Máte chuť na pstruha? Já tu chuť dostala ;-)

Obešla jsem se bez pánvičky i bez čepice. Jestli si myslíte, že udělat najednou třeba 10 pstruhů je docela velká frajeřina, tak klidně svolejte rodinu nebo partičku kamarádů a pusťte se do díla. Na téhle úpravě se vážně nedá nic zkazit a nemusíte v kuchyni trávit zbytečně moc času. Všechno si nachystáte předem a potom už stačí otočit knoflíkem trouby a postupovat podle receptu. Největší frajeřina bude sehnat čerstvé pstruhy.

Pstruh pečený na tymiánu podle Jamie Olivera

celý recept najdete na stránkách Šárčina škola vaření, račte vstoupit

Dobrou chuť s kuchařskou literaturou!

Pstruh pečený na tymiánu podle Jamie Olivera

Jamesi Trevore Olivere, díky za inspiraci a vyřiď pozdravy  kuchaři bez čepice :-)

Knedlíčková polévka je sázka na jistotu. Dnes si ale nejsem tak jistá, že všechny potěším. Játrové knedlíčky se těší přízni největší, ale aby nám nezevšedněly, připravila jsem knedlíčky rybí. Plavat budou v rybí polévce, to tak už musí být. Odpůrci rybích pokrmů a fanfaróni, co rybu do pusy nestrčí jak je rok dlouhý, nemusí se déle zdržovat čtením receptu, protože je stejně nepotěším. Ryby patří ke královským pokrmům, k tabuli zvu jen vyvolené. Rybě na talíři se musí vzdát patřičný hold a přidat navíc pěknou fanfáru nadšení, Kdo ryby nejí, ten to neumí ;-)

Polévka nepatří jen k nedělnímu repertoáru, ale klidně by mohla být na stole každičký den, protože polévkové fantazie jsou bezbřehé a v každé staré kuchařce najdete tolik polévek, kolik je v Čechách rybníků. A že jich tu je :-) Prolistovala jsem starou knihu, zalovila ve vodě a navařila na dnešní mrazivou neděli rybí polévku s knedlíčky. Přečetla jsem si na (str. 146)  jak ji dělávala Anuše Kejřová a nenašla jsem důvod dělat ji jinak. V podstatě ji chystám stejným způsobem, tak vás zvu na tuhle tradiční recepturu. V jižních Čechách nikdy neplatilo, že ryba z našeho rybníku na stůl připlouvá jen o vánoční čas. Když dostanu na rybu chuť, tak si ji dám třeba v březnu. A nakonec to nemusí být jen ryba z českých vod. Rybí polévky se lijí do talíří po naběračkách všude na světě a nejchutnější jsou tam, kde to z vody do talíře mají jenom skok. Na břehu třeboňských rybníků nebo v přístavu věhlasného jména, to je vážně fuk. Jen aby byla pořádně horká.

(vařila jsem podle staršího vydání kuchařské knihy, ale ve „Zlaté úsporné“ stejný recept nalistujete též – stranu doplním :-)

Polévka rybí (co v ní nechybí rybí knedlíčky)

Nejoblíbenějším startovacím pokrmem české kuchyně  byla – je – a bude (?) - polévka. Dnešní neděli začínám stylově a stavím polévkový hrnec na kamna. Zalistuji kuchařskou knihou, zastavím se na straně 000 a vybírám tradiční českou polévku.

Dám na rady zkušené kuchařky Anuše a postavím na kamna rovnou třílitrový hrnec plný vody. Nachystám si rybí hlavy (ale nic se nestane, když si dopřeju a na polévku vyčlením i kus pořádného rybího masa). Vodu v polévkovém hrnci osolím, přidám maso rybí a štědře okořeňím, aby měl vývar pěknou chuť i vůni. Podle diktátu receptu použiji 8 kuliček černého pepře, 4 kuličky nového koření, špetku mletého zázvoru, 1 stroužek česneku, 1 menší cibuli. Kořenovou zeleninu očistím a nakrájím na drobné kostičky (vezmu 1 mrkev, kousek celeru, petržel nebo pastinák – já dávám přednost pastináku) a v rendlíčku na kousku másla orestuji. Zeleninu přidám k rybímu vývaru a společně půl hodiny povařím. Polévku zahustím růžovou voňavou jíškou z opražené pšeničné mouky na sádle nebo másle (volím máslo). Než ji vliji do polévky, uvařený rybí vývar procedím přes jemné síto, rybí maso oberu a dám si stranou na knedlíčky. Ať jich je co nejvíc! Jsou totiž tou pravou přidanou hodnotou polévky a nejde je ničím nahradit. Do procezeného vývaru přidám prochladlou jíšku a pěkně ji v polévce provařím, čímž se nám zahustí. Vařím tak dlouho, aby nám mouka nepadala na jazyk, jak s oblibou říkávala moje babička. Mohla klidně říct, že mám povařit za občasného míchání 12 až 15 minut :-) Hotovou polévku navoním ještě špetičkou muškátového květu a přidám hrstičku nasekané petrželky. Mám-li dostatek jiker i mlíčí, odeberu trochu do polévkovému vývaru a nechám je v něm rozvařit. Před tím je spařím horkou vodou a stáhnu blanku. Druhou polovinu nechám na kousku másla v rendlíčku osmahnout a použiji jako základ na knedlíčky.

Jak udělat rybí knedlíčky?

Lžičku másla dobře utřeme s usmaženými jikrami nebo mlíčím, přidáme obrané a předem ovařené maso z rybích hlav, 1 vejce, 3 až 4 lžíce jemně nastrouhané housky, pokropíme 1 lžící mléka, přidáme špetku soli, špetku pepře, špetku muškátového květu, ale zrovna tak dobře můžeme malinko strouhnout do muškátového oříšku. Vzniknout by mělo tužší těsto, ze kterého můžeme odkrajovat lžičkou malé nočky nebo navlhčenýma rukama v dlaních vyválet malé rybí knedlíčky. Těm to v polévce sluší asi nejvíc. Stačí je v horké polévce pár minut povařit a můžeme rovnou podávat.

(Rybí knedlíčky dělávám i ze syrového mletého rybího masa, ale to už je jiný recept a ten si nechám na jinou příležitost)

Za dob Anuše Kejřové by se neděle neobešla bez správné předehry v podobě polévkového rituálu. Po kuchyni to voní a úderem dvanácté na kostelních hodinách se doprostřed prostřeného stolu snáší velká polévková mísa.  Hluboké talíře jsou rozdány a už se blíží okamžik překvapení. Stačí nadzvednout poklici a … kdybych dokázala čarovat, namalovala bych nad polévkovou mísou lžící tři křížky, zahnala zimu a v tomto březnovém čase navařila  polévku z májových bylinek. Je zima, navařila jsem polévku vydatnější a když si ji budu chtít na talíři ještě zušlechtit křupavými kostičkami housky, ze všech stran osmaženými na másle,  tak budou mít z polévky trochu radostné činnosti i zuby. Jemné rybí knedlíčky se totiž rozpouští v puse úplně samy od sebe :-)

Před časem jsem se polévkovému tématu zde na stránkách věnovala a ukázalo se, že doma máte opravdu pěkné porcelánové kousky. Sešla se jich celá řada a navíc jsem v závěru článku uspořádala anketu o nejoblíbenější českou polévku. Víte která to je? Nedělní knedlíčková polévka už čeká na stole, ale ta nejvyšší místo neobsadila, ale drží se statečně na předních pozicích :-)

Jaká polévka zdobí váš nedělní stůl? Rybí polévka není pro každého ta pravá milovaná, ale když se dobře udělá, nemůže zanechat špatný dojem. Když nebylo na knedlíčky, autorka doporučuje vkládat do polévky například výtečný květákový puding, který jsem osobně vyzkoušela.

Pokochejte se pohledem na polévkovou hitparádu českých domácnostní. Jestli u vás v kuchyni polévky nevoní, tak se nestala chyba na celém území, ale došlo k malému selhání ve vaší domácnosti. Vůně polévky visí ve vzduchu, napravit se to dá třeba zítra :-)

Připomínám, že probíhá nová soutěž – Vaříme podle starých kuchařských knih – tentokrát s Anuší Kejřovou. Receptů již byla vyzkoušena pěkná řádka, ale stále je z čeho vybírat.

Přidejte se k nám ;-)

  Všechny vaše zde zveřejněné soutěžní recepty najdete též na stránkách nakladatelství MOTTO Praha 

Měsíc listopad je svátkem rybářů, časem výlovů a příležitostí položit si na talíř čerstvou rybu. Kdo nikdy nezažil opravdový výlov velkého rybníka, doporučuji mu vyrazit někam na nejbližší hráz. Loni jsem si našla čas na výlov největšího českého rybníka jménem Rožmberk a připravila reportáž  „Tam, kde hnízdí mořský orel a ryby polykají fotbalové míče“ – kdo nevěří, po přečtení reportáže zjistí, že dělal chybu). Nechybí tam svérázná atmosféra, se kterou se potkáte jedině tam. Bohužel vůně jsou nepřenosné, uvidíte plné pánve křupavě osmažených ryb, ale neucítíte nic. I tak to stojí za vidění :-) Do reportáže můžete pohodlně skočit tudy. Listopadová rána jsou už pěkně studená a počasí leze za nehty i za límec. Přece se tím nenecháte odradit? Pomůže čepice, teplá bunda, termoprádlo a boty do kterých nezatéká (nepodceňujte to :-)

Pokud máte chuť vidět výlov jednoho z nejstarších českých rybníků, můžete si vyrazit ve dnech 9. až 12. 11. 2009 na hráz rybníka Bošilec, který má výměru 200 ha. Při návštěvě obce Bošilec si nenechte ujít prohlídku kostela sv. Martina. Jeho původ je datován již od roku 1210, ale hlavní pozornost poutá jeho unikátní rokoková kazatelna, která je zhotovena z postříbřeného dřeva a je vystavěna ve tvaru mohutné velryby. Přenesena sem byla v 18. století, když došlo ke zrušení třeboňského kostela sv. Barbory.

Pokud nejste místní, není problém zajistit si ubytování v nedaleké Třeboni a projít se po hrázi rybníka Svět, večer skočit na rybí speciality do některé z místních restaurací a projít si malebné lázeňské městečko, které je právě v tomto období téměř liduprázdné, ale o to víc si užijete všechna jeho romantická zákoutí a nepřeplněné hospůdky, kde si můžete pochutnat na tradičním třeboňském kapříku nebo zkusit jinou sladkovodní rybu. Třeba takový pstruh namodro nemá chybu.

Ohřát se horkou rybí polévkou přijde vhod.

Pstruhem namodro se Třeboň zavděčí hlavně těm, co si hlídají svou štíhlou linii. Rybou domácí je ale v Třeboni kapr, tak nad ním neohrnujte nos. 

Kdo se rozhodne vyrazit na výlet s malými dětmi, tomu doporučuji ubytování v útulném penzionu Keramika nedaleko Jindřichova Hradce. Proč právě tohle místo? Podívejte se do mé nedávné reportáže a bude vám to jasné. Je tam jedinečná atmosféra, která umí očarovat dospělé i děti. Ale na to si musí přijít každý sám a já bych se znovu jen opakovala ;-)

Pochutnat si na kapří dobrotě můžete samozřejmě i doma. V tom případě nikam nejezděte a pročtěte si tyhle stránky, kde se o třeboňském kapru dozvíte opravdu z první ruky téměř všechno. Zpracovat kapra v prostředí vaší domácí kuchyně není tak složité, jak se může na první pohled zdát. S důvěrou se obraťte na Petra Stupku a dejte na jeho rady, protože právě on si s třeboňským kaprem rozumí ze všech nejlépe. Už jste ochutnali jeho kapří biftek, bramborák, čevabčiči, polévku, kapra na víně? Já jsem si to nenechala ujít a tak vás mohu odkázat na mé starší příspěvky, kde se o jeho specialitách zmiňuji a najdete tam i nějakou tu fotografii. Sama jsem připravila extra rybí přílohu věnovanou právě třeboňskému kapru. Ryba domácí je doma v Třeboni vyšla jako příloha s časopisem DIAstyl.

Rybí recepty a vhodná rybí literatura se hodí naprosto vždy, tak uvádím několik tipů, kam můžete s důvěrou sáhnout. 

1. Několik chutných receptur na úpravu kapra a jiných sladkovodních ryb najdete v mé kuchařské knize Rande s gurmánkou
2. Pokud nemáte doma nedávno vyšlou Sladkovodní kuchařku od Milana Paličky, pořiďte si ji.
3. Když mrknete na rybářský web MRK.cz, chytnou vaši dušičku na udičku. Množství receptur a rybářského povídání. I když budete sedět doma u pc, připadat si můžete jako na rybách. Doporučuji!
4. Co si tak skočit k panu Antonínu Šopíkovi do rybárny? Pro čerstvou rybu a pro recept! Jestli nejste z Brna, tak to máte trochu z ruky, ale na netu je pro všechny přespolní připraven chutný rybí receptář.
5. Mnoho receptur na úpravu sladkovodních ryb najdete na webu Ekucharka.cz
6. Jestli patříte k těm, co kapra zrovna nemusí, možná vám přijde vhod Mořská kuchařka od Lenky Světové a Dagmar Derré. Doporučuji, je vážně skvělá!
7. V neposlední řadě se s důvěrou obraťte na stránky Labužník. 

 Inspirace je všude dost, jdu zapálit pod pánví a položit na ni kus dobré čerstvé české ryby ;-)

Přiložené instruktážní video vás provede všemi nutnými úkony, které musí učinit před tím, než si budete moci na čerstvé rybě pochutnat.

Staré moudro praví:

Daruješ-li člověku rybu, nasytíš ho na jeden den. Naučíš-li jej ryby chytat, zbavíš ho hladu na celý život.

Stihli jste letos nějaký ten výlov? Jak často se u vás doma objeví čerstvá sladkovodní ryba? Chytáte ryby na udičku nebo si je nosíte z obchodu? Jaký je váš nejoblíbenější rybí recept? Pokud můžete doporučit nějakou dobrou rybí restauraci, bude nás to zajímat.

Posílám vám jednu stříbrnou kapří šupinku pro štěstí! Nebo si raději sami na udičku chytnete zlatou rybku co splní všechna přání? ;-)

Jestli se nechala polapit vaše dušička na udičku, vydáte se na podzimní procházku kolem rybníka. Venku je sice chladno, ale příroda svým ostrým mrazivým drápkem začíná vytvářem neuvěřitelné umělecké kreace. Poznávat svět rybníků a rybníkářů nemusíte nutně na tom jednom jediném, co nese jméno Svět. Nejkouzelnější jsou ty nejmenší, sevřené pevně v dlani bujného porostu stromů, kde nepotkáte živáčka a budete zdání, že rybniční hráz patří jen vám a vodnímu ptactvu. Ocitnete se v říši ticha, které ruší  snad jen plácnutí rybího ocasu o hladinu. Ryby budou zvědavě vystrkovat hlavu, aby si prohlédli toho, kdo je v tom jejich klidném vodním světě ruší.

Dneska jsem ty hráze prochodila za vás, ale nenechte se o ty pěkné okamžiky připravit. Potom mi dáte za pravdu, že moře je sice moře, ale kouzlo českých rybníků je poutavé a neokoukané. Pořád si říkám, že by bylo moc fajn potkat tam občas nějakou živou duši. Na jihu Čech je víc rybníků než rybářů, tak mohu den co den vyrazit jiným směrem a vždycky k nějakému dojdu a budu ho mít celý pro sebe ;-)

Spolknout kousek ryby bez toho,

aby vás někdo tahal k rybníku se samozřejmě dá snadno.

Postačí k tomu třeba obyčejná rybí konzerva.

Ale není to ono! ;-) … doporučuji rozpálit pánev a udělat si pořádné jihočeské jídlo.

Jihočeská cmunda a křupavé kapří hranolky = rybí poezie

To nejlepší co na rybách je, je … atmosféra u vody ;-)

Na závěr přidávám recepturu na rychlou úpravu rybího filetu v parmezánové krustě.

Na prostřený stůl poslední den v roce patří něco nápaditého, pikantního a chuť by měla harmonizovat s více než jednou sklenkou šampaňského. V takovém duchu bude i tento můj závěrečný recept roku 2008. Luxusní leč na přípravu nenáročná kopa grilovaných voňavých krevetek zabere jen málo času. Naprosto ideální pohoštění na důstojné rozloučení se starým rokem. Všechen ušetřený čas vám bude k dobru a můžete se věnovat silvestrovskému veselení a umírněnému popíjení. Nechť se vám ten poslední den opravdu vydaří a náležitě si ho užijte. Je čas popřemýšlet o novoročním předsevzetí. Na krevety jsem vsadila loni a bez obav to činím i letos.

V ideálním případě nakoupíme čerstvé neloupané krevety. V mém případě to byla krabice krevetek střední velikosti, která čítala odhadem tak 60 kusů. Krevetky můžeme připravovat v pánvi či woku, ale kdo z nás by chtěl u plotny právě v poslední den roku stát? Nabízím variantu trouby s grilem. Stání u kamen jsem zkrátila na 3 minuty potřebné k rozpuštění másla v malém kastrolku. To ovšem zvládneme již ve večerní róbě a lodičkách. Poslední recept roku 2008 bude důstojný, bezpracný a dostatečně reprezentativní.

Grilované krevety nejen silvestrovské

• 100 g másla (sázím na francouzské  s hrubými krystalky soli)
• 2 lžíce olivového oleje
• šťáva z jedné limetky
• 2 lžíce medu (javorového sirupu, stačit bude i přírodní cukr)
• 2 špetky chilli
• 4 stroužky česneku
• sůl a hrubě mletý pepř
• 3x strouhnout čerstvého zázvoru
• 3x strouhnout limetkové kůry (event. citrónové kůry)

V kastrolku připravíme marinádu. Zahřejeme máslo a přidáme k němu všechny zmíněné ingredience. Vznikne nám pikantní máslová marináda s chutí limetky a česneku. Při přípravě olízneme a klidně dávku chilli či jiných ingrediencí zvýšíme či jinak upravíme. Je to vaše poslední letošní oslava, tak vařte po svém :-) Budete-li se držet mého návodu, nic nezkazíte.

Rozpálíme troubu s grilem na 210 °C. Celé krevetky omočíme v horké marinádě a skládáme je jednu vedle druhé na grilovací plech. Když budeme šikovní, umažeme si u toho jen 2 prsty. Varianta s grilovacím štětečkem špatná není, ale rukama to jde o kus lépe (mám vyzkoušeno). V horké troubě grilujeme 20 minut. Pokud jsou krevetky menší, bude stačit 15 minut. Ogrilované je ještě horké naskládáme na velký tác, obložíme řezy citrónu a podáváme s pečivem, sklenkou šampaňského a vychutnáme si tu možnost jíst zase jednou rukama. Nezapomeneme na stůl postavit širší mísu s vlažnou vodou a plovoucími plátky citrónu na opláchnutí rukou, neboť to stoprocentně všichni u stolu budou potřebovat. Nebaví-li vás krevetky loupat, nakupte již vyloupané. Režisérem vašeho posledního dne v roce jste Vy, tak ať to běží podle vašich instrukcí a plánů. Spát půjdete až k ránu, dobře se na ten den připravte. Je poslední! Žádný druhý se mu už nikdy nebude podobat … ať je jedinečný a nezapomenutelný …

Krásné prožití silvestrovské noci!

Přebroďte se tímto článkem až na samý konec a možná nasajete trochu z atmosféry, která na výlovu panuje. Třeba vás popadne chuť vydat se na jinou hráz rybníka, kde rybáři budou letos rozhazovat své sítě a ucítíte vůni pečených ryb a rybářské polévky.

Výlov ROŽMBERKA začíná za časného rána a vidět práci rybářů v terénu je atraktivní podívanou. Kdo si přivstal, nelitoval. Na hrázi do sebe lokty strkaly desítky fotografů, aby jim neunikl pohled na „Baštýře“ v gumových oblecích, jak z pramic přes loviště roztahují nevody. „Hajní“ sítě vypínají a protější stranou se bahnem brodí „Pěšáci“. Do sítí ryby samy plavou jako do velkého pytle. Vylovené ryby se třídí u kádiště. Naloví se víc jak 100 tun kapra a víc jak 20 tun jiných ryb (amurů, candátů, štik, tolstolobiků, sumců). Každý rybník má svého stařešinu sumce, který se jako jediný smí po výlovu vrátit zpět. Stařešina z Rožmberka je kolosálních rozměrů.

  

ROŽMBERK V ČÍSLECH:

800 lidí v primitivních podmínkách muselo přemístit v letech 1584 až 1590 na 750.000 m3 zeminy. K jeho zabezpečení vypracoval důmyslný projekt vodního kanálu zvaného Nová řeka, aby jím odváděl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky Jakub Krčín z Jelčan. Impulsem pro jeho vybudování byla velká povodeň, která 20. 8. 1544 z jihu Čech dorazila až do Prahy. Mohutná hráz rybníka, osázená čtyřmi řadami dubů, je v základech až 55 m široká, v koruně se zužuje na 13,5 m. Vypíná se 11,5 m nad okolní terén a dosahuje délky téměř 2,4 km. Osvědčila se zejména při největších povodních v letech 1890 a 2002, kdy odolala obrovským přívalům vody z rozvodněné Lužnice. Rozloha vodní plochy je 489 ha. Objem vody činí při normálním stavu vody 6,2 mil. m³ a maximální hloubka je 6,2 m. Pod hrází se nachází od roku 1922 malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 260 kW.

 

 

Jakub Krčín z Jelčan má svou sochu na hrázi rybníka Svět v Třeboni. Vytvořil ji akademický sochař Jan Hendrych. Než dostal Krčín svolení ke stavbě tohoto rybníku, pronásledoval ho odpor měšťanů, kteří jeho plány nebyli nadšeni a stěžovali si u třeboňské vrchnosti. Krčín svolení nakonec dostal, ale rybník nazval jménem „Nevděk“. Až o několik let později se stal „Světem“. Stavba započala roku 1570 a bylo zbořeno 26 stavení na předměstí Třeboně a rozsáhlé louky kolem města zalila voda. Rybník s vodní plochou 380 ha dokončil v roce 1574. Povodně v roce 1611 ho rozdělily na rybník „Opatovický“ a „Svět“. Jeho hráze byly tak vysoké a pevné, že odolávaly všem rozmarům přírody po celá dlouhá století. Hráz se protrhla až při povodni roku 1890. Velké povodně v roce 2002 naplnily rybník až po okraj, ale hráz vodu udržela! Celková délka hráze je 1.525 metrů a je lemována staletými duby. Proč stojí socha Krčína na hrázi rybníka Svět, když byl radními i měšťany města Třeboně tak nenáviděn? Odpověď je prostá: Už dávno je odpuštěno! Jeho socha byla odhalena v roce 2004 u příležitosti uplynutí 400 let od jeho smrti. Radnice tak vzdala Krčínovi hold za povodně, kdy hráz vydržela bez větší újmy a ochránila město před více než stoletou vodou.

 

 

(Úžasné třeboňské kapří hranolky produkovaly do ovzduší nejvíc vůně. 1 porce (cca 200 g + krajíc chleba) v ceně 118,00 Kč. Není to málo! Když si uvědomím, že parkování bylo zdarma (což při hromadných akcích v ČR je ojedinělý jev), malý sponzorský dar si kapr zasloužil. Nenašla jsem v něm ani jednu sebemenší kostičku!

 

(Čerstvá vyuzená ryba, která ještě hřeje v prstech je lahůdkou, na kterou se jen tak nezapomíná)

 

 

Celá třeboňská geniální rybniční soustava zadržela nad normální stav přibližně 148 mil. m3 vody a tím značně přispěla k zmírnění povodní na dolním toku řeky Lužnice a Vltavy.

 

  

  

Tady se podávala nejchutnější rybí polévka, která zahřála lépe než vlněný svetr. Jikrami ani mlíčím se v ní nešetřilo.

 

 

Každý pravý rybník má svého nefalšovaného zeleného mužíka. Vodníka na hrázi se suchými šosy a sklenkou burčáku v ruce hned tak nepotkáte ;-) Bre ke ke … je vůbec rozdíl mezi vodníkem a hastrmanem? Jak se od sebe tito dva vodní padouši rozpoznají? Já to nevím! Ale zajímalo by mě to ;-)

 

 

(Rozmanitý výběr čerstvých filetů na grilu! Tady opravdu prodavači klobás nedělali rybářům pražádnou konkurenci)

 

 

Na co se tu stojí fronta?

Kapr smažený 45,- Kč, Kapr po novohradsku 36,- Kč, Pstruh smažený 39,- Kč, Pstruh po mlynářsku 39,- Kč, …… Filet z candáta 56,- Kč dělal cenový strop.

 

(Komu se zachtělo krajíce chleba se sádlem, byl k mání za 12,- Kč, o kus dál se pekl česnekem a majoránkou neošizený křupavý bramborák a ze sudu jste si mohli vylovit kyselý okurek nebo pořádně ostrou feferonku. Pivo bylo jako křen, ale přeci jenom jste se víc ohřáli o sklenku svařeného vína)

 

 

(Po celou dobu jsem neviděla žádnou pánev, pod kterou by se netopilo a ve které by neplaval alespoň kus ryby. Rozhodně se dopustíte chyby, když si na hráz rybníka za nějakou tou českou rybkou ještě letos nedojedete)

 

 

Třeboňský kapr čeká i na vás. Českým kaprem se chlubili již naši předci. Že je kapr symbolem vánoc víme asi všichni, ale jaká je historie této ryby, která se dožívá až 40 let stáří?

Kapr obecný je předmětem chovu již přes 2 000 let. Původní domovinou je oblast Černého, Kaspického a Aralského moře. Do Evropy se o rozšíření kapra zasloužili především Římané, kteří tuto rybu převáželi na lodích z Malé Asie do Říma po Středozemním moři přes ostrov Kypr. Na přechovávání ryb stavěli malé rybníčky (piscinae). Po nich následovaly kláštery, kde ryba byla považována za postní jídlo. A tak začala postupná cesta divokého říčního kapra (tzv. sazana) k dnešnímu domestikovanému kaprovi.

První zmínky o chovu kapra v českých zemích pocházejí z 11. století. Svědectví o tom přináší Kosmova kronika, která se v dodatku o založení Sázavského kláštera zmiňuje o rybníku a slupu k lovu ryb darovaných klášteru kolem roku 1034 knížetem Břetislavem I.

 

 

Ryby nejen na talíři, ale též jako duševní potrava!

 

Spisovatel Miroslav Hule napsal knihu „Rožmberkův Krčín a Krčínův Rožmberk“ tak poutavě, že jsem od ní nemohla odtrhnout oči. Věděli jste, že … Zakulacení zemského povrchu se na Rožmberku projevuje na jeho nejdelší diagonále, při pohledu od výpusti ve směru ke Staré Hlíně, kde vytéká řeka Lužnice. Při délce přes 4 km je zaoblení ve vrchlíku 35,891 cm. V projekci na druhém břehu se zaoblení jeví v dvojnásobné hodnotě, tedy až 72 cm.

Víte kolik lidí se vejde na Rožmberk? Katastrální výměru Rožmberka si můžeme nejsnáze zapamatovat takto: jeho vodní plocha je necelých 500 ha, tedy x 10.000 m2 – dostaneme 5 000 000 m2. Kdyby si na každý 1 m2 stoupli 2 obyvatelé naší republiky, bylo by jich tam právě 10 000 000.

Nevím zda jsem se víc nasytila smaženou rybou nebo úžasným rybářským čtivem z pera autora, který toho o zdejším kraji, vodě, lidech ví opravdu mnoho. O samotném Krčínovi napsal jedinečnou knihu, která o jeho osobě hovoří v těch nejmenších detailech … jak autor sám píše v samotném úvodu „Jeho osobnost se také dělila na několik řečišt. Všechna byla výrazná, se strmými břehy a stékala se až v okamžiku smrti.“

 

 

 

Je to má první kniha tohoto žánru v knihovně a nejsem si jistá, že poslední :-) Díky panu spisovateli za pózování s knihou před objektivem, za úžasně vtipné věnování a především za to, jakým poutavým stylem je kniha napsána. Umí totiž chytnout za srdce i toho, kdo si s rybami a rybáři do této doby netykal.

 

Každé slovo tu má svou váhu.

  

 

Říkám si,

„Žít v kraji rybníků, umřít a neprošlapat všechny hráze, neslyšet kapří smích … byl by hřích!“

 

 

Jaromír Nohavica

 

RYBÁŘI

 

 

Rybáři jsou nemluvové

ryby mlčí jakbysmet

slíbili si čestným slovem

že nebudou rušit svět

Ten kdo ale přijde tiše

jako v pantoflích

u rybníka může slyšet

tenký kapří smích …

  

Až budete stát na hrázi prastarého rybníka velikána a dívat se do dálky na půlmetrové vlny, jak tančí od břehu ke břehu, na hladině vnímat široké oblé boky matky Země, možná vás umění českých rybníkářů vezme za srdce. Jste-li patriotem, popadne vás chuť vyrazit na nějaký příští velký výlov, přivstanete si, aby jste ani o porci ranní mlhy nepřišli a s potěšením i vzrušením zároveň si koupíte čerstvé sousto právě vylovené ryby … a budete se cítit velmi vznešeně.

V tu chvíli vám budou ukradeny všechny ryby z mořské říše vládce Poseidóna, chtě nechtě si přiznáte, že tradice českých rybníkářů nemá v celém širém světě konkurenci a naše „zlatá ryba“ nese jméno KAPR.

Moudrý by řekl:

Nauč se milovat to, co máš …

 

 

Výlov Rožmberka, ať už byl jakýkoli, splnil všechna má očekávání a podle staré tradice se ryby těšily té největší pozornosti. Lovily se, čerstvé nakupovaly, jejich vůně byla cítit po délce celé hráze a ještě kousek dál a bylo jen málo toho, co rušilo atmosféru zasvěcenou českému rybníku, rybníkářům a milovníkům Petrova řemesla. Sem tam zavoněla z grilu či horké pánve klobása, ale ryby i milovníci rybích dobrot byly zde ve velké přesile!

 

Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám vzaly dech. Krčínův Rožmberk to dokázal. Je na něm vidět, že Země je kulatá … je impozantní. Vážně ještě věříte tomu, že ryba v českém rybníku může spolknout fotbalový míč? Věřte! Zvládne to hravě/dravě ;-) Rybáři z Luhačovic o tom vědí víc!

 

 

 

Sumec stařešina z Rožmberka půjde po výlovu i s Vodníkem zase zpět do vody. Byl odloven do bazénu a jeho kolosální rozměry mě ohromily. Vypadal jako urostlý dvoumetrový chlap s modře kalným pohledem. Bylo na něm vidět, že se těší na chvilku, až naposledy mávne ocasem nad hladinou a zmizí do klidných hlubin Rožmerku. Kolikrát ještě bude muset podstoupit tento ceremoniál, kdy bude vytažen na světlo a v jeho rodném rybníku bude vody jen pokolena?

 

 

Pokud nemáte ještě chuť opustit říši sladkých vod, začtěte se do velmi zajímavé historie českých rybníků, ryb a rybářů.

 

Rybáři moc dobře vědí, že

„Do času, který bohové vyměřili lidem se nepočítá čas strávený rybolovem“.

 

  

 

Nechali jste se jako já chytit se zájmem do rybářských sítí? Jestli jo, tak se určitě potkáme na hrázi rybníka SVĚT v ranních hodinách, dne 4. až 6.11. 2008 protože rybáři vstávají před východem slunce a na nohy si berou holínky :-) Kdybych si to uvědomila před cestou na Rožmberk, nalovila bych tam rozhodně jiné fotky a nemusela bych stát jenom suchou nohou na přeplněné hrázi. Poučena z dřívejších nezdarů si letos druhý největší výlov vychutnám ještě víc zblízka a s nohama ve vodě budu věřit náhodě, že fotky budou o mnoho podařenější.

Kalendář výlovů rybníků na rok 2008 slibuje ještě dost atraktivní podívané.

 

Proplujte podzimním časem příjemně a vzdejte hold rybářům. Kapři již odpočívají na sádkách a jsou připraveni splnit svou hlavní roli. Ať už je váš vztah k nim jakýkoli, je to jejich úděl a každoroční rituál … do štědrého dne už mnoho dnů nezbývá.

Kdy jindy když ne teď? Je čas na otázku: Jaký já váš vztah k této tradiční rybě českých vánoc?

Petru ZDAR!