28. Září 2014 v 11.38, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Z polévkové mísyZatím žádný komentář

Bramborová polévka trošku jinak – moje verze s batáty

polévka se sladkými bramborami a houbami

polévka se sladkými bramborami – bramboračka batátová

 

Poctivá bramborová polévka (bramboračka) musí být z brambor. Není brambor jako brambor, použila jsem sladké brambory, tzv. batáty. Oproti tradiční české bramboračce jsem něco vynechala, ale batátům to prospělo a měly možnost lehce dominovat. Ve spojení s houbami a obvyklou zahoustlejší konzistencí výsledné polévky to byla „bramboračka“ par exellence.

Pokusit se u „bramboračky“ předepisovat přesné poměry surovin shledávám jako hloupost. Někdo ji má rád o něco víc bramborovnější, druhý šetří houbami nebo vynechává některou z obvykle přidávané zeleniny, protože si k ní jednoduše nevybudoval nejvřelejší vztah. Jediné, co bych doporučila, v této batátové verzi vynechejte majoránku a přidejte o něco víc česneku. Česnek si se sladkými bramborami krásně sedne do noty. Tak jako každé polévce, i téhle mé batátové prospějí zelené bylinky.

 

BRAMBORAČKA S BATÁTY

  • 1 velká cibule
  • 3-4 stroužky česneku
  • 1 velká sladká brambora
  • sušené houby
  • 1 pórek
  • 1 lžíce hladké mouky
  • 2 lžíce másla
  • sůl
  • hladkolistá petrželka

Na másle orestujeme oloupanou a drobně pokrájenou cibuli. Přidáme plátky oloupaného česneku a oloupaný sladký brambor, nakrájený na přiměřeně velké hranolky. Po krátkém zarestování zaprášíme moukou, krátce ji opražíme a zalijeme studenou vodou. Dobře promícháme a polévku přiměřeně osolíme. Přidáme předem namočené sušené houby a nakrájený pórek. Polévku vaříme cca 30-35 minut. Horkou polévku posypeme zelenou petrželkou a podáváme.

Do bramboračky klasické i batátové ráda používám sušené houby. Jsou aromatičtější, to je ten jednoduchý důvod. Ale použít můžeme i houby čerstvé. Letos o ně nouze není. Klasickou verzi české bramboračky jsem nevynechala ani ve své kuchařské knížce Rande s gurmánkou v české kuchyni, proto se k ní v tomto příspěvku nevracím.

 

BATÁTY, sladké brambory

S batáty se dají dělat zajímavé experimenty, ale mě osobně fascinovaly tyhle sladké brambory v Číně. Tam jsou tak oblíbené, že prodavači pečených batátů je vyprodají ještě za jízdy :-) Překvapivě jsou v této jednoduché úpravě vynikající.

pečené sladké brambory, Čína

Čína – prodavač pečených sladkých brambor, batátů

OBRÁZKY Z ČÍNY

28. Září 2014 v 2.39, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Pečení v peci, Slané pokušení, Světové specialityDva komentáře

Domácí recepty z pece

Nový kurs pečení v pec se školou vaření Chef parade

 

 

Vždycky mě zajímalo, jak asi voněl chléb pečený v dobře vytopené peci? Měl zvonivou kůrku a voněl dřívím? Jak se odhadla teplota pece vhodná k pečení?

Když mě něco zajímá, tak to musím zkusit. Ve vlastnoručně vytopené peci jsem upekla chléb, pizzu i masové pochoutky a o recepty se zde na blogu s Vámi ráda rozdělím.

 

Vyzkoušené recepty:

PIZZA MARGERITA / PIZZA NAPOLETANA / DOMÁCÍ TĚSTO NA PIZZU / PEČENÍ V PECI

 

Jak objednat mou kuchařskou knížku? Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.

6. Září 2014 v 1.51, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Sladké hříchy, Zahrada a bylinkyPočet komentářů: 22

Švestkový koláč, švestkové knedlíky nebo něco jiného?

   švestková rozetka (4)

Švestková povidla, švestkové koláče a knedlíky u nás začínají vonět z každé chalupy, proto jsem si řekla, že se pokusím dát švestkám ještě trochu jiný rozměr a udělám malou změnu. Ovšem ke klasickým švestkovým koláčům, knedlíkům se švestkami a doma vařeným povidlům se žádnou švestkovou sezónu netočím zády. Ty na stole budou, protože je to pro mě osobně takové malé rozloučení s právě uplynulým létem. Po švestkách už to venku zebe a nechávám si zase zdát o letních dnech, které teprve přijdou.

 

Dnes Vás zvu na kynutou švestkovou rozetku, kterou jsem si upekla mezi vařením povidel a několika sklenicemi švestkového kompotu jen tak pro radost.

 

Kynutá švestková rozetka

Potřebujeme:

TĚSTO KYNUTÉ:

  • 500 g hladké mouky
  • 42 g čerstvých kvasnic (1 kostka)
  • 60 g přírodního cukru
  • 250 ml vlažného polotučného mléka
  • 80 g rozpuštěného másla
  • 1 vajíčko
  • na špičku nože soli
  • trochu nastrouhané citrónové kůry

NÁPLŇ DO ROZETKY:

  • hrst rozpůlených a vypeckovaných švestek
  • 250 g měkkého polotučného tvarohu
  • 2 lžíce moučkového cukru
  • 1 vejce
  • 1 skořicový cukr
  • 70 g másla
  • 1-2 lžíce rumu
  • ořechová jádra (vlašské nebo pekanové)

 

Postup přípravy:

Z uvedených surovin zpracujeme kynuté těsto a necháme cca 1 hodinu vykynout. Dnes jsem těsto zadělala v domácí pekárně, neboť jsem měla plno práce souběžně (švestková povidla, švestkové kompoty). Do mouky jsem přidala všechny sypké ingredience, udělala důlek, do kterého jsem rozdrobila kvasnice a přelila vlažným mlékem, poté přidala vejce a rozpuštěné vlažné máslo. Program těsto uhnětl během 45 minut. Těsto jsem nechala ještě cca hodinku dokynout a během této doby jsem ho několikrát lehce obrátila v míse. Mezitím je dost času připravit si tvarohovou náplň. Tvaroh utřeme s cukrem, přidáme vejce a trochu rumu (tradičního jindřichohradeckého). Hladkou tvarohovou směs nechám chvilku odležet v chladničce a vrátím se k těstu.

 

Pracovní desku posypu hladkou moukou a z těsta vyválím obdélník o rozměru 50 x 30 cm. Ten po celé délce pokapu rozpuštěným máslem a posypu skořicovým cukrem. Po delší straně zaroluji do válečku, který poté rozkrájím na menší dílky. Ty otočím a řeznou stranou položím na vál. Půlkou vypeckované švestky udělám do těstového koláčku důlek a švestku v něm ponechám. Položím ji řeznou stranou vzhrůru. Do důlku po pecce přidám trochu tvarohové směsi, položím druhý dílek švestky opět řeznou stranou vzhůru a místo pecky vložím jádro pekanového nebo vlašského ořechu. Jednotlivé naplněné dílky vkládám do dortové formy, předem vymazané máslem. Spodní díl formy vyložím pečicím papírem a máslem vymažu jen boční stěny. Každý dílek po stranách pošimrám mašlovačkou namočenou do rozpuštěného vlahého másla. Formu vyložím dosti těsně a ještě před pečením nechám cca 15 minut dokynout. Vkládám do rozehřáté trouby na 170 °C a peču tak 1 hodinu, kterou jsem po kontrole musela nastavit ještě deseti až patnácti minutkami. Vhodný je párátkový test, aby bylo jasno zda je správně upečeno. Jakmile povrch rozetky začne zlátnout, je to přesně ta doba, kdy chce z trouby ven. Vynesu ji na zahradu a tam nechám trochu prochladnout.  Než vychladne docela, je dobré najít si čas a ještě trochu povrch rozetky omašlovat máslem, do kterého můžeme přikátpnout trochu rumu. Když mi tahle voňavá švestková nádhera chladla na zahradním stolku, poprášila jsem ji moučkovým cukrem a okrášlila zelení ze svého záhonku. Ideální jsou drobné mátové lístky.

Pro snadnější přípravu přidávám i fotopostup:

švestková rozetka (3)

koláč se švestkami

švestková rozetka (6)

švestková rozetka (7)

švestková rozetka (5)

Trochu pracnější, ale věřte, že to bude stát za tu námahu ;-)

Dobrou chuť a užijte si švestkovou sezónu s plnou parádou!

švestková rozetka (2)

Já se švestkami rozhodně ještě nekončím. Pokud nevíte co s nimi, zkuste to jako já podle receptů z mé domácí kuchyně.

Pár dobrých rad a receptů najdete v mé kuchařské knize Rande s gurmánkou v české kuchyni (ZDE k nahlédnutí a objednání).

 

Švestková povidla bez míchání

Švestkové medailonky s vůní povidel

Buchty s mákem a švestkami

Švestková křupavá zavařenina s ořechy a červeným vínem

Švestková delikatesa

 

Jak objednat mou kuchařskou knížku? Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením. Najdete tam, krom jiného chutného čtiva i recept na švestková povidla a samozřejmě i na vynikající české buchty.

30. Červen 2014 v 23.57, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Chorvatsko, Salátové variace, Světové speciality, Sýry a sýrové delikatesyPočet komentářů: 18

Domácí balkánský sýr, šopský salát a balkánská pohoda u stolu

Balkánský sýr domácí

 

Kdo někdy nedostal chuť vyrobit si svůj oblíbený sýr doma? Receptů na domácí výrobu sýru s různou náročností přípravy se na internetu najde celá spousta, ale já, coby milovnice léta a  šopského salátu, sdílím zaujetí jednoduchým návodem na výrobu domácího balkánského sýru, které spočívá v naložení do slaného nálevu a následného odležení. Teprve potom přijde čas šopského salátu a pohody u stolu jako na Balkáně.

 

V podstatě se jedná o nasolený netučný tvaroh, který balkánskému sýru šlape tak trochu na paty. Je mi sympatické, že si jeho slanost mohu sama regulovat. Tento domácí balkánský sýr se dá využít do všech zdravých letních salátů naprosto skvěle. S domácí přípravou je opravdu minimum práce, ale nejdůležitější je zakoupit si ten správný tvaroh. Preferuji tvrdší tvaroh kulatého tvaru. Osvědčil se mi Lidl se svým produktem pod značkou Pilos, ale použít lze každý kousek tvrdého tvarohu na strouhání. Po tomto pokusu se rozhodně nepovažuji za šikovného sýraře amatéra, který má sýrařinu v malíku, ale s výsledkem jsem spokojená.

Balkánský sýr domácí

 

Na důkaz toho přidávám i recept na notoricky známý balkánský salát, který se bez balkánského sýru neobejde ani v nejmenším.

 

Ale na Balkáně nikdy nejde jen o suroviny nutné k jídlu. Mnohem důležitější je atmosféra, která panuje u stolu. A víte, že už se tam zase letos na pár dnů těším? V každém případě už balím a v tomto týdnu vyrážím na dovolenou směrem k pohostinnému jihu, ale před tím si ještě pochutnám na doma vyrobeném šopském salátu. Nedáte si také kousek? Zvu Vás!

Balkánský sýr domácí

 

Domácí balkánský sýr

 

Potřebujeme:

 

  • 1 ks tvarohu (220 – 250 g)
  • 1 l vody
  • 100 g soli

 

Postup přípravy:

 

Tvaroh vložíme do slaného nálevu, nejlépe do větší sklenice nebo jiné uzavíratelné nádoby a na 4-7 dní odložíme do chladničky. Po této době se sůl vpraví do tvarohu a ten chutí připomíná zmíněný balkánský sýr. Použít ho můžeme všude tam, kam běžně patří slaný balkánský sýr. Já preferuji saláty a mezi těmi balkánskými kraluje právě starý dobrý šopák ;-) Za týden už budu mít příležitost si tuhle balkánskou dobrotu vychutnat v zemi svého původu a poměřit tak jeho kvality s tím mým.

Šopský salát a Rakija

 

Šopský salát po balkánsku

 

Potřebujeme:

 

Rajčata, salátová okurka, papriky, cibule, zelená plocholistá petrželka, sůl, pepř, balkánský sýr, zálivka (olivový olej, ocet, sůl)

 

Poměr zeleniny je tak trochu na každém kuchaři, ale nejvíc by mělo být rajčat a okurky. Okurku oloupu a všechnu zeleninu krájím na menší kostičky. Osolím, opepřím a přidám nezbytnou jednoduchou zálivku. Na tu existuje takové pěkné balkánské pravidlo. To vám potom povím, ale nyní je nutné strčit šopák do chladničky, nechat ho pěkně odležet a před tím ještě celý povrch salátu pěkně zasypat nastrouhaným balkánským sýrem.

Šopský salát a Rakija

 

Balkánské pravidlo přípravy zálivky na salát

 

Pravidlo č. 1 – základní! – žádné jídlo na Balkáně se neobejde bez salátu!

Pravidlo č. 2 – neopominutelné! – žádný salát se neobejde bez zálivky!

 

Zálivku v ideálním poměru musí připravit vždy tři lidé: olivový olej přidá marnotratník, sůl se musí svěřit do rukou filosofa a závěrečnou trošku octu šplíchne lakomec. Jedině tak prý vznikne ideální poměr surovin na zálivku po balkánsku ;-) Mně ovšem nikdo nemusí říkat nic o skrytých poselstvích a o čtení mezi řádky. O té balkánské duši už něco málo vím ze svých vlastních zkušeností a otázku složitosti balkánské zálivky na šopský salát jsem si rozklíčovala pěkně po svém. A určitě od pravdy daleko nejsem!

 

Vzhledem k družné balkánské povaze a jejich pohostinnosti tu ale jde vždy o něco navíc. Pod záminkou složitosti přípravy salátové zálivky se rázem u stolu schází tři lidé. U jídla musí být příjemno a veselo. A protože Balkáncům to pálí (!), často si salát přibrousí kouskem čerstvé pálivé papriky.  A hned je tu důvod, proč nezapomenout na stůl k salátu postavit flašku kořalky. Dát si po jídle s přáteli po kalíšku rakije je přeci povinnost. Na Balkáně se od stolu nikam nespěchá a zpravidla tam také nikdo nepije sám :-)

 

Určitě ten jejich šopský salát je nejlepší, ale ani ten můj není k zahození.

Když se hecnu, tak všechny papriky před přidáním do salátu opeču na suché horké plotýnce! Jakmile jim naskáčou černé spálené puchýřky, přeložím je do kastrolu a pod pokličkou nechám vychladnout. Svrchní spálenou slupku pečlivě sloupnu, odstraním všechna semínka a poté paprikovou dužinu nakrájím na menší kousky. Takto připravená paprika je v šopském salátu (a nejen tam) naprosto jedinečná a věřte tomu, že jen tak v nějakém turistickém restaurantu vám ji nepřipraví. Kvůli nám se na Balkáně nikdo moc nepřetrhne, ale když na tuhle úpravu šopského salátu narazíte, berte to jako osobní náklonnost hostitele/kuchaře vůči Vám ;-) A už je tu zase důvod na důkaz poděkování pozvat hostitele (neodkladně!) na kalíšek rakije. Takhle se na Balkáně dělají saláty a přátelé!

 

Co je Balkán? Balkánský poloostrov tvoří 11 států: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Srbsko a z části i Turecko. Kolik z nich jste jich navštívili vy? Já krom Rumunska všechny. Pochopitelně tam není všechno ideální, ale když pominu složitosti lidské povahy, stále mi zůstává na paměti jejich pohostinnost, vynikající kuchyně a vůně moře, do kterého se místy zakusuje romantické skalnaté pobřeží.

 

Videorecept na klasický šopský salát

 

Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.

30. Květen 2014 v 15.43, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Omáčky, marinády, pikantérie, Předkrmy a chuťovky, ZeleninaPočet komentářů: 8

Vařené artyčoky s česnekovou omáčkou

Artyčoky

Artyčoky jsou k vidění na zeleninových trzích celého Středomoří, kde se z nich připravují báječné lahůdky. Existují v několika druzích, z nichž nejznámější je artyčok zeleninový a kardový, ale krom kuchyně se uplatní i v zahradách. Zejména jeho  plané formy dokáží pěkně vyzdobit zahradní zákoutí. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to bodlák, ale pro své afrodiziakální vlastnosti si artyčok našel cestu do kuchyně těch nejvznešenějších. Jeho obliba na talíři se počítá již na dlouhá staletí. Kateřina Medicejská by o tom mohla vyprávět.

 

Jak se vaří artyčoky?

Ke kuchyňské úpravě jsou vhodná nerozkvetlá poupata artyčoků nebo jen květní lůžka. Zásadně kupujeme plody na omak pevné s listy semknutými k sobě. Před přípravou je nutno odkrojit stonek a zastřihnout špičky lístků kryjících květní lůžko. Spodní tvrdé lístky se odstraní. Artyčoky se vaří ve slané vodě a po uvaření se odstraní středový květní zárodek.

 

Jak je konzumujeme?

Artyčoky konzumujeme tak, že postupně otrháváme vnější lupeny a spodní dužnatou stranou je namáčíme do omáčky. Lupeny postupně odlamujeme až se dostaneme k samotnému středu, tzv. srdíčku. Střed artyčoku je nejlahodnější a nejušlechtilejší část této zajímavé zeleniny, proto ho důkladně vyškrábneme lžící.

 

 Artyčok

 

Vařené artyčoky s česnekovou omáčkou

(pro 2 osoby)

 

Potřebujeme:

  • 2 artyčoky
  • sůl

 

na česnekovou omáčku:

  • 150 g zakysané smetany nebo jogurtu
  • 2 stroužky česneku
  • ½ lžičky bylinkové soli
  • ½ lžíce olivového oleje

 

Postup přípravy:

 

Artyčoky omyjeme a odřízneme stonky. Použijete-li artyčoky ve verzi mini, budou krásně křehké a nebude třeba je tak důkladně začišťovat, jako je tomu u plodů větších. Vložíme je do širšího hrnce, který naplníme z poloviny vodou a uvedeme ji do varu. Poté osolíme mořskou solí. Do horké vody posadíme artyčoky a mírným varem necháme pod pokličkou měknout po dobu cca 30 minut. Vařené artyčoky vyjmeme z vody a necháme je konci stonků vzhůru vykapat na cedníku. Po vychladnutí servírujeme např. česnekovou omáčkou.

 

Česneková omáčka:

Na její přípravu oloupeme stroužky česneku a rozetřeme je s bylinkovou solí a olivovým olejem. Vzniklou směs promícháme s kysanou smetanou a podáváme v malé mističce jako doplněk k vařeným artyčokům. Podle chuti si sousta namáčí každý sám. Nebo můžeme připravit ochucenou majonézu.

 

ARTYČOK –  (Cynara scolymus)

Artyčok je silně rozvětvená, vytrvalá rostlina připomínající bodlák. Už ve starověkém Egyptě se konzumovala mladá poupata a od 16. století se artyčoky šlechtí ke kuchyňským účelům. Rostlina je doma v celém středomořském pásmu, ale její pěstování se daří všude tam, kde jsou mírné klimatické podmínky.

Jak ho používat v kuchyni?

Artyčoky lze vařit, zapékat, plnit nádivkami a přelévat omáčkami. Léčivé účinky se přisuzují nejen květnímu lůžku, ale též i listům a kořenům. Z nich lze připravit léčivý odvar.

Zdravotní pozitiva

Jídla připravená z artyčoků mají dobré dietetické vlastnosti. Jsou přínosem zejména pro diabetiky, protože obsahují inulin. Jejich konzumace se doporučuje i pacientům se žlučníkovými chorobami, záněty nebo s cirhózou jater, neboť artyčok podporuje detoxikační činnost jater, a tím napomáhá správné tvorbě a vylučování žluči i trávicích enzymů, čímž zlepšuje trávení i látkovou výměnu. Jeho protialergické účinky se osvědčují při boji s ekzémy.

Artyčoky obsahují mnoho hořčin, nejsou skoupé na vitaminy skupiny B, draslík, vápník i železo, inulin, flavonoidy, tanin, organické kyseliny a soli a najdeme v nich řadu dalších prospěšných látek.

 

Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.

 

26. Květen 2014 v 12.08, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Drinky a nápoje, GastrozajímavostiJeden komentář

Stresuješ? Nervuješ? Nespíš? Dej si drink, co tě hodí do pohody

Stresuji! Nervuji! Nespím!

Nejsem fandou pilulek, věřím na sílu přírody, proto jsem uvítala nový objev zajímavých a 100% přírodních nápojů z řady ZENONADE. Vyzkoušela jsem Schizandru, Maracuju i Konopí. Anti-Energy drinky jsou pro mě jednoznačně nejpříjemnější volbou na cestě nejen za osvěžením, ale hlavně cestou zpět ke svému klidu a rovnováze směrem blíž k přírodě a její magii ukryté v rostlinné říši. Už jste je také objevili a vyzkoušeli? Po návratu z Asie jsem si vybudovala ke všem přírodním nápojům a nálevům velmi pozitivní vztah.  Anti-Energy drinky jsem ochutnala a svou chutí mi připomínají zajímavě vyladěný a příjemně aromatizovaný čaj, který je po vychlazený opravdu velmi osvěžující.

Drink ZENONADE Konopí Schizandra Maracuje

http://www.zenonade.com/

ZENONADE relaxační nápoje Anti-Energy drink

ZENONADE Anti-Energy drink

ZENONADE Anti-Energy drink

 

Příroda žádnou reklamu nepotřebuje, protože co ona stvoří, to člověk nevylepší, ale tyhle drinky mají něco do sebe :-) Jestli stresuji, nervuji a nespím? To by byla naprosto zbytečná otázka. Denně dělám to, co bych neměla. Jsem ve stresu, nervuji se pro maličkosti a od doby, kdy jsem si založila foodblog, tak čas na jeho tvorbu si kradu především ve chvílích, kdy všichni rozumní už dávno spí. Za tu dlouhou dobu už mám pořádně velký spánkový deficit :-) Jakmile mi do cesty přijde zajímavý produkt ze světa potravin, tak ho okamžitě zkouším a když mě osloví, neváhám se o něm zmínit. http://www.zenonade.com/

 

Anti-Energy drinky z řady ZENONADE Stresuješ? Nervuješ? Nespíš?  jsem ochutnala všechny a mohu doporučit k vyzkoušení. Máte i vy svůj vlastní relaxační nápoj, který na stres uspěchané doby pomáhá? Klidně o něm dejte vědět v diskuzi. Léto je osvěžujícím a relaxačním nápojům nakloněné ve všech pádech.

 

Nestresujte, nenervujte a dostatečně spěte! Nestojí to za to :-) Spoléhejte na přírodu, ta má na každý stav těla i duše ten správný lék. Stačí vyrazit ven do přírody a nechat se očarovat tím jejím pozitivím kouzlem a léčivou magií. Možností je milión, čistě přírodní energy drink je jen jednou z nich!

 

 

Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.

24. Duben 2014 v 15.42, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Gastrozajímavosti, Kam za dobrým jídlem?, Světové speciality, Těstoviny a rýžeČtyři komentáře

Španělská paella a Jambalaya z New Orleansu

 Paella valenciana - Valencijská paella

Andar de paella!

(pojďme se společně najíst paelly!)

Ve Valencii patří pojídání paelly ke společenské události, proto se kolem pánve sesedne vždy větší společnost. Z pánve uprostřed stolu si všichni berou velkou lžící kousky masa s rýží a zeleninou a v družné debatě setrvají tak dlouho, dokud pánev nezeje prázdnotou.

Toto valencijské národní jídlo se zrodilo na chudém venkově. Sedlák jednoduše rozdělal oheň přímo na poli a zatopil pod velkou pánví. Přidal co bylo. Zeleninu, hlemýždě, králičí maso nebo kuře. Na pobřeží se do paelly přidávaly ryby a plody moře, ale nikdy nemohla chybět rýže, která je základním stavebním pokrmem tohoto jídla z velké pánve. Ať už připravujeme tradiční PAELLU VALENCIANA, PAELLU MARINERA či PAELLU DE VERDURAS, bude ze všeho nejvíc záležet na našem odhadu. Oleje nesmí být moc, aby paella nebyla příliš mastná. Vody musí být trochu víc, aby si paella zachovala šťavnatost a rýže nebyla přesušená. Obyvatelé Valencie jsou navíc přesvědčeni o tom, že žádná paella nemůže být k jídlu, pokud se nezalije valencijskou vodou. Z toho logicky vyplývá, že za nejlepší paellou se musíme vydat přímo do Španělska. Začínám tedy pozváním ke španělskému stolu a poté si troufnu nachystat paellu v podmínkách mé domácí kuchyně.

Petruska Skachova Spanelsko

Ve Španělsku z paelly vylovíte i pěkné kousky kraba, který se topí ve vlnách měkké rýže s chutí a barvou šafránu.

Paella valenciana - Valencijská paella

Španělskou reportáž od pánve s paellou přinesla má dcera Petra Škachová. Děkuji za fotky ;-)

Petruska 2014 kompr

Španělská rýžová paella

Pro 7-8 osob potřebujeme:

  • 500 g kulatozrnné rýže
  • 10-12 ks mušlí
  • 5 spodních kuřecích stehen
  • 750 g krevetek
  • 400 g garnátů, krabů
  • 4 šalotky
  • 4 stroužky česneku
  • 3 větší červené papriky
  • 4 masitá rajčata
  • 250 g zeleného hrášku
  • mořská jemně mletá sůl
  • čerstvě mletý pepř
  • špetka šafránu
  • 1000 ml drůbežího vývaru
  • španělský olivový olej

Postup přípravy:

Na velké pánvi zahřejeme olivový olej a osmažíme kuřecí stehna. Maso vyjmeme a ve výpeku necháme orestovat pokrájenou šalotku s česnekem. Přidáme rýži, za stálého míchání ji opečeme, ochutíme solí, pepřem a šafránem. Přidáme na proužky nakrájenou červenou papriku, oloupaná a nakrájená rajčata i hrášek. Promícháme a zalijeme teplým drůbežím vývarem. Do pánve položíme zpět kousky opečeného kuřecího masa a v odkryté pánvi zvolna vaříme do změknutí. Vsákne-li se všechen vývar do rýže, musíme ještě trochu tekutiny přilít, aby rýže zůstala vláčná a šťavnatá. Do pánve rozložíme mořské plody (garnáty, krevetky, mušle, kraby) a mírně je zatlačíme do teplé rýže a ještě cca 8 minut prohříváme.

Paellu v českých podmínkách jdu vařit nyní já.

Opatřit si úplně čerstvé plody moře jde v naší zeměpisné vzdálenosti trochu hůře, ale s tím se muselo počítat. Je třeba zakoupit i správný druh rýže. Přišla jsem na to, že přípravu valencijské paelly může usnadnit tento originální set rýže, koření a olivového oleje. Zakoupit se dá v e-Delikatesách. Dokonce tu mají set i s originální velkou černou pánví.

carmencita-paella-kompletni-set

Španělská paella

Do velké pánve přidávám kousky kuřecího masa, mušle a krevety. Snažím se vychytat ten správný poměr tekutiny, aby výsledný pokrm nebyl suchý. Úplně správnou pánev doma nemám, ale tato litinová pánev z dílny firmy Staub ji dokonale zastoupí a neudělá mi ostudu.

Španělská paella

Na pánvi ve Španělsku záleží ze všeho nejvíc. Čím je širší, tím je lepší.

Obyvatelé Valencie hlásají, že jejich národní pokrm vděčí za své jméno velké a široké černé pánvi, ve které se jídlo připravuje. I pánvi se tu říká „paella“. Název je původem z latinského slova „patella“, které je označením pro plochou misku. Šířka pánve je důležitá pro správné odpařování tekutiny z rýže. Je žádoucí, aby se zrnka na dně pánve a na stěnách lehce přichytla a zůstala křupavá a mírně zahnědlá. To se podaří na železné pánvi nejlépe. Podle valencijské zásady má mít pánev pro 4-5 osob průměr 40 cm, pro 6 osob je třeba sáhnout po pánvi s průměrem kolem 60 cm. Teď už je vše jen a jen na umu a zkušenostech kuchaře :-)

Španělská paella

V mém případě k zahnědnutí rýže nedošlo, protože jsem byla příliš netrpělivá a spěchala s ochutnávkou. Nechat na kamnech sedět pánev ještě o chvilku déle, bylo by to přesně ono. Nic nevyčítám pánvi, ale jen sama sobě. Přesto jídlo bylo moc dobré.

Španělská paella

Servírovala jsem pro atmosféru moře alespoň v miskách ve tvaru lastury, ale pohled na modré nebe a prohřáté moře mi to jen těžko může vynahradit.

Petra Skachova Spanelsko komprimace

Být ve Španělsku, jdu se po takovém hodování rozhodně někam namočit. I když si to z pochopitelných důvodů tady v ČR dovolit nemohu, nic mi nebrání v tom, abych si cestu na španělský jih naplánovala a našla nejméně deset rozdílů mezi mou paellou a tou původní, valencijskou :-) Nejen že mi tam chybí víc čerstvě nalovených mořských plodů a valencijská voda, ale ten genius loci se prostě nahradit nedá. A tohle je jednoznačně jídlo, do kterého neoddiskutovatelně patří. Plyne mi z toho jednoznačný závěr: nevařila jsem paellu ve své autentické podobě, ale při přípravě dušené rýže na pánvi jsem se nechala inspirovat španělským létem :-)

Víte, že paella má ve světě příbuzenský poměr s Jambalayou?

 

V 17. století dovezli osadníci rýži do Ameriky. Pro svou univerzálnost se její pěstování osvědčilo nejvíce na území Kalifornie. Po skončení občanské války se rýže také začala pěstovat ve státech Louisiana, Mississippi a Texas a pěstuje se tam dodnes.

 

Jambalaya

Jambalaya je na jídelníčku v New Orleansu ve státě Louisiana tím samým, co pro Španěly paella. V mnohém jsou si tato dvě jídla podobná, ale jambalaya je víc kořeněná a o něco ostřejší. Na počest Jambalaya se tu pořádají opulentní festivaly, kde nenajdete dvě stejně chutnající jídla. Jambalaya se odlišuje použitým kořením, a to zůstává tajemstvím toho, kdo ji připravuje. Krom zeleniny se v jídle může objevit i maso kuřecí, kachní, dokonce i ústřice, ale nikdy by neměla chybět šunka. Ta je hlavní surovinou celého pokrmu, kterému společně s rýží dala i jméno. Název je odvozen od francouzského slova „jambon“, což znamená šunka. Spolu s „ya“, což je v africkém jazyce název pro rýži, dal jídlu pojmenování. Jambalaya je přátelské a společenské jídlo, proto se nikdy nepřipravujte v malém množství.

Pro 8–10 osob potřebujeme:

  • 5 lžic podzemnicového oleje
  • 80 g másla
  • 500 g rýže
  • 16-20 ks kuřecích křidélek
  • 30-34 ks krevet střední velikosti
  • 250 g pikantní španělské klobásy chorizo
  • 300 g uzené šunky od kosti
  • 500 g loupaných sterilovaných rajčat
  • 3 cibule
  • 6 stroužků česneku
  • 3 ks zelené papriky
  • 4 ks stonků řapíkatého celeru
  • 1 lžička sladké mleté papriky
  • na špičku nože cayenský pepř
  • na špičku nože fenyklová semínka
  • na špičku nože římský kmín
  • na špičku nože čerstvě mletý černý pepř
  • worcesterská omáčka
  • dle chuti mořská sůl
  • 2000 ml drůbežího vývaru

Postup přípravy:

Ve velké pánvi rozehřejeme olej s máslem a postupně osmažíme všechna kuřecí křídla ze všech stran. Osmažíme nakrájenou papriku, cibuli, česnek, řapíkatý celer, kostičky šunky, krevety, kolečka klobásy chorizo. Po osmažení jednotlivé suroviny z pánve vyjmeme, aby v ní bylo dost prostoru pro smažení těch dalších. Trochu déle to trvá, ale vyplatí se to. Když máme hotovo, začneme do pánve s olejem skládat nejprve opečená kuřecí křídla, pak zeleninu, cibuli, česnek, šunku, krevety, klobásu, sterilovaná rajčata atd. Krátce orestujeme, okořeníme mletou paprikou, fenyklem, pepřem, kmínem a dobře promícháme. Nyní přidáme suchou rýži, kterou rozprostřeme po celé pánvi a promícháme s ostatními surovinami. Zalijeme vývarem, přidáme trochu worcesterské omáčky, podle chuti osolíme a pod poklicí zvolna dusíme až do změknutí rýže. Podáváme přímo ve velké pánvi nebo kastrolu a každou porci posypeme nasekanou plocholistou petrželkou.

 

Španělská paella

Ať už si uděláte zastaveníčko s rýží kdekoli na světě nechte si chutnat!

Já vyrazila za rýží až do Číny a překvapivě jsem zjistila, že kolem Pekingu se rýže nikdo moc nepřejí :-) Až vybalím věci z kufru, jistě přijde nějaká exotická reportáž z daleké Číny.

Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.

11. Duben 2014 v 16.36, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Gastrozajímavosti, KUCHAŘKY a jiné knihy (recenze, Z autorčina šuplíku, Zahrada a bylinky, ZeleninaPočet komentářů: 8

Pařížské ředkvičky podle Julie Child

ředkvičky podle Julie Child

Jak se dělají pařížské ředkvičky podle Julie Child?

 

Když si položím otázku, v čem asi tkví to kouzlo ředkviček, je mi jasné, že svůj podíl na tom mohou mít romantické kulisy Paříže, ale bez spojení výjimečného místa s dobrým a poctivým francouzským máslem by ředkvička nechutnala par excellence. Okouzlení francouzským máslem Julia Child nikdy před světem neskrývala, čímž odhalila totiž to pravé francouzské tajemství.

 

Ředkvičky podle Julie Child

Třebaže doslova každý dnes sází na Julii Childovou, neodolal jsem a převyprávěl jsem jim, jak mě naučila mazat si ředkvičky máslem při mé první návštěvě v Chez Georges. Na večeři mě sem pozval zesnulý Gregory Uher, Američan, který založil školu vaření v hotelu Ritz a jenž byl Juliiným blízkým přítelem, a já jsem dorazil nezvykle brzy a zastihl jsem Childovou sedět už o samotě u stolu. Představil jsem se a fascinovaně jsem sledoval, jak si maže ředkvičku máslem a žvýká ji. Pak po doušku sanceresského prohodila: „Ředkvičky jsou jedním z nejméně doceňovaných výtvorů přírody.“ Usmál jsem se o ona dodala: „Ještě že mě nikdo neslyšel. Když je člověk v mém věku, můžete po takovéhle poznámce skončit v domově pro seniory. Ale přesto je ředkvička, pěkně pomazaná máslem přesně to pravé, co každému kuchaři připomene, aby se v kuchyni držel pokory a prostoty. Většina potravin ve skutečnosti nepotřebuje nijak vylepšovat.“

(Alexander Lobrano, Gurmán v Paříži)

ředkvičky podle Julie Child

Na ředkvičky podle Julie Childové potřebujeme:

 

  • čerstvé ředkvičky
  • pařížský genius loci
  • to nejlepší máslo, jaké seženete
  • sůl? já se bez ní obejdu
  • víno Sancerre blanc – zde ho mají

 

Omyté ředkvičky krájíme na půlky nebo čtvrtky a mažeme je vrstvičkou másla pokojové teploty. Zapíjíme sancerreským bílým vínem zlaté barvy s příjemně ovocitými tóny v chuti, v závěru korunovanými špetkou vanilky. Bez soli se obejdete, ale bez genia loci nikoli. Pokud tedy nebudete v Paříži, objevte pro sebe jiné místo, které bude mít silného ducha.

French Cooking Julia Child

 

 

Pokládám si otázku:

Kde hledat tajemství francouzské kuchyně?

Říká se, že tajemství jsou hned tři. Máslo – máslo – a zase máslo. Másla totiž ve Francii není nikdy dost!

 

Zahustit omáčku není žádná věda, když máte po ruce francouzské máslo. Předem smíchané v poměru 1:1 s hladkou moukou, vychlazené a postupně po malých kuličkách vkládané do šťávy z masa. V Paříži přidávají k máslu žloutek a při zahušťování tak získají dokonalou a samětově hebkou omáčku nebo krémovou polévku. Zvláště v kombinaci se smetanou je tento způsob nepřekonatelný. Kam by došel burgundský šnek bez másla s petrželí? Žádná Brasserie se neobejde bez másla s bylinkami, tzv. Cafe de Paris. Máslo tu vládne venkovem a velí i v Michellinské restauraci, proto je pro francouzskou kuchyni jako takovou naprosto nepostradatelné.

 

S máslem se začíná i končí den

Francouzský den se nejlépe začíná máslovými croissanty. Když čas zvolna dopluje k večeři, je ideální rozloučit se nějakou dobrou rybkou na talíři … třeba ve společnosti skleničky Champagne blanc de blancs a omáčky beurre blanc, což je skvost z másla, bílého vína a šalotky. Na máslové vlně bych se mohla Francií prohánět ještě hodně dlouho, ale …

 

Momentálně mám starosti s tím, kde v té nejkratší vzdálenosti od mé kuchyně mají to nejlepší máslo, které bych si mohla dopřát? Dostala jsem chuť na ředkvičky s máslem, což jsem mohla předpokládat :-) Jak si na ředkvičkách nejlépe pochutnáte vy?

 

Projíst se Francií je jedna velká kulinářská jízda, kde to jede jako po másle ;-) Dobrého másla není nikdy dost. Ono si totiž své uplatnění najde v každé kuchyni po celém světě.

 

 Julia Child, Biography.com

 

Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.

3. Duben 2014 v 10.27, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Chorvatsko, Maso, drůbež, zvěřina, Světové specialityPočet komentářů: 5

Pljeskavica s Ajvarem

 Ajvar pljeskavica kompr

Pljeskavica s Ajvarem, to je chuť a slunce Jadranu

Tradiční pljeskavica se připravuje ze směsi mletých mas (jehněčího, vepřového, telecího, hovězího) a cibule. Peče se na grilu a podává se s originální přílohou – Ajvarem, Kajmakem a chlebem Pita. I když se peče téměř na celém Balkáně, nejznámější je Leskovačka pljeskavica, původem z města Leskovac v Srbsku.

Leskovačka pljeskavica se připravuje z mletého masa hovězího nebo vepřového a pikantní šmrnc získává z pálivých papriček, které se do ní přidávají. Podává se s nakrájenou cibulí. Ochutnejte i jiné způsoby přípravy pljeskavice. Každý region má svůj skvělý recept. Šarska pljeskavica se vyrábí z mletého hovězího masa a plní se slaným ovčím sýrem Kashkaval. Hajdučka pljeskavice se připravuje z mletého masa hovězího s přídavkem mletého uzeného masa. Těžko si vybrat tu nejlepší pljeskavicu, protože všechny jsou nezapomenutelné. Výjimečnost pljeskavice dělá i její nekomplikovaná příprava, čerstvost použitého masa, ale i dokonalá zeleninová příloha, tzv. AJVAR.

Pljeskavica s ajvarem

AJVAR

Všechna použitá zelenina na jeho přípravu je totiž dokonale vysluněná a na její chuti je to patřičně znát.

Barvou i chutí mi připomíná horké slunce Jadranu.

PLJESKAVICA

 

Pro 4 osoby potřebujeme:

 

  • 500 g mletého vepřového masa nebo hovězího
  • 500 g mletého skopového nebo jehněčího masa
  • kousek pálivé papričky, feferonky
  • sůl
  • pepř
  • 2 cibule

 

Postup přípravy:

Mleté maso smícháme s jemně nasekanou cibulí, osolíme, opepříme a společně s nasekanou feferonkou důkladně rukama propracujeme na kuchyňském stole. Z masa musíme dostat všechen vzduch, teprve pak se pěkně spojí. V chladu necháme několik hodin odležet. Ze směsi tvarujeme v dlani tenké placky velikosti dlaně a pečeme na rozpáleném grilu, případně na grilovací pánvičce. Podáváme horké.

Ajvar pljeskavica kompr1

Pljeskavica je oblíbená  v Srbsku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Makedonii i Chorvatsku, ale oblíbili si ji i v Rumunsku a Bulharsku.Tradiční pljeskavica se vyrábí ze směsi mletého masa, nejčastěji se použijí dva druhy, ale připravuje se i z více druhů masa: – mletého jehněčího, vepřového, hovězího nebo telecího masa. Peče se na grilu a podává se s hojností nakrájené cibule. Typická příloha k masu je Ajvar, čerstvý Kajmak a pita chléb (lepinja).

Pljeskavica + celé grilované menu z chorvatské konoby

Grilované menu z chorvatské konoby. Pljeskavica z jehněčího a vepřového masa grilovaná na roštu.

(chorvatská gastronomie a nejlepší turistické cíle najdete v článku, který jsem pro vás připravila ovlivněna tím, co jsem v Chorvatsku již viděla, ochutnala a zažila)
Poznejte chutě Jadranu:

Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.

28. Březen 2014 v 11.11, napsala Šárka Škachová • Rubrika: ZeleninaDva komentáře

Květák s parfémem indického koření zapečený pod pokličkou

zapečený květák v keramické míse 

Na začátku byla nová keramická zapékací mísa a jedna hlavička květáku. Protože bez koření by nebylo vaření, v tomto receptu jsem se na jeho parfém zaměřila.

 

Indická směs koření

Indické koření pro mě neznamená něco pálivého, ale spíš něco krásně voňavého, harmonického a přiměřeně pikantního. V tomto duchu jsem se snažila vytvořit si svou směsku z domácích zásob koření. Kolik „vzácného“ koření doma máte? Já dost! Z každé cesty si tahám pytlíky s kořením a vždycky se u toho pořádně rozšoupnu. Být v Istanbulu a procházet (prodírat se tlačenicí více jak 400.000 lidí denně) po legendárním tržišti Kapali Carsi, nejde to ani jinak. Tenhle Velký bazar je město samo o sobě a nakoupíte tu všechno na světě. Spleť úzkých uliček plných krámků (jeden jako druhý) vás snadno svede na scestí a najednou zjistíte, že bloudíte. Chtít se vrátit k nějakému dříve spatřenému krámku je téměř nemožné, ale dostala jsem dobrou radu. Jak se vymotat a najít východ? „Jdi vždycky směrem do kopce!“ to funguje ;-)

Provětrala jsem zásoby suvenýrů z cest a namíchala si koření ze svých domácích zásob. Taková malá lekce z domácí mixologie nezaškodí a udělám si zase představu, co mi doma chybí a co přebývá. Vařit u nás podle hesla „co dům dá“ mi dává dost prostoru k experimentování. Přebývá toho hodně! Ale to je to pravé pro poňoukání fantazie, které je při každém konání třeba :-)

 koření - indická směs koření

Domácí směska koření, které říkám indická

špetka mořské soli, špetka mletého černého pepře, špetka drcených koriandrových semínek, špetka sušené citrónové kůry, špetka kurkumy, špetka římského kmínu, špetka přírodního cukru, špetka hořčičného semínka, špetka koriandrových semínek, špetka chilli, špetka kurkumy, špetka mleté skořice, špetka drceného hřebíčku, špetka mletého nového koření, špetka mletého zázvoru, na špičku nože vanilky

Recept samotný je jednoduchý. K jeho zopakování mi bude stačit i fotopostup s krátkým popisem, který si tu připravím pro případ, že bych tuhle svou improvizaci zase někdy chtěla opakovat. Pochutnala jsem si ;-)

 květák vařený

KVĚTÁK zapečený s parfémem INDICKÉHO KOŘENÍ

malý fotopostup receptu:

zapečený květák s parfémem indického koření

 CO BUDEME POTŘEBOVAT?

Menší hlavičku květáku, několik brambor vařených ve slupce, červenou cibuli, máslo, lžíci třtinového cukru, sůl, pepř, jablko, chilli paprička, indické koření, bylinky a zelené natě, stroužek česneku, kelímek bílého jogurtu

 

Květák s parfémem indického koření zapečený pod pokličkou

Recept vznikl, jak už to tak bývá, jako rychlá impovizace, která se může podle potřeby a vlastního uvážení obměňovat. Na začátku byla nová keramická zapékací mísa a jedna hlavička květáku. Protože bez koření by nebylo vaření, v tomto receptu jsem se na jeho parfém zaměřila.

 

Indická směs koření

Indické koření pro mě neznamená něco pálivého, ale spíš něco krásně voňavého, harmonického a přiměřeně pikantního. V tomto duchu jsem se snažila vytvořit si svou směsku z domácích zásob koření. Kolik „vzácného“ koření doma máte? Já dost! Z každé cesty si tahám pytlíky s kořením a vždycky se u toho pořádně rozšoupnu. Být v Istanbulu a procházet (prodírat se tlačenicí více jak 400.000 lidí denně) po legendárním tržišti Kapali Carsi, nejde to ani jinak. Tenhle Velký bazar je město samo o sobě a nakoupíte tu všechno na světě. Spleť úzkých uliček plných krámků (jeden jako druhý) vás snadno svede na scestí a najednou zjistíte, že bloudíte. Chtít se vrátit k nějakému dříve spatřenému krámku je téměř nemožné, ale dostala jsem dobrou radu. Jak se vymotat a najít východ? „Jdi vždycky směrem do kopce!“ to funguje ;-)

 

Provětrala jsem zásoby suvenýrů z cest a namíchala si koření ze svých domácích zásob. Taková malá lekce z domácí mixologie nezaškodí a udělám si zase představu, co mi doma chybí a co přebývá. Vařit u nás podle hesla „co dům dá“ mi dává dost prostoru k experimentování. Přebývá toho hodně! Ale to je to pravé pro poňoukání fantazie, které je při každém konání třeba :-)

 

Domácí směska koření, které říkám indická

špetka mořské soli, špetka mletého černého pepře, špetka drcených koriandrových semínek, špetka sušené citrónové kůry, špetka kurkumy, špetka římského kmínu, špetka přírodního cukru, špetka hořčičného semínka, špetka koriandrových semínek, špetka chilli, špetka kurkumy, špetka mleté skořice, špetka drceného hřebíčku, špetka mletého nového koření, špetka mletého zázvoru, na špičku nože vanilky

 

Recept samotný je jednoduchý. K jeho zopakování mi bude stačit i fotopostup s krátkým popisem, který si tu připravím pro případ, že bych tuhle svou improvizaci zase někdy chtěla opakovat. Pochutnala jsem si ;-)

 

KVĚTÁK zapečený s parfémem INDICKÉHO KOŘENÍ

malý fotopostup receptu:

 

Moje keramika má příběh s duší!

Největší radost mám ze zapékací nádoby, která funguje naprosto geniálně a všechno jídlo se mi v ní vždycky podaří zapéct naprosto famózně. Oceňuji i to, jak je pěkná a v neposlední řadě je mi sympatické, že jídlo v keramice vydrží na stole dlouho horké. Podepsaly se na ní zlaté české ruce Dášy Walerové. Děkuji Helli, od které jsem ji dostala dárkem. Tahle keramika je ozdobou mé kuchyně. Jednak ji zdobí a druhak báječně slouží. Proto se sluší všem dobrým duším poděkovat.

květák zapečený s parfémem indického koření

Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme, vložíme do zapékací misky s plátkem másla a necháme rozpustit.

květák zapečený s indickým kořením

Brambory vidličkou rozmačkáme s máslem a podle chuti osolíme.

zapečený květák s indickým kořením

Přidáme zelenou petrželku, možno i pažitku nebo mladou zelenou naťovou cibulku.

květák zapečený s parfémem indického koření

Vrstvu rozmačkaných brambor uhladíme na dno zapékací misky.

květák zapečený s indickým kořením

Přidáme vrstvu na másle opečené a s třtinovým cukrem zkaramelizované cibule. Ochutíme špetkou čerstvě mletého pepře.

květák zapečený s indickým kořením

Květák roznačkáme a přidáme nať jarní cibulky.

květák zapečený s indickým kořením

Květákovou směs ochutíme indickým kořením a zjemníme bílým jogurtem rozmíchaným se strouhaným jablkem.

květák zapečený s indickým kořením

Květákovou směs dobře promícháme.

květák zapečený s indickým kořením

Květákovou vrstvu přidáme na vrstvu karamelizované cibule.

květák zapečený s indickým kořením

Povrch dobře uhladíme.

květák zapečený s indickým kořením

Přiklopíme poklicí a v předehřáté troubě pečeme při 190 °C cca 35 minut.

květák zapečený s indickým kořením

Připravíme si jogurtový dip s kousky chilli papričky a utřeného stroužku česneku s mořskou solí.

květák zapečený s indickým kořením

Zapékací misku odklopíme a květákovou vrstvu zapečeme dozlatova. Poklademe plátky másla.

květák zapečený s indickým kořením

Servírujeme na stůl v horké keramické misce. Přidáme zelené bylinky a podáváme.

květák zapečený s indickým kořením

Zapečený vrstvený květák s indickým kořením servírujeme s jogurtovým dipem.

Moje keramika má příběh s duší!

Největší radost mám ze zapékací nádoby, která funguje naprosto geniálně a všechno jídlo se mi v ní vždycky podaří zapéct naprosto famózně. Oceňuji i to, jak je pěkná a v neposlední řadě je mi sympatické, že jídlo v keramice vydrží na stole dlouho horké. Podepsaly se na ní zlaté české ruce Dáši Walerové. Děkuji Helli, od které jsem ji dostala dárkem. Tahle keramika je ozdobou mé kuchyně. Jednak ji zdobí a druhak báječně slouží. Proto se sluší všem dobrým duším poděkovat.

 

Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde   O B J E D N A T , bude mi ctí a potěšením.

Seznam článků