14. dubna 2011 v 1.20, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Nezařazené, Sladké hříchy, Staročeská tradice, VelikonocePočet komentářů: 9

Štítky: | | | | | | |

Velikonoční jidášky – jidáše

"velikonoční tradiční pečivo" 

Jidášky patří k tradičnímu velikonočnímu pečivu, které se peklo na Zelený čtvrtek.  Podle starého zvyku se připravují z kynutého těsta slazeného medem jako připomínka na zradu Jidáše. Symbolizují provaz, na kterém se zrádce Jidáš  oběsil. Na „Zelený čtvrtek“ se má dle  lidového zvyku jíst zelený špenát a všechno zelené, co lidem příroda v předjaří dala. Tento lidový zvyk ovšem nesouvisí s pravým duchovním významem Velikonoc. Název „Zelený čtvrtek“ totiž  vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).

"pečení velikonočních jidášků"

Jidášky – jidáše

  • 120 g másla
  • 2 lžíce medu
  • 3 žloutky
  • 500 g polohrubé mouky
  • 250 ml mléka
  • 30 g čerstvých kvasnic
  • špetka soli
  • špetka skořice
  • trochu nastrouhané citrónové kůry
  • 1 bílek
  • dle chuti rozinky
  • na posypání mák, sezam, opražené vločky
  • na potření 50 g rozpuštěného másla s medem

Zaděláme si kynuté těsto podle tradičního způsobu. Rozdrobíme kostku čerstvých kvasnic, smícháme s několika lžícemi vlažného mléka, přidáme lžičku cukru a necháme vzejít kvásek, který poté zapracujeme do mouky se špetkou soli a nastrouhanou citrónovou kůrou. Podle chuti můžeme do těsta přidat hrst rozinek a pro vůni špetku skořice. Vypracujeme nelepivé těsto, které sladíme medem a necháme na teplém místě cca 40 minut vykynout. Z těsta vytvarujeme válečky o průměru max. 2 cm. Tvary můžeme libovolně zamotávat do uzlíku nebo dělat třeba malé bochánky, spirálky atd. Hotové jidášky rozložíme na pečicí plech vyložený papírem a necháme ještě 15-20 minut dokynout. Potřeme bílkem a posypeme např. mákem, sezamem, opraženými vločkami atd. Jidášky pečeme v předehřáté troubě na 180 °C cca 20 minut. Po upečení jidášky potřeme rozpuštěným máslem smíchaným s medem a necháme prochladnout. Nejchutnější jsou ještě vlažné, rozkrojené a pomazané medovým máslem nebo jen pokapané medem.

"velikonoční tradiční pečivo"

Na Hod boží velikonoční se připravují obřadní a sváteční pokrmy. Držíte se tradic a tradičních receptur nebo hledáte novou inspiraci?

"velikonoční tradiční pečivo"

 

Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy nebo si ji zde objednat, bude mi potěšením.

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

9 komentářů k příspěvku „Velikonoční jidášky – jidáše“

  1. AnnaMarie říká:

    Jako dite jsem jidasky rada nemela a to kvuli medu, ktery mi nikdy k srdci ci jazyku neprirostl. Jidasky ale pecu, byt z maleho mnozstvi, spise pro pripomenuti si domova. Do testa med nedavam a ani je nicim nesypu, ale pred upecenim je potru rozslehanym zloutkem s cukrem, skorici a lzickou rumu. Mate pravdu, ze nejlepsi jsou vlazne:-) ! Manzel si je kape medem, jelikoz ho moc rad a me zase chutnaji takove obycejne, jak jsou…..Letos na Velikonocni nedeli se u naseho stolu sejde, ze ctyr ruznych zemi, 7 dospelich a 7 deti. Neni snadne vsechny uspokojit a tak jsme menù dost zjednodusili, hlavne kvuli detem, aby vubec se dostaly k hlavnimu chodu. Tradicne prijde slany kolac, plneny mangoldem a spenatem a cerstva sladka rajcatka plnena ovcim syrem. Barevne je to takova jarni symbioza – zelena, cervena, bila a zluta, protoze rajcatka jsou trosku zasypana strouhanym zloutkem. Hlavni chod je kuzleci maso na rozmarynu a salveji a v troube pecenymi novymi brambory a extra mlsouni si pochutnaji na bramborach pecenych s kminem jablky a strouzky cesneku. Nechybi samozrejme ani cesky beranek, ktery hrde zastupuje ceskou kotlinu a neda se zaprit ani tradicni italska Colomba (jakasi obdoba mazance, ale ve tvaru holubice), ktera sice nepriletne, ale bude donesena ve sve dvoukilove dustojnosti od mistniho cukrare, ktery ji umi nejlepe na svete. Doslova se rozpousti na jazyku neb jeji testicko holubici nezapre, je lehounke jako cukrova vata.

  2. toffo říká:

    U nás doma nejsou jidášky zvykem – možná jen proto, že je nepečeme právě na čtvrtek. Věřím tomu, že kdysi měly svůj velký význam a že se na ně po době půstu hlavně děti těšily. V dnešní době plné přebytku zbývají více méně na ocet.
    Zdá se mi, že na velikonoce dodržujeme tradiční jídlo i zvyky ještě ortodoxněji, než ty vánoční. Beránek, mazanec, nebo dva z kila mouky, v neděli nádivka s pečeným kuřetem, novými bramborami a salátem se smetanou a naťovou cibulkou. Občas se dostaneme k babičkám na oběd, vloni jsem už jako „ovlivněná upekla“ telecí, které bylo v podstatě pomalu dušené na plotně a jako pečené se jen tvářilo. Spařený baby špenát s česnekem a máslem je pro mě lahůdkou. Stejně ještě ale předkládám rodině nenásilně dvě varianty pokrmu k obědu, protože – jak se mi zdá – my Češi jsme v návycích silně konzervativní! S potěšením ale sleduju staršího potomka – šestnáctiletého syna, kterému na jazyk jen tak nějaký jídlo neskočí. Už začíná být alergický na hotovky ala závodní jídla, omáčky, natož polévky z prášku už nebere, to si raději namaže chleba. A tím, že poznal máslo v zapečených makaronech, oproti obvyklému oleji, tím si mě opravdu získal! Těmi se zapečeným máslem se najedl rychleji, byly vice syté. To jsou jeho slova, která mu rozhodně nevkládám do úst. Na to jsou ti náctiletí hodně hrdí, než aby papuškovali slova svých rodičů.
    Čím se snažím vytáhnout, to je pohoštění na velikonoční pondělí pro hodovníky. Je až s podivem, jak ti starší dbají na jídlo, než na množství alkoholu :-D. Obvykle jej tvoří nádivka, pečený bůček nakrájený na jemné plátky, s česnekem a trochou drcené pálivé papričky, nebo uvařený a týden dopředu nakládaný do pálivé kořeněné pasty. To jsem jeden rok vyměnila za Quiche Lorraine a byl to velký sukces!
    Když to shrnu, v posledních letech se velikonoční svátky obohatit o nové, čerstvé chutě. Letos myslím na jehněčí kýtu s kostí, pečenou v celku.

  3. Klára říká:

    Milá Šárko, u nás taky nebyly jidáše zvykem, ale vzhledem ke kvantitě, kterou teď děti spotřebují a k ubývající mé fantazii, uchyluji se ke stále novým a nevyzkoušeným. Chystám se na ně také a moc se těším. Přeji krásné velikonoce a hodně dalšího hezkého čtení a krásný dnešní den

  4. Gurmánka.cz říká:

    Díky za všechny příspěvky – ještě se k nim vrátím :-)

  5. marcela říká:

    Já jsem se jidášky naučila až od babičky mého muže.Její muž byl vesnický pekař a babička pekla božsky. Manžel už je dávno jinde s jinou ale jidášky peču na památku babičky a z úcty k tradici.než úplně vymizí. Snažím se ji ukázat i dál.Tak hezké svátky všem a snad už jaro také dorazí mějte se fajn.

  6. Gurmánka.cz říká:

    marcela:

    Na české tradice jsou krásné! Ty velikonoční obzvláště miluji. Letos jsem bohužel byla na cestách a z velikonočních tradic si neužila nic. To mi ovšem nebrání v tom, abych to všechno ještě dohonila mimo termín. V zahradě se zelenají mladé kopřivy, kvetou petrklíče a s jarním sluníčkem dostáváme nový elán do žil, který se nutně musí odrazit i na našem vaření. Na talíři se to začíná krásně zelenat :-) Jidášky jsou krásně vzpomínkové pečivo. I já si při něm vzpomenu na doby dávno minulé a na zlaté ruce mojí babičky. Tradice v nás žijí a je moc dobře, že je umíme dávat dál. Mějte se krásně a užívejte jaro! Díky za moc milý komentář, Marcelo. Šárka ;-)

  7. j říká:

    jidasky

  8. MILENA říká:

    Pocházím z Jižní Moravy a nikdy jsme doma jidáše nepekli.Začala jsem je dělat až když jsem se vdala do Prahy.Zítra je upeču zase,ale vím,že by manžel uvítal raději naše čejkovické koláčky…

  9. Gurmánka.cz říká:

    MILENA:

    Čejkovické koláčky neznám, ale když by je manžel uvítal raději než tradiční jidášky, něco exkluzivního na nich jistě bude :-) Jak se připravují a čím se liší od jiných koláčků?

Zanechte komentář