Co s letní kuchyní v lednu? Stačí mávnout vařečkou a je z ní zimní kuchyně. Dobré místo pro bizarní akce, kterých se mohou účastnit jenom frajeři a frajerky, co nejsou z cukru a neporazí je ani letošní tuhá zima. Hlavním protagonistou celé akce byl
Rachad. Bez něj by to nebylo ono. Já poskytla místo, on se stal geniem loci. Bez odvahy účastníků by to všechno ztratilo svůj smysl! Kdo dorazil na místo je “frajer(ka)” a taky za to dostal diplom, protože si ho zaslouží. Heslo pro rok 2009 zní – Vařit v kuchyni je nuda! Tímto zdravím všech 10 statečných, kteří zůstali až do samého konce v drsných podmínkách u kotlíku a pořád vařili, jedli, pařili a neztráceli u toho síly ani humor. Byla to fajn polární expedice 😉
Jak to vypadá, když hrstka šílenců pohrdne teplem domácího krbu a nechá se okouzlit šíleným nápadem vařit venku uprostřed třeskutých lednových mrazů? Pár mrazivých fotografií a kotlíky horkého jídla rovnou z ohně vám v této krátké reportáži naservíruji. V teple kanceláře se na tu zimní romantiku jinak kouká. Třeba dostanete chuť a nápad na další šílenou akci. Ostatně letní kuchyně nemusí sloužit jenom v zimě a cestu k nám už znáte 🙂

Co bylo nezbytné? Najít cestu na místo určení! Dostat se do jižních Čech bylo zcela zásadní. Někteří to vzali oklikou a potvrdili rčení, že holky neumí číst v mapách, ale cestu vždycky k cíli najdou 🙂 První parta dorazila v pátek večer, zbytek o sobotním dopoledni. Společná snídaně v teple a šlo se na věc! Natáhnout si dvoje teplé ponožky, na hlavu narazit kulichy a čepice a honem postavit kotlík doprostřed sněhové závěje. Pořádně pod ním zatopit, vyhrnout si rukávy a hurá na klasické maďarské recepty. Proti zimě a chladu je nejlepší sebeobrana sklenka pořádně ledové maďarské pálenky, která se v tom mrazu při nalévání líně táhne a půvabně řetízkuje. Kdo potřeboval zahřát dlaně, stačil k tomu hrnek yogi čaje, co krásně voněl mlékem a medem. Během chvilky už vonělo z kotlíku zelí na hajducký způsob (Hajdúkáposzta).

Pěkně jsme si zatopili a pořádně si to opepřili 🙂 Kdo dával pozor při přípravě hajduckého zelí, ten se naučil základní úpravu všech maďarských dušených jídel. Bravurně vystřihne guláš, perkelt, paprikáš i tokáň.
Pepřové kuličky křupaly mezi zuby a prvním chodem jsme se rozohnili a podle plánu pokračovali dál. Čekalo nás ještě bezpočet labužnických soust. K tomu všemu třešňová pálenka! Bez té by to venku nešlo 🙂 Je tu snad mezi námi někdo, kdo si myslí, že zahřát umí jenom horký čaj?
Na ocet nezůstalo ani sousto a nikdo se nenechal pobízet. Všichni se chopili lžíce. Majitelé fotoaparátů až po nezbytné chvilce, kdy bylo jídlo patřičně zdokumentováno 🙂
Dodávku čerstvého chleba zajistila Terezka. Hned ráno cestou z Prahy na mrazivý jih nakoukla k pekařům a ukořistila ty nejvypečenější čerstvé bochníky, co byly ve městě Soběslav k mání. Nemám zdání kolik jich bylo, ale jen se po nich zaprášilo. Krom toho měla plné ruce krabic s překvapením!
Z misky to vonělo zelím, mletou paprikou ohnivé barvy, pepřem, pepřem a pepřem :-), uzeným masem, slaninou, klobásou a nechyběly brambory a pořádný krajíc chleba k tomu. Zapít pálenkou! Pro frajery není pepře nikdy dost 🙂
Jeden kotlík jídla jsme snědli hned na startu akce a skočili na další bod naší zimní revue. Maso z grilu, které se stylově podává na dřevěném talíři. Budiž mi odpuštěno, velké dřevěné kolo talíře by bylo, kdyby … v tom mrazu ani motorová pila nechtěla startovat a žádný dřevorubec z blízkého okolí nechtěl vylézt na mráz, aby se úkolu zhostil 🙁 Maso bylo tak výtečné, že si nikdo ani nestěžoval na civilnější způsob servírovaní. Kdo u toho byl, tak ví své. Kdo nebyl, ten se na vlastní oči přesvědčí. Mezitím se našel čas na hrnek horkého yogi čaje (s mlékem a medem). Byl báječný Helli a přinesl neobyčejné blaho pro tělo a teplo do dlaní! I když jsme to tajili, trochu nám ta zima lezla pod nehty 🙂 S hrnkem horkého čaje v dlaních jsme ji rychle zahnali. … jdu nabrousit nože na další chod … bude maso, maso a zase maso. Chybí snad někomu v zimě zelenina? 🙂 V krbu už se peče salát. Kdo si počká, ten se dočká. Komu je dlouhá chvíle, může tancovat. Hrála nám u toho bezva hajducká muzika.
Maďarsko na sněhu –
první chod / byl právě zkonzumován 🙂
Zdravím, paní Šárko,
vypadá to úžasně, až vzala za své veškerá předsevzetí o povánočním hubnutí… Pocházím se Slovenska, které je tak trochu \”štrejchnuté\” pikantní maďarskou kuchyní a tak je mi toto téma obzvlášť blízké… Těším se na pokračování :-))
Nevydržel jsem a po cestě domů koupil ingredience a Hajducké zelí si udělal doma. Je to příjemná vůně a výborná chuť, v mrazu to musela ale být hroká delikatesa. Nezbývá než tiše závidět a těšit se na další díl.
Paradni akce, lec nikoli pro zimomrive.
K pecivu – chleb ze Sobeslavi byl jiste paradni – ale rohlicky a vse z nejvypecenejsiho doporucuji z pekarstvi v Plane nad Luznici 🙂 Hned u hlavni silnice… Kolega tamni kvality shrnuje prohlasenim: \”Kdyz jedu do Budejic, koupim tam 15 rohliku a v Budejkach vyhodim do kose prazdny pytlik.\” Neni nenazranec, jen mu proste chutna 🙂
Lucianka 🙂 Akce vypadá jako pořádná polární expedice, ale v pozadí byly prostředky, které tu ledovou atmosféru uměly potlačit. Nemám na mysli ledovou třešňovou pálenku, která přirozeně též hřeje, ale parní saunu. Všichni byli stateční a ani jsme horkou saunovou terapii nepotřebovali. Byla to výzva pro frajery a frajerky. Ještě dokončím poslední 2 díly, aby parádní akce byla komplet. Takový seminář každému doporučuji alespoň jednou zažít!
Kolega má s pekárnou v Plané 100% pravdu! Sama tam stavím taky. Parkovat se tam nedá, ale kdo nezastaví, dělá chybu 🙂
Zdravím Tausret 🙂
Dávat si předsevzetí na snížení hmotnosti v lednu opravdu dost dobře nejde. Když se tak na to koukám, mám před sebou ještě pár spáchaných kalorických hříchů, které je potřeba zpracovat. Potom to vezmu do ruky z dietního konce 🙂
toro_cz : V atmosféře mrazivého dne to chutnalo neskonale dobře a teplo se rozlévalo až do konečků vlasů pod čepicí 🙂 Úžasná byla především vůně! Je fajn, že jste dostal nápad si jídlo rovnou uvařit. Určitě výsledek nadchnul i v domácí prohřáté kuchyni 🙂
Proč jsem tam nebyl?
To je chyba 🙂 Byla legrace a plno dobrého jídla!