Bábovka s ořechy a vaječným likérem a svatební bábovka s vůní minulosti

Recepty na bábovky všeho druhu, nejoblíbenější domácí pečivo z kuchyně našich babiček, neztratily vůbec nic ze svého kouzla ani po letech. Není divu, že i v moderní domácnosti se najde místo pro pěknou bábovkovou formu a určitě nebude chybět ani rodinný recept. Před časem jsem vyhlásila na stránkách Gurmánka.cz velkou bábovkovou soutěž a sešel se tu reprezentativní vzorek pěkně klenutých bábovek různých chutí a zajímavých receptů i s příběhem. Bábovka je tím nejtradičnějším pečivem a nechybí v žádné kuchařské knize minulosti a najde se pro ni místo i v současných kuchařských knížkách. Kdo kdy upekl první bábovku se můžeme jen dohadovat, ale o přesná data vlastně vůbec nejde. Mě mnohem víc zajímá forma, ve které se bábovka peče. Žiji v jižních Čechách, kousek od Bechyně, kde má hrnčířské řemeslo dlouhotrvající tradici a krásná keramika se tam vyrábí i dnes. 

O bábovce všeobecně

Bábovka je druh sladkého pečiva, které se peče ve formě (litinové, keramické atd.) Jedná se o oblíbené pečivo nejen v Česku, ale také v Polsku, Rakousku a Německu (zde je známo jako Gugelhupf ). Bábovce se vzdáleně podobá i italské Panettone a francouzská Baba au rhum. V Česku se bábovka často peče z dvoubarevného těsta, tzv. mramorovaná. Někdo přidává rozinky (nejlépe předem namočené v rumu, u nás v tom jindřichohradeckém od firmy Fruko, kde se vyrábí už léta v dobré kvalitě), kandované ovoce, strouhaný kokos, čokoládu aj. Bábovková forma dává pečivu charakteristický tvar se středovým otvorem. Po vyklopení z formy se posype jemným moučkovým cukrem nebo se může přelévat polevou (ledovou, rumovou, čokoládovou aj.) Každý má své domácí zvyklosti, z jakého těsta ji připraví. Může být olejová, tvarohová, piškotová, kynutá atd.

O svatební bábovce z jihočeských Blat

Při pečení bábovky jsem zapátrala v minulosti a objevila pěkné bábovkové souvislosti, které mě zavedly až na starodávnou blatskou svatbu, kde na prostřeném stole nesměla chybět ŘÍČICE – svatební bábovka z jihočeských Blat. Tohle bábovkové umělecké dílko se peklo v sousedním Dráchově, proto jsem se pustila i do povídání se starousedlíky a dozvěděla se mnohem víc.

Každé svatební pečivo musí i reprezentativně vypadat, proto se zdobením a šňořením říčic v blatských vsích zabývaly zručné kuchařky s výtvarným talentem. Chutné a krásné říčice pozvedly každou prostřenou svatební tabuli. Na pečení se používala ta nejjemněji umletá mouka a nešetřilo se ani na mléku a vejcích. Také hrozinek se přidávala pořádně velká hrst. Všeho bylo štědře, proto říčice bývala tak velká, jako pořádný bochník chleba a pekla se v chlebové peci ve velkých speciálních plechových formách s vlnitým okrajem na stěnách, které neměly středový otvor, jaký známe u klasické bábovkové formy. Než se říčice vložila do horké pece, musela se ozdobit (podle starých receptů – vymalovat). To byla ta nejdůležitější činnost pro zručné ruce.

Všechny okrasy se modelovaly z tužšího těsta na velkém stole a poté se pokládaly na povrch těsta ve formě. Nejčastěji se zdobilo srdíčky, věnečky, ptáčky, děťátkem v povijanu. Ozdůbky se lehce přitiskly do těsta, aby dobře držely na svém místě a povrch říčice se potřel peroutkou namočenou v rozšlehaných vejcích nebo jen žloutcích, aby se získal krásný lesk. Po upečení se říčice cukrovaly jemným moučkovým cukrem.

Autentický popis i kresbu jsem našla u Fr. Lega, který tradici pečení říčic popsal v kapitole o Svatebním pečivu Blatském.

Říčice sloužila jako výslužka všem panímámám, které se účastnily zavinování nevěsty. Zavinování byl starobylý obřad, který se konal v domě ženicha. O půlnoci odvedly ženy nevěstu do příbytku ženicha a tam jí pomohly při strojení a zejména při zavíjení do blatského tradičního kroje: Poté s nevěstou zasedly k dlouhému prostřenému stolu, který zdobily pěkně malované říčice a soudeček s rosolkou. Říčice se rozkrájela na tolik dílků, kolik bylo svatebčanek a spravedlivě je podělila. Trochu se pojedlo, zbytek se nesl domů jako výslužka. Po této symbolické hostině se nevěsta v kroji odvedla do hostince, kde se veselila ženichova družina a ostatní svatebčané a přišel na řadu svatební obřad zvaný “kupování nevěsty”.

(výstřižek textu: Blatský kroj, Anna Skálová)

Dráchov, řeka Lužnice s jezem, přezdívaným “smrťák”

Když mám čas, ráda si vyrazím po okolí a nejraději chodím podél řeky Lužnice a stavím se na dráchovském jezu, kterému vodáci přezdívají „smrťák“. Dráchovští starousedlíci ve zdejším mlýně fungují jako andělé strážní. Již nesčetněkrát hodili tonoucím do vody lano a vytáhli je na břeh, přesto leží spousta duší na dně … a připomínají je jen pomníčky na březích.

Až navštívíte náš jihočeský kraj, se starobylou svatební bábovkou, zvanou říčice, se tu už těžko setkáte, ale o tradičních krojích se spoustou dalších zajímavostí i svědectví o způsobu života na Blatech se dozvíte i v místním muzeu. Udělejte si čas na Blatské muzeum v Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí – http://www.blatskemuzeum.cz/

Abych nevynechala původní recept na ořechovou bábovku s vaječným koňakem, přidávám ho závěrem tohoto článku.

Zjistila jsem, že podobnou měděnou formu na tzv. malou říčici s prolamovanými okraji bez středového otvoru mám doma, ale dnes jsem se pustila do pečení tradiční bábovky, proto jsem použila běžnou formu.

Do bábovky jsem se pustila v sobotu večer, aby byla na stole o nedělním ránu. Protože jsem měla doma ještě povánoční zásoby mletých ořechů a vaječného koňaku, volba byla jasná. Pokud jde o lidový název “vaječného koňaku”, zůstávám u něj, ale v podstatě jde o likér. Koňak se na jeho výrobu nepoužívá, u nás ho děláme z místního jindřichohradeckému rumu, který tu má dlouhou tradici, dobré jméno a především tu charakteristickou a známou chuť i vůni, která domácímu českému pečivu sluší.

BÁBOVKA OŘECHOVÁ S VAJEČNÝM KOŇAKEM

Na těsto potřebujeme:

(Odměřovala jsem hrnečkem o objemu 300 ml)

½ hrnek špaldové mouky + ½ hrnku polohrubé mouky
(nebo použijeme hrnek polohrubé mouky)
1 kypřící prášek do pečiva
½ hrnku mléka – dnes jsem ho nahradila domácím vaječným koňakem
½ hrnku slunečnicového oleje nebo rozpuštěného másla
½ hrnku krupicového cukru
1 hrnek mletých ořechů (použila jsem směs vlašských, lískových a mandlí)
3 ks vejce
plátek másla na vymazání bábovkové formy
hrstička mletých ořechů na vysypání (nebo jemná strouhanka)

Postup přípravy:

V míse smícháme všechny suché ingredience (mouku, kypřící prášek, cukr a ořechy), poté přidáme vejce a postupně zapracováváme vaječný koňak (nebo mléko) a přiléváme olej. Jakmile máme v míse hladké lité těsto, vymažeme máslem bábovkovou formu a vysypeme ji mletými ořechy. Co neulpí na stěnách formy, to přimícháme do těsta. Formu naplníme těstem a vložíme ji do předem rozehřáté horkovzdušné trouby na 180 °C. Pečeme na střední příčce 45 minut. Po vyjmutí z trouby necháme bábovku ve formě pár minut stát a poté ji vyklopíme na mřížku, aby mohla dobře prochladnout. Pocukrujeme moučkovým cukrem a podáváme ji se stopičkou vaječného koňaku. Doporučuji nesníst ji celou hned, ale nechat ji v chladu odležet. Druhý den je ještě lepší a voňavější.

Dobrou chuť přeje Šárka / Kuchařka ze vsi aneb takhle si tu žijeme 🙂