10. listopadu 2017 v 13.06, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Staročeská tradice, Z polévkové mísyDva komentáře

KALDOUN, staročeská polévka z drůbků

Kaldoun staročeská polévka z drůbků

 

KALDOUN – Jak uvařit staročeskou sváteční polévku z husích drůbků s knedlíčky?

Martinské posvícení, to je sólo pro husí pečeni, ale jak už to tak v té naší české kuchyni chodí, maso předběhne polévka. Před husí pečení se tradičně servíroval kaldoun. Pod názvem kaldoun se skrývá hustá zapražená polévka z husích drobů a zeleniny, do které se jako zavářka vkládají široké nudle. Když byla v kuchyni celá husa, vyčlenil se alespoň kousek jater na knedlíčky, kterými se polévka vylepšila.

KALDOUN

Pro 4 osoby potřebujeme:

  • 500 g drůbků (kachních, husích, kuřecích, krůtích – tj. krky, křídla, žaludky, srdíčka)
  • 100 g širokých nudlí
  • 100 g kořenové zeleniny (mrkev, celer, petržel)
  • kousek květáku
  • 1 cibuli
  • 100 g másla
  • 1 lžíci hladké mouky
  • sůl
  • špetku mletého pepře
  • špetku muškátového oříšku
  • 1 vaječný žloutek
  • 100 ml mléka
  • zelenou petrželku

Postup přípravy:

Očištěné drůbky vložíme do polévkového hrnce s vroucí osolenou vodou a zvolna vaříme cca 1 hodinu. Vzniklou pěnu na povrchu polévky pečlivě odstraníme a poté přidáme očištěnou a na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu a vaříme do změknutí. Polévkový vývar přecedíme a použijeme ho na zředění cibulkové jíšky. Rozpustíme máslo, přidáme oloupanou a drobně pokrájenou cibulku. Jakmile bude chytat růžovou barvu, přidáme lžíci mouky a upražíme světlou jíšku. Jíšku zalijeme přecezeným polévkovým vývarem, dobře rozmícháme a po dobu 15 minut provaříme. Do hotové zahuštěné polévky přidáme všechnu uvařenou zeleninu a vařené maso pokrájené na malé kousky. Ve vroucí osolené vodě uvaříme široké nudle, které do polévky přijdou jako vložka. Úplně na závěr polévku zjemníme žloutkem rozmíchaným v mléce a společně velmi krátce zahřejeme, ale už nevaříme, aby se žloutek nesrazil. Polévku podáváme v hlubokých talířích a vydatně sypeme jemně nasekanou zelenou petrželkou. Pokud jsou k dispozici jatýrka, zavaříme do polévky i malé knedlíčky.

Kaldoun knedlíčky do polévky Kompr

Knedlíčky do kaldounu

  • l00 g jater husích (kachních, drůbežích)
  • 200 g husího masa
  • l vajíčko
  • špetka majoránky
  • 1 stroužek česneku
  • jemná strouhanka na zahuštění
  • sůl a pepř

Maso jemně umeleme, přidáme vejce, osolíme, opepříme, ochutíme majoránkou a utřeným česnekem a podle potřeby zahustíme jemnou strouhankou. Vytvoříme malé kuličky, které vložíme do hrnce s horkou polévkou a mírným varem vaříme po dobu cca 10 minut.

 

Protože u nás jatýrka většinou končí jako delikateska zalitá husím sádlem, přikládám odkaz na recept závěrem tohoto článku.

Na svatého Martina, kouřívá se z komína. Co dobrého zavoní u Vás doma?

 

Jiné doporučené svatomartinské recepty z mé kuchyně:

Dobrou chuť a pěkné Svatomartinské posvícení s koštem mladého vína přeje

Šárka Škachová – www.Gurmánka.cz

 

2. dubna 2017 v 16.59, napsala Šárka Škachová • Rubrika: S kapkou alkoholu, Sladké hříchy, Světové speciality, Těstoviny a rýže, Zahrada a bylinkyZatím žádný komentář

Risotto s jahodami & Risotto alle fragole

Risotto s jahodami & Risotto alle fragola

Risotto s jahodami & Risotto alle fragole

Risotto s jahodami je doma v italské kuchyni. Obvyklý recept obsahuje kromě jahod a správné sorty rýže hlavně máslo, cibulku, sůl, pepř, masový vývar, trochu vína a smetany. Někdo přidává i řapíkatý celer, trošku mrkve, parmazán atd. Podle českých tradičních zvyklostí se jahody s rýží kombinují v případě, kdy chceme připravovat sladký rýžový nákyp.

Já jsem zvolila italskou cestu přípravy risotta na pánvičce, ale posunula jsem si ho blíže k dezertu. Připravuji ho ve sladké verzi, ale bez kvalitní italské rýže vhodné na risotto se také neobejdu. Nejprve jsem si připravila na stůl rýži Arborio, ale poté jsem plán změnila a sáhla po Riso Vialone Nano (semifino). Na risotto jsou vhodné oba druhy.

Risotto s jahodami podle mě

Potřebuji:

  • 500 g čerstvých jahod
  • 1 plátek másla (50 g)
  • 200 g rýže (Arborio, Vialone Nano)
  • 1 lžíci přírodního cukru s vanilkou
  • 5 lžic sherry
  • na podlévání víno, ideálně šumivé Prosecco (cca 300 ml)
  • 100 ml smetany

Postup přípravy:

V pánvičce (woku) rozpustím plátek másla a orestuji rýžová zrnka společně s přírodním cukrem a vanilkou. Zaliji trochou sherry a postupně podlévám po malých dávkách vínem (zvolila jsem Prosecco). Po deseti minutách přidám omyté a na kousky pokrájené jahody. V této fázi zmírním teplotu pod pánvičkou na polovinu a risotto míchám šetrněji, aby mi jahody vydržely v kouscích. Až se všechna tekutina vsákne do rýže a zrnka jsou na skus měkká, ale stále s pevnějším pružným středem, přidám smetanu a krátce prohřeji. Risotto je připravené k podávání. Servíruji v malých mističkách a zdobím kouskem jahody. Protože podávám risotto jako dezert, přidám k němu ještě malé a voňavé espresso.

Když náhodou trochu sladké rýže s jahodami zbude, pustím se do pečení malých rýžových koláčků. V hlavě už mám plán, na který jsem si přišla při pletí jahodového záhonku na zahradě. 

Můj tip do kuchyně:

Pro dětskou verzi risotta s jahodami volím podlévání ovocným jahodovým čajem, který předem osladím medem nebo dobrou jahodovou šťávou nebo si vystačím s jahodovým moštem. Jakmile dorazí moji mlsní vnoučkové, hned to na nich vyzkouším a zjistím, co funguje nejlépe :-)

 

Dobrou chuť přeje Šárka / Kuchařka ze vsi aneb takhle si tu žijeme :-)

 

17. března 2017 v 12.58, napsala Šárka Škachová • Rubrika: KUCHAŘKY a jiné knihy (recenzeDva komentáře

Příběh psaný do vody aneb příběh opravdové vášně 2

Příběh psaný do vody

 

Příběh psaný do vody aneb příběh opravdové vášně 2 je napsán jako cestopisný recepis. I když v něm nechybí recepty jak na život, tak na dobroty z míst, kde Blanka trávila čas, přesto si nepřeje být vnímána jako autorka kuchařské knihy a zmiňuje se o tom i ve svém příběhu. Chápu. Kuchařek jsou na pultech mraky. Možná jim chybí silné příběhy, ale jsem přesvědčena o tom, že autorky je psaly se stejnou vášní, se kterou přistupují ke svému vaření. Kuchařky by měly být knihy plné života, protože jídlo jsou malé dějiny každé rodiny a vaření je filozofie, která dává slovům význam. I tuhle knihu jsem si zařadila do knihovny s kuchařkami.

O autorce knihy, Blance Milfaitové se dočtete hned v anotaci knihy. Pokud někdo neví, zde jsou všechny zásadní informace:

„Blanka Milfaitová byla obyčejná holka: chodila do práce, která ji nebavila, žila ve vztazích, které ji nenaplňovaly, a pochybovala o tom, jestli tohle je ten skutečný život. Jednoho dne dala vale práci, nefunkčnímu vztahu a velkému městu a odstěhovala se na Šumavu, kde začala vařit marmelády světové chuti a žít podle sebe. I o této změně pojednává Blančina veleúspěšná kniha Příběh opravdové vášně. Její druhá kniha představuje ohlédnutí za rokem, který strávila na cestách po ostrovech skutečných i těch, které si neseme jako Robinsoni sami v sobě. Není to kniha jenom o vaření marmelád, putování po mořích a touze žít takový život, který stojí za to, ale také o iluzi slávy a dětských radostech, o schopnosti odlišovat to důležité od ničemného a zbytečného. Je to příběh, který není psán do vody…“

 

Pro mě je Blanka M. žena s větrem ve vlasech.

Blanka Milfaitová 2

Někdo se řídí trendy a slepě je následuje, ale Blanka je originál. Pořád vymýšlí něco nového a inspiruje tím všechny ostatní. Je to žena, která našla své vlastní JÁ a bojuje za to, aby ho nikdy neztratila.

Příběh psaný do vody má kapitoly poskládané jako pestrou louku. Jednou jste tam, podruhé tady, ale vždycky je to louka s jinou vůní a s jinými barvami. Čtenář si může připadat jako motýl, který zdolává kapitolu po kapitole s takovou lehkostí, že si ani nevšimne, že už dolétl na samotný konec knihy. Procestoval kus světa a mohl by se v tichosti jediným mávnutím křídel někam ztratit. Zaklapnout knihu, odložit ji stranou a zapomenout.

Tady to neplatí. Po přečtení Blančiny knihy zažijete pocit, který bude plný puzení a chuti zvednout se ze známého místa a vydat se někam do neznáma a něco zásadního ve svém životě změnit. Hlavně se nenechat ničím svazovat, jen si tak volně poletovat s rozpuštěnými vlasy po světě.

Blanka Milfaitová 3

Jakmile jsem knihu zaklapla, věděla jsem, že to nebyl příběh psaný do vody, za kterým se hladina zavře a voda se zklidní. Tahle knížka je jako neklidná čistá voda někde u pramene. Pořád v pohybu a plná síly a odhodlání.

 

Jaká je tahle kniha? Prostě svá! Jako její autorka! Já tuhle knihu považuji za definici skutečného života. Co naseješ, budeš žít. Nejkrásnější na tom všem je fakt, že příběhy opravdové vášně může prožívat každý z nás a po svém. O tom všem tahle kniha je. O dalekých cestách, o teplé mateřské náruči, o opravdové a velké lásce, o nespoutanosti, o velké vášni, o všelijakých chutích, které se nikdy nepřejí a o vůních života, které nám nikdy nezevšední.

Příběh psaný do vody

O tom všem tahle kniha je. A také o tom, že marmeláda nemusí nutně chutnat sladce, aby ohromila svět. Vždyť i život je takový zvláštní koktejl, kterému i kapka hořkosti činí dobrodiní. Jen za tu vášeň bych se přimlouvala. Tu si musí každý ochraňovat uvnitř sebe a nepřestat na ni věřit.

„Zabili vášeň a rázem zabili všechno, radost i bolest, utrpění i rozkoš, dobro i zlo, krásu, všechno …“ (Anatol France)

 

I tato fotografie záchranného kruhu vypovídá o obsahu knihy mnohé. Je ideálně položená ke kapitole s názvem Svatba.

Podle mého mínění je rodina ten opravdový záchranný kruh. Mít po svém boku někoho, kdo naši lásku opětuje a doplňuje nás v našem konání a svou přítomností udělá ze života celý kruh, kde je vlídno a bezpečno. I když se jedná o pevně uzavřený kruh, je v něm spousta svobody být sami sebou…

Příběh psaný do vody

V této kapitole Blanka ten svůj kruh života krásně uzavřela a někde uvnitř si střeží štěstí svých nejbližších.

Víc nechci o knize povídat. Vzala bych Vám radost ze samotného čtení a byla by škoda zvedat roušku tajemství, které Blanka do své knihy ukryla. Je to kniha, u které se moc hezky přemýšlí i o svém vlastním životním příběhu.

Ještě bych chtěla vyseknout velkou poklonu knize samotné. Nejen po stránce obsahové, ale také po stránce grafické je velmi pohledná! Radost ji držet v ruce.

Vydavatel: Mladá fronta, vazba pevná bez přebalu, lesklá, počet stran 320, rozměr 190 x 245, rok vydání 2016

Zde si knihu můžete objednat:

Dobré Knihy.cz

8. března 2017 v 17.33, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Bábovkový speciál, Gastrozajímavosti, Sladké hříchy, Staročeská tradiceČtyři komentáře

Bábovka s ořechy a vaječným likérem a svatební bábovka s vůní minulosti

bábovka ořechy vaječný koňak likér

Recepty na bábovky všeho druhu, nejoblíbenější domácí pečivo z kuchyně našich babiček, neztratily vůbec nic ze svého kouzla ani po letech. Není divu, že i v moderní domácnosti se najde místo pro pěknou bábovkovou formu a určitě nebude chybět ani rodinný recept. Před časem jsem vyhlásila na stránkách Gurmánka.cz velkou bábovkovou soutěž a sešel se tu reprezentativní vzorek pěkně klenutých bábovek různých chutí a zajímavých receptů i s příběhem. Bábovka je tím nejtradičnějším pečivem a nechybí v žádné kuchařské knize minulosti a najde se pro ni místo i v současných kuchařských knížkách. Kdo kdy upekl první bábovku se můžeme jen dohadovat, ale o přesná data vlastně vůbec nejde. Mě mnohem víc zajímá forma, ve které se bábovka peče. Žiji v jižních Čechách, kousek od Bechyně, kde má hrnčířské řemeslo dlouhotrvající tradici a krásná keramika se tam vyrábí i dnes. 

O bábovce všeobecně

Bábovka je druh sladkého pečiva, které se peče ve formě (litinové, keramické atd.) Jedná se o oblíbené pečivo nejen v Česku, ale také v Polsku, Rakousku a Německu (zde je známo jako Gugelhupf ). Bábovce se vzdáleně podobá i italské Panettone a francouzská Baba au rhum. V Česku se bábovka často peče z dvoubarevného těsta, tzv. mramorovaná. Někdo přidává rozinky (nejlépe předem namočené v rumu, u nás v tom jindřichohradeckém od firmy Fruko, kde se vyrábí už léta v dobré kvalitě), kandované ovoce, strouhaný kokos, čokoládu aj. Bábovková forma dává pečivu charakteristický tvar se středovým otvorem. Po vyklopení z formy se posype jemným moučkovým cukrem nebo se může přelévat polevou (ledovou, rumovou, čokoládovou aj.) Každý má své domácí zvyklosti, z jakého těsta ji připraví. Může být olejová, tvarohová, piškotová, kynutá atd.

O svatební bábovce z jihočeských Blat

Při pečení bábovky jsem zapátrala v minulosti a objevila pěkné bábovkové souvislosti, které mě zavedly až na starodávnou blatskou svatbu, kde na prostřeném stole nesměla chybět ŘÍČICE – svatební bábovka z jihočeských Blat. Tohle bábovkové umělecké dílko se peklo v sousedním Dráchově, proto jsem se pustila i do povídání se starousedlíky a dozvěděla se mnohem víc.

Výstřižek z časopisu Český lid VII. - svatební bábovka zvaná ŘÍČICE, jak se pekla v Dráchově na Soběslavsku

Výstřižek z časopisu Český lid VII. – svatební bábovka zvaná ŘÍČICE, jak se pekla v sousedním Dráchově u nás na Soběslavsku

Každé svatební pečivo musí i reprezentativně vypadat, proto se zdobením a šňořením říčic v blatských vsích zabývaly zručné kuchařky s výtvarným talentem. Chutné a krásné říčice pozvedly každou prostřenou svatební tabuli. Na pečení se používala ta nejjemněji umletá mouka a nešetřilo se ani na mléku a vejcích. Také hrozinek se přidávala pořádně velká hrst. Všeho bylo štědře, proto říčice bývala tak velká, jako pořádný bochník chleba a pekla se v chlebové peci ve velkých speciálních plechových formách s vlnitým okrajem na stěnách, které neměly středový otvor, jaký známe u klasické bábovkové formy. Než se říčice vložila do horké pece, musela se ozdobit (podle starých receptů – vymalovat). To byla ta nejdůležitější činnost pro zručné ruce.

Všechny okrasy se modelovaly z tužšího těsta na velkém stole a poté se pokládaly na povrch těsta ve formě. Nejčastěji se zdobilo srdíčky, věnečky, ptáčky, děťátkem v povijanu. Ozdůbky se lehce přitiskly do těsta, aby dobře držely na svém místě a povrch říčice se potřel peroutkou namočenou v rozšlehaných vejcích nebo jen žloutcích, aby se získal krásný lesk. Po upečení se říčice cukrovaly jemným moučkovým cukrem.

 

Autentický popis i kresbu jsem našla u Fr. Lega, který tradici pečení říčic popsal v kapitole o Svatebním pečivu Blatském.

Výstřižek Bábovka říčice svatební info

Říčice sloužila jako výslužka všem panímámám, které se účastnily zavinování nevěsty. Zavinování byl starobylý obřad, který se konal v domě ženicha. O půlnoci odvedly ženy nevěstu do příbytku ženicha a tam jí pomohly při strojení a zejména při zavíjení do blatského tradičního kroje: Poté s nevěstou zasedly k dlouhému prostřenému stolu, který zdobily pěkně malované říčice a soudeček s rosolkou. Říčice se rozkrájela na tolik dílků, kolik bylo svatebčanek a spravedlivě je podělila. Trochu se pojedlo, zbytek se nesl domů jako výslužka. Po této symbolické hostině se nevěsta v kroji odvedla do hostince, kde se veselila ženichova družina a ostatní svatebčané a přišel na řadu svatební obřad zvaný „kupování nevěsty“.

Výstřižek blatský kroj svatební

Výstřižek Blatský kroj Anna Skálová

(výstřižek textu: Blatský kroj, Anna Skálová)

Dráchov jez Lužnice DSC_2323 - kopie

Dráchov, řeka Lužnice s jezem, přezdívaným „smrťák“

Když mám čas, ráda si vyrazím po okolí a nejraději chodím podél řeky Lužnice a stavím se na dráchovském jezu, kterému vodáci přezdívají „smrťák“. Dráchovští starousedlíci ve zdejším mlýně fungují jako andělé strážní. Již nesčetněkrát hodili tonoucím do vody lano a vytáhli je na břeh, přesto leží spousta duší na dně … a připomínají je jen pomníčky na březích.

Až navštívíte náš jihočeský kraj, se starobylou svatební bábovkou, zvanou říčice, se tu už těžko setkáte, ale o tradičních krojích se spoustou dalších zajímavostí i svědectví o způsobu života na Blatech se dozvíte i v místním muzeu. Udělejte si čas na Blatské muzeum v Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí – http://www.blatskemuzeum.cz/

Abych nevynechala původní recept na ořechovou bábovku s vaječným koňakem, přidávám ho závěrem tohoto článku.

Zjistila jsem, že podobnou měděnou formu na tzv. malou říčici s prolamovanými okraji bez středového otvoru mám doma, ale dnes jsem se pustila do pečení tradiční bábovky, proto jsem použila běžnou formu.

bábovka ořechová s vaječným koňakem (1) kompr

 

Do bábovky jsem se pustila v sobotu večer, aby byla na stole o nedělním ránu. Protože jsem měla doma ještě povánoční zásoby mletých ořechů a vaječného koňaku, volba byla jasná. Pokud jde o lidový název „vaječného koňaku“, zůstávám u něj, ale v podstatě jde o likér. Koňak se na jeho výrobu nepoužívá, u nás ho děláme z místního jindřichohradeckému rumu, který tu má dlouhou tradici, dobré jméno a především tu charakteristickou a známou chuť i vůni, která domácímu českému pečivu sluší.

BÁBOVKA OŘECHOVÁ S VAJEČNÝM KOŇAKEM

Na těsto potřebujeme:

(Odměřovala jsem hrnečkem o objemu 300 ml)

½ hrnek špaldové mouky + ½ hrnku polohrubé mouky
(nebo použijeme hrnek polohrubé mouky)
1 kypřící prášek do pečiva
½ hrnku mléka – dnes jsem ho nahradila domácím vaječným koňakem
½ hrnku slunečnicového oleje nebo rozpuštěného másla
½ hrnku krupicového cukru
1 hrnek mletých ořechů (použila jsem směs vlašských, lískových a mandlí)
3 ks vejce
plátek másla na vymazání bábovkové formy
hrstička mletých ořechů na vysypání (nebo jemná strouhanka)

Postup přípravy:

V míse smícháme všechny suché ingredience (mouku, kypřící prášek, cukr a ořechy), poté přidáme vejce a postupně zapracováváme vaječný koňak (nebo mléko) a přiléváme olej. Jakmile máme v míse hladké lité těsto, vymažeme máslem bábovkovou formu a vysypeme ji mletými ořechy. Co neulpí na stěnách formy, to přimícháme do těsta. Formu naplníme těstem a vložíme ji do předem rozehřáté horkovzdušné trouby na 180 °C. Pečeme na střední příčce 45 minut. Po vyjmutí z trouby necháme bábovku ve formě pár minut stát a poté ji vyklopíme na mřížku, aby mohla dobře prochladnout. Pocukrujeme moučkovým cukrem a podáváme ji se stopičkou vaječného koňaku. Doporučuji nesníst ji celou hned, ale nechat ji v chladu odležet. Druhý den je ještě lepší a voňavější.

Dobrou chuť přeje Šárka / Kuchařka ze vsi aneb takhle si tu žijeme :-)

 

4. ledna 2017 v 10.57, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Zapsáno v kalendářiDva komentáře

PF 2017

 

Novoroční přání

Jestli najdeme v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.

Když nebudou stačit síly, tak ať je alespoň dostatek touhy a vůle dostat se k cíli.

Úspěšný Nový rok 2017 přeje Všem přátelům a čtenářům mých stránek,

Šárka Škachová

8. listopadu 2016 v 3.43, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Sladké hříchy, Staročeská tradicePočet komentářů: 12

SVATOMARTINSKÉ ROHLÍČKY

SVATOMARTINSKÉ ROHLÍČKY S MÁKEM NEBO OŘECHY

2-svatomartinske-rohlicky2-2-kompr

S tradicí oslav svatého Martina se pojí dozlatova upečená husa a svatomartinské rohlíčky, které mají svým tvarem připomínat podkovy koně, na kterém přijel Martin a přivezl s sebou první sníh. Jestli letos o sv. Martinu nasněží, to těžko někdo zaručí, ale já mohu slíbit, že na svátečně prostřeném stole u nás doma nebudou chybět sladké a štědře nadívané rohlíčky. Protože se nám letos máku neurodilo tolik, jako loni, bude víc rohlíčků plněných ořechovou nádivkou. Jsou tak dobré, že se mi nechtělo čekat až do Martina a pekla jsem je už na Vendelína.

Podle pověry se mají na den 11.11., tj. na sv. Martina péci v kamnech martinské buchty, aby kamna během roku nevypověděla službu. Protože velká kachlová kamna doma mám, právě na tuhle pověru nikdy nezapomínám. V některých krajích bývalo zvykem péct zvláštní svatomartinské pečivo ve tvaru rohlíků, rohů, podkov či velkých martinských buchet. Z pověrčivosti budu svatomartinské rohlíčky péct i v pátek.

 

Svatomartinské rohlíčky s makovou nebo ořechovou nádivkou

Potřebujeme:

na těsto:

  • 300 g polohrubé mouky
  • špetku soli
  • 20 g droždí
  • 100 g másla
  • 2 žloutky
  • 100 g moučkového cukru
  • 200 ml mléka
  • 1 vejce na pomazání před pečením
  • vanilkový cukr na posypání

na nádivku makovou:

  • 150 g mletého máku
  • 100 ml mléka
  • plátek másla
  • 2 lžíce strouhaného perníku
  • skořici
  • med
  • cukr

na nádivku ořechovou:

  • mleté vlašské ořechy
  • moučkový cukr
  • bílek
  • rum

Postup přípravy:

Z droždí připravíme obvyklým způsobem kvásek. Máslo utřeme s cukrem a žloutky, přidáme mouku se špetkou soli a vykynutý kvásek. Zaděláme těsto, které necháme v teple pod utěrkou vykynout a poté z něj na kuchyňském pomoučeném vále rozválíme obdélníkovou placku, ze které nařežeme čtverce, přepůlíme je na trojúhelníčky a doprostřed každého položíme hromádku nádivky. Poté rohlíčky srolujeme a ohneme je do tvaru podkůvek. Pečivo klademe na pečicí plech, kde ho necháme ještě krátce dokynout. Před vložením do trouby rohlíčky pomažeme rozšlehaným vajíčkem. Pečeme při teplotě 170 °C cca 35 až 40 minut. Ještě horké rohlíčky posypeme jemným vanilkovým cukrem.

Maková nádivka:

Mletý mák smícháme s teplým mlékem, máslem, perníkem, skořicí, medem nebo cukrem. Krátce povaříme.

Ořechová nádivka:

Jemně umleté ořechy spojíme s moučkovým cukrem a bílkem. Pro chuť přidáme pár kapek rumu. Konzistence nádivky by měla zůstat polotuhá, aby se dala přiměřeně roztírat po těstě, ale nevytékala ven.

1-svatomartinske-rohlicky-2-kompr

 

O sv. Martinu bylo dovoleno martínkovat (hýřit), tak nezapomeňte světit martínka nejen jídlem, ale také mladým vínem.

Svatý Martin má mít ke své svátku i svoje nové víno. To víno, co poprvé vinice zarodí, ať svatý Martin posoudí. Svatomartinské víno se poprvé může nalévat dne 11.11. v 11.11 h. A není třeba připomínat, že na stůl k němu patří pěkně dozlatova vypečená husa.

2. listopadu 2016 v 18.09, napsala Šárka Škachová • Rubrika: KUCHAŘKY a jiné knihy (recenzePočet komentářů: 7

Lady Remoska

Kniha Lady Remoska není jen kuchařskou knihou, ale také malým příběhem o velkých věcech. Jako správná kuchařská kniha samozřejmě nepostrádá množství úžasných receptů chystaných v českém divotvorném hrnci. Ten byl více jak padesát let nedílnou součástí české kulinární kultury. Řeč je pochopitelně o remosce, které paní Milena Grenfell-Bainesová, přezdívaná Lady Remoska, zachránila život a uvedla ji do síně slávy. Knížka je navíc okořeněná jedinečným příběhem malé holčičky z Wintonova vlaku.collage-lady-remoska

 

„Když jednou vyrazila v Čechách se svou pražskou sestřenicí na nákup nové remosky, protože ta stará již dosloužila, uvědomila si, že na britských ostrovech šikovná kuchyňská pomůcka není k dostání. Nelenila, zvedla telefon a zeptala se na důvod přímo českého výrobce, společnosti se snadno zapamatovatelným názvem – Remoska. Slovo dalo slovo a s pomocí lady Mileny česká společnost v roce 2000 vtrhla na britský trh a zvítězila na plné čáře. Dnes do Británie směřuje každoročně více než polovina produkce a ročně se prodávají desítky tisíc kusů. České pánve putují také na německé a švédské trhy. Od roku 2002 vaří zdravěji i za oceánem, remoska se začala prodávat i v USA, Kanadě a Austrálii.“

Tato drobná dáma s mimořádným osudem a energií sobě vlastní připravila knihu nejen o receptech z Remosky, ale také o odvaze, lásce a obyčejných lidských hodnotách, kterým se říká opravdové.

vystrizek-moje-grand-remoska

Jídla z remosky jsou pro mě i po letech plná života a čeří i spoustu vzpomínek, co umí vyvolat pohlazení na duši. Stará dobrá remoska má v mé domácnosti i dnes své výsostné postavení a její pozice je neotřesitelná. Celá léta je na ní spolehnutí a na svůj věk stále vypadá k světu. Patina starých časů jí prostě sluší. Považuji ji za šikovnou malou mobilní troubu, kterou si mohu vzít s sebou i na cesty. Když jsem se před lety stěhovala ze Švýcarska domů do Čech, kralovala pár týdnů naší nové, ještě nedovybavené kuchyni. Bylo léto, čas borůvek a já v ní s úspěchem pekla borůvkové koláče, třešňovou bublaninu, zapékala těstoviny, gratinovala brambory, dusila maso a s její pomocí jsem se dokázala popasovat se spoustou chutných pokrmů.

Originál GRAND REMOSKA, můj retro kousek

Když na ni dnes hledím, vnímám skrze ni i kus svého života. Remoska z mého dětství uměla vytvářet pěkné a voňavé teplo domova, ale já na to její kouzlo věřím i dnes. Když jí dám v kuchyni šanci, vždycky mě dokáže překvapit, proto remoskám nikdy nepřestanu fandit.

Jsem moc ráda, že remoska se v půvabné knižní podobě dostala i do mé knihovny. Věřím tomu, že kniha i Vás dokáže chytit za srdce. A když jí to dovolíte, dovede Vás do milých nostalgických časů, kdy dobré domácí jídlo tmelilo rodinu.

 

O knize:

Kniha vychází v Nakladatelství Dcera sestry, s. r. o. a začíná milou předmluvou Michala Petrova, autora Retro ČS. Půvabnou tvář knize dodávají fotografie Anny Édes a Kristýny Čižinské. Kus opravdového života knize vdechla sama autorka. Nyní bych se v zájmu každého natěšeného čtenáře zdržela dalších podrobnějších komentářů a nechala na každém, aby si kouzlo knihy našel na 248 stranách sám.

Tady můžete koupit knihu:

LADY REMOSKA

 

Tady můžete koupit remosku:

http://www.remoska.cz/

V naší rodině Remosku Originál i Grand Remosku stále opatrujeme. Protože jsem sběratelkou starých časů, tento pěkný retro kousek z rodinného dědictví mi opravdu přirostl k srdci a občas ji neváhám použít.

 

Co vy a remoska? Jestli na ni máte pěkné vzpomínky, napište je do komentářů. Přispět můžete i oblíbeným remoskovým receptem. 

Předem děkuji a budu se těšit na příjemné povídání pod článkem. Pokud knihu Lady Remoska už máte doma, s chutí sdělte své dojmy. 

13. října 2016 v 10.31, napsala Šárka Škachová • Rubrika: KUCHAŘKY a jiné knihy (recenze, Něco pro duši, O mně, Rande s gurmánkouPočet komentářů: 8

Kuchařka ze vsi právě vychází

Kuchařka ze vsi, Šárka Škachová

Kuchařka ze vsi – již brzy na pultech knihkupců.

Moje nová kuchařská knížka se jmenuje KUCHAŘKA ZE VSI. Z tiskárny na pulty knihkupců by se měla dostat 30. listopadu, tzn. že od začátku prosince by měla být k sehnání. O této malé události si dovoluji informovat všechny milé čtenářky a čtenáře stránek Gurmánka.cz.

Mé nové knize bych chtěla popřát, aby se v té velké říši knih neztratila a našla si cestu nejen do Vašich kuchyní, ale aby přinesla trochu radosti každému, kdo si v ní bude listovat a číst. V této knize je i velký kus mého života, tak ji mám ráda od té doby, co jsem se rozhodla ji napsat :-)

Předobjednávky je v tuto chvíli možno učinit zde:

Anotace knihy:

Tato kniha dýchá teplem domova, tradicemi českého venkova a láskou k dobrému jídlu. Je to klidné zastavení v kuchyni Šárky Škachové, známé autorky blogů gurmanka.cz a dolcevita.blog.cz. Recepty plynou knihou v čase od jara do zimy, využívají zdroje z přírody podle ročních období, zaměřují se i na klasické svátky, jako jsou Velikonoce a Vánoce. Začtení do této knihy vám přinese jak inspirace k vaření, tak příjemné asociace ze života na vesnici a činnosti v kuchyni s ním spojené.

Je nejvyšší čas dát chladit šampaňské a pozvat na skleničku všechny, kteří to se mnou dotáhli do úplného konce :-) Děkuji!

28. srpna 2016 v 7.41, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Sladké hříchy, Staročeská tradice, Zahrada a bylinkyČtyři komentáře

Švestkový koláč s mákem a drobenkou

švestky, pravá česká švestka

Když peču ovocné koláče, často si vzpomínám na staré recepty, se kterými jsem před léty začínala nabírat odvahu ve vaření. Kefírový retro koláč. Těsto je univerzální, proto ho používám na koláče meruňkové, jablečné i švestkové. A protože trávím nedělní ráno procházkou v zahradě mezi stromy švestek, bude koláč švestkový. S mákem a drobenkou.

Tento koláč peču od doby, co si na své kuchařské začátky pamatuji. Recept mám rukou psaný v sešitu, což mu dává důvěryhodnost. Špatné recepty jsem si nikdy nezapisovala. Nadchnul mě tenkrát svou jednoduchostí a skvělým výsledkem, a preferuji ho i nyní. I když mám za sebou spoustu dalších kulinárních počinů, musím konstatovat, že koláč dle tohoto receptu je pořád fantastický. O nedělním ránu se mi nechce zbytečně trávit čas v kuchyni a zadělávat např. těsto kynuté, když mohu být venku v zahradě.

Můj koláč na nedělní ráno bude rychle upečený, vláčný, šťavnatý a bude ho dost. Rozpis je na velký koláčový plech o rozměrech 37 x 44 cm.

švestky, koláč, moučník, koláč s drobenkou

KEFÍROVÝ KOLÁČ SE ŠVESTKAMI, mákem a drobenkou

Potřebujeme:

·         500 ml kefíru

·         2 vejce

·         7 lžic rozpuštěného másla nebo oleje

·         400 g polohrubé mouky

·         1 prášek do pečiva

·         180 g krupicového cukru

·         čerstvé švestky, cca 64 ks

·         5 lžic mletého máku smíchaného s moučkovým cukrem

·         máslo a strouhanka na vysypání koláče

·         drobenka: 100 g másla, 100 g krupicového cukru, 120 g polohrubé mouky

 

Postup přípravy:

Kefír nalijeme do mísy a promícháme s vejci, rozpuštěným máslem nebo olejem a přidáme cukr. Mouku smícháme s práškem do pečiva a postupně přidáváme ke kefírovému základu. Vymícháme těsto bez žmolků, polotuhé konzistence. Pečicí plech vymažeme máslem a vysypeme jemnou strouhankou nebo polohrubou moukou. Pokud chceme tento krok obejít, použijeme pečicí papír. Těsto rozprostřeme stěrkou po celé ploše plechu. Poklademe vypeckovanými švestkami po celé ploše. Do jedné řady se vejde cca 8 ks švestek v 8 řadách. Každou rozevřenou švestku malinko zatlačím slupkou do těsta. Švestky na povrchu koláče posypu mákem smíchaným s moučkovým cukrem a poté drobenkou. V předehřáté horkovzdušné troubě na 180 °C peču na střední příčce 40 minut.

Krásnou neděli všem!

švestky, koláče, s mákem a švestkami, s drobenkou, kefírový koláč

.

21. dubna 2016 v 17.39, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Slané pokušení, Zahrada a bylinkyTři komentáře

Jarní koláčky s kozím sýrem a pažitkovým krémem

Jarní koláčky s kozím sýrem a pažitkovým krémem (1)

Jarní pažitkové koláčky s kozím sýrem. Pocta pažitce, která jako první na mé zahradě vysoukala své šťavnaté zelené vlásky. Ke kozímu sýru patří trochu té šťavnaté kozí pastvy (nejen) na ozdobu. Je toho mnoho, co je v přírodě na jaře k snědku. Než posekáme trávníky, musím toho využít.

Pažitka přivolává jaro do kuchyně.

 

Jarní koláčky s kozím sýrem a pažitkovým krémem

Pro 2 osoby potřebujeme:

 

  • 1 balíček chlazeného listového těsta (275 g)
  • váleček čerstvého kozího sýru (150 g)
  • kysanou smetanu (200 g)
  • 3 ks vejce
  • sůl
  • 2 lžíce nasekané čerstvé pažitky

 

Postup přípravy:

Listové těsto tence rozválíme a vyložíme jím malé zapékací formičky s vyšším okrajem. Sýrový váleček rozdělíme na 12 koleček. Do středu každého koláčku položíme 3 kolečka a přelijeme je našlehaným vaječným krémem. Vejce a kysanou smetanu rozšleháme metličkou v misce, osolíme a vmícháme čerstvě nasekanou pažitku, popřípadě jiné bylinky. Vaječný krém vlijeme do formiček s těstem a sýrem. Pečeme ve vyhřáté horkovzdušné troubě na 180 °C cca 30 až 35 minut. Koláčky po vytažení z trouby budou pěkně nadýchané, proto je podáváme teplé. Použijeme-li formičky o průměru 12 cm, připravíme z jedné dávky listového těsta 4 ks koláčků.

Seznam článků