Bramborové špízy jsou ideálním parťákem pro letní grilovanou kotletku, krkovičku, rybu nebo cokoli jiného na ohni rožněného. Výhodou je, že si je můžete připravit pár hodin předem a potom už se nenechat zdržovat a vytáhnout je přesně v ten moment, kdy budou mít svůj čas, aby byly slavnostně položeny na grilovací mřížku. Grilujeme ne více jak 10 minut.

Bramborové špízy

• malé kulaté brambory
• lístky šalvěje
• grilovací špejle (předem namočené do vody) nebo kovové tyčky
• olivový olej sůl

Na bramborové špízy toho moc nepotřebujeme. Nejdůležitější je opatřit si menší kulaté brambory stejné velikosti. Se vším ostatním už můžete improvizovat.

Kvalitní brambory salátové odrůdy (malé a kulaté hlízy mají přednost). Předem brambory uvaříme ve slupce do poloměkka. Po uvaření necháme vychladnout nebo dle potřeby napichujeme rovnou na špízové jehly či grilovací špejle. Mezi každou bramboru přidáme složený šalvějový lístek. Před samotnou přípravou bramborové špízy potřeme olivovým olejem, posypeme mořskou solí a můžeme na grilu upéct.

Bramborám se dá vtisknout i zajímavá chuť pomazáním pestem či česnekovým olejem. Klidně na brambory můžeme přidat špetku chilli nebo strouhaného parmazánu. To je na naší  libovůli, fantazii a chuti. Mou radu berte jako dobré doporučení na osvědčenou kombinaci, čím špízy z brambor vylepšit. Pečte je na grilu nebo doma v troubě. Ideální jsou kvalitní jednoporcové misky, na které lze snadno naaranžovat celé kompletní jídlo a rovnou z trouby servírovat na stůl. Ale přeci jenom letní grilování má vždycky něco do sebe, tak si tenhle recept raději vyneste z kuchyně ven na čerstvé povětří. Můžeme jenom doufat, že počasí se ještě umoudří a léto bude! :-)

Proti letní nudě tu jsou hned dvě soutěže o ceny, do kterých se můžete zapojit.

1. Houbařská soutěž od léta až do podzimu
2.  Letní soutěž o jídle plném vášně a o vášni pro jídlo

Léto je doba cestování a ochutnávání nových krajin a místních kuchyní. Před časem jsem založila rubriku s názvem „Interesantní pochoutky z vaší báječné dovolené“, kam můžete přispět svým gastronomickým zážitkem i vy. Co dobrého a kde jste snědli na cestách? Za dobrým jídlem se nemusí jezdit moc daleko. Dá se na něj natrefit i za humny :-)

Malá rodinná firma Mad Apple učí Česko pít cider. Přestože pití cideru nemá u nás dlouhou tradici, vlna zájmu o sklenici domácího osvěžujícího nápoje se zvedá jako lavina. 

První český cider je tu 

Jak to všechno začalo?

Tři jednatelé mladé znojemské firmy Mad Apple, sourozenci Lenka a Václav Beranovi s Petrem Filou, při svém pobytu v Anglii se do cideru zamilovali. Po návratu domů si uvědomili, že jim chybí. Dovozový cider nebyl snadno k sehnání a když ano, tak byl poměrně drahý. Začali vážně uvažovat o jeho výrobě. Tři roky nadšeně a pečlivě plánovali, zkoušeli, porovnávali, ochutnávali. První finální šarži cideru vyrobili v únoru 2010 a uvedli ji na trh. 

Výrobní postupy se naučili od menších výrobců v Anglii. Nedali si za cíl produkovat ve velkých objemech uniformní cider. Pro výrobu používají jen ten nejkvalitnější mošt z tuzemských jablek. 

„Nebuď OutCider,“ vyzývá vtipně ve svých propagačních materiálech společnost Mad Apple všechny zákazníky, aby nový nápoj vzali na vědomí. 

Co je cider? 

Především se jedná o osvěžující, lehce alkoholický nápoj s chutí a vůní čerstvých jablek. Výchozí surovinou je 100% jablečný mošt. Vyrábí se bez přídavku cukru, umělých barviv a aromat. Mad Apple cider obsahuje 6 % alkoholu s malým zbytkem přírodního cukru. 

Tradiční cider se vyrábí z jablek nebo hrušek. První český cider je jablečný. Sami výrobci o něm říkají, že si stojí někde mezi pivem a vínem, spíše se podobá vinnému střiku. Netloustne se po něm a řadí se mezi bezlepkové potraviny. 

Jak se cider vyrábí?

Základní surovinou je kvalitní jablečný mošt. Jeho fermentací vzniká z přírodního cukru alkohol. Poté se cider nechá zrát při vhodné teplotě, čímž se jeho chuť a vůně zintenzivní a zvýrazní. Jakmile je připraven, filtruje se, sytí a stáčí do skleněných lahví, poté se velmi šetrně pasterizuje. V jednom cideru je šťáva ze 4 jablek. 

Jak si cider nejlépe vychutnat?

Nejlépe vynikne podávaný do vysokých sklenic naplněných do 1/3 ledem. Aby se zachovala jeho svěžest, lije se zvolna po skle. Konzument tak ocení jeho zlatou barvu a intenzivní ovocnou chuť a vůni. Mírná sedlina, která se může v cideru po nalahvování vyskytovat, je neklamnou známkou šetrného výrobního postupu a použití poctivých surovin. Pro zachování kvality je nezbytné správné skladování. Chladno a temno zachová všechny prvotřídní vlastnosti. 

Český cider oslňuje svět

Cider Mad Apple se nyní může pochlubit ziskem bronzové medaile na mezinárodní soutěži Cider Challenge 2010 v Londýně. Tam uspěl v konkurenci více než sta vzorků z celého světa a umístil se po boku takových značek jako např. Bulmers či Westons. 

První zmínky o výrobě cideru pocházejí z Velké Británie a Francie již ze 13. století. Jeho obliba každoročně roste a šíří se i do dalších zemí. Velmi populární je v mnoha zemích Evropy, Severní Americe i Austrálii. 

Domácí jablka z Polabí & tradiční anglické postupy

Přestože pití cideru nemá v Česku dlouhou tradici, zájem o něj neustále vzrůstá. „Lidé častěji cestují a s tímto nápojem se setkávají v zemích, kde je populární. Ve Velké Británii se ho například ročně  vyprodukuje 600 milionů litrů,“ říká technolog společnosti Václav Beran. Právě tradiční anglické postupy spojené s moderní technologií a českými jablky vytvářejí jedinečnou chuť tuzemského cideru. „Naše suroviny pocházejí ze sadů v Polabí. Nápoj kvasí ve Znojmě. Nepoužíváme žádné konzervační látky, barviva nebo ochucovadla. Výsledkem je stoprocentně přírodní nápoj,“ dodává Václav Beran. 

Výrobce se zaměřuje na výběr té nejlepší odrůdy jablek. Je potřeba dbát na správný poměr kyselin, tříslovin a cukrů. Jako nejvhodnější se ukázaly  jablka odrůdy Bohemia, Spartan, Gloster, Idared, Golden Delicious, Jonagold a MacIntosh. 

Cider – historie a současnost

Podle historických informací můžeme za kolébku cideru označit Velkou Británii. Již za Římanů právě tam byly zakládány ovocné sady a ve 13. století se mohl každý místní klášter i šlechtická usedlost pochlubit vlastním lisem na výrobu cideru. Od 17. století se pozornost více přesunula k technologii výroby. Pečlivě se vybírala odrůda jablek a šetrnou a vhodnou technologií se zpracovávala do podoby jantarově zbarveného nápoje.  V 18. století obchod s ciderem jenom kvete. Je rozvážen do různých oblastí po celé Británii a v Londýně se stává jeho pití módní záležitostí. V 19. století vývoj výroby stagnuje. Koncem století je založena Národní instituce ovoce a cideru a starý dobrý cider se opět dostává do povědomí. Vylepšuje se technologie výroby a stoupá jeho kvalita. Cider navázal na svou historickou oblibu a dnes je velmi žádaným nápojem ve všech dobrých barech a restauracích. 

Každý cider je něčím jedinečný

• Podle vzhledu rozlišujeme cidery zakalené, tzv. cloudy, nebo čiré.
• Z hlediska perlení cidery dělíme na perlivé a neperlivé.
• Barva může přecházet od světle žluté po tmavou až zlatavou.
• Každý cider má svého příznivce.

Všeobecně pro cider platí, že obsah alkoholu se může pohybovat od 1% až k 8,2%. To je nejvyšší přípustná hranice pro cider jako takový. Za ní již hovoříme o vínu. 

Cider ve světě nese různá pojmenování: 

Ve Velké Británii je to cider, ve Francie cidre, ve Španělsku sidra. V České republice se používá název přejatý z angličtiny – cider (čti sajdr). 

Nejpopulárnější značky cideru pochází z Velké Británie. Milovníci osvěžujícího jablečného nápoje jistě znají Strongbow, Magners, Bulmers, Westons. Ve specializovaných prodejnách se dají zakoupit i u nás. 

Společnost Mad Apple s. r. o. uvedla na trh první český cider s cílem zajistit dostupnost tohoto skvělého nápoje milovníkům cideru po celé České republice. 

Letos poprvé zraje na dubu! 

Letos na jaře začal Mad Apple cider zrát poprvé na dubu. „Zrání na dubovém dřevě se projeví celkově širším rozměrem chuťového vjemu, zvýší se plnost a můžou se projevit na dochuti jemné vanilkové tóny. Na přání mnoha našich věrných zákazníků jsme šli se zbytkovým cukrem o něco málo níže,“ vysvětluje V. Beran. 

První český originální cider Mad Apple začal vznikat před třemi lety na jedné ze znojemských zahrad. „Zkoušeli jsme různé výrobní postupy. Než nápoj prokvasí a zfiltruje, trvá to i čtyři měsíce. Výsledky pak ochutnávali naši kamarádi. Po důkladném testování jsme pustili první cidery Map Apple na trh vloni v dubnu,“ popisuje Beran. Netrvalo ani rok a český cider slavil první zahraniční úspěch. V domovině cideru. ve Velké Británii, získal za svoji výbornou chuť a kvalitu bronzovou medaili v mezinárodní soutěži International Cider Challenge 2010. 

Kde ho koupit? Poradí podrobná mapa prodejních míst.

Mějme stále na paměti!

Přes všechny své kvality a přednosti je cider mírně alkoholický nápoj, proto k němu musíme přistupovat s rozumem – www.pijtesrozumem.cz 

Cider je moderní, svěží, ovocný, povzbuzující, má šarm a je NÁŠ. 

Až budete mít žízeň, vzpomeňte si na něj!

Výroba a distribuce – Mad Apple s. r. o. / Palliardiho 2a, 669 02 Znojmo / www.madapple.cz 

Pro Svět potravin připravila a nafotila Šárka Škachová, www.gurmanka.cz 

Ochutnali jste ho už? Co na něj říkáte? Ještě závěrem mám pár řádku poezie, co pěkně voní po jablkách. Kdo zná nějaký pěkný „jablečný citát“, může ho přidat do komentářů. Díky předem ;-) 

 

„Když drtíte jablko svými zuby, promluvte k němu ve svém srdci takto: tvá jádra budou žít v mém těle a květy tvého zítřka vykvetou v mém srdci a tvá vůně se stane mým dechem. „

libanonský básník
Kahlin Gibran 

Jedině jaro umí vytvořit chutné a voňavého blaho a vpašovat ho do každému pokrmu. Za předpokladu, že sáhneme po čerstvé zelenině a svěžích bylinkách. To potom máme záruku, že všechno se to krásně spojí v jeden lahodný celek. A nejlépe se nám to vydaří v jedné velké pánvi. Větší než menší množství barevné křupavé zeleniny nikomu nemůže uškodit.

Kdo by si na jaře rád nevyšlápl směrem k pěkné tržnici? Bez pořádně velkého proutěného košíku tam nemá cenu chodit, proto ho vozím pro jistotu pořád v autě. Když nemám na dosah tržnici (a to je většinou 9 z 10 případů), musím se spoléhat se na svou zahradu. Jak zasadím, tak sklidím ;-) Nebývá to vždycky valné. Zatím je mi štědrou dárkyní bylinek, ale nebute to dlouho trvat, pro sladká rajčata a voňavé papriky si s košíkem vyšlápnu do svého skleníku. Do té doby se spoléhám na sluncem vybarvenou zeleninu z dovozu a lituji, že bydlím na 15. poledníku s nesprávnou rovnoběžkou. Než se stihnu oprostit od zimníku, jinde už si slunce vystrkuje vesele drápky a rozdává slunečnou pohodu. V hlavě spřádám plány, kam letos vyrazím na báááječnou dovolenou. Nejlépe se mi přemýšlí nad pánví, ze které stoupá voňavý dým.

Ratatouille – to je fakt voňavý seriál vzpomínek … a všechno to začíná u něžných květů tymiánu. Než mi odkvete, musím si ho ještě pořádně užít.

Mateřídouška čili tymián

Mateřídouška – tymián patří mezi polokeříky. Se svými drobnými a světle růžovými kvítky vytváří nízké voňavé půdopokryvné porosty. Nejlépe voní a chutná ten čerstvý, ale zatracovat se nemá ani sušený, uskladněný v dobře utěsněné kořence. 

Použití tymiánu je velmi všestranné. Nepostradatelný je v bylinkových směsích. Dobrou společnost mu dělá bobkový list a petržel. Hodí se do polévek, do zeleninových směsí, k masu, zvěřině, drůbeži i rybám, uzeninám, do salátů, do pomazánek i bylinkových másel. Tymián je velmi univerzální, proto jsem si ho oblíbila a pěstuji hned několik jeho druhů.

Ratatouille (ratatuj)

• rajčata
• lilek (baklažán)
• cuketa
• červená a zelená paprika
• cibule
• dle chuti česneku
• olivový olej
• nezbytné bylinky – tymián/mateřídouška (může být i rozmarýn, bobkový list, i čerstvá majoránka je skvělá)
• okořenit mořskou solí a čerstvě mletým pepřem

Rajčata spaříme, oloupeme a vyškrábneme semena (kdo chce, ošidí se a použije loupaná rajčata z konzervy. Ovšem v létě je to škoda! Čerstvému rajčeti se nic jiného nevyrovná, protože vůně léta sedí pod slupkou a v konzervě tuhle vzácnou ingredienci budeme hledat marně. Lilky nakrájíme na plátky, posolíme je a necháme asi 20 minut vypotit. Potom uvolněnou šťávu vymačkáme. Tím se zbavíme hořčin a lilek bude chutnější. Mladé cuketky neloupeme a nakrájíme je na plátky (nejlépe chutnají, pokud nepřerostou délku 15 cm). Z paprik vyjmeme jaderníky a nakrájíme je na silnější plátky. Cibuli i česnek nakrájíme též na plátky. Nekrájíme na drobné kousky, rustikální podoba tomuto jídlu sluší lépe.

Na teflonové pánvi zahřejeme olivový olej a osmahneme cibuli, přidáme papriky a rajčata a podusíme cca 10 minut. Přidáme cukety a lilek, plátky česneku, osolíme, opepříme, přidáme bylinky a odkryté dusíme dalších cca 20 minut. Vydusíme všechnu šťávu a dáme jídlu šanci, aby se všechny vůně léta spojily v pánvi v jeden nepřekonatelně chutný celek. Teprve nyní můžeme podávat.

 

Ve finále to dopadlo tak, že jsem k voňavé zelenině nachystala ještě telecí plátek. Teplá bagetka a sklenice červeného vína nechyběla.

 

Další kuchyňské tipy:

Pro pikantnější chuť této zeleniny můžeme ratatouille zapéct v troubě a povrch posypat strouhaným parmazánem nebo ovčím sýrem. Ratatuj jako náplň slaných koláčů „Quiche“ je též skvěle použitelná. Se zeleninou se dá snadno experimentovat. Výhodou je, že konzumace teplého či studeného = vždy chutný zážitek. Zvláště, máme-li zeleninu rovnou ze zahrady – už se na to těším!

 

Dietní verse bez oleje:

Kdo hubne do plavek, tomu přijde vhod odlehčený způsob přípravy.

 

Do velkého hrnce navrstvíme zeleninu v následujícím pořadí: lilek, rajčata, cuketa, paprika. Jednotlivé vrstvy proložíme plátky česneku, petrželkou, osolíme a opepříme. Zeleninu vyskládáme téměř po okraj hrnce. Přikryjeme pokličkou a dusíme nejméně 2 hodiny na velmi mírném plameni.

 

Jak se u vás doma daří tymiánu?

 Mohlo by se stát, že někdo namítne: „Říkejte si co chcete, já mám raději lečo!“ Aby mu to nebylo líto, mohu posloužit alespoň odkazem, protože u nás doma se ani leču nebráníme. Na temperamentní maďarskou specialitu zatím neuzrál čas, ale brzy to přijde. Včera jsem si pořídila několik pikantně pálivých paprik a vysadila je do skleníku. Nedá se nic dělat, správné lečo musí umět štípnout na jazyku :-) Našla jsem i způsob, jak udělat lečo pečené v troubě.

 

Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.

Máte taky zálibu v miniaturách? V tom případě se u vás doma najde krom kastrolu i malý kastrůlek. Francouzi jim šibalsky říkají „kokotky“ a našli pro ně v kuchyni opravdu dost příležitostí, jak se vtipně blýsknout. Je chuť na něco malého a barevného? Zapečte si svůj kastrůlek. Dnes s vejci a malými koktejlovými rajčaty. Navrch s voňavým tymiánem. Mrňavé nádobí se hodí i v případech, že vaříte jen pro jednoho – k snídani, k rychlému obědu, k malé večeři. Barevné kastrůlky jsou opatřeny praktickou pokličkou a jídlo v nich připravené servírujeme z trouby rovnou na stůl.

Kastrůlek s vejci a rajčaty

pro 1 osobu:

• 1 vejce
• 1 lžíce mléka nebo smetany
• 3 cherry rajčata
• 2 lžíce tvrdého strouhaného sýru
• čerstvé bylinky (naťová cibulka, tymián, pažitka)
• sůl
• pepř
• máslo na vymazání nádobky

Malý kastrůlek nebo zapékací mističku vymažeme máslem. Vejce rozšleháme s mlékem nebo smetanou, osolíme, opepříme a přidáme nasekané bylinky podle chuti. Do kastrůlku vložíme rajčata překrájená na půlky, zasypeme strouhaným sýrem a přelijeme rozšlehanými vejci. Vložíme do horké trouby a při teplotě 190 °C pečeme cca 10 až 12 minut. Jednoduše tak dlouho, dokud se vaječná směs nezvedne nad okraj zapékací misky a neudělá pořádně nadýchanou čepici. Zkuste takový kastrůlek naservírovat k snídani. Určitě to bude příjemný start do nového dne. Jaro přináší nepřeberné množství kombinačních možností, co s takovým kastrůlkem / kokotkou doma podnikat. Určitě už nějaký nápad máte v hlavě. Když vidím venku v zahradě trsy a keříky probouzejících se bylinek, v hlavě mi běží celý kuchařský seriál … :-)

Sadu francouzských kokotek považuji za „velké maličkosti“ mého kredence a přinášejí mi nový závan a osvěžení při přípravě jídla v těch dnech, kdy na vaření mnoho času nezbývá, ale žaludek si žádá malé teplé pohlazení. A to není k zahození.

Kde se vzal ten směšný výraz? Francouzi výraz „cocotte“  používají v případě, že chtějí koketně pojmenovat něco, co se jeví jako  malé a miloučké. Mrňavý kastrůlek je to pravé, proto se mu přezdívá „kokotka“. Nechte dvířka kuchyňského kredence otevřená, pár kokotek vnese do kuchyně jen malou špetku humoru, ale o to větší porci zábavy při vaření. A přestaňte se kokotkám smát! :-)

Kde si opatřit veselé nádobíčko? Zkuste to tady. Určitě nezůstane jen u nádobíčka a natrefíte na jiné zajímavosti.

Komu se nezavděčím horkým soustem na vidličku, toho zvu na „Banánový chlebíček“ - dnes je se štědrou porcí kokosových lupínků a nechybí ani čokoládová poleva. Na krabici od banánů vám někdo zanechal vzkaz :-)

Co si budeme povídat, on ten výraz „kokotka“ na našince působí trochu nemravně, ale určitě se pořízením kokotek neohrozí morálka chodu vaší kuchyně. Představte si, že existují i krutější záludnosti českého jazyka, které to dokáží celoživotně pořádně opepřit tomu, kdo se narodil s humorným příjmením. Vzpomínám na svou historicky první chvilku v zaměstání, první podání ruky od kolegy mužského pohlaví … Kokotek Josef, jméno mé. Tenkrát jsem se smát neměla, ale nečekaně a proti veškerému bontónu se mi to podařilo :-) Ještě že pan Kokotek byl prima chlap a se svým příjmením měl své zkušenosti. Dokázal ho totiž i s noblesou nosit a nechyběl mu smysl pro humor :-) Takových kompromitujících jmen by se určitě našla nekonečná řada … Vybavuji si ještě jeden případ, který by se dal nazvat – Z bláta do louže. V sousedství bydlela pohledná Blanka, po otci příjmením Jebavá. Zamilovala se do frajera Pepy s velmi nepohledným příjmením Šukovský. Pokud je mi známo, ti dva se nikdy nevzali! Ale kdyby to tak dopadlo, bylo by to doslova šlápnutí z bláta do louže :-) Nebýt rozverných francouzských kokotek, nikdy bych si neuvědomila, že jsem na své příjmení měla v podstatě štěstí!

Jestli nesnášíte mrkev, je mi to líto. Kdo mrkev nemá rád, ten „ostrouhá“, protože dnes tu jsou mrkvové hody. Vařila jsem mrkev stereo. Je lepší dušená mrkev po česku nebo po francouzském způsobu? „Česká dušená“ je trochu okoukaná, ale i tak se ji nesluší podceňovat. Francouzská mrkvička má trochu jiný šmrnc, ale tím se zase nemusíme zavděčit domácím „klasikům“.

Všechnu mrkev jsem nechala nastoupit do kuchyně. Bylo jí dost na to, aby mi bylo jasné, že oškrabat a nakrájet tuhle početnou oranžovou skupinu bude chvilku trvat. Na „dušenou českou“ to bude proměna v kostičky, francouzská receptura si žádá hranolky tenké jako sirky. Ideálního stavu se mi nepodařilo dosáhnout, ale hranolky to byly.

Pro zajímavost jsem nakoukla do kuchařky Anuše Kejřové. Jak připravovala dušenou mrkev ona? Nečekám žádnou revoluci, protože ji dělala určitě tak, jak si ji pamatuji ze školní jídelny. Mrkev nepatřila k jídlům, která by ve mně vyvolala nějaké zvláštní nadšení, ale naučila jsem se ji přijímat bez zvláštních emocí. V kombinaci s dušeným vepřovým masem a vařeným bramborem jsem ji alespoň z půlky porce vždycky snědla. Pamatuji si na jiné ohavnosti školních jídelen, kterých jsem se ani nedotkla :-) Jak šel čas, vypěstovala jsem si k mrkvi láskyplný vztah. Nejúžasněji mi chutnala v momentě, když se mi podařilo vypěstovat si pár řádků vlastnoručně. Čerstvá mladá karotka ze záhonu, to je něco extra. Dokonce i mladou šťavnatou natí jsem nešetřila. Pochopitelně takovou extra mrkev nemám po ruce a tak se dnes spokojím s holandskou mrkví z dovozu. Holandsko je pro ni totiž symbolické.

Holandské zahradnické umění bylo pro mrkev požehnání. Obarvili ji totiž do národní holandské barvy a jen stěží si představit, že prapůvodní barva mrkve je fialová a bílá. Přes žlutou a červenou byla vyšlechtěna do typického mrkvového zabarvení, optimisticky oranžové. Stalo se tak v 17. století u příležitosti oslavy Viliama I. Oranžského. Jiné barevné formy mrkve jsou ve světě stále v kurzu, ale mému oku lahodí právě ten oranžový nádech.

Kam pro kvalitní českou mrkev za dobré prachy? 

Křupavé mrkvové hranolky podušené s jablečným vínem

Vynikající příloha k masu či rybě, příjemně aromatizovaná jablečným vínem nebo moštem, kterou ocení i vegetariáni.

• 500 g čerstvé mrkve
• 30 g másla
• 1 lžíce olivového oleje
• 1 lžíce cukru
• 125 ml jablečného vína nebo moštu (doporučuji Cidre Cru Bretone Doux)
• 1 lžíce dijonské hořčice (čím pikantnější, tím lepší) – může být i provensálská s česnekem
• 1 lžíce nasekané petrželové nati
• čerstvě mletý pepř
• sůl

Mrkev oloupeme a nakrájíme na tenké hranolky. V pánvi necháme rozpustit máslo, přidáme olivový olej a osmahneme mrkvové hranolky ze všech stran.

Po pěti minutách přidáme k mrkvi lžíci cukru a necháme mírně zkaramelizovat.

Zalijeme vínem nebo moštem, přidáme francouzskou hořčici a cca 10 minut mírným varem podusíme.

Tekutina se musí skoro všechna odpařit, zůstane jen lehce zahoustlá aromatizovaná šťáva.

Podle chuti mírně osolíme, opepříme čerstvě namletým pepřem z mlýnku. K mrkvi přidáme čerstvou nasekanou petrželovou nať a můžeme podávat.

Dušená karotka na másle (nejen) podle Anuše Kejřové

Nic se od dob královen staročeské kuchyně nezměnilo. Můj recept se rozchází jen v jednom jediném bodě. Nepodlévám vodou, ale hovězím vývarem, protože dá mrkvi sílu. Do hotové podušené mrkve přidávám pár kapek citrónové šťávy, ale to už je jenom zanedbatelná drobnost.

• 500 g čerstvé mrkve (nejlépe karotky)
• 50 g másla
• 1 lžíce cukru
• 1-2 naběračky vody nebo vývaru (zeleninový, hovězí)
• 1 vrchovatá lžička hladké mouky nebo Maizena (kukuřičný škrob)
• sůl
• čerstvě vymačkaná citrónová šťáva

Mrkev můžeme nakrájen na kolečka, ale já dávám přednost drobným kostičkám. Na másle orestujeme nakrájenou, předem oloupanou mrkev a po chvilce přidáme lžíci cukru a necháme lehce zkaramelizovat.

Zalijeme vývarem a zvolna pod poklicí cca 15 minut podusíme.

Podle potřeby doléváme malé množství tekutiny, aby se mrkev nepřipalovala. Měkkou mrkev zaprášíme moukou (nebo Maizenou), předem rozmíchanou v malém množství vody. Necháme přejít varem, dle chuti osolíme a než neseme na stůl, tak ochutíme pár kapkami čerstvě vymačkané citrónové šťávy.

Která mrkev mi chutnala víc? Bylo to tak nějak nerozhodné. Dušená mrkev mého mládí byla příjemně sladká a ta druhá měla velké osobní charisma. Jsem velký milovník dijonské a vůbec pikantní hořčice a navinulé jablečné tóny v chuti jsem si zamilovala. Pro jistotu jsem naložila do talíře od každé pěknou porci a jako elegantní doprovod volím vařené malé zámecké brambůrky, krátce orestované na přepuštěném másle. Přichází jaro, nechybělo čerstvé domácí vejce. Z talíře mrkalo v podobě volského oka.

Trochu podušené mrkve se dá použít na přípravu vynikající krémové mrkvové polévky se smetanou a vařeným hovězím masem. Čeho je moc, toho je příliš :-)

Co platí všude jinde, neplatí pro mrkev

Co je zdravější? Chroupat mrkev syrovou nebo vařenou? Možná budete překvapeni, ale vařená mrkev je zdravější. Ze syrové mrkve jen stěží dostaneme všechny dostupné živiny, protože je to zelenina se silnou buněčnou stavbou stěn a v syrovém stavu je vážně dost tuhá. Bylo doloženo, že při chroupání syrové mrkve naše tělo přijme jen 25 % betakarotenu. O něco lepší hodnoty dosáhneme nastrouháním mrkve. Zcela jasně vede mrkev vařená –  je to až 50 %. Mrkev krom karotenů náš jídelníček obohatí o celou řadu vitaminů skupiny B, C a E. Je bohatá na vlákninu a stopové prvky a má pozitivní vliv na náš ostrozrak.  Na co nesmíme zapomenout? Betakarotén se nepřemění na vitamin A, když nepřidáme kapku oleje.

Kam pro českou zeleninu? Když neroste na zahradě, tak pochodíte na farmářském trhu.

Symbolicky jsem uspořádala mrkvové hody v den, kdy začalo dlouhé postní období. Na pár dnů dát masu vale je fajn. Těžko bych o půstu něco povídala našemu psovi. Aby si všimnul, obrátila jsem mu poměr masa a přílohy ve prospěch rýže :-)

Docela bych ráda věděla, jak je to s dušenou mrkví u vás doma? Připravujete ji s chutí nebo zrovna mrkev nepatří mezi vaše oblíbené zeleninové favority? U nás není mrkvových odpůrců, proto si na ni občas troufnu. Jaký je ten váš mrkvový hit?

Kdyby se nenechal očarovat jablíčky z ráje, mohl se stát knězem. Dnes je pan Erich Stekovics sběratelem rajčat a zasvěcení mu přezdívají rajčatový kouzelník. K úžasné rajčatové magii jsem se dostala přes pozvání na stránky zahradního inženýra, publicisty a fotografa Pavla Chlouby. Protože on sám je milovník zahrady a často je  na cestách se svým fotoaparátem, objevil v Rakousku u Neziderského jezera pravý nefalšovaný rajčatový ráj. Tušili jste, že někdo může mít ve své rajčatové sbírce až 3.200 druhů? Já už tomu věřím. Přesvědčil mě o tom článek, který bych vám chtěla nabídnout k přečtení.

Rajčatová kouzla pana Stekovicse.

Moje domácí rajčatové kouzlení vypadá proti tomu jako neohrabaný pokus, ale až se zajedu podívat k Nezidereskému jezeru, určitě něco z magie pěstování pochytím :-)

U pana Stekovicse najdete krom rajčat i bazalku, česnek a různé druhy chilli papriček. Pozornosti neujde jeho obchůdek, kde můžete ochutnat z rajčatové úrody to nejlepší. Kam na jaře pro sazenice těch nejušlechtilejších rajčatových keříků? Já už mám jasno. Do Rakouska to mám jenom kousek ;-) Těším se na jaro.

Být farářem nebo far(m)ářem ? Oboje je poslání.

Tip na pěkné počtení pro milovníky útulných zahrad. Navštivte stránky Zahradníka na cestách. 

Nikdy bych si nemyslela, že Piráti z Karibiku a dýňový kompot mohou mít tak těsnou souvislost. Zatímco já připravovala z nostalgie dýňový kompot, jinde se vyřezávalo a zdobilo v duchu halloweenské tradice. Dýně obdivuji, ale halloweenské vyřezávání moc nepěstuji. Možná nemám dost trpělivosti a potřebné zručnosti. ale až budu nějakou krásnou dýni chtít, vím kam se obrátit :-) Odborníky mám přímo u nosu. Dcera se do toho pustila a takhle to dopadlo. Do mé emailové schránky připlula dýně s motivem plavidla, za které by se nemuseli stydět ani Piráti z Karibiku. Obdivuji zručnost a nápad.  Díky Simonko, tvá dýně je ozdobou :-)

Takhle vypadá osvětlená v noci. Paráda! Musím tě Simonko pochválit. A dělám to ráda ;-)

V pondělí jsem byla v Berouně a nedalo mi to, abych nevyfotografovala jinou fešnou dýni, vlastně dýňového frajera. Bylo to v Baby Clubu Ploutvička. Tohle je dýně seladon. Se slamáčkem, knírkem a fajfkou.

 Jste taky hračičkové a pod rukama vám vznikají umělecká díla z obyčejné dýně? Klidně se pochlubte. Foto zveřejním a můžeme si udělat pěknou dýňovou galerii. Možná se sama do nějaké dýňové kreace pustím, abych nezůstala zahanbena. Nejhezčí halloweenská dýně je ta, kterou si vlastnoručně vyrobíte. To je přeci jasné ;-)

Je nejvyšší čas to zkusit.  Co s vydlabanou dýňovou dužinou? Mohu nabídnout pár tipů na na dýňové dobroty.  Co můžete ochutnat?

1. Dýňovou krémovou polévku
Dýňový koláč (Pumpkin Pie)
Dýňovou bramborovou kaši
Plněnou dýni rýží
Nezapomeňte na dušičky - 2. listopadu - In commemoratione omnium fidelium defunctorum

„Jak na krtka?“ - z pohádkového příběhu se stává horor a zjištuji, že boj s krtkem je veliká věda. Pročítáním internetových diskuzí jsem zjistila, že je to hlavně velká sranda, ve které jde o život. Jsme národ kutilů a zahrádkářů, který nemá konkurenci, proto jsem si rychlostí blesku našla na netu stovky zaručených rad. Díky krtkovi v naší zahradě (který touto dobou nerušeně mohl rýt) jsem se fantasticky pobavila, protože my Češi nejsme jenom úžasní kutilové, co mají vychytávky a recepty snad na všechno na světě, ale hlavně rodilí baviči. Je až neuvěřitelné, kolik nervů a srandy se dá zažít s tímhle 80 g vážícím tyranem :-)  

 Jak se vede válka s krtkem? Víc jak 70 zaručených tipů, které vám tu válku nejspíš nevyhrají, ale určitě se u toho pobavíte. Je to boj na život a na smrt a není jisté, kdo z vás dvou to přežije :-) – výtah z internetových diskuzí stojí za přečtení. Určitě můžete doplnit o váš zaručený návod, jak nad černým tyranem zvítězit. Budu vděčná :-) 

1. Vyzkoušel jsem už všechno, ale nic tu bestii nezapudilo. Nemáte někdo nějakou novou zaručenou radu, jak se dá nad tou bestií vyhrát a konečně ji ze zahrady vyhnat? Naposledy jsem zkoušel aplikovat Savo. Jeho reakce byla asi taková, že začal hloubit nové chodby a to mě s..e
2. Zakoupila jsem krtkoplaše – zatím je po problému. Jestli to vydrží do podzimu, vyhodnotím to jako nejlepší investici roku :-)
3. Tak to jsou krtci asi na dovolené. Krtkoplaš nepomůže, zase se vám tam vrátí. Jedině si pohlídat, kdy lezou nahoru, dělávají to 3x denně a pravidelně. Pomalu se s motykou přibližte ke krtinci, nechte krtka chvíli kopat, až bude krtinec velký a pak při jeho pohybu nahoru ho vykopněte a druhým pohybem mu tou motykou dejte ránu po hlavě. To je nejrychlejší a trvalý způsob likvidace krtka.
4. Pořiďte si kočku! Krtek se jich strašně bojí.
5. Slyšela jsem, že nejspolehlivější je dát do krtčí díry lidské vlasy. Hurá do nejbližšího kadeřnictví :-)
6. Zkoušel jsem svoje vlasy, psí chlupy, pepř, kočka nepomohla, obsah septiku taky nepomohl. Marně bojuji už 2 roky.
7. Kecy! Koupil jsem si 2 kočky a krtek je jim volnej. Ležej za pecí, netoulaj se ani po zahradě a futrujou se whiskasem. Krtek na zahradě vesele reje a mě to se.e. Teď neřeším jenom krtka, ale mám každoročně hlavu v pejru co s koťatama. Nechcete někdo kočku?
8. My máte tříletého vykastrovaného kocoura z útulku, Mlsnej je jak čert, hned tak něco nejí, ale vrahoun je to velký. Vyhubil myši ve stodole a všechny hlodavce v zahradě.
9. Máme roční kočičku a letos za týden 7 ulovených krtků – pěkně položených přede dveřmi. A to přitom nemáme v zahradě ani krtinec. Asi chodí k sousedovi a dělá brigádu na cizím.
10. Tak fakt už nevím jak dál! Napadá mne už jenom exploze neutronové taktické hlavice nad pozemkem, nebo lokální zářiče s Kaliforniem (jediný čistý neutronový zářič). Dostal jste mne, kočky že nikdy nezklamaly? Možná máte nějaké krtčí Nindži.
11. 
12. Kočky? To je pěkná blbost. Máme jich plnou zahradu a pořád nám tam reje, pacholek černej.
13. Jasně, kočky jsou totální nesmysl. Kdyby chcípaly hlady, krtka si ani nevšimnou.
14. Tak to máme nějaký odolný druh krtka. Kočka je mu šumák. Odpuzovač ho vyhnal tak na měsíc, pak se vrátil v plné síle.
15. Jo, krtkoplaše. Taky jsme je koupili. Dva. Od jedné renomované firmy s elektronikou, žádná „garážovka“. První dny po zapojení se krtci odstěhovali do uctivé vzdálenosti, výrobcem garantované. Po týdnu se opět začali přibližovat. Vrcholem bylo, když jeden vyhrnul hlínu přímo pod jedním z „krtkoplašů“ .
16. Chyba není ve výrobku, to jen krtci jsou nepřizpůsobiví vědeckému výzkumu :-)
17. Cena jednoho krtkoplaše je cca 800,- Kč. Něco by se s tím mělo dělat! Přeci není možný, aby takový krtek ignoroval vědecké poznatky.
18. Na naše krtky krtkoplaše fungují, teď jsou sousedovi. Máme 2 za 600,- Kč. Asi mají jiný kmitočet nebo soused lepší zahradu.
19. Taky jsem si koupil jeden krtkoplaš. Zřejmě to má vliv na jejich potenci … krtinců je třikrát víc.
20. Nejlepší co na krtka je, je sekat naší sekačkou … a budete mít pokoj. Béda Trávníček :-)
21. 
22. Prskavky RODEX – nejlepší co jsem zkusil.
23. Náš krtek ignoruje savo, prskavky, sekačku i kočky. Je to hajzl a všechno přežije!
24. Náš fígl na krtka je bígl. Každoročně uloví pár krtků. Má to ale jednu nevýhodu. Hrabe. Když neryje krtek, hrabe bígl.
25. Nechci rozporovat váš názor, že lidé třeba jednou učiní planetu Zemi neobyvatelnou, ale pokud se tak stane, určitě to nebude snahou zahrádkářů o zahradu bez krtinců. Přeji všem zahrádkářům mnoho úspěchů v novém roce.
26. Náš krtek. Váš krtek. Každý máme svého krtka, tak co tady z toho děláte takovou vědu?
27. Ing. Ferda Mravenec: Čteme s manželkou váš příspěvek a vzhledem na dobu a čas, kdy byl napsán jsme se shodli, že jste asi neměl moc šťastné a veselé vánoce (zřejmě málo dárků, žluklá majonéza v salátu a rybí kost zapíchnutá v krku).
28. Viděl jsem krtka a jsem z toho v depresi. Neměl žádný kalhotky!
29. Rád bych krtka nebo celou kolonii přesvědčil, aby odtáhla z naší zahrady o pár metrů dál aniž bych demonstrativně některého z nich půlil rýčem. Kočku i psa máme, ale na zahradě nebydlíme, tak ani přirození predátoři tam nehlídkují věčně. Plašiče ani větrníky nechceme do zahrady instalovat. Z „neinvazivních“ přírodních variant jsem v diskuzi zatím zaregistroval dvě – bezové listí a slupky od citrusů. Pomožte mi shrnout či ještě rozšířit obzory o další krtkům humánnější varianty „domluvy“.
30. Nejlepší je listí z bezinek! Za celý život, co bojuju s krtkama jsem zjistil, že ten hajzlík krtek ryje jenom v lichou hodinu. Každou sudou si můžete dát oraz a šlofíka, stejně ho nenačapáte.
31. 
32. Vzpomínám na otcovu metodu. Zjistil si krtkovu hlavní chodbu, rýčem opatrně vyryl hlubší jámu, na dno umístil 5litrovou skleněnou láhev od okurek tak, aby horní část láhve byla v úrovni, nebo trochu pode dnem krtkovy chodby. Vše zakryl dlaždicí. Krtek leze a spadne do láhve a zůstane tam. Vzpomínám si, že byl hodně úspěšný. Většinou byl krtek chycený živý. Bacha! Je to vzteklý a kousavý prevít.
33. Tak to vás musím pobavit svým zážitkem s touto otcovou metodou. Nevím kde vzal krtek 5 litrů hlíny a zahrabal mi celou láhev a přešel dále … Já se tenkrát tak naštval, že jsem tam tu láhev nechal dodnes.
34. Zcela bezpečně a zaručeně se krtka zbavíte systémem zaplynování nory plynem z propan-butanové láhve. Je nutné dodržet následující postup.Vymezit prostor, kde se krtek nachází zašlapáním únikových chodeb.Vezmeme PB láhev i s redukčním ventilem, na delší hadičku dáme hořák plynové pájky a můžeme zaplynovat. Je potřeba dát POZOR, aby chodby nevedly pod kůlnu, chatku apod. Napouštěcí otvor se zašlape a je hotovo. Při razantním způsobu lze u vzdálené díry instalovat hořící svíčku a probíhající plyn zahoří a vyšlehne ze všech krtinců, proto je tam plynová pájka, aby plamen nepostupoval přívodem k lahvi.
35. Super. Před týdnem o tom mluvili v Televizních novinách, jak si někdo propan-butanem zlikvidoval zahradu :-)
36. Použijte naftalín a krtek vezme nohy na ramena dobrovolně.
37. Všechno je blbost. Zkuste biologické katalyzátory Biofer. Vyhoví i ochráncům přírody.
38. Mám osvědčenou metodu. Udělejte krtkovi pořádný průvan. Najděte chodbu a udělejte šachtičku a instalujte kleště tak, aby se nemohly překotit až půjde zmetek kolem. Nalíčené kleště v šachtičce přikryjte květináčem, aby nepropouštěl vzduch. Asi 20 cm před kleštěma na té stejné chodbě udělejte otvor a 20 cm za kleštěma ještě jeden. Ten zmetek nesnáší průvan a půjde oba otvory zavřít, aby na něj netáhlo…. atd. atd. atd. Chce to trpělivost, ale ta růže přináší. Lovu zdar!
39. Nabízím 3.000,- Kč tomu, kdo vyžene z mojí zahrady krtka.
40. Mám báječného manžela a jmenuje se Krtek. Bojuji tedy za záchranu krtka :-) Jo a zahradu nemáme. Kdybychom jí měli, možná by se nám rozrostlo příbuzenstvo, ale počítám s tím, že bychom se třeba v rámci dobrých rodinných vztahů domluvili na kompromisu :-)
41. 
42. Železnou trubku zatlouct do země a na jejím vrcholku upevnit plechové vrtule. Při otáčení do sebe musejí bouchat, aby se vytvořil cvakavý zvuk, kterej se linul po zahradě a vibrace šly do země. To funguje.
43. Tebe bych chtěl mít za souseda. Zakroutil bych ti asi brzo krkem. Kvůli krtkovi poslouchat tolik kraválu!
44. Včera jsem dal SAVO, do rána byl pryč, ale vedle :-) Dnes jsem dal do díry chlorové tablety do bazénu. Uvidím zítra a napíšu výsledek. Předevčírem to byly sirné knoty a foukal jsem mu do díry vysavačem. Asi se mu to líbí. Budu experimentovat tak dlouho, dokud ho nezničím. Kočku i psa mám, ale samozřejmě se asi s ním kamarádí.
45. Je to marný boj. Snad jen některé kočky. 2 jsem našel ve studni, asi je tam zahnal. Vyzkoušel jsem všechny metody. Marně. Nejvíce se mi líbila tato: Vyhrabat otvor do chodby. Vložit zapálený dělbuch. Přiklopit betonovou dlaždicí a stoupnout si na ni. Hlína lítala z děr po celé zahradě :-) Ovšem do týdne minimálně dvojnásobný počet krtků – ono se jim to snad líbilo!
46. Vrahu!
47. Liquid gel Nor speedy effect. Má někdo zkušenosti?
48. Přišel jsem na to, že krtek je inteligent a udělá kopeček tam, kde není chodba, aby zmátnul agresora. Bacha na toho hajzla.
49. Jak na krtka? Ekologicky – vodním čerpadlem. Hadici od čerpadla zavedeme do díry, utěsníme a show začíná. Krtek se utopí a nebude už dál nikomu lézt do obvodů nervového okruhu. Čerpadlo musí běžet min. 3 minuty. Stanete se vládcem živlu působícího nejen destruktivně na krtky, ale neuvěřitelně i konstruktivně na půdu pro zeleň. Přeju zábavní aplikaci a pozitivní výsledky.
50. Výborná metoda! Zdá se, že to zabralo. Na konec hadice k čerpadlu jsem nasadil T nástavec. Po týdnu ani jeden horník v podzemí :-) I když vedle po okolí je vidět, že v podzemí se pracuje.
51. Já jsem přišel na metodu, která stojí pár korun a je 100 % účinná. Silvestrovské petardy (2 krabice – slabší tužky, silnější Mega). Krtinu vybereme lopatkou a zapálenou petardu pustíme do díry. Rychle botou se silnější podrážkou zašlápnout! Výbuch je v zemi ztlumený a připomíná výstřel s tlumičem. Potom honem díru zacpat hlínou, aby smradlavý kouř (je ho hodně!) zůstal pod zemí. Otřes země u megapetardy byl tak silný, že se na vodě v bazénu dělaly kruhy. Krtek se odstěhoval a je klid.
52. Se 100%ní metodou nezažiješ žádnou prdel.
53. Krtek se odstěhoval? Jestli to přežil, tak kecáš!
54. 
55. Chystám se položit textilii a zamulčovat větší plochu v okrasné zahradě. Myslím si, že to bude i dobrý tah proti krtkům, Máte někdo zkušenosti?
56. To je moc dobrý nápad! To určitě udělejte. Krtek tak bude chráněný před všemi škůdci (i Vámi), nepřízní počasí. Země bude pod fólií příjemně teplá a krtek si tak bude moci pod ní vesele a nerušeně rejdit do alelujááá … Jak ho znám, podělí se o Vámi připravené pohodlíčko s ostatními hraboši a škůdci. Někdy zkuste opatrně pod fólii nakouknout, ale ať jim tam moc nevyvětráte. Průvan oni neradi.
57. Máme zamulčováno – fólie + 10 cm kůry a přesto se nám ten hajzl prokousal ven a vyházel tak dvě kolečka hlíny (to nekecám). Mulčovací fólie je pro krtka sranda.
58. Nebyl to náhodou sousedův jezevčík?
59. Myslet nebo vraždit vše živé v zahradě? Pár vylomenin krtkům musíme skousnout, takový je život. Má rada zní. Naslouchejte přírodě.
60. Taky mám takovýho souseda „ochránce“ a brambory plné mandelinek – značka: Rád ho vyměním.
61. Přesně tak, souhlasím s kolegou. Je s podivem, kolik nenávisti u některých lidí vyvolá malý kopeček zeminy v místě, kde ho nenaplánovali.
62. Nehodlám mít morální depku z toho, že mi to vadí a bojuji s nimi, ale fakt mě ser.u
63. Několik dní vstávám ve 4 ráno a čekám u krtince. Pak odejdu na záchod, přijdu a je tam. Krtinec jako hrom. Jsme bezradní.
64. Vykupuji krtky. Zn. Podmínkou je základní výcvik poslušnosti a dobrý vztah s původním majitelem.
65. Mám krtka přes ulici a můžu říct, že mi vůbec nevadí :-)
66. Téměř 14 dní jsem tomu černému šmejdovi pouštěl výfukové plyny z trabiho asi tak 15 minut denně a výsledek? Prázdná nádrž a krtek jede jako cyp!!! asi mě už z něho jebne!
67. Krtek se odstěhuje jinam až nebude mít u vás na zahradě co žrát. Chce to elektrošok a všechny larvy a žížaly vyhubit. Nemusím doufám zdůrazňovat, že elektro-laikům jde při této akci doslova o život.
68. Všechno je to na hov.o, ale člověk se u toho alespoň zasměje. P.S. Nech krtka žít!
69. Máme plné hřiště krtků (106 x 50 m) – Nerejou jen v rohu, ale všude. Nedá se na tom hrát. Prosím o radu. Sedět v hospodě už nás nebaví :-)
70. Největší voloviny co můžete koupit! Zubní pasta na krtka s příchutí Tuti-Fruti – NIC. Želé na krtky – taky NIC. Vyzdobená zahrada PETkama – zoufale NIC. Plašiče – ty jeho sluchu lahodí a taky NIC. Namočila jsem i hadry do benzínu a nacpala je do děr – marná snaha. Nakoupili jsme tedy střelivo.
71. Myslet! To je to, co to chce :-)
72. Krtek si myslí svoje.
73. Koukněte na video, jak zneškodnit krtka :-))) Ale asi jim to nevyšlo a přežil krtek, tak bacha a s krtkem si nehrajte.
74. Krtek přežil komunisty, povodně, Topolánka i Paroubka, ten přežije všechno ;-) Je to borec! Mám ho rád.
75. Pojďte založit ligu na ochranu krtka – Krtkové spojte se! Jinak vás prevíti zahrádkáři dostanou.
76. Bombááá. Krtkové vedou 70:0 – já jim fandííím :-)

Tak tu tak bezradně sedím nad řešením, jakou metodu do boje proti krtkovi nasadit. Chtělo by to intenzivní ofenzivu a nasadit všechny zbraně najednou. Dýmovnice, dělobuchy, elektrošoky, chemické roztoky a granule, kočky, psa, elektroniku, motyku a krtka nemilosrdně zneškodnit …. jenže nějak mám strach o svůj holý život. Boj s krtkem je boj na život a na smrt a nikdy není jasné, kdo to vlastně přežije :-) 

Taky se chcete zbavit krtka aniž byste ho lovili do lahví, trubek, lili mu do děr savo a podobné sajrajty nebo číhali s vidlemi za krtincem? 

Jak na krtka? - Udělala jsem si závěr, že nejrozumnější by bylo zeptat se Zdeňka Milera

Ať udělám cokoliv, rozšířím tak akorát poznatky krtkologie o další nefunkční metodu. Jediné co mě napadá je to, že krtka bude potřeba něčím novým šokovat :-) Našemu krtkovi to ani neosolím, ani nezavařím, ani mu pořádně nezatopím a nepoužiji vodní dělo. Oslním ho novým nápadem a třeba to ocení. Popadla jsem lahvičku s levandulovým parfémem. Doma už 100 let překáží a byl by dobrý leda tak k mumifikování krtka.

Nakapala jsem do každého krtince i přilehlého okolí pořádnou dávku a budu čekat co on na to. Když se ho nepodaří vypudit, přistoupíme k tomu nejspolehlivějšímu řešení. Prodáme zahradu a půjdeme krtkovi z cesty.

Podcenila jsem ho. Dnes ráno padouch krtek znovu udeřil. 

Nenávidím krtky! Nemáte někdo 100% zaručený způsob, jak se zbavit krtka?

Pohádky o krtečkoviTak na ty jsem na nějakou dobu opravdu zanevřela :-) Mít na zahradě krtka je horor.

Co vy a krtek v zahradě? Nechat žít nebo zneškodnit?

Přečtěte si raději něco užitečného – Tajní zahrádkáři – škodí světu dobrem.

 Dýňový koláč – Pumpkin Pie

• 250 g mouky (kombinovat lze 150 g polohrubé mouky & 100 g celozrnné)
• špetka soli
• postrouhaná citrónová kůra (z polovičky citrónu)
• 125 g másla
• 1 vejce
• 2 polévkové lžíce cukru (třtinový)

• 1 menší dýně Hokkaidó / potřebujeme 1 hrnek dýňové dřeně
• 2 vejce
• 3 polévkové lžíce javorového sirupu (nemáme-li sirup, použijeme pouze med)
• 2 polévkové lžíce medu
• 2 polévkové lžíce Crème fraiche (nebo zakysané smetany)
• šťáva z půlky citrónu
• špetka skořice
• malý sáček sušených meruněk
• hrst ořechů (pekanové, vlašské, atd. /použila jsem směs ořechů)

Fit Faktor: Dýně obsahuje hodně zinku, ořechy uklidní naši nervovou soustavu a meruňky dodají vlákninu. 

 

Ještě slovo k k receptu:

 

Původně jsem koláč připravovala podle starého originálního receptu, ale bohužel výsledný efekt se mi zdál poněkud mdlý a koláč mi nechutnal! Po této zkušenosti jsem recepturu upravila do této funkční podoby a malinko chuťově nadzvedla přidanými sušenými meruňkami, které mohu vřele doporučit. S dýní si sednou moc dobře do noty a navíc i barevně ladí. Těstu jsem ubrala kalorickou hodnotu snížením počtu vajec a bílou mouku minimalizovala a použila místo ní mouku celozrnnou. V tomto ohledu mě nemusíte následovat, ale faktem zůstává, že mouka celozrnná má výraznější chuť. Dýňového pyré by nemělo být víc jak 1 klasický čajový hrnek, tj 250 ml. Bílý rafinovaný cukr jsem vyměnila za „sladkou chuť“ přírody a použila javorový sirup a med. Zkuste tento klasicky americký koláč třeba po svém, určitě i vás svou chutí dostane.  Recept jsem uveřejnila již v roce 2007 na svém blogu, ale nedalo mi to, abych si ho zase nepřipomenula. Určitě brzy nahradím staré fotky za nové ;-)

 

 

Pokud i vy pečete dýňové koláče a rádi vaříte z dýně, můžete se pochlubit jednak receptem a dopřát nám i fotografii (popřípadě odkaz na váš web, kde je parádní dýňový recept uveřejněn). Díky, těším se!

 

Mohu nabídnout i jiné dýňové recepty – tentokrát nebudou sladké!

• Dýňová polévka
• Nadívaná dýně
• Vylepšená bramborová kaše

 

Představuji vám koláč, který má všechno, co od jablečného koláče očekáváme. Je příjemně vláčný, šťavnatý, nadýchaný. Nechybí mu ani taková samozřejmost, že umí potěšit snadnou recepturou bez zbytečných složitostí. V mém jablečném repertoáru má své místo hned za notoricky oblíbeným štrúdlem. Peče se z těsta třeného, nakypřeného tvarohem a samotný koláč se honosí i vysokou vrstvou strouhaných jablek. Je něco chutnějšího než koláč se zlatou voňavou máslovou drobenkou? V případě, že souhlasíte, drobenkou není třeba šetřit a na  koláč si ji nasypte opravdu vydatně.

Jablečný koláč z vláčného tvarohovo piškotového těsta

• 250 g tvaroho (polotučného)
• 180 g másla – jsem pro máslo všemi deseti! – povede se vám to ale i s Herou nebo podobným tukem
• 200 g krupicového cukru
• 250 g polohrubé mouky
• 3 ks vajec
• 1 prášek do pečiva
• strouhaná jablka (cca 7-8 středně velkých)
• drobenka (hrubá mouka, cukr krupice, máslo)
• kousek másla na vymazání zapékací formy
• jemná strouhanka na vysypání zapékací formy

Postup přípravy:

Změklé máslo ušleháme s vejci a cukrem do pěny. Přidáme tvaroh a připravíme hladkou směs, do které zapracujeme mouku s kypřícím práškem. Může použít elektrického pomocníka, který tuhle pomyslnou dřinu udělá za nás. 

Koláč pečeme na plechu nebo vhodné zapékačce, kterou je potřeba předem vymazat máslem a vysypat jemnou strouhankou. Těsto rozprostřeme po celé ploše vymazané a vysypané zapékací formy a povrch posypeme nastrouhanými jablky na struhadle s velkými slzičkami. Nesladíme, protože drobenka nám to umí pěkně prosladit. Nešetříme a drobenkou vydatně zasypeme. Pečeme v předehřáté troubě (horkovzdušné) na 180 °C po dobu 40-45 minut.

Recept na přípravu drobenky

(v množství na velký koláčový plech nebo velkou keramickou zapékací nádobu)

Když drobenka náhodou zbyde, snadno se dá uchovat v ledničce až týden a použít při dalším pečení.

• 150 g hrubé mouky
• 150 g cukru krupice
• 80 g másla

V misce prsty rozdrobíme kousky pevného másla a zpracujeme společně s moukou a cukrem na drobivou směs. Pro osvěžení chuti můžeme drobenku ochutit špetkou skořice, strouhaným kokosem nebo ořechy. Bílý cukr můžeme zaměnit za cukr hnědý.

Zkuste vetknout jablečný koláč do nitky všedních dnů právě v den, kdy vlastně nemáte vůbec žádný čas. A udělejte to jen tak – pro potěšení. I když nemůže konkurovat složitějším nedělním moučníkovým záležitostem, potěšíte tím sebe i rodinu a společně proklouznete do radosti jednoduchého bytí v době nevlídného a mrazivého podzimu. Koláče jsou přeci na to, aby nás uvedli rovnou do středu magického kruhu rodinného. Do místa stvořeného pro lásku.