Vašim koulím ZDAR!
Dnes budu psát o společenské hře, jejíž pravidla vznikla v kavárně, proto si myslím, že i sport patří na foodblog. Někdo by se mohl domnívat, že se jedná o sport kavárenských povalečů 🙂 Může být! I kavárenského povaleče někdy popadne touha jít si zasportovat. Dokonce se kvůli tomu nemusí vzdávat ani kavárenských rituálů. Dobrá společnost, sklenka vína a doutníček visící z koutku úst není tak úplně zapovězen. V zemi galského kohouta je tento sport masově populární a není jen výsadou staříků postávajících v parku. Mladí i staří, kluci a holky, všichni jsou si v tomto boji rovni. Ve Francii patří pétanque ke stylu života a odráží se v něm všeobecná pohodička. Jak jste prožili uplynulý víkend vy? Já stylově. Hrála jsem si s koulemi a dokoulela je až do semifinále 🙂 Zas taková hračka to nebyla, protože se účastnilo celkem 28 týmů, většinou ve skvělé kondici a mladšího data narození 🙂
Když můj muž narazil na informaci, že se koná 23. října 2010 na místním hřišti v Dolní Pěně 0. ročník otevřeného turnaje dvojic v pétanque – Dolní Pěna Open, neváhal dlouho a bez mého souhlasu nás přihlásil. Startovné 50,- Kč – v ceně startovného bude i něco k zakousnutí a zapití. Začátek prezencí od 10:15 do 10:45, začátek turnaje 11:00 a konec netušíme. Kdo má koule doma, ať je vezme s sebou. Tuším zábavu a pohodičku 🙂
Malebná obec Dolní Pěna se rozkládá v údolí Pěněnského potoka v romantické krajině nedaleko od Jindřichova Hradce. První písemné zmínky o obci pocházejí ze 14. století, kdy byla známa pod jménem Pěnná. Krásu téhle obce si užívá hodně “lufťáků”, ale jak se nejlépe začlenit mezi místní? Vzít to přes “koule” byl jednoznačně dobrý tah 🙂
Účast na turnaji přislíbil Pavel Hnilica – šéftrenér juniorské reprezentace ČR a reprezentant na MS a Karel Dohnal – exprezident České asociace pétanque klubů a člen mezinárodní federace pétanque FIP JP. Hmmm, už to v mých očích přestává vypadat pohodově a dostavují se pochyby … mám do toho vůbec jít a nechat se znemožnit 🙂
Pánové profíci sliby dodrželi a byli v plném počtu na místě. S nimi snad celá pétanquová elita z Dolní Pěny a přilehlého i vzdálenějšího okolí. Profíci uchopili celý turnaj do svých rukou a rozdala se týmům čísla (já & můj muž jsme vyfasovali smůlou opředenou třináctku). Naše nablýskané pétanque koule jsme nechali v kufru auta a půjčili si jedny hodně obouchané. Utěšovala jsem se, že nevzhledné koule mají všechny cesty ke košonku dávno zažité a dovalí se tam bez naší pomoci). Většina týmů se mohla pochlubit nablýskanými zánovními a též dokonalým grifem potřebným pro správné metání koulí na hrací plochu. Podle pravidel se turnaj koná za každého počasí, nic mezi nebem a zemí nezabránilo začít přesně na čas, aby turnaj šlapal bez sebemenšího zádrhelu. A taky že jo! Organizace byla dokonalá. Ceny pro vítěze lahůdkové 😉
Bylo oznámeno, že hrát se bude SWISS systémem, což je jeden z nejoblíbenějších bodovacích systémů hlavně pro samotné hráče. Tempo hry svižné, ale pro všechny rovné a spravedlivé. Jako pozitivum se jevilo, že každému hráči (družstvu) bylo umožněno sehrát 4-5 utkání v hlavním turnaji. Do prvního kola je vám soupeř nasazen náhodně, ale v ostatních kolech nikdo dopředu svého soupeře nezná. Jak se turnaj vyvíjí, tak se utváří jádro nejlepších a ti se potkávají až v samém závěru hry, kdy proti sobě nastupují do finálových bojů (což se mému družstvu povedlo! Díky Edy 🙂
Ani o sporné okamžiky nebyla nouze a museli jsme nechat přeměřovat.
0. ročník turnaje v pétanque je v Dolní Pěně v plném proudu a už ho nic nezastaví 🙂 Koule jsou vrženy, sčítají se prohry a vítězství.
Koule jsou vrženy, sčítají se prohry a vítězství.
Původ hry
dočetla jsem se a doslechla, že …
Předchůdcem petanque je prapůvodní francouzská hra, která se jmenuje provensálské koule. Vznik petanque se traduje od roku 1907. O tři roky později byl odehrán historicky první zápas v provensálském městečku La Cintat. Jules Hugues, přezdívaný „le Noir“ nemohl kvůli revmatismu pokračovat ve své hráčské kariéře. Své hody hrál vsedě z určeného místa – z namalovaného kruhu, kdy cíl (košonek) byl umístěn ve vzdálenosti 5-6 m. Přibližoval tedy koule ke košonku z místa, bez rozběhu. Tento způsob se zalíbil majitelům zdejší kavárny Ernestovi a Josephovi Pitiovým. Oba bratři rychle pochopili výhody této inovace a Ernest sepsal finální pravidla. Narodila se pétanque. Provensálské koule zůstaly regionálním francouzským sportem, pétanque se vydala na vítězné tažení světem.
Kromě zmíněného odhozu koule z místa mezi základní odlišnosti patří to, že se hraje na menší ploše, hráči hrají bez rozběhu, nohy jsou při odhodu u sebe, hod je prováděn z určeného místa – kruhu. Tyto novinky se ukázaly jako velmi prospěšné. Nová hra umožnila zapojení do sportu i širokému okruhu lidí s postižením nebo menší pohyblivostí.
Princip hry je jednoduchý, hrát mohou proti sobě dvě 1 až 3členná družstva a výhodou pétanque je fakt, že hrát mohou ženy, muži i děti prakticky kdekoliv, protože na herní terén se nekladou nijak zvláštní nároky. Hráči se naučili vyrovnávat s nástrahami terénu a nejoblíbenější jsou udupané pískové cestičky v parku. Rozměry hřiště by měly být 4 x 15 m. Ve Francii patří „koulení“ k místnímu stylu života a proto na hráče pétanque narazíte ve městech i nejmenších vesničkách.
Medailová pozice – 3. místo – tým Stařešinové 🙂
Medailová pozice – 2. místo
Medailová pozice nejcennější – 1. místo 😉
Když se o něčem řekne, „má to koule“, je jasné, že se mluví o něčem co za to stojí, co má grády a je to něco pořádného. Pétanque je hra, co má koule! A přitom nepatří ke sportům mužské macho-kultury, protože ji klidně mohou hrát i holky, greenhorni i stařešinové (těm to jde pomalu nejlépe 🙂 Pétanque je hra co má navíc rajc, vášeň, hravost, romantiku, drive, optimismus, logiku i přitažlivost. Jednou s ní začnete a nebudete mít nikdy dost … nechte se lapit 😉
Vyhráli jsme cenu 4. – bramborovou, ale protože vím, jakou z hlediska gastronomického sehrály právě brambory důležitou roli, vůbec mi to nebylo líto 🙂 Proti nám nastoupila svěží dvojka, tým s názvem “Stařešinové” a uváleli to na krásné třetí místo. Gratuluji všem zúčastněným, sobota v Dolní Pěně byla příjemná 😉
- Hřiště bylo perfektně připravené, organizace bezchybná, rychlý výsledkový servis
- Občerstvení přepychové – horká bramboračka v bochníčku, teplé párky s hořčicí, káva, pivo, limonáda, na zahřátí placatice rumu – bufet na jedničku
- Kuriozita: staříci na hřišti zůstali nejdéle, což připisuji ke cti této hry
- Za další kuriozitku považuji to, že do finálových bojů to vítězně dotáhly 2 Šárky – což vystihuje původ staročeského jména – Šárky jsou dobré válečnice a nevzdávají se jen tak snadno 🙂 Já uhrála pozici bramborovou, ale ta mladší Šárka skončila na druhé příčce 🙂
- Těším se na příští 1. ročník a jsem ráda, že tímto způsobem jsme se seznámili se svými budoucími sousedy DolnoPěňáky! Jako celek jsou bezvadná partička, tak si říkám, že jsme si nemohli vybrat dům na lepším místě. O sousedy jde totiž vždycky „až v první řadě“ 😉 Tímto je zdravím, i když se zatím vlastně moc dobře neznáme, protože jsme v roli dojíždějících lufťáků 🙂
Už Středověk byl zlatým věkem „koulových her“ a v módě jsou tyhle nestárnoucí hry i dnes. Potkali jste se i vy s pétanque?
Věřím, že to bylo krásné dopoledne. Miluji tyto vesnické akce, kdy se sejde spousta lidí u nějakého programu a samozřejmě dobré jídlo a pití nesmí chybět. Podobné akce mají smysl. Patří to u k utužování dobrých sousedských vztahů, které v dnešní době už nejsou tak samozřejmé, jako za časů našich babiček. Musím se přiznat, že v naší kotlině jsem turnaj v petanque ještě nikdy neviděla, ale na dovolené ve Francii jsem je viděla každý den, v každé sebemenší vesničce. Stačí mi, sednout si opodál na lavičku a sledovat, jak to všichni zúčastnění prožívají.
Nádhera, připomněla jste mi léto, díky.
A abych nezapomněla, gratuluji ke krásnému 4. místo.
Ale to jste dobří, gratuluji! Někdy si tedy musíme hodit!
Mít doma Francouze a nehrát, to prostě nejde, takže hrajeme 😉
My většinou hrajeme v Mariánkách v parku, ale je tu i místní klub, ale členy nejsme.
Celé léto vozíme koule v autě, cesty do Francie nevyjímaje.
Jedno letošní foto zde: http://olivovakucharka.webgarden.cz/image/16905158
A mé nádobíčko zde: http://olivovakucharka.webgarden.cz/image/16905222
Eva D.:
Když je dobrá parta lidí, vždycky se něco zajímavého upeče 🙂 Čekala jsem takový \”sranda turnaj\” a ono ejhle, byla z toho vážná věc a všichni do toho dávali maximum. Sousedské vztahy se nikdy neutuží přes plot, to je fakt. Na hřišti to jde samo a ještě je u toho legrace a zůstanou i památné vzpomínky. Zahrát si petanque je opravdu prima zábava. Pořád jsem si říkala, co na tom ti Francouzi mají :-))) Rekreačně jsem měla pár možností si koulí hodit, ale nadšení ze zápasu to trochu víc okořenilo o vzrušení ze hry a dosáhla jsem i nečekaně dobrých hodů. 4. místo beru jako extra úspěch, díky za milou gratulaci, ale především za komentář ke \”kulatému\” tématu. Šárka
Bali:
A to jsem tam vůbec nechtěla jít 🙁 Ošidila bych se o radost z dobrého umístění (převálcovat tolik chlapů je taky prima pocit.) Někdy si musíme spolu hodit, když jsme tak dobře vybavení. I my máme od této chvíle koule v autě. Člověk nikdy neví, kdy to na nás přijde 😉
Podobný turnaj v petangu se pořádá v Janově u Hřenska. Atmosféra skvělá viz foto na http://janovskytrhak.cz/. Jarka
vaja:
Jarko, máte tam moc pěkné hřiště 🙂 Všimla jsem si, že v den turnaje místy pršelo. Je fajn, že podle pravidel se hraje za každého počasí a nic mezi nebem a zemí nemůže tu radost ze hry pokazit 🙂 Díky za odkaz a při dalším turnaji přeji šťastnou ruku. Šárka
Jejda tak to je milé. Moc pěkný článek o pěkné akci. Měl jsem z toho dne paní Šárko taky moc dobrý pocit. A to podobných akcí děláme za rok spousty (mrkněte na naši fotogalerii http://www.petanque-pro-vas.com/cs/foto-galerie ). Jednak firemní turnaje (na nich si trochu přivyděláváme na činnost) a jednak akce přátelské ba i charitativní. Takové, které mají za úkol pétanque ukázat zase novým lidem. Představit jej jako aktivitu pro každý den a pro každou společnost. A to se v Dolní Pěně více než povedlo. Jsem rád, že jsme měli možnost se seznámit a už teď se teším na příští ročník. A děkuji za uznání…
Jo a Janov znám! U pana Zachuly na Penzionu PASTIS (už ten název hovoří sám za sebe) jsem již párkrát nocoval. I přilehlá hřiště mám odzkoušena. Dokonce jsme se (Česká asociace pétanque klubů) spolupořadatelsky podíleli na prvním ročníku akce. Ale to už je dávno! Prima, že tradice žije!
Jejda, Vás tu ráda potkávám, pane Karle 🙂
Akce to byla opravdu velmi podařená – velký podíl na tom máte jednoznačně vy.
Pétanque mě nadchla a krom toho jsem konečně pochopila pravidla. Např. o házení z kruhu jsem nic nevěděla a je to daleko regulérnější než odhozy z nějaké čáry 🙂 Tak jsme to totiž praktikovali doma. Moc mě těšilo se s Vámi i báječnou hrou seznámit do posledního detailu. Určitě turnaje v Dolní Pěně budou mít dlouhou tradici a když to půjde, nebudu tam chybět ani při dalších ročnících. Ať se vám daří a tradice petanque nás přežije!
S pozdravem,
Šárka
Šárko, pěkné, jistě jste si to pořádně užili. I u nás se již několik let něco podobného provozuje: http://novy.pohar.cz/index.php (my se neúčastníme, ale jeden z mých kolegů ano). Co mi na pétanque přijde pikantní – Antidopingový výbor ČR každý rok zveřejňuje seznam zakázaných látek pro sportovce. Jednou z látek, které jsou v tomto seznamu uvedeny, je alkohol. Jedině Česká asociace pétanque má výjimku – na ni se tento požadavek nevztahuje. 😉
aida:
Některá pravidla jsem velmi uvolněná 🙂
Díky moc za odkaz, turnajům v petanque se daří všude a to je moc fajn. Aido, určitě to příště vyzkoušej. Mě to chytlo a měla jsem i šťastnou ruku 🙂
Šárko, my příležitostně pétanque taky hrajem, i ty koule jsme si pod vlivem toho mého kolegy snad před pěti-šesti lety koupili (a pořád je vozíme v autě), jen o tom neumíme tak pěkně psát jako Vy. Mějte se fajn, dál pište, oba Vaše blogy jsou úžasné. Dnes budu podle toho druhého péct ten jablkový koláč pro moje navrátilce z Bernu, byli tam závodit: ttp://www.armadacup.ch
Aido, vozit výbavu na pétanque je vždycky dobrý nápad. Když to na jednoho přijde, jako by je našel 🙂 Díky za milá slova, mějte se moc prima a ať se nedělní pečení podaří a navrátilcům chutná. Určitě u té vody pěkně promrzli a útulné teploučko domova s nedělním moučníkem jim přijde vhod. Jestli vyhráli, tak jim gratuluji 😉 Hezkou neděli.
O pétanque existují různá klišé. Jedním je, že jej hrají jen francouzští dědci. A to není pravda. Jsou jen nejvíce vidět, protože mají přes den prd na práci a tak před barem háží koule. Protože ještě mohou! Druhé klišé je ten alkohol. Prý se u pétanque hodně pije! Tak toto musím rezolutně…potvrdit :))
A teď trochu vážněji – na akcích podobných té v v Dolní Pěně by pivínko a něco na zahřátí docela chybělo, že? I na turnajích pořádaných ČAPEK je alkohol k mání, ale pozor! Na mistrovských turnajích se fouká a INTERNÍ pravidla FIPJP mají limit na 0,5 promile, což se ctí. A uznejte, to zase tolik není.
A jak je to s tím alkoholem u Antidopingové agentury? Alkohol je vysloveně na mezinárodní úrovni (WADA) zakázán (a to pouze při soutěžích!!!) pouze u následujících sportů: * Automobilový sport (FIA); * Karate (WKF); * Kuželky a bowling (FIQ); * Letecké sporty a parašutismus(FAI); * Lukostřelba (FITA, IPC); * Moderní pětiboj (UIPM) jen pro disciplíny se střelbou; * Motocyklový sport (FIM) ; * Vodní motorismus (UIM). Ostaní mohou, pokud si sami neurčí jinak. Já mám radost, že jsme se v pétanque od počátku rozhodli skoncovat s lidmi, kteří si pétanque brali jako zámínku k ožírání. A že takových nebylo málo.
Na zdraví!