Přišel čas, kdy možná i u vás řešíte problém, co s nesnědenou vánočkou. Já se s důvěrou vracím ke svému tradičnímu řešení a peču voňavou jablkovou žemlovku s tvarohem. Pokud není doma ani drobek vánočky, zbylo možná nějaké pečivo po silvestrovské oslavě. Spolehnout se můžeme na veku, rohlíky a jiné kousky pečiva. Jestli si tento kuchařský plán vezmete do hlavy, rovnou namočte pořádnou hrst rozinek do rumu, protože nic nevykouzlí lepší vůni než rozinky v rumu. Tenhle sladký hřích stojí za to. Ona vlastně ta žemlovka (semlbába) nemusí být vůbec sladká. Pekla se její luxusní verze třeba s morkem nebo houbami.
Při pátrání po původu této dobroty jsem se dostala až do roku 1923. Na starém jídelním lístku Radničního sklípku v Chebu (byl ve své době považován za jednu z nejvznešenějších restaurací u nás) žemlovka objevovala pravidelně. V české domácí kuchyni se zabydlela mnohem dřív. Těžko říct, zda recept přišel od nás do bavorské kuchyně nebo to bylo naopak. Na císařském dvoře voněl císařský trhanec, v obyčejné kuchyni prostá žemlovka. Když ji připravíme v její neošizené verzi, klidně může trhanci konkurovat a já právě žemlovce dávám jednoznačně přednost. I když není pravidlem připravovat ji s jablky, použít lze i jiné ovoce, dávám jablečné verzi přednost.
Jablková žemlovka s tvarohem podle mé chuti
Potřebujeme:
- zapékací nádobu střední velikosti
- 1 menší vánočku (může být i veka či bílé pečivo)
- 5 šťavnatých jablek
- hrst rozinek (nejméně 1 h namočená v rumu)
- jádra vlašských ořechů
- 100 g másla
- 1 lžičku mleté skořice
- 1 lžíci moučkového cukru
- 1 vanilkový cukr (kapka vanilkové esence je trochu luxus, který za to stojí)
- 2 vejce
- 250 g měkkého tvarohu
Pokud není pečivo (vánočka či jiné) moc tvrdé, tak mlékem nevlhčím. Spolehnu se na tvaroh a šťavnatá jablka. Zapékací nádobu vymažu máslem a na dno vyskládám tenké plátky vánočky. Musí jich být tolik, aby se jimi zakrylo celé dno. Na plátky pečiva položím tenké plátky másla. Oloupaná a jádřinců zbavená jablka postrouhám na plátky a rozložím je na pečivo v pěkně husté vrstvě. Posypu skořicí, moučkovým cukrem a poházím nalámanými jádry vlašských ořechů. Čím jsou kousky ořechů větší, tím je mám raději. Natáhnou trochu jablkové šťávy, která provlhčí i vánočku a celý pokrm tím získá chuťovou noblesu. Určitě dejte přednost dobrým jablkům, která jsou ještě plná chuti a poházejte je rozinkami. Měkký tvaroh rozšlehám s vejci a přisladím moučkovým cukrem s přidáním vanilkového (nechci provokovat vanilkovou esencí, ale jednu kapku i do žemlovky si naordinuji). Když je z něj hladký krém, je čas na rozinky v rumu. Přidám je k tvarohu i s několika lžičkami rumu a směs naliji do zapékací misky. Potom už stačí závěrečná vrstva vánočkových plátků, na každý kousek dát tenký plátek másla a šoupnout do horké trouby, kterou jsme zahřáli na 180 °C. Za 35 až 40 minut je pečeno a můžeme si sladce naposledy zahřešit. A nyní už je vážně čas, dát si nějaké novoroční předsevzetí. Třeba to, že sladkých hříchů budeme páchat méně.
Možná se u vás žemlovka/semlbába dělá trochu jinak. V mléce se rozmíchají žloutky a do mléka se namáčejí jednotlivé plátky pečiva. Tvaroh vynecháváte docela a na povrch žemlovky se ze zbylých bílků ušlehá snít, aby žemlovka měla bílou sněhovou čepici. Před pečením rozpustíte máslo a žemlovku jím přelijete. Jablka je možné nechat předem zkaramelizovat na pánvi s rozpuštěným cukrem a zvýraznit jejich chuť pálenkou. Je jasné, že to jde i jinak, ale já jsem si postupem doby vytvořila tento snadný recept, který neztratil nic ze svých půvabů a žemlovka je voňavá, křupavá, prostě k sežrání. Chutná je i studená a protože se krásně krájí, můžete si ji vzít jen tak do ruky a pochutnávat si na sladkém jablkovém sendviči, který se vám v ruce nerozpadne a každé jeho sousto krásně křupne. Jestli je mezi vámi nějaký majitel alespoň jednoho jablečného stromu podzimní odrůdy, jistě o recept na voňavou žemlovku nemá nouzi a uskladněná jablka jsou stále v dobré kondici. Ruku na srdce, kdo by voňavým jablkům v této podobě odolal? Staré babičkovské recepty mají nepopsatelnou příchuť nostalgie a do duše vnášejí klid.
Možná jste vyznavači tmavého pečiva a v receptu o něm není ani zmínka. Můžete klidně vyzkoušet i celozrnnou variantu, mě nadchla taky. Tvaroh používám tak nějak ze zásady nízkotučný, sladit lze i medem. Krásnou žlutou barvu tvarohu vykouzlí jen vejce domácí, ale o barvu v tomto receptu jde až v druhé řadě. Vůně pečené žemlovky vyrobí domácí pohodu a zahřeje po těle i na duši. Recept na lednový zasněžený den jako dělaný! Škoda jen, že toho sněhu je letos po hříchu málo.
U nás se zrovna hřeje v troubě. Než se upeče, sáhla jsem si pro recept do svého archivu, protože loni touhle dobou jsem ji pekla též.
Jednou jsem někde četla jakýsi recept, \”Nebe v hubě\”. Nikdy jsem ho nepoužila, tak ani nevím jestli byl opravdu tak dobrý..Ale dnes jsem si na ten název vzpomněla, protože je to ten přesný název pro vaši úúúžasnou semlbábu.Díky Jindra
Já žemlovku zbožňuju a myslím, že je neprávem odstrkovaným pokrmem! Kde se vlastně vzal onen hanlivý název \”zemlbába\”, nevíte někdo?
jindra: To je skvělá poklona! Díky :-))) Já dokonce viděla knihu, která se jmenuje \”Nebe v hubě\” a napsal ji režisér Zdeněk Troška. Je v ní všechno to, co má rád a co jemu způsobuje pocit nebeských výšin, když ochutná.
Pipi:
Dobře připravená žemlovka nikoho neurazí a každý si pochutná 🙂 Název má původ v němčině, ale u nás doma řekne \”zapečená sladká žemlovka\” (což je trochu bez nápadu) a všichni vědí, co bude za chvilku vonět z trouby.
P.S.
Pěkný vege blog 🙂 Obdivuji se té pixle od M&S se sušenkami. Je to pěkný retro kousek!
Jsme na horách a protože jsem dnes nemohla do té bílé krásy, tak jsem ostatním lyžařům chtěla na přání udělat žemlovku podle vašeho návodu. Děti ji zbožňujou. Ale ouha, chyběly mi doma nějaké ingredience, tak jsem trochu zaimprovizovala. Místo hrozimek jsem nasekala šušené hrušky a meruňky. Místo tvarohu jsem použila bílý jogurt. Zbyly mi v lednici bílky, tak jsem je použila na sníh, který jsem posypala skořicí a vanilkovým cukrem (rozmixovaná vanilka s pískovým cukrem). Na povrchu se udělala úžasná voňavá krusta. Na ozdobu jsem použila orestované jablko na zkaramelizovaném cukru. Výsledek byl naprosto impozantní.
AnnaPK 🙂
A narodil se nový impozantní recept :-))))
Jsem ráda, že můj recept zafungoval jako malé povzbuzení chuti. Když se k tomu přidala vlastní fantazie, byl z toho skvost na talíři. Na sušené ovoce je vždy spoleh! Mějte se krásně v té bílé sněhové záplavě. U nás je též bílo při pohledu na všechny strany. Nakonec jsme se té bílé zimy dočkali 🙂
stejne jsou ty stare recepty po babickach nejlepsi. vypadaji i po letech cool
No, zkoušela jsem podle receptu nahoře, ale žemlovka je suchá jak troud, přesto, že jsem tam dala o 2 jablka více- tak lépe bude trochu pokropit spodní vrstvu i horní trochou mléka nebo šlehačky -:)
Jana:
Kdyby tomu tak bylo, tak věřte, že tento recept by v mé kuchyni neměl místo a nezdržovala bych se ani s jeho prezentací na webu 😉 Z vlastní zkušeností vím, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Ale zase na druhou stranu ctím, že proti gustu, žádný dišputát. Díky za vaše hodnocení a za komentář. Diskutovat je potřeba a za každý názor jsem ráda. Žemlovka je jednoduché, ale exkluzivní jídlo – to se jí musí nechat 🙂
Můj muž žemlovku miluje, takže ji několkrát do roka dělám – vždy z rohlíků (/veky) a tvaroh s jablky v opačném pořadí. Letos nám po Vánocích zbylo dost vánočky, která má už nejlepší dny za sebou, tak jsem si vzpomněla na Vás a svým (vlastně Vaším:-)) nápadem js.em ho úplně nadchnula! Tvaroh až na jablka bude také zajímavou obměnou.
Děkuji za inspiraci, kterou nacházím na Vašich stránkách a budu se těšit v příštím roce na další zajímavé recepty s příjemnou atmosférou:-)
Eva:
Přeji Vám v novém roce všechno dobré a budu ráda, když zase nějaký můj recept zaujme a obstojí na domácím stole. Pokud bude hoden i pochvaly, tak je to velké vyznamenání 🙂 Žemlovka je ve své jednoduchosti v podstatě velmi dokonalá věc.
toto je opravdu super recept, já dělala vždy jen žemlovku z rohlíků nebo toustového chleba, ale koukám, že to jde i z vánočky, no člověk se stále učí 🙂 ten tvaroh, to je klasický z vaničky? Nebo takový ten kvádr? Děkuji moc za recept.
Semelbaba -deutsch-Scheiterhaufen-Semmel-housky a baba stara baba-carodejnice. Carodejnice byly upalovany , neco spolecneho , Scheiterhaufen znamena hranice. Jinak se nazve cesky zemlovka, v nemcine Semmelauflauf. Dokonce Brotpuding.
jara Seidlinger:
Německo, Rakousko, Čechy – tady to vždy vonělo v kuchyni podobně. Jablková žemlovka je toho příkladem. Její obliba je zjevná 🙂