… “le beaujolais nouveau est arrivé (nové beaujolais je tu!)” …
Kouzelné víno, multikulturní a velmi francouzské, přizpůsobující se všem stylům spotřeby, všem kuchyním a zároveň šířící francouzské umění žít. Beaujolais – vítej mezi nás!
Je jedno, zda se v ten den posadíte do pařížské vinárničky nebo někde o 1.000 km dál. Pokud zůstanete na této planetě, víno si vás najde. Připravte své sklenky! Třetí listopadový čtvrtek je jeho den. Oslavte největší svátek vína na světě. Máte-li rádi pohodu domova, nezapomeňte si své mladé víno z letošní sklizně objednat (je nejvyšší čas). Nebo ještě lépe zajděte rovnou tam, kde se bude rozlévat.
Beaujolais nese stejné jméno, jako vinařská oblast ve střední části Francie. Tradice jeho prodeje sahá až do 60. let 20. století a stalo se celosvětovým hitem. George Duboeuf rozhýbal hektolitry vína a poslal ho do světa. Toto víno se vyrábí výhradně z odrůdy Gamay, která dává svěží lehká vína, určená k rychlé spotřebě. Sklizeň hroznů probíhá ručně a originální technologie výroby dodává vínu ovocnou chuť se stopou černého rybízu, malin, jahod, třešní a višní a nenapodobitelnou svěžest. Označení Beaujolais Villages smí používat jen 38 vesnic této oblasti. Pamatujte, že Beaujolais nouveau se podává vychlazené na teplotu 11 až 13 °C. Toto mladé víno si svůj mladický charm neuchová dlouho, je nutno ho vypít do několika měsíců. Ať vaši krev rozproudí sklenka plná vína a něco dobrého k němu zakousněte. Sklenka by měla mít objem minimálně 350 ml.
Nejlépe je ho servírovat k pokrmům z drůbeže, ale také se výborně hodí k teplým smetanovým předkrmům. V pařížských restauracích je podáváno k čerstvým mořským rybám. Výtečně se snáší s jemnými sýry z kravského i kozího mléka, mohou být i s delikátní plísní. V blízkosti St. Marcellin se vyrábí jemný sýr “Séchon Beaujolais”, ideální pro tuto příležitost. V mnoha francouzských krajích není výjimkou ani jitrnička vyráběná z okruží telat. Oblast Beaujolais je bohatá na zvěřinu, která končí v tomto čase slavnosti vína na talíři (zajíci, divocí králíci, divočáci, srnci, divoké kachny, koroptve, kvíčaly). Co na talíř? Je to jen vaše volba. Ať nám letošní mladé víno chutná 😉
Včera byl Beaujolais plný český rozhlas – Radiožurnál. Jen pro zajímavost – jeden z francouzských vinařů v reporáži tvrdil, že víno se plněním do lahví unaví a pro rozvinutí jeho chuti je lepší nechat jej odpočívat a otvírat až po vánocích.
toffo: Osobně si myslím, že mladá vína vykazují jistou nedostatečnost 🙂 Ale skoro vždy si nějakou lahev koupím a každoročně ochutnám. Svatomartinské už mám za sebou (jednorázově jsem koupila po jedné lahvi červeného, růžového a bílého), beaujolais si pořídím víc, protože loni jsme ho dopíjeli koncem ledna a nebylo špatné. Víno mladé je živé, pohyblivé a stářím trochu leniví a usadí se. Určitě fr. vinař má pravdu. Včera jsem bohužel Radiožurnál neposlouchala – Mea culpa!
Šárko, nebudeš věřit, ale při včerejší cestě z Francie jsme si nekoupili ani jednu lahev, protože už nebylo v autě místo!
Tak nevím jak to bude s ochutnávkou.
Víno mám ráda, ale nevyznám se, nejsem odborník. Buď mi chutná, nebo ne. Zatím nejvíce, ať bílé, nebo červené mi chutnalo kalifornské, ale to už je dobrých 7 let zpátky. To jsem si ještě nenechávala poznámky :-). Nejvíc mě naposledy překvapilo a naprosto skvělé bylo rakouské červené Gager Quattro 2005. Přitom se tvrdí, že Morava (která podle mého zeměpisně splývá s Rakouskem) je skvělá pro bílá vína a červená více vyzrávají tam, kde je více sluníčka – Francie, Španělsko.
Čert aby se v tom vyznal. Takže se opravdu spoléhám na to své – chutná, nechutná.
Bali: Nač litovat vína, které se nekoupilo 🙂 Dáte si nějaké charakterní vyzrálé vínko ze svého domácího archivu a nemůže nastat zklamání. Umím si představit to vaše po střechu naložené auto :-)))) Máš tam jiné dobroty a pozoruhodnosti.
toffo: Nejlepší víno je to, které se prodalo 🙂 Ať je takové nebo makové. Kolik druhů vín, tolik různých chutí. A tak to má být. Stihla jsem se ve víně už trochu zorientovat. Když je vhodné jídlo, nikdy nám na stole lahev vína nechybí. Vinný sklípek si zásobujeme pravidelně tím, co nám chutná. Občas vyzkoušíme něco nového, ale většinou se vracím ke svým oblíbeným chutím. Bílé víno mám ráda švýcarské, bohužel se tu nedá běžně koupit. Červené víno si vozíme od vinařů, neboť mají sympatičtější ceny. Systém chutná / nechutná = nejlepší cesta 🙂
A zrovna jsem si včera lahvinku poupila. protože ho nikdo jiný u nás doma nepije, je celé moje! Včera jsem si velkou sklenku dala, k tomu kozí sýr, slát a zbytek uzeného lososa (už se musel sníst). A nemělo to chybu. Až domyji okna a pověsím záclony, těším se, že si sklenku…dvě…tři dám. :-))) Moc heuký článek, mimochodem…jako ostatně vždy! 🙂
Le Beaujolais Primeur est arrivé!
Vinařská oblast Beaujolais ležící severně od jednoho y největších francouzských měst jménem Lyon tvoří část Burgundska. A v Burgundsku vinná odrůda Gamay, ze které se Beaujolais vyrábí, není k výrobě vín vyšších kvalit přípustná a tak se u Beaujolais jedná vlastně o druh obyčejného stolního vína světle červené, nesyté barvy.
Jméno dostalo toto víno od městečka Beaujeu, dnes je hlavní oblastí jižněji ležící městečko Villefranche-sur-Saône. Na něco více než 10.000 hektarech půdy Burgundska rostou červené bobule z nichž se později vytvoří vína s označením AOC (Appelation d´Origine Contrôlée). Relativně dobrá vína nabízí označení Cru nebo Grand Cru. Tato vína se dají, na rozdíl od ostatních celkem dost primitivních druhů i skladovat. Mezi tyto kvalitní vína patří Saint Amour, Juliénas, Chénas, Moulin à Vent, Morgon, Chiroubles, Fleurie, Brouilly, Coté de Brouilly a Regnié.
Beaujolais nouveau, správnějším názvem je však pojem Beaujolais Primeur, je vínem, které je dovoleno prodávat v roce kdy bylo zhotoveno. To si vybojovali – spíše vyhádali, místní vinaři 13. listopadu 1951 jako výjimku z francouzského vinného zákona. Tato výjimka dovoluje tedy místním výrobcům prodávat Beaujolais už třetí čtvrtek v měsíci listopadu. Velká část osob pijících víno se dnes ale shodne na tom, že se spíše jedná o módu která se zmocnila dost velké části nejen francouzského národa. Vinař Georges Duboeuf v padesátých letech zabubnoval správně na tamtamy reklamy a zhypnotisoval publikum do té míry, že se tato vlna přelila přes celou Evropu. A víte proč – protože tehdejší oblasti Beaujolais se svým nepříliš kvalitním vínem totiž stály před těžkými problémy najít odbytiště. Dnes můžeme říci, že to se chytrým vinařům dobře podařilo. Přesně o půlnoci se třetí listopadový čtvrtek narazí ve sklepích sudy a třeba v Paříži zaplaví bistra a restaurace davy lidí, chtivých nového Beaujolais. Dnes se vyrobí kolem 900.000 hektolitrů tohoto vína, kolem 25 miliónů láhví skončí jako exportní artikel. Největšími odběrateli jsou pak USA, Něměcko a Japonsko.
Proti gustu žádný dišputát – přeji všem vinné pošušňáníčko – ale pití chlazeného pseudoburčáku není zrovna moje parketa. To si radši otevřu stolní Côtes du Rhône, přijde to levněji a nemám ten pocit reklamou zmanipulovaného –modního- člověka.
S přátelskými pozdravy Michael Beranek
Beaujolais nouveau určite ochutnám, počula som na tohtoročné iba chválu :o), ale až neskôr. Dnes musím trochu spracovať dojmy a zbytkový alkohol v krvi po dvoch dňoch strávených na Malokarpatskej vínnej ceste – inak akcia viac než vydarená 😀
Hm, Cote du Rhone mám ve špajzce uloženo pěkných pár lahviček, ale tradice jsou tradice a já si ráda sklenku Svatomartinského i Beaujolais dám! :-)))
Nejsem odborník na vína, ale po dlouhodobé brigádě ve vinotéce a pravidelném tréninku u přátel, moravských vinařů, si troufám říci, že špatná vína nepiji.
Ale že by zrovna Cote du Rhone vyšlo levněji než Beaujolais? Aspoň u nás? Asi nemám štěstí. :-))))
Milá Pivli (?) – jaký to pseudonym či alias
jestli máte ve spíži – doufejme ležící – uloženy láhve z departementu de l´Ardeche (na př. oblast Châteaubourg, Peyraud, Saint-Julien-en-Saint-Alban, Saint-Martin-d\’Ardèche, Saint-Péray, Tournon-sur-Rhône) nebo případně z departementu de la Drome (Mercurol, Le Pègue, Piégon,Tain-l\’Hermitage) anebo z departementu du Gard (Castillon-du-Gard, Lirac, Orsan, Pouzilhac, Saint-Nazaire, Tavel), či z departementu de la Loire (Chavanay, Malleval, Saint-Michel-sur-Rhône) a pokračujme departementem du Rhône (Saint-Cyr-sur-le-Rhône) a departementem du Vaucluse (známý Châteauneuf-du-Pape, taktéž Gigondas, Mornas, Saint-Saturnin-lès-Avignon – jak rád si při sklence vína z tohoto kraje připomenu pana Jirotku) máte štěstí a udělala jste lépe než skladovat láhve Beaujolais. Cena je vždy zcela relativní.
A poznámka k Svatovařineckému a vůbec k tradici – ta parelala s Beaujolais asi nebude náhodná, 700.000 lahví Starovavřineckého loňský rok hovoří své. Musím ale říci, že ta tradice u Starovavřineckého je trochu staršiho původu než u Beaujolais (rok 1951) – ta pochází z doby císaře Josefa II. Tenkráte se totiž připíjelo tímto vínem když byly přijímány do služby nové děvečky a pacholci. Na stvrzení si Starovařineckým všichni přiťukli.
A votre santé madame
Michael Beranek
Saint-Cyr-sur-le-Rhône 3 lahve – ty jsem dostala a Château Remillon 5 lahví – ty jsem koupila. Na zahraniční vína odborník nejsem. Lehký přehled mám o tuzemských vínech. Ale nehraju si na odborníka. :-)))
Lahve leží a je jim dobře.
Pivli? Co je divného na mém nicku?:-)
Vážená paní Pivli,
pokročilý věk mi prostě zabrání pochopit slova jako nicky, asi už na to nemám. Ale myslel jsem to tak, že každý má nějaké jméno, tak proč se schovávat za nějaké anonymní slovo. Nic se ale neděje, budu nadále spát klidně a bez nějakých divokých snů. Spousta aktivit v dnešním světě běží anonymně, asi lidé dnes nejsou natolik odvážní aby si stáli za tím co nějak ventilují.
V oblasti Saint-Cyr-sur-le-Rhône je více vinařů, takže Váš údaj je nedostatečný, také chybí ročník, jak jistě víte, některé roky jsou vinařsky dobré, jiné lepši a další třeba nestojí za nic. Váš údaj je v kategorii „Koupila jsem domů minerální vodu“, kde také chybí slovo jako třeba Mattoni, Poděbradka nebo Vincentka.
Chateau Rémillon je značka jako desítky jiných. Před několika roky se prodávala láhev této značky za položky ležící mezi 4 – 8 € a bylo jedno, jestli se jedná o rosé nebo červené, což je trochu typické . Jestliže někdo přišel s demižonkem tak zaplatil z těch 4 € polovičku (vin en vrac). Takže nic moc. Ceny kvalitních vín, které si našinec může anebo už nemůže ještě nějak dovolit leží spíše v oblasti 15 € a více za láhvinku, což už se blíží sféře 400 korun.
Jelikož Vaše láhvinky leží, můžete být klidná, s obsahem by se nemělo nic stát, při ležící láhvi Vám s největší pravděpodobností do láhve okolní atmosféra nevnikne a víno se nezkazí.
S přátelským pozdravem Michael Beranek
Původ svého nicku, respektive přezdívky, vzniklé z křestního jména (ne mým přičiněním), už jsem na webech několikrát vysvětlovala, není za tím žádná záhada. Tím vás zatěžovat nebudu. :-)))
Vína jsou ročníky 2005. Pro podrobnější informace do špajzu běhat nebudu, je tma a špajz v baráku na chodbě. 🙂
Ad Beaujolais nouveau – nejlepší objev se nám podařil před cca 2-3 lety v našem Albertu – B.N. ročník 2000, to už byl fakt archiv 😉 – z legrace jsme to kupovali jako dárek kamarádům, dokud zásoby nedošly. 😉
aida:
Nad vtipné dárky prostě není! Kdo je neocení, tomu chybí smysl pro humor 😉