Je bezpočet kouzelných míst na naší planetě, ale kdo hledá místo šité na míru “člověka”, měl by navštívit Toskánsko. Existuje pro to nejméně stovka dobrých důvodů. Já sama mám sen, tento pohádkový kraj navštívit a celé to kouzlo zdejší krajiny, srdečných lidí a báječného jídla nechat zapůsobit celou svou přirozeností. Dojmy z Toskánska si jistě odnesete z barvitého povídání o zemi, kde žije Zuzana Mihulková, která odešla z Čech do Itálie a právě Toskánsko se jí stalo domovem i láskou. O Toskánsku připravila pěkné povídání (dodala text i s obrázky), a kdo ví … možná právě tento článek rozhodne o Vaší budoucí dovolené. Nechte se unést na romantický výlet 🙂
Název TOSCANA je odvozen od latinského výrazu TUSCI – jiného názvu pro Etrusky, první obyvatele Toskánska
Krajina připomíná zvlněné moře, na hřbetech oblých pahorků se tyčí k nebi staré cypriše jako temně zelené vykřičníky a mezi nimi probělávají kamenné zdi statků, které připomínají hrady, kralující ze svých kopců údolím ponořeným do modravé mlhy. Po viničních stráních jako by stékala rudá krev a listí oliv se chvěje mihotavým stříbrem.
” Asi není jiného místa na světě, jež by ve stejnou chvíli vykazovalo tak vysokou úroveň civilizace, historie, umění, kultury, architektury a krajiny, tak jako Toskánsko. Kromě toho, proměnlivost toskánské krajiny je tak široká, že sahá od vysokých a ostrých vrcholků apuánských Alp, jež nám dávají bílý sochařský mramor, přes vlídné svahy Chianti – rodiště slavného vína, až po pobřežní pláže, moře a ostrovy.To, co nás nakonec na Toskánsku tak udivuje, je naprostá a stálá harmonie, opomeneme-li přítomnost průmyslových zón, mezi městem a venkovem, mezi scenérií rolnickou a městskou, mezi Člověkem a Přírodou. Toskánsko bylo vždy šité na míru člověka; do té míry, že umožnilo osídlení svého území Etrusky a rozvoj své velké a vyspělé civilizace, jež bude vládnout centrální Itálii po mnohá staletí až po příchod civilizace římské, jež byla své předchůdkyni po dlouhou dobu podřízená, natolik, že první vládci starého Říma byli všichni etruskové. Zde tento národ, pocházející pravděpodobně z Anatolie, našel vyhovující klimatické podmínky, ideální přírodní zdroje a především železo na ostrově Elba. Právě proto, hlavně v pobřežní oblasti, vyvinuli systém opevněných měst, situovaných na vrcholcích kopců, z důvodu obrany proti útočníkům a malárii, jež řádila v bažinatých údolích: Volterra, Vetulonia, Populonia, Roselle, Sovana, Sorano, Saturnia, Tarquinia a ve vnitrozemí Fiesole, Cortona, Arezzo; ta nejdůležitější byla mezi sebou konfederovaná”. z knihy „Dojmy zToskánska“ od A. Sferlazza , preklad Radim Lichý
Údolí Valdinievole
Byla jednou jedna krásná oblast, zvaná Valdinievole, kterou staří Římané nazývali Vallis Nebulae, nebo-li mlhavé údolí a popisovali ho jako území částečně rovinaté a částečně hornaté, jimž protéká množství kouzelných potůčků a řek, klouzajících podél kopců zarostlých šalvějí, levandulí a rozmarýnem, a ztrácejících se mezi platany, piniemi a rákosím plných žab v okolních bažinách. Údolí často zahalené v mlze, zvané též Padule di Fuccechio.
Dnes je Valdinievole území, které obsahuje originální směs, skládající se ze známých lázní, nedotčené přírody a středověkých hradů. Území v srdci Toskánska,mezi Luccou a Pistoiou, které bylo po staletí kulturní, obchodní a společenskou křižovatkou. Jeho kopce skrývají středověká městečka, hrady a zámky a táhnou se od „Toskánského Švýcarska“ u města Pescia až do oblasti Montalbano, kde se mimo jiné nachází i rodiště Leonarda Da Vinci. V lesích plných kaštanů a krajinou posetou olivovníky se zrodily i vzácné minerální prameny v Montecatini Terme, parní jeskyně v Monsummano Terme a přírodní rezervace močálů Fucecchio. Valdinievole je také místem, kde se narodil Pinocchio. Ve městě Collodi spisovatel Carlo Lorenzini (jméno Collodi přijal podle města, kde se narodila jeho matka) oživil dřevěnou figurku panáčka Pinocchia, která se stala známá po celém světě.
Florencie – hlavní město renesance
Jen málo evropských měst vyzařuje ducha doby tolik jako Florencie, která se zapsala do kulturních dějin jako srdce evropské renesance. V současnosti se však někomu může zdát, že se stala zajatcem svého vlastního mýtu. Dodnes díky turistickému ruchu žije ze zásadního impulsu, ktery začal v 15. století město měnit a znamenal definitivní konec dlouhého středověku. http://www.prima1vera.com/toskansko/florencie/
Pisa
Šikmá věž v Pise je už několik století jakýmsi symbolem Itálie a zároveň velkým lákadlem pro turisty z celého světa. K fotografickému běsnění, kterému propadne každý bez výjímky, totiž patří i jakýsi rituál, kdy návštěvníci věž ve všech možných pozicích podpírají, a tak po několika minutách pozorování máte dojem, že ji všichni opravdu potřebují zachraňovat.Pisa, hlavní město stejnojmenné toskánské provincie, leží na březích řeky Arno, asi 10 km východně od jejího ústí do Tyrhénského moře. Na jihu Pisu ohraničují kopce Livornesi a na severu jižní svahy Apuánských Alp a jezero Massaciuccoli.
Historie města sahá podle nejnovějších průzkumů až do doby Etrusků. Díky své strategické poloze město vzkvétalo a svého vrcholného rozmachu dosáhlo v 11. století, kdy byla Pisa mocnou a bohatou námořní republikou. V následujících staletích o svoji pozici Pisa přišla a dostala se pod nadvládu nedaleké Florencie.
Siena – Gotický sen
Navzdory bohatému uměleckému dědictví je Siena zapsána do všeobecného povědomí spíše díky jedné z nejznámějsích historických slavností na světě. Tradiční krojovaný dostih na neosedlaných koních Palio se odehrává již od 17. století každý rok dvakrát, 2. července a 16. srpna na hlavním náměstí Piazza del Campo.
Siena leží v srdci Toskánska na centrální toskánské plošině mezi údolím řeky Arbie a řeky Elsy. Siena vyniká nádherným historickým centrem s velmi cennými architektonickými památkami. Přestože se Siena rozrostla téměř až do velikosti menšího velkoměsta, zachovává si útulný kolorit cihlového gotického náhorního městečka. Siena je jedním z nejlépe dochovaných středověkých měst v Itálii, protože díky jeho úpadku nedošlo v minulosti k bourání staveb kvůli výstavbě nových objektů. Více zde: http://www.prima1vera.com/toskansko/siena/
Cihlové paláce zvýrazněné travertinovými prvky, kamenné věže a přepychově zdobené kostely jsou rozesety na třech vysokých hřebenech v jižním cípu pahorkatiny Monti del Chianti.
San Gimignano – středověká síla campanilismu
Městečko, které leží 38 kilometrů severně od Sieny je nápadné již z dálky svými vysokými věžemi a připomíná tak americký Manhattan.
O původu města San Gimignano se ví jen velmi málo. K založení města se váže postava biskupa z Modeny, který žil ve 4. st. V polovině 12. st. se stalo svobodným městem a jeho prosperita nepřetržitě pokračovala po dalších 200 let. San Gimignano bylo ve 13. a 14. st. nezávislé město, v r. 1353 se dostalo pod nadvládu Florencie. Až do tohoto období byla historie městečka určována boji mezi rodem Ardinghelli patřícím ke guelfům a ghibelinským rodem Salvucci. Rivalita mezi nimi vedla ke stavbě tzv. rodových věží (celkem jich bylo 70). Znesvářené rody si tu postavily věže zčásti jako symbol bohatství a zčásti na obranu při pouličních bitkách. Na konci 16. st. byl jejich počet snížen na 25 a do dneška 13 z nich dokresluje charakteristickou siluetu opevněného městečka. Více zde: http://www.prima1vera.com/toskansko/san-gimignano/
Lucca – město sta kostelů
V Itálii je více měst, jejichž mohutné cihlové opevnění s neporušenými branami a baštami se dochovalo v původní podobě. Jen málokde se však zachovalo tak, že je možné ho objet na kole, které si lze vypůjčit kdekoliv ve městě. Projížďka po hradebním náspu v Lucce je cca 4 km a nabízí mnoho krásných vyhlídek na historické jádro města. Je velká škoda, že naši turisté Luccu ještě neobjevili a navštěvují ji zřídka.
Lucca, vznešené město opery, románských kostelů a skrytých palácových zahrad, byla vždy bohatým městem, což se odrazilo i v její architektuře. V okolí Luccy, v krásné přírodě, byly postaveny v minulých stoletích krásné, mohutné vily – takzvané lucchesi. Vily jsou zpravidla čtvercového půdorysu s vnějšími schody do prvního patra.
Město bylo na místě původních nehostinných bažin založeno Římany. Význam města vzrostl za vlády Longobardů, kdy se stalo sídlem vévody a hlavním městem Toskánska. S výjimkou krátkého období ve 14. století, kdy patřila pod Pisu, si Lucca podržela nezávislost na florentském velkovévodství až do roku 1805, kdy ji Napoleon daroval sestře Elise. O několik let později se Lucca stala knížectvím v čele s rodem Bourbonů, v roce 1847 součástí Toskánského vévodství a poté se stala součástí Italského království.
Slavné dějiny města jsou různě spojeny i s “největším Čechem” Karlem VI., který zde působil jako spravce italských držav svého otce s úkolem urovnat z pozice spoluvládce spletité rozepře ve městě. V roce 1369 pak vrátil Lucce svobodu, a to za poplatek 300 tisíc forintů. Následkem toho se město o tři roky později mohlo znovu ustanovit samostatnou republikou Více zde: http://www.prima1vera.com/toskansko/lucca/
Pistoia, aneb Florencie v miniatuře
Obyvatelé Pistoie kdysi nechvalně prosluli násilím a intrikami, jež měli kořeny ve středověkých svárech mezi dvěma znepřátelenými pistojskými frakcemi Bianchi a Neri (Černí a Bílí). Jejich oblíbenou zbraní byla malá dýka zvaná „pistoia“. Městečko je již odedávna centrem kovářství a dnes se tu vyrábějí například součástky do autobusů či pružiny do matrací. V centru Pistoie se dochovalo několik pěkných historických domů. Více zde: http://www.prima1vera.com/toskansko/pistoia/
Pienza
V samém srdci Toskánska se nachází skutečný klenot renesanční Itálie. V roce 1459, rok po svém zvolení papežem, se Pius II. po návštěvě své rodné obce Corsignano rozhodl, že ji změní ve vzorové renesanční město, kde si vzbuduje také své letní sídlo – aby zanechal pomník na věčnou památku svého původu. Tak se zrodil mýtus Pienzy. Dobudování města však zabránila smutná shoda náhod – papež i architekt města zemřeli krátce po sobě. Urbanistické ideály města, které mělo být snem celé renesance, tak nikdy nebyly zrealizovány v plné míře. Více zde: http://www.prima1vera.com/toskansko/pienza/
(pokračování bude brzy následovat)
