4. března 2014 v 15.31, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Gastrozajímavosti, Interesantní pochoutky z báječné dovolené, Maso, drůbež, zvěřina, Monte Negro, S GURMÁNKOU NA CESTÁCH, Světové specialityDva komentáře

Štítky: | | | |

Pastrami, příběh tence krájené hovězí šunky

Pastrami Basturma Košer šunka z hovězího masa

Na cestě po Monte Negru jsem si nenechala ujít Národní park Durmitor. Netušila jsem, že právě tady se setkám s PASTRAMI. Tohle úžasné uzené a zajímavě ochucené hovězího maso se krájí na velmi tenké plátky a servíruje se v množství větším než je obvyklé uprostřed rozkrojené bílé housky.

Durmitorské hory

Zajímal mě příběh PASTRAMI

Krajinou původu tohoto receptu je Rumunsko. Rumunští imigranti Pastrami vzali s sebou do Ameriky, kde se jeho podoba podávání dotáhla k dokonalosti a stala se součástí sendvičové nabídky. Za propagaci Pastrami vděčí New York řezníku Mr. Volkovi. Prý recepturu na přípravu hovězího masa získal od rumunského přítele výměnou za úschovu jeho zavazadel, když musel spěšně opustit na nějaký čas Ameriku a vrátit se zpět do Rumunska. Mr. Volka napadlo, že by se hovězí šunka báječně prodávala tence krájená a bohatě navrstvená uprostřed sendviče a neváhal své řeznictví proměnit na jídelnu s restaurací.

Mám radost za příležitost Pastrami ochutnat blíž místu jeho původního vzniku. Pochutnala jsem si na něm stylově na vrcholcích Durmitorských hor a obdivovala se přitom pohledu na nespoutané krásy řeky Morači. Tam se totiž v salaších suší na horském povětří spousta tradičního pršutu.

Durmitor1

Jak mi PASTRAMI chutnalo?

Dostala jsem k němu ještě kus ovčího sýra, který se v nahřáté housce labužnicky roztékal a zvyšoval dojem z krásné atmosféry života v divokých a mýty opředených horách. V podstatě jsem měla jen jednu starost. Rychle všechno sníst. Vůně by totiž mohla přilákat medvědy nebo vlky, kteří jsou v těchto končinách, na rozdíl ode mě, doma ;-) A durmitorský horal ze salaše také nebudil přílišný dojem z toho, že má radost z turistů, kteří by se chtěli zdržet déle než je nutno. Skrze PASTRAMI ale na něj budu vzpomínat už navždy. Bylo to jedinečné a nezapomenutelné.

Zrovna mi napadlo, že kdo jiný by měl mít k hovězí šunce blíže než Mr. Volek? Už jen to jeho příjmení ho k tomu předurčuje! (myšleno ve vší počestnosti!)

Durmitor2

Jak chutná Pastrami v Americe nevím, ale jestli ho zalévají plechovkou zteplalé coca coly, umím si to představit. Na salaši krom mléka nebylo nic k pití sehnání. Z obavy, aby nám mléko během putování po horách nezrychlilo krok jsme se spokojili s americkým suvenýrem v plechu, který si udržoval nošením v batohu stabilní pokojovou teplotu ;-)

Co vy a PASTRAMI?

Znáte? – Jedli jste? – Kde? – Jak chutnalo? ;-) Sem s Vaším příběhem. Díky!

 

 

 

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

Dva komentáře k příspěvku „Pastrami, příběh tence krájené hovězí šunky“

  1. Anna říká:

    Je to pár dní, co v v televizi (NOVA) dělal Ivan Vodochodský pastramu. Jeho host ve studiu se ho ptal, odkud pastrama pochází. Pan Vodochodský nevěděl, něco blakotal, že snad z Ameriky atd. No, já jsem tuto lahůdku ochutnala také v Rumunsku. Poprvé jsem tam byla v r. 1968 a naposledy v r. 1974. Jezdily jsme tam s kamarádkou na dovolenou k Černému moři. Bydlely jsme v soukromí a živily jsme se tím, co jsme si nakoupily v místních obchodech. Tehdy bylo pobřeží (zřejmě kvůli turistům) dobře zásobené a my jsme ochutnávaly produkty, které u nás nebyly. Především skvělé sýry. Ovčí sýr se smetanou (dnes u nás známý cottage), tavený sýr v plátcích s různými příchutěmi (nejlepší byl s koprem), skvělou šunku a v neposlední řadě pastrama. Lískové oříšky v soli nebo v čokoládě, solené mandle k vínu Murfatlar a koňak Zarea. Jaká škoda, že to ten Čaučesku tak zvoral a uvrhl zemi do bídy, z které se národ bude ještě dlouho zotavovat.

  2. Gurmánka.cz říká:

    Anna:

    Přesně tak, svět se mění a některé věci již nejsou takové, jakými byly :-(
    Balkán měl vždycky své úžasné lahůdky, ale vytrácí se nám to z paměti. Ráda si připomínám ty skvělé dobroty, které mají právě tam svůj původ. Příběh pastrami je zajímavý. Škodo toho, že si p. Vodochodský nezjistil víc a nepoinformoval diváky o jeho skutečném prapůvodu :-)

    Děkuji moc za pěkný a vzpomínkový komentář k tématu. Mějte se prima ;-) Díky. Šárka

Zanechte komentář