Jidášky patří k tradičnímu velikonočnímu pečivu, které se peklo na Zelený čtvrtek.  Podle starého zvyku se připravují z kynutého těsta slazeného medem jako připomínka na zradu Jidáše. Symbolizují provaz, na kterém se zrádce Jidáš  oběsil. Na „Zelený čtvrtek“ se má dle  lidového zvyku jíst zelený špenát a všechno zelené, co lidem příroda v předjaří dala. Tento lidový zvyk ovšem nesouvisí s pravým duchovním významem Velikonoc. Název „Zelený čtvrtek“ totiž  vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).

Jidášky – jidáše

• 120 g másla
• 2 lžíce medu
• 3 žloutky
• 500 g polohrubé mouky
• 250 ml mléka
• 30 g čerstvých kvasnic
• špetka soli
• špetka skořice
• trochu nastrouhané citrónové kůry
• 1 bílek
• dle chuti rozinky
• na posypání mák, sezam, opražené vločky
• na potření 50 g rozpuštěného másla s medem

Zaděláme si kynuté těsto podle tradičního způsobu. Rozdrobíme kostku čerstvých kvasnic, smícháme s několika lžícemi vlažného mléka, přidáme lžičku cukru a necháme vzejít kvásek, který poté zapracujeme do mouky se špetkou soli a nastrouhanou citrónovou kůrou. Podle chuti můžeme do těsta přidat hrst rozinek a pro vůni špetku skořice. Vypracujeme nelepivé těsto, které sladíme medem a necháme na teplém místě cca 40 minut vykynout. Z těsta vytvarujeme válečky o průměru max. 2 cm. Tvary můžeme libovolně zamotávat do uzlíku nebo dělat třeba malé bochánky, spirálky atd. Hotové jidášky rozložíme na pečicí plech vyložený papírem a necháme ještě 15-20 minut dokynout. Potřeme bílkem a posypeme např. mákem, sezamem, opraženými vločkami atd. Jidášky pečeme v předehřáté troubě na 180 °C cca 20 minut. Po upečení jidášky potřeme rozpuštěným máslem smíchaným s medem a necháme prochladnout. Nejchutnější jsou ještě vlažné, rozkrojené a pomazané medovým máslem nebo jen pokapané medem.

Na Hod boží velikonoční se připravují obřadní a sváteční pokrmy. Držíte se tradic a tradičních receptur nebo hledáte novou inspiraci?

Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy nebo si ji zde objednat, bude mi potěšením.

Pomalu je čas oprášit velikonoční formu na beránka a zopakovat si nějaký tradiční recept. Letos jsem si beránka upekla s předstihem a domácí recepturu inovovala. Beránka jsem pekla v malých formičkách, ale recept je množstvím uzpůsoben tak, aby těsto vystačilo na klasickou velkou beránkovou formu. Nemáte chuť letos vyzkoušet beránka trochu jinak?

VELIKONOČNÍ BERÁNEK s jablky a medovým máslem

Na velikonočním stole nemá chybět beránek. Letos jsem připravila (trochu s předstihem) jednoduchý a šťavnatý recept na beránka, co voní máslem a medem. Vyzkoušejte varianci se strouhanými jablky. Tento rychlý recept nemá žádná úskalí, proto se vám jistě povede.

Potřebujeme:

• 180 g hladké mouky
• 120 g cukru krupice
• 3 vejce
• 170 g čerstvého másla, rozehřátého
• 1 lžíce medu
• 1 prášek do pečiva
• špetka skořice
• 5 ks středně velkých jablek
• lžíce rumu
• špetka skořice
• forma na pečení beránka
• plátek másla na vymazání formy
• jemná strouhanka na vysypání

Do mísy nasypeme mouku s práškem do pečiva, ovoníme špetkou skořice a osladíme cukrem. Přidáme 3 vejce, rozpuštěné máslo s medem, rum a společně s nastrouhanými jablky na struhadle s velkými slzičkami vařečkou umícháme polotuhé lité těsto. Formu na pečení vymažeme máslem a vysypeme jemnou strouhankou. Pečeme při 180 °C 40 až 45 minut.

Malé vylepšení:  Do těsta můžeme přidat i rozinky a oříšky. Místo strouhanky na vysypání vymazané formy zkuste použít jemnou drť z kukuřičných lupínků. Pečivo tím získá hřejivou a bohatou žlutou barvu.

Bude mít na vašem velikonočním stole místo čerstvě upečený beránek?

Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy nebo si ji zde objednat, bude mi potěšením.

Pohledné vypečené kuře vykukuje z každého magazínu o vaření od doby, co nás krásně provokují barevné fotografie. Vždycky je dokonale zlaté, s křupavou kůrčičkou, krásně nadívané a úhledně posazené na podnosu. Kuře jako ze žurnálu! Moje pečené kuře „bez tajemství“ je na každý pád jiné. Ale ta jeho chuť (?) … to se nedá slovy vypovědět, ale  mlsný jazyk tomu porozumí i beze slov :-) Když v receptu čarují bylinky, úspěch je zaručen.

S jarem odkládáme svrchníky, rozepínáme knoflíčky u blůzky, povytahujeme rukávy výš k loktům a natahujeme sukně s rozparkem. Jaro dovoluje poodhalit všechna skrytá tajemství. Vykostěné, nadívané a dokonce s rozparkem, takové je tohle kuře bez tajemství.

Pečené kuře, vykostěné jako roláda a štědře nadívané

Nejedná se o klasickou nádivku, ale o takovou lehčí verzi s jarní vaječnou omeletkou a nepostradatelnými bylinkami.

•  1 kuře – předem vykostěné
• 3 vejce
• 3 lžíce zeleného sterilovaného hrášku
• 3 lžíce sterilované cukrové kukuřice
• zelené jarní bylinky
• sůl
• pepř
• špetka červené mleté papriky
• 1 menší červená cibule (může být i jarní zelená cibulka)
• 4 plátky veky nebo 1 malá houska
• 80 g másla
• nové brambory

Kuře předem vykostíme a vyrobíme si z něj jeden plát, vhodný na roládu. Kůži ponecháme, protože ta nám to bude držet celé pěkně pohromadě. Do misky rozklepneme 3 vejce, rozšleháme je s pár kapkami mléka nebo vody, mírně osolíme a na másle osmahneme omeletku. Když vejce zatuhují, posypeme je hráškem a kukuřicí. Můžeme přidat i hrst spařených a nasekaných jarních kopřiv. Omeletku sesuneme z pánve na talíř. Kuřecí maso osolíme, opepříme, položíme na něj vaječnou omeletku, posypeme podle chuti nasekanými bylinkami.

Přidáme na kostky nakrájenou housku, jen tak ji po povrchu omeletky poházíme a poklademe tenkými kolečky červené cibule. Přiložíme několik plátků másla a jemně poprášíme sladkou mletou paprikou.

Připravenou roládu přehneme, pokud máme provázek tak jen lehce stáhneme, ale necháme na mase ten pomyslný rozparek. Roláda nebude pevně stažená, ale v uvolněném stavu se pěkně ukáže nádivka, která tak dostává šanci se upéct opravdu do křupava. Zvláště oceníte kostičky pečiva, jak budou na povrchu prima křupat. Je jaro, doba odhalování. Proč by nemohlo mít kuře rozparek a ukázat kousek sličné nádivky :-)

Roládu pečeme nejlépe v římském hrnci bez oleje a přidané tekutiny, což je praktické a absolutně nenáročné. Můžeme použít též běžný pekáček s poklopem. Na dno poklademe nové středně velké brambory ve slupce a doprostřed položíma kuřecí roládu. Obložíme bylinkami, ty v jídle nechají pěkně voňavou stopu. Vložíme do trouby (římský hrnec do studené) a při 190 °C pečeme cca 1 hodinu a 30 minut (platí pro římský hrnec). Při pečení v klasickém pekáčku bude 1 hodina pečení bohatě stačit. Před koncem odklopíme svrchní poklici a maso necháme trochu opéct i na povrchu. Upečenou roládu nakrájíme na dílky, obložíme vařenými bramborami, polijeme vypečenou šťávou a podáváme třeba s báječným okurkovým salátem.

Kuřecí maso se skvěle hodí do velikonočního jídelníčku. Může mít podobu malých jarních pečených kuřátek nebo nadívané rolády. Kdo má dost fantazie, ten vykouzlí rovnou kuřecí příběh 100x jinak. Jaro je velmi inspirativní čas, proto si užijte jarní pohodu v dobré náladě někde venku v přírodě.

Když je kuře nadívané, proč si nedopřát trochu podívané? To je důvod, proč jsem kuře pekla  “s rozparkem“ a nechala nádivku vyčuhovat ven. Říkám si, že není lepší čas na výrobu nádivky než právě probuzené předjaří. Kdo hledá, důvod pro dobrou nádivku si vždycky najde :-) Hledači zázračných pilulek proti jarní únavě se mohou vyhnout lékárně obloukem a vzít to rovnou směrem do zeleně. Někdo upaluje rovnou za farmářem, jiný do zahrady. Je totiž čas medvědího česneku, pažitky, jarní cibulky, chřest už klepe na dveře a potkáme-li u cesty obyčejnou kopřivu, pár křehkých lístků se v kuchyni vždycky hodí. Třeba zrovna do voňavé nádivky :-)

Když se peče kuře s lahůdkovou nádivkou, oželím klidně i kousek masa, jen když se na mě dostane pěkně velký kousek nádivky. Když je nádivka štědrá, bude jí o něco víc než je třeba. A pokud se kuře promění v jarní kuřátko, můžete si být jisti, že se na každého strávníka počítá jeden celý kus.

I když je to jenom malé křehké jarní kuřátko, máte ho celé. Žádné hádky o stehýnko nebo prsíčko.

V houbové sezóně může nádivka vonět čerstvými hříbky, v létě zase mít chuť letních jablek. Rozhodně v ní nesmí chybět čerstvé bylinky, špetka správného koření, čerstvá vejce a bílé pečivo. Vylepšit si ji můžete i kouskem drůbežích jater. Nádivka je jako čisté malířské plátno, které si vymaluje k dokonalosti kuchař sám. Všeho musí být tak akorát, aby každá chuť zůstala sama sebou a spojila se v jeden harmonický celek. I když jseště není ta správná houbová sezóna, jistě brzy bude. Proto jsem sáhla pro tento recept do svého archivu. Do ledničky si dojdu  pro čerstvá jarní kuřátka. Houby mám loňské sušené a jablka, ač nejsou letní, šťávy mají dost.

Pečená jarní kuřátka plněná jablky se slaninou a pečená v nádivce

• na každého strávníka 1 ks malého jarního kuřátka
• sůl
• 2 šťavnatá jablka (na 1 kuře potřebujeme 2 čtvrtky), co říkáte na letňáky, co zrovna dozrály?
• 6 plátků slaniny
• 40 g másla (cca 4 plátky)

• máslo na vytření zapékací nádoby
• 1 ks veky nebo cca 5 ks rohlíků
• sůl + bylinková sůl

• čerstvě mletý pepř

• špetka muškátového oříšku
• 4 lžíce mléka
• 5 žloutků
• 5 bílků
• čerstvé špenátové listy
• čerstvé hříbky podušené na másle
• (petrželka, pažitka, jarní cibulová nať)
• 2 stroužky česneku
• 1 středně velká cibule

• kousek slaniny (může být, ale nemusí)
• rozkrájené 1 nebo 2 letní jablka

Malá jarní kuřátka omyjeme a osolíme je ze všech stran. Kuřátka nadíváme čtvrtkami neloupaných šťavnatých jablek, která obalíme do plátku slaniny a vsuneme je do břišní dutiny kuřete. Kuřátka vyskládáme do zapékací nádoby s poklicí a polijeme naběračkou vody. Přidáme několik plátků másla a v troubě předehřáté na 180 °C pečeme cca 30 minut. Během pečení podléváme vypečenou šťávou.

Mezitím si připravíme nádivku. Rozkrájíme jednu veku na kostky (nebo stejné množství bílého pečiva), osolíme, opepříme, přidáme muškátový květ a zvlhčíme několika lžícemi mléka. Nevlhčíme moc, protože použijeme i vypečenou šťávu z kuřat, která tomu dá úžasný šmak, chuť i vůni. Do nádivky přidáme zelené bylinky. Doporučuji čerstvé špenátové listy, krátce podušené, osolené, opepřené. Když máte doma špenátovou nouzi, zkuste jiné zelené natě. Výtečná je mladá jarní cibulka, pažitka, petrželka. Do nádivky přidáme jednu drobně pokrájenou cibuli a dva stroužky česneku, které doporučuji drobně nasekat ostrým nožem.

  

5 vajec rozdělíme na žloutky a bílky. Žloutky prošleháme a ochutíme bylinkovou solí. Z bílků ušleháme tuhý sníh. Čerstvé hříbky podusíme na pánvičce s malým kouskem másla a přidáme je k připravené nádivce. Nyní je čas na přidání vaječných žloutků a dobře promíchat.

  

  

Bez mazance nejsou Velikonoce. Je to totiž to nejtypičtější velikonoční pečivo, které by na svátečním stole chybět nemělo. Mazanec peču podle farského receptu po babičce, protože mám na něj ty nejlepší vzpomínky a bez nadsázky, ten její byl nejlepší ;-)

Mazanec se peče na „bílou sobotu“, je nejvyšší čas s ním začít. O velikonočních tradicích jsem dnes napsala povídání. Můžete si čtením ukrátit čas, až budete mít zaděláno a těsto bude odpočívat.

Velikonoční mazanec podle farského receptu

Velikonoce, svátky opředené pověrami a křeťanskou symbolikou. V tomto článku najdete pár odpovědí na zvídavé otázky: Jak se plete pomlázka? Jak se peče velikonoční nádivka? Jaké jsou velikonoční zvyky těchto svátků? Jak se liší od vánočky? Tak tedy popořádku … Původní symbolika křesťandských Velikonoc se pomalu vytrácí, na staré tradice zapomínáme a svátky jara slavíme daleko víc konzumním způsobem. Ze svátků zůstala lidová oslava se spoustou dobrého jarního jídla, pletených pomlázek a barvených vajec. Jádro křesťanských Velikonoc zůstává pro mnohé pod nerozlousknutou pevnou slupkou. Spokojili jsme se s tím, že slavíme jaro.

mísa macešek se sametovými kvítky

Velikonoce jsou pohyblivé svátky a slaví se vždy první neděli po jarním úplňku. Z křesťanského hlediska nemá žádného významu velikonoční pondělek. Pro nás je to den, kdy se po velikonočních bujarých lidových oslavách můžeme dát zase pěkně dohromady a připravit se na další pracovní týden. V tomto článku bych se ráda vrátila k původnímu pojetí Velikonoc. Protože každého z nás zajímá víc velikonoční proměna mouky v , jidáše a beránky, nezapomenu ani na dobrý recept na podle starého receptu z fary, který mám ještě po své babičce. Je to nejtradičnější velikonoční sladké jídlo, které je s těmito svátky v naší zemi spojováno. Do mazance se přidává více vajec než do vánočky a neměla by chybět ani špetka koření. Do mazance podle znalců tradic patří špetka muškátového oříšku nebo květu, ale k tomu se dostanu. se peče až na BÍLOU SOBOTU, ještě je dost času na něj zadělat ;-) Recept na velikonoční mazanec z fary jsem již stihla přepsat, těsto zadělat, ale péct budu až zítra. Vy můžete začít s pečením třeba hned. Kdo nemá dost času, ten tam najde i jeden mazaný recept na mazanec

;-)

Krásné a ručně malované kraslice jsou od minulého víkendu mým majetkem (dostala jsem je darem) a nemohu se na ně vynadívat.

Jsou věci, které bych nikdy nesvedla ;-)

Křesťanské pojetí Velikonoc – Pašijový týden – též řečený Svatý nebo Velký

• Pondělí (modré, někde označované jako žluté) – uklízel se dům a jeho okolí.
• Úterý (šedivé) – vymetaly se pavučiny
• Středa (sazometná, škaredá) – vymetání sazí; Jidáš se škaredil – Na Škaredou středu podle Písma udal Jidáš za třicet stříbrných Krista. Lidé se na sebe neměli škaredit, mít dobrou náladu. Kdo se celý den usmíval, ten si pojistil domácí pohodu na celý příští rok.
• Čtvrtek (zelený) – poslední večeře Páně – Na Zelený čtvrtek se připomíná Poslední večeře Páně při níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku se utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Až do Bílé soboty chlapci chodili s klapačkami (řehtačkami). Hluk podle magie odpuzuje zlé síly, proto je potřeba rámusit a obcházet vesnice. U kapličky se lidé modlili otčenáš a do kříže strkali papírky s přáníčky. V tento den se pekly jidáše, pečivo které mělo podobu krouceného provazu, na kterém se Jidáš oběsil. Kdo pojedl jidáše, byl celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou. Hospodyně si pořizovaly na jarmarku nový hrnek, se kterým zašly do kostela pro svěcenou vodu a po západu slunce vykropily celý dům. Ta měla zahnat všechny zloduchy a nepřejícné duše hodně daleko od domu a z domu odešli všichni nezvaní hosté, hmyz a myši.

Upečené jidáše se rozřízly a pokapaly sladkým medem.

• Pátek (velký) – smrt Ježíše Krista – dny smutku a rozjímání; před východem slunce se lidé omývali v potoce; nesmělo se prát. Velký pátek je dnem Kristova ukřižování. V našich zemích se držel velký a přísný půst a podle bible se děly mimořádné věci. Rozpoutaly se živly, otvírala se země a hroby. Země vydávala všechny své .

 - podstata Velikonoc a jejich příběh pro ty, kteří si chtějí původ těchto svátků připomenout. Třeba v mezičase, než jim stihne nakynout velikonoční mazanec ;-)

Pletení pomlázky z osmi a devíti vrbových proutků je trochu machrovina, ale s návodem - – to možná zvládnete. Za půl hodinky se to dá zvládnout :-) Nejlepší proutky na pomlázku jsou z vrby košíkářské. Proutky se oloupou, osuší, mohou se skladovat ve sklepě a další rok je stačí namočit a už se může plést.

Velikonoční proměny mouky v chutné kulaté mazance, bochánky, jidáše, beránky a další tradiční dobroty svátků  “Velké noci“ – budou následovat. Mazance se pečou v sobotu, ale recept a potřebné ingredience je lépe připravit si den předen. Letos na mazance zadělávám v pátek večer, aby těsto mělo dost času nakynout.

Jak se pekly v klášterní kuchyni podle Angeluse Františka Jeřábka? Povídání o , se kterými se dnes už jen tak nesetkáte. Pár originálů doma mám, protože jsem je dostala dárkem ;-) Sama bych je tak krásně vymalovat nedokázala. Většinou si vystačím s talentem přírody :-) Barvím v cibulových slupkách a otiskuji na skořápky drobné lístečky travin a bylinek. To už znaly babičky a je to asi ten nejpřírodnější způsob, jak si vařená vejce vymalovat. Obzvlášť proto, že bílých vajec k sehnání moc není a tímto způsobem se ta hnědá pěkně zkrášlí a jejich barva se stane sytější.

Velikonoce končí až další nedělí, ale co jsme letos nestihli, to už nestihneme. Velikonoční svátky mají svůj přesně daný řád. Na příští Velikonoce se můžeme podle lidových tradic lépe nachystat :-)

Ale ještě hodně času na velikonoční přípravy v kuchyni zbývá. Určitě stihnete nachystat velikonoční hlavičku, zvanou nádivku – na jihu Čech „sekanici“

Recept nehledejte, tady jeden můj je – – hlavička – sekanice. Kdo má mou knihu Rande s gurmánkou, ten ho nalistuje na straně 133.

Veselé Velikonoce VŠEM!

a k tomu ;-)

the big bang movies

Právě dnes si můžeme připomenout páté výročí úmrtí ., který zemřel 2. dubna 2005 ve 21.37 středoevropského času ve věku 84 let. Karol Wojtyla byl výjimečnou osobností, papežem byl zvolen v roce 1978 jako první Slovan a navíc občan komunistického státu. Byl prvním neitalským papežem od roku 1522. Přijal jméno Jan Pavel II. () Wojtyla se narodil 18. května 1920 v polských Wadowicích.

]]> http://www.gurmanka.cz/2010/04/mazanec-jidase-beranek-a-stare-velikonocni-tradice/feed 19 http://www.gurmanka.cz/2010/01/kolac-plny-jara-a-cerstvych-vajec http://www.gurmanka.cz/2010/01/kolac-plny-jara-a-cerstvych-vajec#comments Sat, 30 Jan 2010 14:54:36 +0000 Gurmánka.cz http://www.gurmanka.cz/?p=3180

watch the true grit film

Opakování je matka moudrosti. Jsou recepty, ke kterým se vracím. Recept na expresní a jarem navoněný koláč je můj favorit. Pekla jsem ho loni, s chutí jsem se do něj pustila i dnes. Kdo miluje zelené lupení a čerstvá vejce, toho nemůže zklamat. Recept se vám bude hodit i v době povelikonoční a pomůže vám najít uplatnění pro všechna vařená vajíčka, kterých bylo víc než koledníků. Zase jeden dobrý důvod, proč si upéct výtečný slaný koláč. Tento je hodně jarní a tím pádem v trendu ročního období. Včera se tento můj recept objevil v Jarní kuchařce vydané magazínem MF Dnes – Ona Dnes, ale mým čtenářům ho servíruji i zde na stránkách a nabízím jednoduchý recept k otestování. Kuchařská fantazie se na jaře spřádá sama, třeba naleznete nějaká svá vlastní vylepšení, která vás nadchnou a nám udělá radost, když je prozradíte ;-)

Jarní koláč s vejci aneb koláč velikonoční

• listové těsto rozválené na pečícím papíru (pokud máte čas a chuť nachystat si domácí křehké těsto, nenechte si tu chuť sebrat a dejte se do toho)
• čerstvé špenátové listy (klidně nahraďte mladou pampeliškou)
• 200 g sýra s bílou plísní na povrchu (Camembert, Brie, Hermelín)
• 5 vařených vajec
• čerstvé výhonky, např. česneku (pokud nejsou klíčky, sáhněte po jarní naťové cibuli, pažitce, řeřiše)
• bylinková sůl
• čerstvě mletý pepř
• 250 g créme fraiche (lze nahradt hustou kysanou smetanou, nebo si rovnou vyrobit domácí Crème fraîche (krém freš)
• watch the librarian: quest for the spear the film right now

  2 čerstvá vejce

Listovým těstem rozváleným na pečícím papíru vyložíme koláčovou formu a těsto na několika místech propícháme vidličkou, aby se nám při pečení nezvedalo. Na dno vyskládáme čerstvé špenátové listy, ale na jaře je můžeme nahradit  mladými pampeliškovými lístky. Na zelenou peřinu nasteleme plátky sýru (použila jsem famózní Brie), kolečka vařených vajec, osolíme, opepříme. Povrch vajec si naparádíme čerstvě naklíčeným česnekem, ale použít můžeme i jiné klíčky. Dají se snadno vypěstovat doma i sehnat v obchodě. Pokud je po ruce nemáte, vystačíte si s mladou jarní naťovou cibulí nebo pikantní řeřichou. Ta chuť koláče výtečně obohatí a jarně osvěží. Nyní už zbývá jen zalít krémovou čepicí z créme fraiche (nahraďte hustou kysanou smetanou nebo si krém freš vyrobte), který stačí rozšlehat se dvěma kusy čerstvých vajec, přisolit bylinkovou solí a přidat špetku čerstvě umletého pepře.

waterloo bridge music

Povrch koláče stěrkou rozhrneme po celé ploše a pečeme 35 minut v předehřáté troubě na 180 °C.  Koláč necháme lehce prochladnout a poté nakrájíme na řezy.

Podle fantazie si tento koláč klidně vylepšete i jinak. Všechno čerstvé, zelené, jarem navoněné lupení se hodí.

Nemáte pocit, že jaro na talíři voní naprosto nedostižně? Svůj podíl na tom má svěže zelené lupení a všechny ty omamné bylinky. Ta vůně visí v povětří! Možná proto jsem si pro další díl kuchařské přílohy, kterou pravidelně každé dva měsíce zpracovávám, vybrala téma bylinky a nazvala ho Kouzlo bylinkové zahrady. Zatím jsem začala krátkým úvodem, „Příroda je ta nejlepší lékárna, ve které rostou bylinky s čarovnou mocí, co umějí zahnat všechny nemoci, jen … Lásku nelze vyléčit bylinkami! - jak mi správně napověděl (Publius Ovidius Naso).“  Tuto příjemnou práci si vynesu z kanceláře do své zahrady, protože tam tenhle žánr patří. Jaro budiž pochváleno ;-)

the kids are all right dvd

Bez čerstvých vajec se na jaře neobejdu – na mazance, na jidáše, na koláče, do velikonoční sekanice nebo jen tak na pánvičku. Vejce obsahuje zárodek života, je symbolem plodnosti, úrodnosti a je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Proto je symbolicky spojováno se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.

 

 Co k svátkům jara ještě patří?

Velikonoční nádivka / hlavička / sekanice /

]]> http://www.gurmanka.cz/2010/01/kolac-plny-jara-a-cerstvych-vajec/feed 28 http://www.gurmanka.cz/2009/04/pstrosi-vejce http://www.gurmanka.cz/2009/04/pstrosi-vejce#comments Tue, 14 Apr 2009 23:24:41 +0000 Gurmánka.cz http://www.gurmanka.cz/?p=125

Jak vykouzlit ze slepičího vejce rovnou pštrosí? To najdete v tomto receptu. Vzpomněla jsem si na tento recept ze dvou důvodů. Možná koledníci neodnesli všechna navařená vejce a vy nevíte co s nimi. Druhý důvod nemá za úkol likvidovat přebytky, ale připomenout si dámu, která se díky vejcím proslavila. Betty MacDonaldová a její prvotina Vejce a já. Kniha, která umí navodit pocit pohody kdykoli ji vezmu do ruky. Tato vtipná dáma by slavila 100+1 narozeniny (1908-1958). Když narozeniny s Betty, tak stylově! Vejce na stole nesmí chybět.

(Ač jsou domácí vejce na mém stole naprostou samozřejmostí, tak k pošetilosti mít vlastní slepičí farmu jsem se milou Betty strhnout nedala, i když nátlak na mou osobu vyvíjen byl, statečně jsem odolala a na slepice se chodím koukat přes sousedčin plot :-)

Pštrosí vejce

Název tohoto jídla mě fascinoval už v dětství. Nejdřív jsem měla zvláštní pocit, že jím opravdu pštrosí vejce. Nikdy mi nebylo jasné, kde se vlastně pštrosí vejce v naší domácnosti berou? Každé kouzlo pomine, tak jsem i já přišla na to, že jsou to jen obyčejná vejce slepičí, pěkně zabalená v mletém mase. Později jsem se s tímto jídlem setkala pod názvem skotská vejce a s chutí jsem si na nich pochutnala (nejspíš to bylo ve školní jídelně). Dávné vzpomínky vyprchaly a na tuto dobrotu jsem si vzpomněla díky přebytku velikonočních vařených vajec a taky proto, že s jarem slepice neúnavně nesou čerstvá vejce a já se jich nemohu nabažit. Recept nenabízí nic nového pod sluncem, ale možná i vás tohle jídlo vrátí zpátky do dětství nebo dostanete po letech zase chuť vytáhnout ze své knihovny úsměvnou knihu od Betty.

• 1 kg mletého masa
• 1 vejce syrové
• mladá jarní cibulka i s natí
• 1 větší cibule
• lžíce hořčice
• špetka majoránky
• drcená chilli paprička
• malá naběračka vody
• malá naběračka smetany
• hrst strouhanky
• sůl a pepř
• vařená vejce

Do 1 kg masa se zabalí asi tak 8 až 9 vajec. Použila jsem poměrně velký skleněný pekáč, ale tam se mi jich vešlo tak akorát 6. Velikost každého pštrosího vejce je srovnatelná s tenisovým míčkem.

Mleté maso je nejlépe použít směs hovězího a vepřového. Zaděláme si masovou směs podle zvyklostí. Na pštrosí vejce jsem dělala jemnější versi bez česneku. Vařila jsem pro „dospěláky“, tak špetka chilli pro chuťový půvab tam našla své místo.

Stačí osolit, opepřit, okyselit lžící hořčice, spojit jedním syrovým vejcem a osvěžit nasekanou mladou cibulkou i s natí. Důležité je těsto dobře spojit, aby kolem vajec pevně drželo a nerozpadlo se při pečení. Na to je dobrá přidaná malá naběračka vody a smetany do masa. Maso tekutinu nasaje a je to znát na jeho textuře, která se stane velmi soudržná a tvárná. V každém případě je potřeba trochu zahustit strouhankou a masovou směs propracovat pěkně v rukách. Nejlépe poválet a poházet na pracovní desce. Potom v dlani rozmáčknout dostatečně velkou masovou placku. Doprostřed posadit vařené vejce a v dlani ukoulet pštrosí vejce. Oválet ve strouhance a můžeme sázet do připraveného pekáče jedno pštrosí vejce za druhým. Do pekáče je dobré rozkrájet jednu syrovou cibuli na kolečka a na cibulovou výstelku maso posadit. Máme záruku, že se nám nepřichytne a masové koule zůstanou i po upečení neporušené. Potom stačí podlít malým množstvím vody a zasunout do horké trouby. 45 minut ve 190°C bude dostačující doba pečení. K samotnému pečení chci říct, že není potřeba nikterak podlévat ani pečící nádobu přikrývat. Vypeče se chutná šťava, kterou můžete nechat ladem (bude to dietnější) nebo závěrem přelévat své porce rozkrojených pštrosích vajec, protože tak vypadají nejpůvabněji.

Mezitím stihnete připravit třeba jarní salát s nějakým tím čerstvým lupením (rukolou a listovým salátem, pampeliškou, popencem atd.) Potom už stačí uvařit brambory a je komplet hotovo.

Obyčejné vařené brambory s máslem a natí z cibulky dokáží nadchnout nejedno labužnické srdce i oko. Stačí jenom bylinková sůl a nese se na prostřený stůl. Dokonalé požitky bývají často velmi prachobyčejné.

Kdo dá před jídlem přednost potravě ducha, tak zde je jeden citát od Betty MacDonaldové:

Život, blahobyt a štěstí každého z nás a těch, jejichž životy s našimi souvisí, jsou závislé na tom, jak známe pravidla hry daleko složitější a obtížnější než jsou šachy.

Dobrou chuť! Pokud vás recept navnadil, tak případná nesnědená velikonoční vejce si zaslouží nějaký dobrý způsob, jak se s nimi rozloučit. Nabízím jednu z možností, jak s nimi rozumně zatočit :-) Snězte je!

Máte-li chuť na mleté maso bez vajec, pár dalších nápadů se na mých stránkách najde. Usnadním hledání a přidám recept na domácí sekanou pečeni nebo švédské masové kuličky. Nez vyndáte svou oblíbenou kuchařskou knihu z poličky, můžete si vzít rychlou inspiraci přímo zde.

Jarní sezóna přeje nové svěží zelenině a zelenému lupení, ale v neposlední řadě též vejcím, která získávají s jarním obdobím na chuti. Samozřejmě mám na mysli ty domácí. Kdyby někdo opravdu nevěděl co s nimi, v knize „Vejce a já“ od Betty MacDonaldové najde inspirace tolik, že nebude vědět, kam v kuchyni dřív skočit.

 

Betty MacDonaldová se narodila v Colaradu v městečku Boulder 26. 3. 1908 a zemřela padesátiletá (7. 2. 1958) v Seattlu ve státě Washington. Kromě románu Vejce a já vydala ještě tři další autobiografická vyprávění, česky pod názvem Co život dal a vzal, která si stejnou bezprostřední upřímností a vtipem získala velkou čtenářskou oblibu. Je to kniha, ke které se budete neustále vracet. Prvním vydáním v roce 1945 si získala srdce všech čtenářů a daří se jí to i dnes. Z obyčejných věcí dokázala učinit cosi výjimečného.

]]> http://www.gurmanka.cz/2009/04/pstrosi-vejce/feed 6 http://www.gurmanka.cz/2009/01/velikonocni-nadivka http://www.gurmanka.cz/2009/01/velikonocni-nadivka#comments Tue, 13 Jan 2009 10:04:09 +0000 Gurmánka.cz http://www.gurmanka.cz/?p=123

Staročeská velikonoční nádivka

• 500 g vařeného masa (vepřové, telecí)
• 250 g vařeného uzeného masa
• 250 ml vývaru z uzeného masa
• 7 vajec
• 50 g másla
• 7 rohlíků (nebo 1 celá veka)
• miska nasekaných kopřivových listů
• miska jarních zelených bylinek podle chuti
• sůl
• pepř
• máslo na vymazání zapékací nádoby