Letošní Hančino putování za krásami a místními specialitami Slovenska slovem i obrazem. To stojí za ochutnání! 

Naše letošní dovolená se odehrála na Slovensku. Chtěli jsme dětem ukázat bývalou část naší vlasti a navíc jim přiblížit slovenštinu, které vůbec nerozumí. Je škoda, že po rozdělení republiky vypadla slovenština i z čítanek a naše děti tak nemají velkou možnost se s tímto krásným jazykem seznámit.

Vyrazili jsme první srpnový týden a naše cesta vedla přes Žilinu do Těrchové. Zde jsme nakonec zůstali v kempu Nižné Kamence a očekávali příjezd zbytku výpravy. Pokud jste vyznavači kempování, mohu tento kemp doporučit – je to loňský vítěz v hodnocení kempů – Kemp Slovenska – je tu čisto, nová sociální zařízení, bazén, dětská hřiště, malý ranč, velmi milí a ochotní provozovatelé a především nádherná příroda!

Prvním cílem byl hrad Strečno a město Martin a Žilina. Najít hrad nebyl problém, ulovila jsem i nádherné fotky, jen to mělo malý háček – mezi námi a hradem si poklidně tekl Váh a všude inzerovaná kompa (převoz) nepremávala. Takže zpátky do Žiliny, po mostě přes Váh a hurá po druhé straně na Strečno!

Počasí nám přálo a mi plánovali celodenní výlet do okolí. A snad proto, aby dovolená nebyla jen samá idylka a nechyběl nám adrenalin, přišla odpoledne menší přeháňka – jak potvrdil správce kempu, něco takového tu nepamatoval celé čtyři roky, co tu pracuje!

Než se vyčasilo, děti radostně hloubily odvodňovací kanály a zbytek času se v klidu strávil v termálním aquaparku. Pak konečně došlo i na výpravu do Jánošíkových Dier.

Po náročném, ale krásném výšlapu následovala chutná odměna! Ve zdejší kolibě jsme neodolali nabídce zdejších specialit a vyzkoušeli výborné polévky – beraní s fazolemi a zelňačku, následovaly halušky- se zelím i s brynzou, masové pirohy a u pánů zvítězily speciality z grilu.

Nakonec dovolené už nám zbyly síly jen na minigolf uprostřed nádherné přírody a ještě splnit dětská přání- jízdy na koni a večer si chytnout vlastního čerstvého pstroužka k večeři!

U našich sousedů bylo krásně, hoy jsou tu úplně jiné než u nás. Ještě že je to kousek, určitě se vrátíme, protože jsme vše projít nestihli. Na závěr ještě jedna fotka – důkaz toho, že když je pořádný stan, tak vás nemůže rozhodit ani trocha vody a ten ranní výhled stojí za to!!!

P.S. Samozřejmostí byla návštěva knihkupectví a domů putovala jedna slovenská kuchařka!

text a foto: © Hanka Fryšáková

Co jste viděli a ochutnali o dovolené Vy?

Hance děkuji za chutnou reportáž od našich slovenských sousedů a těším se na všechny další tipy, kam si příště vyrazit na dovolenou. Slovenskou kuchyni mám moc ráda a v knihovně nemám žádnou slovenskou kuchařskou knihu ;-)

Interesantní pochoutky z vaší báječné dovolené! Byla založena nová rubrika v sekci čtenářských receptů, protože na dovolenou se nejezdí jenom pro cestovatelské zážitky, ale neméně zajímavé jsou ty, které si nabodneme na ostrý hrot vidličky. Jsou to dobroty s geniem loci. Jestli takové máte ve svém fotoarchivu, můžete se pokusit i nás ostatní navnadit a inspirovat. Za nejzajímavější foto vás odměna nemine.

Začínáme čtenářskou fotosoutěž! Vaše příspěvky s patřičným komentářem o původu dobroty a s udáním zeměpisných souřadnic očekávám na svém kontaktním emailu. Určitě se u toho společně dobře pobavíme. Podle hesla: všude dobře, tak co doma? … vyrážíme do terénu.

Chorvatský poloostrov Sevid Marina

První příspěvek zaslala Milada a Pavel Douskovi z Bechyně. Kouzlo té nejmodřejší vody Jadranu a atmosféru domácí kuchyně si vychutvávali v okolí úchvatného pobřeží poloostrova Sevid Marina. Všechny dobroty servírovala pohostinná paní domácí ve stínu zahradní pergoly a na stole tudíž nebyla o rozmanité lokální pochoutky žádná nouze. 

Jehněčí kotletky na grilu. Čerstvé a božsky okořeněné. K tomu velká mísa salátu, olivový olej, domácí chléb a dobře vychlazené víno, modré nebe nad hlavou, prázdniny a u stolu dobří přátelé. Na takové jídlo se dá ještě hodně dlouho s láskou vzpomínat.

Chorvatské ryby. Ráno před východem slunce se nachytají, do západu slunce snědí. Čerstvé ryby, dobře okořeněné tajnou směsí koření paní domácí a dokřupava vysmažené. Bylo jich vždycky tolik, že se to nedalo ani sníst. A ve finále na ně přišla marináda z čerstvé plocholisté petrželky ze zahrady, štědrá dávka nasekaného česneku, šplíchanec olivového oleje a kousek  másla, nechyběla mořská sůl. Vůně byla nepopsatelná. Když se ryba dostane z rybářské sítě nejkratší cestou do kuchyně, těžko najde konkurenci.

Z čerstvých sardinek nám dělávala pani domu fantastický salát. Kousky ryb naložila do olivového oleje, cibulí nešetřila a patřičně prosolila. Dokonalé ke sklence něčeho ostřejšího. V horkém večeru se po míse takového rybího salátu brzy slehla zem. Byl krásně vychlazený, rozleželý a provoněný Jadranem. Poslední olivovou kapku na dně podnosu jsme vytřeli důkladně domácím chlebem. Ke všemu se podávala vysluněná zelenina. Rajská jablka se tu tvářila tak, jako by na stůl přišla opravdu z ráje :-)

Tak takové jsou některé okamžiky z naší báječné letošní dovolené z Chorvatska, na kterou s velkou chutí vzpomínáme. Když není cítit ve vzduchu moře, můžeme se snažit jak chceme, ale s žádnou doma dobře připravenou rybou nebo jehněčí kotletkou nemůžeme přímořské atmosféře konkurovat. Dovolenkové zážitky jsou vždycky jedinečné a stěží je něco trumfne.

 Těšíme se na všechny vaše voňavé zážitky, které se sejdou v této prima soutěži.

Krásné léto všem!

Milada a Pavel Douskovi, Bechyně

Startovací příspěvek č. 1 je za námi. Já děkuji Miladě a Pavlovi do Bechyně a už se těším na další lahůdky, které si tady příště představíme. První foto jsem použila ze svého archivu, abych navodila tu správnou dovolenkovou atmosféru. V chorvatském Živogošče jsem byla předloňské léto a od té doby jsem se ani nepodívala na fotografie. Škoda, najdou se tam též nějaké dobroty :-) V každém případě tam bylo krásně.

První kolo soutěže je za námi, nastal čas hodnocení. Nejprve bych ráda vyjádřila poděkování za příkladné soutěžní nasazení všem zúčastněným. Všechny recepty vypadají ve vašem podání krásněm chutně a inspirativně, proto nebylo snadné rozhodnout o vítězných recepturách. Tuto zodpovědnou práci jsem ponechala na dámách z nakladatelství Motto a ty po pečlivém zvážení rozhodly takto:

Knižní dárek z nakladatelství Motto získává:

1. Alena Hošková za recept Kuře na paprice
2. Bára Bruková za recept na Pomerančový dort
3. Hanka Charvátová za recept na Nepečený dort „Diplomat“
4. Hanka Fryšáková za recept na Zajíce ala Marseille
5. Marie Tomšů za Česnekovou omáčku s uzeným masem a houskovým knedlíkem

… ale líbilo se nám toho opravdu mnohem víc !!!

Výherkyním gratuluji a ostatním mohu slíbit, že v soutěžním vaření podle knihy Anuše Kejřové stále pokračujeme, tak se můžete těšit na druhé kolo vítězných receptů, které budeme vyhlašovat koncem roku. Kdo má chuť uvařit něco autentického ze Zlaté úsporné kuchařky Anuše Kejřové, má na to ještě pořád dost času. Potřebné informace najde v tomto článku.

Výherkyně prosím o zaslání adresy na mou emailovou adresu, na kterou jim bude zaslána knižní cena. Na výherní receptury se můžete podívat v níže uvedeném seznamu.

1. Květákový puding podle Anuše Kejřové - neděste se prosím, bude to fajnové!
2. “Knedlíčková” podle Anuše Kejřové - nejen na neděli

 Přehled soutěžních receptur – nechte se inspirovat a přidejte se k nám – na recepty z vaší kuchyně se těšíme a ve vaření o pěkné knižní ceny stále pokračujeme.

1. Jak na bažanta? S Anuší Kejřovou (navařila Vilemína)
2. Vepřové na pivě s Anuší Kejřovou (navařila Vilemína)
3. Rajská polévka s noky podle Anuše Kejřové (navařila Vilemína)
4. Jablkový jemný závin od Anuše Kejřové (napekla Vilemína)
5. Králík s hořčicí (po francouzsku) podle Anuše Kejřové (navařila Vilemína)
6. Chlupaté knedlíky Anuše Kejřové (navařila Vilemína) & další recepty jsou prezentovány na jejím blogu (nechte se pozvat!)
7. Polévka z pražené krupice podle Anuše Kejřové (navařila Alena Hošková)
8. Jazyk na divoko s Anuší Kejřovou (navařila Alena Hošková)
9. Zeleninová polévka s krupicovými noky se zázvorem podle Anuše Kejřové (navařila Alena Hošková)
10. Koláčky z bramborového těsta (napekla Hanka Fryšáková)
11. Zajíc a la Marseille podle Anuše Kejřové (upekla Hanka Fryšáková)
12. Smažený králík podle Anuše Kejřové (usmažila Alena Hošková)
13. Housková polévka podle Anuše Kejřové (navařila Hanka Fryšáková)
14. Medový koláč podle Anuše Kejřové (napekla Hanka Fryšáková)
15. Pečená kuřátka s masitou nádivkou z drůbků (upekla Hanka Fryšáková)
16. Ořechový koláč s brusinkami (napekla Hanka Fryšáková)
17. Nepečený dort “Diplomat” podle Anuše Kejřové (napekla Hanka Charvátová)
18. Obložené chlebíčky podle Anuše Kejřové (připravila Hanka Fryšáková)
19. Brynzové větrníčky podle Anuše Kejřové (upekla Hanka Fryšáková)
20. Velikonoční beránek podle Anuše Kejřové (upekla Hanka Fryšáková)
21. Jehněčí pečeně s dušeným špenátem podle Anuše Kejřové (navařila Hanka Fryšáková)
22. Polévka bramborová (sytá) podle Anuše Kejřové (navařila Alena Hošková)
23. Kuře na paprice podle Anuše Kejřové (navařila Alena Hošková)
24. Noky k masu podle Anuše Kejřové (navařila Alena Hošková)
25. Zadělávaná slepice podle Anuše Kejřové (navařila Hanka Fryšáková)
26. Povidlové knedlíky podle Anuše Kejřové (navařila Toffo)
27. Pomerančový dort podle Anuše Kejřové (upekla Bára Bruková)
28. Třená bábovka podle Anuše Kejřové (upekla Hanka Fryšáková)
29. Hovězí polévka s pažitkovými nočky (navařila Hanka Fryšáková)
30. Česneková omáčka s uzeným masem a kynutým knedlíkem (navařila Toffo)
31. Rajská omáčka podle Anuše Kejřové (navařila Hanka Fryšáková)
32. Křenová smetanová omáčka s houskovým knedlíkem (navařila Hanka Fryšáková)
33. Jazyk na cibulce podle Anuše Kejřové (navařila Hanka Fryšáková)

Těším se na další příspěvky a přeji všem chuť k dílu i jídlu ;-)

  Všechny vaše zde zveřejněné soutěžní recepty najdete též na stránkách nakladatelství MOTTO Praha 

Vepřový jazyk na cibulce 

Jazyky jsem nevařila už hodně dlouho a proto jsem je použila hned na dva recepty! Část jazyků na cibulce a zbytek ke křenové omáčce.

Koupené jazyky omyjeme, očistíme a dáme vařit do osolené vody. Přidáme kousek cibule, celeru, pórku a celý pepř s novým kořením. Uvaříme do měkka.

Hotové jazyky oloupeme a nakrájíme. Část jazyků jsem si ve vývaru uchovala na další den ke křenové omáčce. Zbytek šel na cibulku.

V kastrolku na sádle a utřené slanině necháme zrůžovět cibulku.

Potom zaprášíme moukou, opět necháme zlehka zrůžovět a zalijeme vývarem z jazyků.

Povaříme do zhoustnutí. Můžeme procedit, ale u nás milujeme omáčky s hrubší strukturou a tak jsem omáčku nechala tak, jen jsem ji dochutila pepřem a solí.Necháme ještě chvíli provařit, vložíme prohřát jazyky a podáváme s rýží či pečivem.

Když člověk otevře staré kuchařky, tak zjistí, že skoro vše už někdo někdy navařil. Asi se na nás podepsaly školní a závodní jídelny, k tomu omezené možnosti sehnat zákl. suroviny. Potom po revoluci mi přišlo, že všichni chtěli dohnat svět a tak byl shon po čínské, francouzské, italské kuchyni a na tu naši „českou“ Popelku se zapomenulo. Do toho zdravé trendy ve výživě a málem pohřbili i knedlíky. Myslím si, že jíst se má vše, ale s mírou, v souladu s ročním obdobím a hlavně s láskou, v pohodě a s bezva lidmi u stolu!!!

Dobrou chuť přeje Hanka (HaF)

Pro mlsný jazýček je vařený jazyk to pravé :-) Znáte jemnější maso? Pravda, někdo musí překonat tu počáteční nedůvěru právě k této partii masa, které zrovna krásou neoslňuje. Díky Hance za chutnou recepturu na další klasickou českou dobrotu.

Křenová smetanová omáčka s houskovým knedlíkem podle Anuše Kejřové v luxusní verzi s vařeným jazykem je další klasikou vařenou podle receptu z knihy Anuše Kejřové. Recept připravila Hanka (HaF) a potěšila tím všechny milovníky štiplavého křenu. Nemůže chybět ani recept na houskové knedlíky podle Anuše Kejřové.

Po rajské omáčce mě lákalo vyzkoušet ještě jinou tradiční českou omáčku. Koprovku vaříme často ( hlavně když není hlava rodiny doma, protože to je jediný člen rodiny, který ji nejí) a tak jsem nakonec vybrala křenovou a k ní vařený jazyk. Jako příloha se nabízel houskový knedlík.

Jazyky jsem pro jistotu vařila večer, aby děti náhodou nehudraly, že tohle baštit nebudou. Recept na vařený jazyk je popsán u jazyků na cibulce. Tady se pustím rovnou do knedlíků a následně do omáčky!

Houskové knedlíky podle Anuše Kejřové

• budeme potřebovat ½ kg  krupičkové mouky ( já smíchala napůl hrubou mouku a dětskou krupičku)
• lžíci soli
• 1/2 l vody
• 6-8 lžic mléka
• 4 housky
• 1-2 žloutky

V míse smícháme mouky se solí, zaděláme částí vody a přidáme mléko, rozmíchané se žloutky.

Vypracujeme řidší těsto (podle potřeby přiléváme vodu), do kterého nakonec zapracujeme housky rozkrájené na kostky. Já je ještě během zadělání těsta šupla na chvíli zapéct do trouby. Necháme  ½  hodiny stát.

Potom těsto rozdělíme na čtyři díly a vytvarujeme kulaté knedle. Vaříme prudce v osolené vodě asi 25-30 minut.

Jeden knedlík na zkoušku rozkrojíme a pokud je hotov, hned vyjmeme ostatní!

Během vaření knedlíků připravíme omáčku.

 Křenová smetanová omáčka podle Anuše Kejřové

• potřebujeme ¾ l mléka
• 3 dkg másla
• 3 mandle
• 2 dkg mouky
• 3 lžíce sladké smetany
• lžíce křenu
• cukr
• sůl

Dáme vařit mléko, přidáme máslo a strouhané mandle. Když mléko začne vřít, vlijeme smetanu s rozmíchanou moukou a necháme zhoustnout.

Provaříme a nakonec přidáme křen a dochutíme solí a cukrem.

Podáváme s knedlíkem a vařeným jazykem (nebo s uzeným či hovězím masem) – foto je v úvodu.

Dobrou chuť přeje HaF

Dnes je tu recept na rajskou omáčku jako od babičky. Když ji budete vařit podle litery staré kuchařské knihy, možná právě takovou dokonalou rajskou omáčku vykouzlíte. Vařila Hanka (HaF) a pro tento okamžik  si otevřela kuchařskou knihu Anuše Kejřové. Výsledkem bude rajská omáčka s kynutým knedlíkem a hovězím masem.

Rajskou omáčku máme rádi naprosto všichni. Běžně ji vařím tak, jak jsem zvyklá z domova, ale lákalo mne vyzkoušet tu podle Anuše. Běžně vařím z kvalitních protlaků, ale recept z rajských jablíček byl velkou výzvou.

Rajská omáčka podle Anuše Kejřové

• potřebujeme 3 dkg másla
• 1 dkg cibule
• 3 kostky cukru (já dala 3 lžičky)
• koření (1 menší bobkový list, špetka tymiánu, 4 nová koření, 6 pepřů, 1 hřebíček)
• 5-6 rajských jablíček
• ¾ l vývaru
• sůl
• 2 dkg másla
• 3 dkg mouky
• 2 lžíce octa
• koflík smetany

V kastrolku zpěníme 1 dkg cibule (já dala ½ menší) na 3 dkg másla a přidáme všechno koření i s cukrem. Dusíme do žluta. Musím napsat, že po bytě se linula nádherná sladce kořeněná vůně a báječně tento základ chutnal.

Potom přidáme rajská jablíčka – já je předem spařila a oloupala. Podlijeme podle potřeby troškou vývaru a rozdusíme.

Anuše zahušťuje a potom procedí. Já nejdříve rozdušená rajčata přepasírovala, dolila vývarem a potom zahustila jíškou z 2 dkg másla a 3 dkg mouky. Dochutíme 2 lžícemi octa, solí a smetanou. Případně dosladíme. Necháme provařit a můžeme podávat.

U nás se servírovala s noky a hovězím masem, které zbylo z pokusu o hovězí polévku. Omáčka byla jemná a chutná, jen bych příště použila rajčat více pro výraznější chuť. A každopádně si počkám na rajčátka se zahrádky, která budou plná chuti!!!

Dobrou chuť přeje HaF

Děkuji Hance za „rajskou“ a přidávám ještě odkaz na rajskou omáčku v mém podání. Její příprava se lehce mění podle okolností. Někdy jsou to rajčata konzervovaná, jindy protlak, nejraději sáhnu po čerstvých ze skleníku.

Rajská omáčka podle mě (utopit v rajské pár rumových perníčků není vůbec od věci, … ale to jsou jen obyčejné fígle, které věděly už naše babičky :-)

Ještě nášup k tématu: Nejlepší rajská omáčka je z protlaku.

Česnekovou omáčku s uzeným masem a kynutým knedlíkem – podle Anuše Kejřové – připravila a uvařila Toffo. Malá ochutnávka v podobě receptu s fotografiemi je tu i pro nás ;-)

Česneková omáčka, s uzeným masem a kynutým knedlíkem patří do „vybájených“ oblíbených receptů z dětství mého táty. Moje maminka nikdy nevěděla, jaký je ten správný pracovní postup a tak jí vařila, jak si myslela, že by to tak asi mohlo být ono. Při listování Úspornou kuchařkou Anuše Kejřové jsem nad tímto receptem na str. 108 zajásala, ale i já jsem si ho nakonec upravila tak, abych vaření měla co nejjednodušší.

Česneková omáčka, s uzeným masem a kynutým knedlíkem patří do „vybájených“ oblíbených receptů z dětství mého táty.  Moje maminka nikdy nevěděla, jaký je ten správný pracovní postup a tak jí vařila, jak si myslela, že by to tak asi mohlo být ono. Při listování Úspornou kuchařkou Anuše Kejřové jsem nad tímto receptem na str. 108 zajásala, ale i já jsem si ho nakonec upravila tak, abych vaření měla co nejjednodušší.

Nejprve jsem si připravila jíšku, aby jí byly tak tři lžíce, jak píše v receptu Anuše Kejřová. Ta jí určitě měla dopředu na celý týden nachystaný  plný rendlík, uložený v chladné špajzce, aby se při každém vaření nemusela zdržovat její přípravou. Tak to dělávala moje babička.

Jíšku jsem rovnou přichystala cibulovou, tato varianta mi pro chuť omáčky připadala lepší, než v omáčce vyvařovat cibuli syrovou. Zalila jsem jí místo tří čtvrtin – půl litrem kuřecího vývaru a tu zbývající třetinu jsem nahradila smetanou na vaření. Tatínkovo česneková omáčka je totiž bílá.  Pomalu jsem nechala provařit dvacet minut a těsně před koncem vaření jsem přidala 7 rozlisovaných stroužků česneku. Česnek byl z Číny, tudíž neměl to správné česnekové aroma. Proto jsem jeho počet z 5ti stroužků zvedla na 7 a proto jsem ho také přidávala až téměř na poslední chvíli. Aby mi ten zbytek česnekového parfému nevyprchal. Omáčku jsem necedila, mohla by se ale propasírovat nebo rozmixovat, aby byla krémovější, bez kousků cibule. Muškátový květ se v mé zásobě koření nenachází, budu se muset polepšit.

Pokud Vám doma zbude kousek vařeného uzeného masa a kynutý knedlík máte „nasyslený“ třeba v mrazáku jako já , stojí Vám na stole pravé domácí jídlo téměř s fastfoodovou rychlostí.

Dobrou chuť, stojí to opravdu za to !

Děkujeme Toffo za recept, který naprosto dokonale zvedl náladu všem klasikům :-)

Hovězí polévka s pažitkovými nočky voněla na nedělním stole za časů babiček, ale není důvod, proč by nemohla vonět na stole i dnes. Hanka se nechala inspirovat ve Zlaté úsporné kuchařce od Anuše Kejřové a poslala recept a své zkušenosti s přípravou. Tak se nechte inspirovat a nezanevřete na domácí polévky :-)

Přestože hovězí polévku zvládne uvařit každá trošku zdatnější kuchařinka, nedalo mi to a zkusila jsem ji podle návodu Anuše. Ta důkladně popisuje vliv teploty vody na začátku vaření. Jen malá rekapitulace: studená voda – silná polévka, ale maso méně chutné; horká voda – slabá polévka, ale šťavnaté maso; vlažná voda – kompromis, kdy potřebujeme dobrou polévku i maso.

Po malém opakování se můžeme pustit do vaření. Anuše byla úsporná s časem přípravy – kosti a maso nezapékala, dala je rovnou vařit.

Píše : ½ kg kostí a ¾ kg masa, 6 dkg zeleniny a 2 l vody.
Použila jsem ořezaná hov. žebra, hovězí přední s kostí a kousek morkové kosti. To vše a zeleninu (pórek, mrkev, celer, petržel ) jsem dala vařit do změknutí masa.

Anuše nakonec přidává do polévky zeleninu osmaženou na loji či morku, provaří a potom teprve procedí. Já postup prohodila, protože úplně čirý vývar u nás moc nejde. Procedila jsem polévku (část vývaru ponechala na omáčku ), přidala zeleninku orestovanou na morku a nechala chvíli provařit.

Maso jsem obrala, část nechala k rajské omáčce a zbytek jsem vrátila do polévky. Pak jsem nachystala těstíčko na pažitkové nočky.

3 dkg másla utřeme s vejcem, trochou soli, přidáme 2 lžíce mléka a 10 dkg hrubé mouky. Nakonec přidáme pažitku a lehce dochutíme muškátovým oříškem.

Zavaříme do polévky a vaříme asi 5 minut.
Polévka je hotová a můžeme servírovat! ( nelekněte se, nočky polévku trochu zakalí, ale to vůbec nevadí)

Děkuji za pěknou polévkovou porci s nočky přímo Hance. Do její kuchyně můžeme nakouknout díky blogu, který si sama vede. Víc na adrese www.hafjentak.blog.cz

Paprikáš může být bez masa, ale nikdy ho neuvaříte bez dobré papriky. Plný hrnec exkluzivního paprikáše s ultrazdravou hlívou ústřičnou vyléčí každý žaludek. Recept dorazil od Katinky ze sousedního Slovenska. Tam mají k paprikáši a dobré paprice o kousek blíž než my. Vařit s hlívou ústřičnou můžeme téměř celoročně. Dokonce se můžete pokusit o její samopěstování doma. Mně se to podařilo a foto je z první domácí houbové sklizně u nás doma. Foto paprikáše jsem s receptem od Katinky nedostala, ale vy určitě zapojíte fantazii a recept si představíte v celé své nádheře.  Pokud i vy máte zajímavý houbový recept z právě nasbíraných hub, můžete se s ním pochlubit. Rádi vyzkoušíme, ještě raději pochválíme :-)

Zdravim vas Sarko,

dnes som na vasom blogu/webke gurmanka marne hladala recept, v ktorom by bola pouzita hliva, tak som patrala dalej, nasla a uvarila. Skuste, ak budete spokojna mozete sa podelit s ostatnymi na vasej stranke a rozsirit vasu zbierku o hlivovu dobrotu.

Hlivovy paprikas so zemiakmi

• cca 300 g cerstvej hlivy ustricovej
• 6 novych zemiakov
• 2 mlade zelene cibulky aj s vnatou
• 200 ml kyslej smotany
• muka na zahustenie (cca 1-1,5 PL)
• mleta cervena paprika
• cerstvo zomlete cierne korenie
• maslo/oliv. olej
• sol
• voda

Ziaden udaj ohladom gramaze nie je povinny. Kto ma rad viac hliv, da viac hliv, kto viac zemiakov, prida nejake zemiaky navyse. Je to trochu atypicka verzia na hlivovy paprikas, pretoze ho netreba podavat uz so ziadnou prilohou, vzhladom na mnozstvo zemiakov v recepte.

Na masle orestovat biele casti mladej cibulky. Kratko na to pridat hlivu, zamiesat, osolit, pridat cierne korenie. Nasledne, bez toho, aby som hlivu najskor dusila (aj ked takto to bolo v povodnom recepte – linku vam na konci pridam, ale ako vidite, celkom som ho modifikovala a s vysledkom som nadmieru spokojna) nechcela som hlivu rozvarit, ale skor som chcela docielit jej al dente verziu som pridala nakrajane zemiaky, pridala cervenu papriku a podliala trochou vody. Vody som pridala tolko, aby sa mi ani huby, ani zemiaky nezacali pripalovat, ale kedze som nechcela uvarit polievku, vody som dala naozaj celkom malo, nie ako pisali v recepte, prekryt vsetko vodou. Asi po 5 min dusenia som pridala nasekane zelene casti cibule (pre tych, ktori vzhladom na zaludocne problemy potrebuju mat cibulu dostatocne uvarenu, a nie cerstvu), aby sa stihla podusit, ale zaroven si este aj zachovala zelenu farbu. Dusit vsetko spolu az do makka – kazdy si musi zvazit, do akej miery chce mat huby uvarene, ale varime, kym nie su zemiaky makke. Po uduseni som rozmiesala kyslu smotanu s trochou muky, priadala este nejaku cervenu papriku navyse a primiesala. Kratko nechat prevriet, kratko povarit. Nasledne ochutnat, pripadne dosolit, okorenit ciernym korenim – podla individualnej chuti. Som zvedava, co povie chlap, ked ochutna, ale ja som spokojna :-)

U nas sa uz pomaly rozbieha hubarska sezona, takze na hubove speciality o chvilu dojde. Tesime sa.
vsetko dobre a tesim sa na dalsie vase prispevky a tiez dufam, ze bude opat nejaka podobna tema/sutaz, ako BABOVKY.

Katinka

Děkuji Katince za recept na houbovou gulášovou dobrotu a vám ostatním přeji ať v lese nasbíráte do košů co nejvíc zdravých hříbků a jiných lahůdek z říše jedlých hub.

Sběrače a jedlíky hub možná potěší letošní letní soutěž – vaše houbové superrecepty – kterou ještě oficiálně vyhlásím, ale nyní ji jen tak neoficiálně zmiňuji. A to ještě nemáme zveřejněny všechny recepty uvařené z knihy A. Kejřové. Pomalu nadešel čas rozdat si pěkné knižní ceny. O všem budu včas informovat ;-)

Mandlový dort bez mouky podle prastarého receptu aneb „Moka dort naší babičky.“ Pěkný recept na mandlový moka dort mi poslala „babs“ a rovnou z odkazem, kde se inspirovala. Potěšilo mě, že to bylo na stránkách Gurmánka.cz, kde si vybrala recept na tento zajímavý dort. Povedl se jí mistrovsky a vložila do pečení i kus své vlastní fantazie a zručnosti. Díky „babs“ za tento milý příspěvek, který tímto servíruji i ostatním. Třeba někdo dostane chuť pustit se do pečení :-) … slovo má „babs“

Nevlídné počasí (a příchod 3 zmrzlíků) mne donutilo k činu, který jsem delší dobu odkládala a to z kalorických důvodů. Potřeba pohody nad šálkem dobré kávičky a pohádkově dobrého zákusku převýšila veškeré mé ohledy … a tak jsem si připravila potřebné ingredience a dala se do příprav.

Ušlehala žloutky s cukrem; udělala sníh z bílků; nastrouhala mandle

V současné době nemám k dispozici dortovou formu a tak jsem se rozhodla, že to upeču v malém plechu, který jsem si před nedávnem koupila.

Ovlivnilo mne také to, že v receptu je psáno, že dort je poměrně nižší. Rozhodla jsem se, že z toho vytvořím místo kulatého dortu řezy.

Než se korpus upekl, udělala jsem krém na potření.

Tím, že jsem  pekla na plechu a ne v dortové formě, jsem předpokládala, že korpus bude hodně nízký a že místo proříznutí ho jen přepůlím, potřu krémem a dám  na sebe, aby z toho byly řezy.

Výsledek byl však jiný… Korpus zůstal dost vysoký, aby se dal proříznout a namazat.

Nakonec z toho vznikly dva kusy báječných kávových řezů.

Lehce jsem je posypala instantní kávou pro ozdobu. Nic jiného mě totiž nenapadlo.

Kávový dýchánek s přáteli se vydařil … nic nezbylo …

Recept na Mandlový dort bez mouky aneb Moka dort naší babičky přidávám ještě na závěr tohoto příspěvku

Děkuji babs za pěkný recept a přidávám ho do rubriky „Vaše sladké nápady“ :-) Kdo chce, může tuto rubriku rozšířit o vlastní delikatesu. Budu se těšit.

Kdo se zúčastnil (či jen sledoval) loňskou bábovkovou soutěž, může se podívat, jaké formy vyrábí keramička Romana Hulíková z Děbolína letos. Jsou to levandulové modře vylévané. Nechybí ani koláčová forma. Pěkné nádobíčko si pořídila babs a já jsem ráda, protože jsem si nedávno říkala, že bych tu modře vylévanou formu měla vyfotografovat. Nadšenců této keramiky bylo dost a tak se v keramickém dvoře prý netrhnou dveře ještě dnes :-) Díky všem za podporu českého řemesla.