Recept na cibulový koláč. Hned na několik způsobů. Cibulový koláč je pečivo střižené na míru cibuli. Když se vysvlékne ze všech svých spodniček a ulehne na povrch koláče, změní se v milou svůdkyni. Cibulový koláč chutná v Německu, v Alsasku se cítí jako doma, vášní pro cibulové koláče hoří i sousední Švýcarsko od Jury až po Basilej (a určitě i mnohem dál), oblíben je u nás doma a troufám si pomyslet, že by chutnal i vám. Když popadneme do ruky koláčový plech a chytne nás chuť do pečení, nemusí to být jen koláč se sladkými úmysly. Já pro slané koláče sdílím velké nadšení a právě ten cibulový chovám v nábožné úctě. Připravovat jsem se ho naučila ve Švýcarsku, kde jsem to odkoukala z alsaských tradic místních hospodyněk. Tam kde jsem žila, fungoval potok  jako hraniční čára. Když jsem ho přeskočila ze švýcarské strany, přenesla jsem se z kantonu Jura k francouzským sousedům do Alsaska. K původním receptům jsem tam měla opravdu hodně blízko (jen skok přes potok). Na jeho přípravu upřednostňuji máslové těsto před těstem s kvasnicemi, ale uvádím pro jistotu oba recepty, jak jsem si je poznamenala. Odpouštím cibuli, že mě nutí k slzám a nesnažím se hledat žádné zaručené způsoby, jak si s nepříjemnou štiplavostí poradit. Už dávno jsem pochopila, že palčivost cibule funguje jako kouř ohně a stoupá vzhůru – do nosu a do očí – vždycky se nějaký ten kapesník promočí, ale i před kouřem jsem si zvykla hlavou uhýbat, dělám to nad prkýnkem s cibulí zrovna tak. Bez cibule by nebyl cibulový koláč ;-) Tak ať nám cibule pěkně stoupá do nosu, protože jen co koláč zavoní, bude jí to odpuštěno.

Příprava křehkého máslového těsta Pâte brisée (pát brizé)

• 200 g hladké mouky
• 100 g másla
• větší špetka soli
• 3-4 lžíce studené vody
• (místo vody můžeme použít 1 žloutek)

Mouku osolíme a přidáme nakrájené máslo v plátcích a během přípravy přidáváme postupně dle potřeby vodu. Těsto vypracováváme prsty a nenecháme se odradit tím, že poněkud lepí. Během hnětení se bude stávat stále tvárnější a lepit přestane. Nastal ten správný moment, kdy ho necháme pod fólií v chladu odpočinout a můžeme si připravit cibulovou náplň.

(křehké máslové těsto má mnohá další uplatnění, proto se vyplatí recept si poznamenat a použít ho i ve sladké kuchyni)

Příprava cibulové náplně s tymiánem

(použít směs cibule bílé a červené je veselejší, ale v chuti žádnou revoluci nečekejte)

Cibuli oloupeme a nakrájíme na kolečka. Můžeme ji spařit horkou vodou nebo krátce povařit v hrnci s vroucí osolenou vodou a nechat na sítu dobře okapat. Poté vezmu velkou pánev, rozpustím kousek másla (popřípadě i se lžící olivového oleje), přidám všechnu cibuli, 1 kostku či čajovou lžičku cukru, špetku tymiánu (čerstvý je fantastický, ale pokud nemáte vlastní bylinkovou zahrádku, vemte  za vděk i sušeným), osolte mořskou solí a přidejte čerstvě mletý pepř. Cibulovou náplň je třeba krátce podusit, ale 15 až 20 minut na to stačí.

Příprava kynutého těsta na slaný koláč

• 500 g hladké mouky
• 250 ml vlažného mléka
• 20 g čerstvých kvasnic (tj. polovička koupeného balíčku droždí)
• špetka soli
• 1 lžička cukru
• 150 ml oleje (slunečnicového) – může též použít rozpuštěné máslo nebo jiný tuk na pečení
• chybí vejce? – nejedná se o tiskovou chybu! Vejce do tohoto kynutého těsta nepatří

Nejprve necháme vzejít kvásek. Do vlažného mléka přidáme lžičku cukru a rozdrobíme čerstvé kvasnice a na teplém místě necháme vzejít. Kvalitní čerstvé kvasnice proces kynutí zvládnou během 5 až 10 minut. Ve větší míse smícháme mouku se špetkou soli a přidáme vykynutý kvásek a olej. Propracujeme vařečkou do té doby, než se těsto přestane lepit na vařečky i stěny mísy. Povrch zaprášíme hladkou moukou, mísu překryjeme utěrkou a necháme kynout. Po vykynutí ještě jednou propracujeme rukama a necháme ještě jednou kynout. Těsto tím získá žádoucí nadýchanost. Z těsta vyválíme tenkou placku na slaný koláč a pečeme patřičně obložený v koláčové formě v troubě. Na cibulový koláč je toto těsto ideální. Máte doma robota? Klidně mu tuto důležitou práci s těstem s důvěrou svěřte :-)

Náplň do slaného cibulového koláče

• 100 g libové slaniny, uzeného masa nebo šunky
• 250 g zakysané smetany (créme fraiche) 
• 150 g strouhaného sýra (gruyére, gouda, ementál)
• 3 vejce
• sůl a pepř
• podle chuti bylinky

Do cibule podušené s tymiánem vmícháme postupně na kostky nakrájenou libovou slaninu nebo uzené maso či šunku, přidáme zakysanou smetanu (créme fraiche) a vmícháme strouhaný sýr. Spojíme se 3 ks vajec, dobře promícháme a náplň nalijeme do koláčové formy, kterou jsme si vyložili předem připraveným těstem. V předehřáté troubě na 180 °C pečeme podle potřeby cca 40 až 45 minut.

Purée Soubise – cibulová kaše

• 1 kg cibule oloupané a nakrájené na kolečka
• sůl
• čerstvě mletý pepř
• 125 g čerstvého másla
• 1 lžíce jemného krystalového cukru

Tradiční způsob přípravy cibulové kaše, je trochu pracný, ale zase ne tolik, aby vás to mělo odradit. Rozhodně připravujeme nejméně z 1 kg cibule, kterou si očistíme a nakrájíme na kolečka (ani tenká, ani silná). Cibuli krátce povaříme v osolené vodě, poté scedíme a necháme dobře okapat na sítku. V pánvi rozpustíme pěkný kousek másla (počítejte s polovinou kostky másla, tj. cca 125 g) a na něm cibuli společně se lžící cukru, solí a pepřem orestujeme ze všech stran. Krásně nám na pánvi změkne a natáhne do sebe máslovou chuť. Na výběru másla záleží, proto si dejte sakra záležet na tom, aby to bylo skutečně dobré máslo :-) Cibuli v pánvi podusíme zhruba tak půl hodinky na mírném plameni. Nyní je skvělé připravit si dobrý bešamel.

Návod na jeho přípravu najdete zde. Bešamel smícháme s podušenou cibulí, podle chuti dosolíme, připepříme, zahřejeme a dobře promícháme. Společně prohříváme cca 10 až 15 minut. Cibulová kaše je hotova. Použijeme ji jako náplň do slaného koláče. Bude vynikající! Než nám cibulová kaše vychladne, necháme v ní ještě rozpustit plátek másla.

(Setkala jsem se též s nápadem, nepoužívat do cibulové kaše bešamel, ale podušenou cibuli promíchat s uvařenou rýží. Osobně jsem tento způsob nezkoušela, ale rozhodně nemusí být marný).

Na přípravu křehkého cibulového koláče je dobré nechat si křehké máslové těsto (Pâte Brisée) předem lehce zapéct bez náplně. Stačí jím vyložit koláčovou formu a vložit na pár minut do hodně předehřáté trouby (na 200 °C). Když těsto začne dělat bělavou kůrku, je čas ho vyndat. Lehce předpečený koláč naplníme připravenou cibulovou náplní (Purée Soubise) a podle dobré tradice posypeme povrch čerstvou strouhankou. Není nad křupavou cibulovou krustičku. Koláč vložíme do horké trouby a dopečeme ho. Zpravidla stačí při 190 °C péct cca 20 minut. Koláč to není zrovna dietní, ale pro tu jeho úžasnou chuť mu to výjimečně můžeme odpustit.

Cibulové koláče jsou tak oblíbené, že nepotřebují žádnou extra reklamu. Upečte si jeden takový třeba tuhle neděli. Příště třeba přijde řada na sladký makový, ale dnes bych ráda vzdala hold cibuli. Až ji budete loupat slupku, dobře počítejte, z kolika se skládá sukýnek a tenkých spodniček? Čím víc jich napočítáte, tím třeskutější zima nás čeká. Loňská cibule je spolehlivá předpovídalka zimního počasí ;-)

Pokud se bojíte sami experimentovat, klidně zůstaňte u klasiky – vyberte si nějaký Quiche nebo Flammkuchen podle tradičních receptur.

Flammkuchen nach Elsässerart (Flammkuchen podle alsaského způsobu)

Jedná se o tenkou chlebovou placku, která je posypaná cibulí, špekem /možno použít i dobrou sušenou šunku nebo pancettu), náplň je zjemněná créme fraiche a neobejde se bez špetky soli a pořádné dávky čerstvě mletého černého pepře. Peče se jako pizza. Na vysokou teplotu a krátce. Upečený Flammkuchen je vhodné pokapat dobrým olivovým olejem. Zakousnout se do horkého je to nejlepší, co si tenhle slaný koláč s vůní cibule zaslouží.

Pro milovníky kuchyňských vynálezů a hádanek ještě jeden malý bonus :-)

Andiamo a prendere una pizza! Komu nechutná chřest, ať zůstane raději doma ;-)

Říkala jsem si, že jestli právě vy patříte k těm, kteří chřest milují, tak si všechny klasické kombinace stihnete připravit podle osvědčených receptur levou zadní doma. Právě proto vás zvu na pizzu. Samozřejmě že s chřestem. Klasická chřestová jídla jsem již na webu vařila, ale v závěru článku bych je mohla klidně „přihřát“ a naservírovat vám je odkazem. Nyní půjde o vaření v polních podmínkách. Má kuchyně stojí na svém místě, ale veškeré standardní vybavení už týden levituje po celém domě. Podnikla jsem výpravu za chřestovým hrncem. Nejprve jsem se vydala na průzkum sama. Po chvilce jsme vyrazili jako expedice s mužem, ale vrátili se s nepořízenou. Než abych bloumala mezi krabicemi a pobíhala domem, to raději budu improvizovat. Dneska to lehce „ošulíme“, ale prostírat se bude. S čerstvým chřestem se nemá otálet.

Jak jsem řekla, jdeme na pizzu. Moje dnešní pizza bude mít i ostré čtyři rohy. „Pizza a taglio“ se peče na plechu a krájíme ji na čtverce. O jarní efekt se postará čerstvý zelený chřest. Atmosféru dotvoří dobré víno a vaše pozitivní nálada. Tak si to nepokazte ;-) Tato porce je pro 2 a plná láhev vína si stejně žádá společnost, tak rovnou prostřete pro sebe i hosta.

Momentálně ve své domácí kuchyni nemám nic na svém místě, tak experimentuji s tím, co mám po ruce a s čím si nepřidělám práci. Rekonstruujeme, pár dnů jsme přežívali na obloženém chlebu a studených mísách, ale bez teplého jídla to po pár dnech jednoho nebaví. To byl důvod, proč jsem se pustila do chřestového pečení. Nemohla jsem v hromadě vyklizeného kuchyňského nádobí objevit ten správný hrnec na chřest, ale místo něj se mi připletlo do cesty chlazené těsto na pizzu s olivovým olejem. Bylo jasné, že měním směr jízdy a jdu hledat pečicí plech. Zelený, mladý a křupavý chřest už čekal na svou příležitost. Mám ho nejraději, proto se na mých stránkách najde víc receptur z chřestu zeleného než toho bílého. Bílý si ráda dám v restauraci, kde se chřest pěstuje. Letos jsem měla štěstí dám si ho vě Švýcarsku. Mňam. S holandskou i bérnskou omajdou, šunkou, bramborem a dobrým vínem. Tak proč si nyní trochu nezaexperimentovat? Dovezla jsem si totiž pěknou hromadu sýrů. A ty se mi budou nyní hodit.

(Našla jsem hrst oříšků – lískové, mandle a pinie – ty vhodně okrášlí můj chřestový experiment. Trochu té jaderné energie nikomu neuškodí) 

Těsto na pizzu jsem ponechala na původním pečicím papíru a vyložila jím zapékací plech. Troubu jsem předehřála na 190 °C již v této fázi (bude to rychlovka, tak ať se to hned peče :-) Do misky vyklepla 2 čerstvá vejce a přidala jednu misku lučiny s bylinkovou solí a prošlehala do hladkého krému. Stačilo trochu připepřit čerstvě mletým pepřem. Nesolila jsem, neboť jsem použila kousek gorgonzoly a ta je příjemně slaná. Může být i roquefort nebo dobrá niva. Část gorgonzoly jsem rozdrobila přímo do základního lučinového krému s trochu prošlehala. Část jsem si nechala na finální dozdobení. Nyní jsem chřestové pazochy seřízla a konce lehce oškrabala. Chřest jsem vyložila na těsto po stranách a udělala takový pomyslný mantinel (viz foto výše). Poté jsem na těsto naskládala i ostatní chřestové pazochy a přelila připraveným krémem. Někdo by měl letět do sklepa pro lahev vína a dát ho vychladit! Prosím si vhodné bílé ;-)

Polovinu takto připravené pizzy jsem ozdobila ještě hrubě nadrobenou gorgonzolou a druhou část jsem pokladla plátky kozího sýru. Měla jsem kozí sýr s popelem, který tomu dal příjemný šmak. Při vyklízení kuchyňky jsem přišla na to, že bych si mohla otevřít oříškový krámek. Pizzu jsem okrášlila ořechy lískovými, mandličkami a piniovými jádry. Loňské vlašáky už nestály za mou lítost. Byly žluklé. Kdybych je raději uskladnila v mrazničce, mohla jsem z nich mít ještě teď radost. Ořechů postačí jen tak umírněně, neboť v tomto jídle jde přeci jenom víc o chřest a oříšky se musí chovat pěkně zdrženlivě.

Pokud nemáte žádný z mnou doporučovaných sýrů, spolehněte se na mozzarellu. Proč ne? Já vařila jen z toho, co bylo u nás doma k mání a o čem jsem byla přesvědčená, že si s chřestem dobře sedne do chuti.

(Je šikovné polovinu chřestové pizzy ozdobit ještě jiným druhem sýra, protože kontrast v chuti je příjemný a budete mít o jeden chuťový moment navíc; proto jsem sáhla po italské gorgonzole)

Pečeme cca 25 minut a po upečení rozkrájíme na čtverce a podáváme. Sklenička vína je k takové slané dobrotě přímo žádoucí. Když chřestová pizza prochladne, můžete ji nakrájet i na menší čtverečky a podávat jako drobná sousta k aperitivu.

Tak takhle si vařím, když nemám v provozu kuchyni ;-) Určitě si to zopakuji i v momentě, až budu mít všechno na svém místě. Mám vyzkoušené, že když jsem v „nouzi“, lépe mi funguje fantazie a proto si tento recept zakládám do svého „zlatého chřestového“ fondu.

Na chřestovou pizzu jsem nespotřebovala celou zásobu chřestového balíčku, proto byl ještě chřest jako hlavní chod. Dopustila jsem se drobného násilí na této vznešené zelenině a udělala něco proti dobrým zásadám. Nicméně se nestala žádná katastrofa a jídlo bylo chutné. Nejprve jsem si říkala, takový recept sem ani nepatří. Vidět to „šéf“ – už slyším – píp – píp – píp – píp !!! Ani bych to slyšet nechtěla ;-) Ale moje kuchyně má jen jednoho šéfa, tak si rovnou odpouštím a s prohřeškem se přiznám.

(A je to venku! To si ten chřest nezasloužil … Ještě že mě u toho nikdo neviděl :-)

V čem můj delikt spočíval? Dala jsem vařit brambory do osolené vody a když už měly jen pár minut do finále, přidala jsem hromádku chřestu převázanou (halabala) kuchyňským provázkem (miniaturním kouskem – došel!), aby se mi nerozběhl po hladině. Pod pokličkou jsem ho nechala plout a užít si parní lázničku s bramborem v jednom hrníčku. Po pár minutách jsem ho vytáhla ven, z brambor slila vodu a mohlo se podávat. Nikdo mě u toho neviděl ;-) Hromádka brambor, plátek čerstvého másla, plátek šunky, vyskládat křehký horký chřest do vějířku a ještě fofrem usmažit volské oko (vajíčko nebylo starší déle než pár hodin). Sůl, mlýnek na pepř, víno a skleničky. Všechno je na stole, tak „dobrou chuť!“ ;-) Uvařit se dá v podstatě i na koleně. Ať si o tom odborník myslí co chce, špatné to nebylo. Za normální situace bych se k něčemu takovému nesnížila, ale když to jinak nejde, musíme si vystačit i s minimem nádobí a přežít i polní podmínky, … když přijde čas kuchyňských rekonstrukcí.

(I přes drobné švindlování při přípravě to chřest přezil bez újmy na zdraví a byl vynikající. Není nad teplou domácí večeři :-)

Jak je to u vás? Máte v kuchyňce všechno na svém místě nebo uvažujete o tom, že ji trochu zmodernizujete a přetvoříte k obrazu svému? Co vám v ní chybí a co si nemůžete vynachválit? Já to budu vědět až někdy koncem týdne. Až když bude konečně hotovo! Ale žádné velké převratné změny nedělám. I tak je s tím práce opravdu dost. Když nefunguje kuchyň – netluče srdce domácnosti. Ale duše má hlad a na nějaký ten momentální prohřešek nehledí :-)

Jednu jedinou chybu to malé chřestové menu přeci jenom mělo. Po afrodiziakální večeři by mělo následovat něco úplně jiného, než jsem šla podnikat já ;-)

Chřestové tipy z mého archivu

Jak se správně vaří chřest? (návod pro chřestové začátečníky, jak si s ním poradit v kuchyni) – receptura

Asparágus, chřest, špárgl = zelenina plná zdraví a rozkoše – receptura a informace

Potkal se chřest se smržem (a byla z toho láska na první pohled) – receptura

Ivančice, chřest a mnohem více (aneb čest chřestu zachráněna) – reportáž

Chřestové slavnosti = jarmark marnosti (možná je to dneska všechno jinak :-) – reportáž

Jak si vypěstovat chřest v domácích podmínkách? (chce to trpělivost, ale jde to :-) – rady jak na to

Opakování je matka moudrosti. Jsou recepty, ke kterým se vracím. Recept na expresní a jarem navoněný koláč je můj favorit. Pekla jsem ho loni, s chutí jsem se do něj pustila i dnes. Kdo miluje zelené lupení a čerstvá vejce, toho nemůže zklamat. Recept se vám bude hodit i v době povelikonoční a pomůže vám najít uplatnění pro všechna vařená vajíčka, kterých bylo víc než koledníků. Zase jeden dobrý důvod, proč si upéct výtečný slaný koláč. Tento je hodně jarní a tím pádem v trendu ročního období. Včera se tento můj recept objevil v Jarní kuchařce vydané magazínem MF Dnes – Ona Dnes, ale mým čtenářům ho servíruji i zde na stránkách a nabízím jednoduchý recept k otestování. Kuchařská fantazie se na jaře spřádá sama, třeba naleznete nějaká svá vlastní vylepšení, která vás nadchnou a nám udělá radost, když je prozradíte ;-)

Jarní koláč s vejci aneb koláč velikonoční

• listové těsto rozválené na pečícím papíru (pokud máte čas a chuť nachystat si domácí křehké těsto, nenechte si tu chuť sebrat a dejte se do toho)
• čerstvé špenátové listy (klidně nahraďte mladou pampeliškou)
• 200 g sýra s bílou plísní na povrchu (Camembert, Brie, Hermelín)
• 5 vařených vajec
• čerstvé výhonky, např. česneku (pokud nejsou klíčky, sáhněte po jarní naťové cibuli, pažitce, řeřiše)
• bylinková sůl
• čerstvě mletý pepř
• 250 g créme fraiche (lze nahradt hustou kysanou smetanou, nebo si rovnou vyrobit domácí Crème fraîche (krém freš)
• 2 čerstvá vejce

Listovým těstem rozváleným na pečícím papíru vyložíme koláčovou formu a těsto na několika místech propícháme vidličkou, aby se nám při pečení nezvedalo. Na dno vyskládáme čerstvé špenátové listy, ale na jaře je můžeme nahradit  mladými pampeliškovými lístky. Na zelenou peřinu nasteleme plátky sýru (použila jsem famózní Brie), kolečka vařených vajec, osolíme, opepříme. Povrch vajec si naparádíme čerstvě naklíčeným česnekem, ale použít můžeme i jiné klíčky. Dají se snadno vypěstovat doma i sehnat v obchodě. Pokud je po ruce nemáte, vystačíte si s mladou jarní naťovou cibulí nebo pikantní řeřichou. Ta chuť koláče výtečně obohatí a jarně osvěží. Nyní už zbývá jen zalít krémovou čepicí z créme fraiche (nahraďte hustou kysanou smetanou nebo si krém freš vyrobte), který stačí rozšlehat se dvěma kusy čerstvých vajec, přisolit bylinkovou solí a přidat špetku čerstvě umletého pepře.

Povrch koláče stěrkou rozhrneme po celé ploše a pečeme 35 minut v předehřáté troubě na 180 °C.  Koláč necháme lehce prochladnout a poté nakrájíme na řezy.

Podle fantazie si tento koláč klidně vylepšete i jinak. Všechno čerstvé, zelené, jarem navoněné lupení se hodí.

Nemáte pocit, že jaro na talíři voní naprosto nedostižně? Svůj podíl na tom má svěže zelené lupení a všechny ty omamné bylinky. Ta vůně visí v povětří! Možná proto jsem si pro další díl kuchařské přílohy, kterou pravidelně každé dva měsíce zpracovávám, vybrala téma bylinky a nazvala ho Kouzlo bylinkové zahrady. Zatím jsem začala krátkým úvodem, „Příroda je ta nejlepší lékárna, ve které rostou bylinky s čarovnou mocí, co umějí zahnat všechny nemoci, jen … Lásku nelze vyléčit bylinkami! - jak mi správně napověděl (Publius Ovidius Naso).“  Tuto příjemnou práci si vynesu z kanceláře do své zahrady, protože tam tenhle žánr patří. Jaro budiž pochváleno ;-)

Bez čerstvých vajec se na jaře neobejdu – na mazance, na jidáše, na koláče, do velikonoční sekanice nebo jen tak na pánvičku. Vejce obsahuje zárodek života, je symbolem plodnosti, úrodnosti a je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Proto je symbolicky spojováno se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.

 Co k svátkům jara ještě patří?

Velikonoční nádivka / hlavička / sekanice /

Venku je počasí „pod psa“, upeču sušenky pro psa! Ať má ta němá tvář taky mikulášskou nadílku ;-) Stačí oprášit staré dobré recepty ze svého archivu a pustit se do díla. Ani se neptám našich psů, jak jim chutnají ty odporné granule, které domů nosíme v 15ti kilových pytlích? Jaký mají dojem ze psí konzervy, kterou s největší pravděpodobností budou mít zítra k večeři? Myslím, že by mi řekli,  ať jim dám nějaké kapesné a svou stravu si vyřeší jinak. Nakupovat budou chodit k řezníkovi, protože tam to lépe voní. Abych si je naklonila na svou stranu, dávám se tradičně touhle dobou do pečení mikulášských sušenek pro psa. (Nejsem sobec, peču pro celou smečku psů, aby to těm ostatním nepřišlo líto).

Tahle vypečená partička psů se často prohání mým domem a pustoší mi zahradu. Seřadit je vedle sebe podle velikosti byla fuška. Přimět je ještě k tomu, aby se v jeden a ten samý moment podívali do objektivu, to bych brala jako eskamotérský kousek :-) Ovládat na povel se tahle smečka dá jen stěží. Ten nejmenší pes je velitelka skupiny. Je ze všech nefikanější. Jmenuje se Jenny (švýcarský honič z Jury - Jura de Bruno) a jestli má ve výchově nějaké mezery, nesu zodpovědnost já :-) Je to můj pes. Všichni tři mají silné lovecké pudy. S takovými psy se člověk nenudí. Anglická greyhoundka Follow a prostřední Ringo, francouzský vodní pes, zvaný Barbet (co se mu do vody nikdy moc nechtělo) se nechávají rozmazlovat mou dcerou, která se o ně vzorně stará. Někdy s nimi nejsou šťastné chvilky, ale veselé rozhodně jo! Když někde po vsi lítá vzduchem peří ze slepic, beru do ruky peněženku a jdu napravit sousedské vztahy. Prevíti sice udělali malér, ale za trest dostanou uvařenou slepici.

Proč já jim vlastně peču sušenky? Mám je ráda, všechny tři, i přes všechny ty lotroviny.

Recept, jak zaručeně svého psa potěšit – Upečte mu psí sušenky

• ½ hrnku teplého kuřecího vývaru
• 1 lžíce sušeného polotučného mléka (sušená smetana do kávy)
• 1 lžíce olivového oleje
• necelé ½ lžičky soli
• 1 rozšlehané vejce
• 1 hrnek hladké mouky
• ¾ hrnku celozrnné mouky
• ½ lžičky sušeného droždí

Všechny suroviny dáme v tomto pořadí do domácí pekárny, nastavíme na program „Těsto“ a necháme pekárnu vykonat svou práci. Pokud u vás doma nebydlí šikovná domácí pekárna, zapojíme do hry fyzičku, a bude to koncert pro mísu a měchačku, poháněnou vaší silou. Když těsto nakyne (pekárna na nás houkne), nasypeme dlaň plnou mouky na pracovní desku a těsto ještě krátce propracujeme. Vyválíme tenkou placku (o něco víc než 1 centimetr) a vykrajujeme oblíbené tvary vašeho čtyřnožce (kočku, slepici, pěknou kost :-) Myslím si, že je mu naprosto fuk, jak sušenky vypadají, zaujme ho ta jejich vůně. Na plech vyložený pečicím papírem klademe vykrojené psí dobroty a vkládáme do trouby rozpálíme na 200 °C a pečeme 10 minut. Poté teplotu snížíme na 150 °C a ještě dalších 10 minut dopékáme. Můžete si tyhle sušenky ještě vylepšit. Vaší fantazii se rozhodně meze nekladou. Raději je peču sušší, aby mi nepromastily kapsu :-)

 

Murphyho zákony o psech

• Zvířata všech vašich známých se chovají snesitelněji než to vaše.
• Svého psa poznáte podle toho, že se k vám ve společnosti nehlásí.
• Štěně začne vykonávat svou velkou potřebu na místě, kde je největší frekvence chodců.
• Pes, ponechaný o samotě v uzavřené místnosti, vyje tím hlasitěji, čím více sousedů je v dané chvíli na doslech.
• Štěně na vodítku váží mnohem víc, než štěně bez vodítka.
• Psí blechy na člověka jdou.
• Málokteré zvíře odložil původní majitel bezdůvodně.
• V obývacím pokoji pes obsadí jediné křeslo, z nějž je dobře vidět na televizi.
• I malý pes dokáže ve vaši posteli zaujmout takovou polohu, aby pro vás nezbylo prakticky žádné místo.
• Onemocní-li pes, smíří se mnohem lépe se smrtí nežli návštěvou u zvěrolékaře.
• Každý chovatel se časem stane psychicky labilním.
• Pes je schopen identifikovat zvěrolékaře i na nudistické pláži.
• Zvíře, které se k vám chová přátelsky, není vaše.
• Pes má neustále dojem, že vy se nechutně přejídáte, zatím co on hladoví.
• Dříve, než si pořídíte psa, je dobré zakoupit si spartakiádní lehátko.
• Z milostného setkání vašeho psa s fenou šampiónkou vzejde největší možný počet štěňat, které nikdo nebude chtít ani zadarmo.

Tady už se pekly skvělé sušenky :-)

1. pro Ambru
2. klidně se taky pochlubte, jak vám se povedly?

Staročeská velikonoční nádivka

• 500 g vařeného masa (vepřové, telecí)
• 250 g vařeného uzeného masa
• 250 ml vývaru z uzeného masa
• 7 vajec
• 50 g másla
• 7 rohlíků (nebo 1 celá veka)
• miska nasekaných kopřivových listů
• miska jarních zelených bylinek podle chuti
• sůl
• pepř
• máslo na vymazání zapékací nádoby

• olivový olej
• 3 cibule střední velikosti
• 5-6 syrových brambor velikosti slepičího vejce
• sůl
• čerstvě mletý pepř
• růžičková kapusta, matematicky vzato – 20 ks by mělo stačit)
• feta sýr, stačí 100 g jen tak na ozdobu
• 6 vajec (držte poměr „kolik brambor, tolik vajec)

Hříbkový koláč

• 1 křehké těsto rozválené na pečícím papíru
• pár čerstvých hříbků
• 1 lžíce olivového oleje nebo másla
• sůl a čerstvě mletý pepř
• 1 balíček plátkového uzeného sýru
• kousek mladé neloupané cuketky
• 1 kysaná smetana (250 ml)
• 3 vejce

Houby očistíme (nejlépe už v lese!), pokrájíme na plátky a na pánvičce s malým množstvím oleje osmahneme. Osolíme, opepříme a necháme pár minut prochladnout. K houbám přidáme kelímek kysané smetany, 3 celá vejce, cuketku nakrájenou na drobné kostičky a kostičky uzeného sýru. Směs promícháme, ještě přisolíme a opepříme, ev. přidáme nějakou tu zelenou bylinku a připravíme si koláčovou formu. Těsto na pečícím papíru vmáčkneme do formy a vlijeme všechnu směs a povrch koláče zarovnáme.

Do předehřáté trouby na 180 °C vložíme koláčovou formu a pečeme tak dlouho, až povrch zezlátne, což odpovídá času 35 minut. Líbezné houbové vůně se dočkáme mnohem dřív.