce vlastnoručně vyškvařeného sádla a k tomu miska našeho kysaného zelí. Bylo to prosté, velmi chutné a měla jsem ze všeho dobrý pocit.

    Zítra chystám kapříka, dle Tvého receptu, jen místo čerstvých bylinek dám asi sušené, protože nevím, jak budou vypadat ty naše chudinky na balkoně, až je zítra vymotám z netkaného textilu a bublinkové folie. Je fakt zima!

  20. Pivli říká:

    Kapr byl naprosto fenomenální!!! Nezbyl ani ten pečený česnek. Odfoceno, pak si dovolím dát odkaz na stránky.
    Děkuji za báječný recept. :-)

  21. Gurmánka.cz říká:

    Pivli :-)

    Ty jo, u vás se panečku vaří samé dobroty! Nedá se nic dělat, na doma vyškvařeném sádle jsou opečené škubánky delikatesní. Kysané zelí přidá vitamíny do zásoby a jídlo se rázem katapultuje do kategorie „zdraví prospěšných.“ Silná hovězí polévka zažene všechny bacily, které by náhodou měly chuť přijít na návštěvu :-) Já jsem si nevařila pořádnou polévku a proto si na mě dovolila lehká chřipka. Mea culpa!

    Kapřík pečený s česnekem je prima záležitost. V záloze mám ještě jeden recept na dokonalou úpravu kapra. Jezdím do třeboňské restaurace Šupinka, kde specialitou podniku jsou právě kapři a jiné sladkovodní rybky. Už jsem to jídlo jedla tolikrát, že jsem rozklíčovala tajnou recepturu a připravila si ho i doma. Vyrazit do restaurace má trochu jinou atmosféru, tak si na kapříka podle pytláka Říhy zase příště zajedu, ale recept na stránky určitě někdy dám :-) Ovšem je doba zabijaček, tak masové téma má přednost.

  22. Pivli říká:

    Kapr před:
    http://pivli.webovastranka.cz/image/1272/14913_P1030036.JPG
    kapr po:
    http://pivli.webovastranka.cz/image/1272/14915_P1030040.JPG

    Fakt byl znamenitý!!!

  23. Gurmánka.cz říká:

    Pivli :-)
    Kapr „před“ vypadá noblesně / kapr „po“ naprosto pompézně (vážně jsou to moc pěkné fotky, česnek je jako vždy velmi fotogenický); a to ještě nevíme, jak bude chutnat kapr v tuto lednovou sobotu! Doufám jen, že nám sousto z kotlíku do pusy cestou nezmrzne :-)

  24. Pivli říká:

    Děkuji, jen jsem se držela PŘESNĚ Tvého receptu. Máme známého rybáře a ten nás pravidelně zásobuje čerstvými kapříky. Loni začali brát až ke konci podzimu, do té doby nosil samé outleje. Na pečení to moc není, ale polévka výborná! Na mrazáku máme ještě pěknou zásobu, tak pak vyzkouším něco po maďarsku. ;-))) Vánoční kapr byl letos tak dobrý, že jsem si při večeři přidala! A to sním vždycky tak max.2 porce za celé svátky. Letos se po něm jen zaprášilo. A to nám ho přinesl v listopadu, já ho vykostila (co jsem zvládla) a filety zamrazila. Pomalým rozmražením byl „jako nový“ a opravdu velice chutný.

    Rande s gurmánkou začíná vypadat trochu opotřebovaně. Ač s knihami zacházím slušně, myslím si, že jistá opotřebovanost je pro kuchařku ta nejlepší vizitka!;-)

  25. Gurmánka.cz říká:

    Pivli : Co se týče opotřebovanosti kuchařských knih, taky si myslím, že ohmatanost jim sluší :-) Ty nejlepší staré kousky z mé knihovny jsou sympaticky ošuntělé, ale pořád se z nich je co učit. Je to už hodně dávno, co jsem nakládala kapra na salát. Recept jsem dostala jenom v ústním podání od jednoho rybáře od Strakonic, k tomu asi 8 celých kaprů a vezla jsem tento náklad domů do velkoměsta :-) Cestou jsem přemýšlela, jestli mám ryby někomu darovat nebo je raději vyhodit. Měla jsem z toho fakt panickou hrůzu. Nikdy předtím jsem nic nenakládala. Tenkrát se mi povedlo naložit kapra tak dobře, že jsem tomu sama nevěřila. Drobné kůstky se rozložily, sladkokyselý nálev lehce zahoustl, jemná vůně koření se vznášela nad každou otevřenou skleničkou. Lepší rybí salát jsem vážně nikdy nejedla. Stačila trocha cibulky, naložené zeleniny a lžíce chutné majolky. Říkám si, proč jsem se nepokusila o rekonstrukci tohoto starého případu, když dnes v těch jižních Čechách pár let bydlím? :-)

Zanechte komentář