20. Duben 2010 v 16.31, napsala Šárka Škachová • Rubrika: V kuchyni s Anuší Kejřovou (podle starých kuchařských knih vaříme poctivou českou klasiku) • Počet komentářů: 14
Kuře na paprice podle Anuše Kejřové

Slepici nebo kuře na paprice? Já mám ráda oboje. Podle tradice musí být „s noky!“ Na tradice nešlapeme, noky budou! :-) Tento recept nemohl chybět ani ve slavné Zlaté úsporné kuchařce Anuše Kejřové. I když to nebyla slepice ze dvorku, kuře na paprice požívá téměř stejnou slávu a věřím tomu, že mnozí z nás už hodně dlouho neměli možnost ochutnat maso slepičí. Já osobně na něj nedám dopustit. Je tmavší, voňavější a nevyčítám mu ani to, že při přípravě si na finále musím o něco déle počkat. Kdo si počká, ten co dočká. Než z kuřete doroste slepice, taky to trochu trvá :-) Ať už budete vařit na paprice to i ono, dejte důraz na papriku. Měla by se pekelně červenat, na jazyku slaďoučce rozplývat a malinko štiplavě poškádlit a zatraceně svůdně vonět! Kvalitou použité mleté papriky tohle jídlo katapultujete do gurmánského nebe. Spolehněte se na tu, která má maďarskou povahu a podívejte se na ní z té sladší stránky. Ohnivě temperamentní papriku bych s tímto jemným jídlem dohromady nedávala :-)
Jak se slepice/kuře na paprice dělávalo o století zpátky se dozvíte právě teď. V podstatě úplně stejně :-) Knihou zalistovala Alena a vybrala tento tradiční a oblíbený recept. Tímto jí dávám slovo.

Kuře na paprice podle Anuše Kejřové
Zbyla mi pečená kuřecí prsa, tak jsem zalistovala kuchařkou a narazila na recept.
- vařené (pečené) kuřecí maso
- 1 střední cibule
- 1 – 2 lžíce másla
- mletá sladká paprika
- sůl
- vývar nebo voda s kostkou slepičího bujónu
- 1 zakysaná smetana
- vrchovatá lžíce hladké mouky
- troška citronové šťávy
Cibuli jsem nakrájela najemno, dala jsem ji do kastrolu na rozehřáté máslo, krátce osmahla.

Přidala jsem nakrájené maso bez kůže a zasypala 1 lžičkou mleté papriky, kterou jsem opatrně orestovala, zalila vývarem a 5 minut provařila.

V zakysané smetaně jsem rozmíchala lžíci mouky, vložila k masu a vařila jsem aspoň 10 minut.

Pokud by byla omáčka moc hustá, zředila bych ji vývarem nebo mlékem. Před koncem varu jsem přidala trošku citrónové šťávy a podle potřeby dosolila.
Nakyslá omáčka pro mě byla novinkou. Slepice na smetaně se u nás vždy dělala ze sladké smetany a nekyselila se. K omáčce jsem udělala noky podle Anuše. Recept na ně posílám.
Dobrou chuť přeje Alena
Připomínám, že probíhá nová soutěž – Vaříme podle starých kuchařských knih – tentokrát s Anuší Kejřovou. Receptů již byla vyzkoušena pěkná řádka, ale stále je z čeho vybírat.
Přidejte se k nám ;-)
Všechny vaše zde zveřejněné soutěžní recepty najdete též na stránkách nakladatelství MOTTO Praha





















21.4. 2010 v 9.17
Milá paní Aleno, milá paní Šárko, moc jste mě potěšily, že zavádíte (znovu do Čech) tenhle recept. Takovéhle kuře na paprice se dělá u nás na Maďarech. Je fakt skvělé. A taky ho jíme s noky, ale s malými, co se protlačují přes síto s kulatými dírkami. Škoda, že mi sem nejde vložit fotka, mám ji ve své vlastní kuchařce, kterou jsem sestavila a nafotila pro sebe a své kamarádky. No, chuť fotka stejně nezprostředkuje a ta je tak delikatesní, že se připájím k Vám a opravdu všem doporučuju tenhle recept vyzkoušet. A jak to chutná dětem! :-)
Vaše Sanča
21.4. 2010 v 9.31
Sančenko sdílím Vaše nadšení! Musím se do toho pustit hned o víkendu. Děkujeme A+Š ;)
21.4. 2010 v 11.04
Kuře,či slepici na paprice miluje dcerka.Je schopna loudit tuhle úpravu každý vikend! Budu muset vyzkoušet noky,u nás se podává knedlík nebo těstoviny.
21.4. 2010 v 11.17
U nás letí i vepřové na paprice. Nikdy nezapomenu, jak se syn vrátil ve druhé třídě vrátil z lyžařského výcviku a jen co „vypadl“ z autobusu, udělal na mě psí oči:“ Mami, že uvaříš vepřové na paprice.“ Tak od té doby pravidelně vaříme, ale kuře děti milují samozřejmě daleko více.
Viz Sančenka – ty maďarské noky budou „tarhoňa?“
21.4. 2010 v 12.09
Ad maďarské noky:
Ne, tarhoňa je něco jiného, to je tuhá těstovina z mouky a vajec, která se strouhá.
Noky dělám takhle: Do mísy nasypu hrubou mouku, sůl a přiliju tolik vody, aby se udělala hustá kaše. Míchnu, ale ne moc dlouho, aby těsto nebylo mazlavé. Pak to kydnu do toho síta s velikými dírami a vařečkou míchám nad hrncem s vařící vodou, až jsou všechny nočky uvnitř. Když vyplavou, ocedím je a vykoupu v míse se studenou vodou, jen chviličku, aby nevystydly. Pak hned zas ocedím.
Někdo do těsta na noky dává i vajíčka, ale v naší rodině se to nedělá.
My děláme ty nočky malé, přes takový díry, co jsou jak hrubé struhadlo.
Zkuste si to k tomu kuřeti a také vepřovému i hovězímu na paprice a smetaně (těm se říká tokáň, maso se krájí na tenké dlouhé nudličky). Budete spokojeni :-)
21.4. 2010 v 13.35
Díky za komentáře a vaše názory – zatím nemám čas na všechny odpovědět, ale pokud jde o noky, posílám na ně recept :-) – stejným způsobem se dělají ve Švýcarsku oblíbené „spätzle“
◦300 g polohrubé mouky
◦3 celá vejce
◦sůl
◦1 lžíce olivového oleje
◦2 dl vlažné vody
◦sušená petrželka (popřípadě nasekaná čerstvá)
◦(síto jako na halušky, plný hrnec horké osolené vody)
Těsto připravíme rozmícháním všech ingrediencí, necháme jen chvilku odstát, svaříme osolenou vodu, propasírujeme noky sítem a krátce zavaříme. Až vyplavou na hladinu, je hotovo.
22.4. 2010 v 8.48
Super, špecle si ihned uvařím! Zbožňuju je! Se sýrem a čerstvým salátem, mňam :-)
24.4. 2010 v 9.14
Špecle mám taky ráda, ale kupuju je.
Neměla jsem ještě odvahu je zkusit uvařit.
25.4. 2010 v 13.55
Spätzle jsou super: dobré, rychlé, jednoduché. Nechápu, proč jsem je nezkusila dřív. Poprvé byly v sobotu a možná jsem se na nich mírně zhřešila oproti tradici: neměla jsem petrželku, dala jsem oregáno. Hotové spätzle jsem zamíchala do oblíbené míchanice mých dětí: na woku osmažím anglickou slaninu na kostičky, když jsou vypečené, stáhnu z ohně, vmíchám kysanou smetanu a jednu konzervu sterilizované kukuřice.
Celé sypeme šnytlíkem.
To celé je do deseti minut na stole!
(Dříve jsem místo spätzlí dávala brambovové noky nebo knedlíčky).
25.6. 2010 v 12.19
Dobrý den, vyzkoušela jsem recept kuře na paprice, a je výborné. Děkuji mnohokrát, že jsem mohla ve 14 letech poprvé uvařit toto skvělé jídlo, bez jakékoliv pomoci díky vašeho receptu…:-)
28.6. 2010 v 11.41
Valérie: V dnešní technické době jsou foodblogy do kuchyně požehnáním :-) Gratuluji k prvnímu velkému úspěchu. Ono to kuře na paprice vůbec není snadná věc.
28.6. 2010 v 16.14
Milá Valerie,
přej si k vánocům kuchařku od Kejřové a za 50 let na ní budeš vzpomínat jako já.Já jsem ve 14 letech jako první samostatné jídlo dělala dušenou mrkev a také se mi povedla.Dodnes tuto kuchařku mám a dost často k ní chodím na poradu….
15.7. 2010 v 5.31
Dobré ránko,
na paprice takto dělám slepičí maso z polévky už roky, děti i postupně mí muži to milují. Vařím na polévku takovou tu nohatou zmraženou slepici, někdy se objeví i masité, oberu maso z prsou a horní části stehen, někdo má rád i to tmavší ze spodní části. Přidávám jeden bobkový list, jinak naprosto stejně a je to lahůdka. A navíc není lepší polévka než slepičí.
Doporučila bych vám zkusit noky podle Sančenky, u nás na Těšínsku se jim říkalo šlišky a mohou se jíst nasladko s cukrem a skořicí, se škvarečky z uzeného bůčku nebo s masem. Je to vlastně levná těstovina z mouky a vody a když si těsto uděláte měkké tak akorát, aby se dalo vykrajovat malou lžičkou nebo přetřít přes velké struhadlo, je to lahůdka.
Tak hezký den a dobrou chuť Jana
20.7. 2010 v 1.00
J.anka:
Děkuji za komentář plný těšínských místních specialit. Nočky jsou k této omáčce opravdu perfektní. Příprava je snadná, tak nic nebrání tomu, aby se vyzkoušelo. Mám moc ráda právě to tmavší maso ze spodní části slepičích stehýnek. Má vynikající chuť a slepice na paprice je fantastická věc. I když jsem ji dělala snad někdy před půl rokem naposledy, pochutnali jsme si. Na mase, omáčce i přílohových nočkách. Hezký den a pohodové léto přeji.
S pozdravem
Šárka