19. srpna 2009 v 11.36, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Z Vaší domácí kuchyněPočet komentářů: 20

Štítky: | | | | | | | |

72. Sýrová bábovka z Yukonu

P8160151PavlaVaughanova

Recept na sýrovou bábovku z Yukonu dorazil od Pavly a jako bonus přidala ještě recept na oblíbenou tvarohovou bábovku. Originální bábovka z Canady je krásně žluťoučká po vejcích a voní cheddarem i mozzarelou. Nechybí ani špetka ostřejšího chilli. Dokonalá bábovka k snídani, k večeři, k vínu nebo jen tak, když vás za jazyk zatahá mlsná víla svůdnice. Jestli vaše lednice ukrývá potřebný počet vajec a kus sýru, můžete se postavit k dílu. Pavla všem prozradí, jak :-)

Bábovka je u nás v rodině velmi oblíbená, sladkou dělám pouze  tvarohovou klasiku (250 g cukru – dávám jen 200 g, my raději cukrujeme vrchem, 250 g tuku, 250 g tvarohu, 250 g polohrubé mouky, 5 vajec, 1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva a kakao – k tomuto dělám obměny, že na místo tvarohu dám kysanou smetanu (bábovka je o něco jemnější) a nebo navíc rozmixuju jeden přezrálý banán, bábovka tak získá zvláštní navinulou chuť, kdokoli ji ochutnal myslel, že jsem tam přidala alkohol:o)

P8160142PavlaVaughanova

…a slaný recept na bábovku není náš rodinný, ale pochází z Canady, Yukonu:

Sýrová bábovka z Yukonu

  • 6 vajec
  • 1/2 hrnku (125 ml) mléka
  • špetka soli
  • kapka nějaké ostré omáčky nebo špetka chilli koření
  • 1 hrnek (250 ml) nahrubo nastrouhaného cheddaru cca 150 g (cheddar je poměrně drahý, dá se nahradit i eidamem, ale vždy by tam alespoň trocha chtěla – má specifickou chuť)
  • 1 hrnek nahrubo nastrouhané mozzarely

Předehřejte troubu na 175 až 180 °C. Do misky rozbijte vejce a přidejte všechny další ingredience a promíchejte.

P8160147PavlaVaughanova

Nalejte do nevymazané formy na bábovku a pečte cca 1 hodinu dokud se vejce nesrazí a povrch je zlatavý. Bábovka hodně vyběhne a po vyklopení trochu zplaskne (ale to neznamená, že by se srazila).

Já ji sem tam dělám k snídani, myslím ale, že by to byla i chutná lehká
večeře. Jako příloha určitě pečivo nebo toust, anglicky mluvící populace by
jistě přidala opečenou slaninku , fazole v tomatě, párečky a
zeleninu………..to už je na vás, záleží co je zrovna po ruce….

P8160155PavlaVaughanova

Moc zdravím a přeji dobrou chuť!
Pavla Vaughanová

Váš hlas rozhodne, která bábovka soutěž vyhraje. Děkuji ;-)

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

20 komentářů k příspěvku „72. Sýrová bábovka z Yukonu“

  1. coco-choc říká:

    Sýrová bábovka, tak to je trefa do černého. Sýr miluju a jako vegetarián ho mám na talíři opravdu často. Tenhle recept je ale opravdu bomba. Takové množství sýra… rozplývám se :-)

  2. Madla říká:

    Tedy, tak to tu rozhodně chybělo! Úžasný recept, moc se těším až ho vyzkouším. Sice se nsažím hodně omezovat vejce v našem jídelníčku, ale jednou za čas si člověk prostě musí zahřešit :-) a tahle bábovka vypadá opravdu hříšně dobře.

  3. Gurmánka.cz říká:

    Moc zajímavý receptík. Chuť cheddaru musí lahodně vyčnívat nad vejce. Sýry ve všech podobách, to je moje :-)

    Nestačím se obdivovat všem bábovkám, které se tu pyšní v celé své kráse! Co kus, to skvost :-)

  4. Pivli říká:

    Nádherná zlatá bábovka. A vzhledem k ingrediencím to bude určitě lahůdka. čedaru totiž není nikdy dost. Je fakt, že u nás je dost drahý. :-(
    Naštěstí máme doma mohutné zásoby v mrazáku – dovezené z Anglie. A jak je správně v receptu uvedeno, dá se použít třeba eidam, ale kousek čedaru by tam neměl chybět, je to prostě jiná, pikantní chuť.
    Tohle prostě musím zkusit! :-)

  5. Gurmánka.cz říká:

    Pamatuji si na skleněnou bábovkovou formu, ve které jsem pekla tu svou první bábovku bez asistence maminy :-) Byla z pudinkového těsta, hrála všemi barvami a uprostřed vychladlé bábovky seděla luční kytička (tenkrát snad k MDŽ? :-))) Byla jsem na sebe pyšná, i když se bábovka trochu připosrazila, protože jsem pořád otvírala dvířka trouby a čučela na ten zázrak, že se v té troubě něco peče a můžu za to já :-)

    Pavla má pěknou smaltovanou zadělávací misu, kterou si taky pamatuji z maminčiny kuchyně. Tyhle staré smaltované kousky nádobí se mi v moderní kuchyni obzvláště líbí. Moje sousedka má kuchyňku jako skanzen, tam se toho najde :-) Obdivuji se tomu, co všechno na tak malém prostoru dokáže vykouzlit. Vždycky ve čtvrtek mi dokazuje, že i bez práce jsou koláče a kolem 14.00 h zvoní u mých dveří a ještě horký talíř nacukrované dobroty nese k nám a postaví ho doprostřed stolu. Uvařím jí kafe a ani si s ní moc nepopovídám, protože jím a jím, neslyším a nevidím :-))) Kouzlo jihočeské vesnice mne v tomto ohledu dostalo!

  6. Pivli říká:

    Přesně tu samou zadělávací mísu mám po babičce. Zadělávám v ní prakticky vše, od knedlíků, až po koláče. :-)))
    Maminka musela být na tebe pyšná, Šárko, když dostala takovou krásnou bábovku!
    Mno, na svůj první pečený výtvor se nepamatuji (asi nějaké to vánoční cukroví), ale první uvařené jídlo byla česnečka pro moji maminku, která chudák doma úpěla se žlučníkovým záchvatem. No, ale vysvětlete pětiletému dítěti, že česnečka je prima meducína, jen na ten žlučníkový záchvat to není to pravé ořechové…;-)

    Susedka, co Ti zvoní u dveří peče ty úžasné dvojctihodné koláčky?

  7. Gurmánka.cz říká:

    Pivli:
    Není nad nádobí s patinou :-) Ta mísa je krásně široká a vejdou se do ní pěkně obě ruce. Sousedku musím všude vychvalovat, protože má samé dobré ctnosti, navíc ty její dvojctihodné koláčky jsou dokonalé :-) Však jsme si na nich tady pochutnaly v rámci maďarské kuchyně na sněhu a nebyla to vůbec špatná kombinace. Na tuhle perfektní akci moc ráda vzpomínám!

  8. Eja říká:

    Právě dojídám poslední kousek. Tak mi dovolte pár poznatků pro ty, co tuhletu úžasnou dobrotu ještě nevyzkoušeli. Pokud přidáte hrst sekané pažitky, rozhodně opticky ani chuťově nic nezkazíte !!
    Poměrem čedar/mozarella lze tuto lahůdku vyladit pro různé využití.
    Poprvé jsem měla doma balení čedar 200g a mozarella 100 g. Chuťově díky převaze čedaru úžasné, jen trochu víc mastné, bez přílohy až moc. Ale teplé s bramborovou kaší skvělé.
    Podruhé poměr 100 g čedaru, 100 g 30% eidamu, 100 g mozarelly. Maličko méně výrazná čedarová chuť, lepší konzistence. Na otoustovaných plátkách bagetky s kouskem sušené šunky a cherry rajčátka mana nebeská, a to i ve studeném stavu. Mít doma trochu rukoly, tak bych ji rozhodně přihodila.
    Shrnuto – úžasný recept.
    Triky:
    – při strouhání čedaru se snažit o krátké camfourky, poprvé jsem strouhala po délce a ta mrňavé špagety, které mi vznikly, se hůř rozmíchávají
    – nalité ve formě nesklepávat, mozarella má sklon propadávat dolů, tedy ve finální podobě je nahoře
    – rozhodně bábovkovou formu nebo maximálně srnčí hřbet, nepokoušela bych se to péct v klasické koláčovce, střed by se nepropekl
    – vydržet s nervy, první půlhodinku to vypadá v troubě velmi nedůvěryhodně :-)
    – vylepšovat technologii třeba šleháním sněhu zvlášť a podobně je naprosto zbytečné, klidně všechno naházet do mísy a prostě důkladně promíchat
    Pro zaryté masožravce si verzi s přidáním nasekané sušené šunky klidně představím. A tu pažitku fakt doporučuji.
    Ještě jednou děkuji, je to skvělý recept.

  9. Gurmánka.cz říká:

    Eja :-) Díky za úžasné nápady na vylepšení této úžasné receptury :-))) Chystají se další recepty, které dorazily do mé emailové schránky, tak se pořád ještě máme na co těšit.

  10. Eja říká:

    Já tenhle recept považuji za opravdu velmi inspirativní a tak jsem přemýšlela, jak ho ještě dál rozvinout. Zejména z hlediska nápadů na servírování.
    Co takhle jednoporcové verze – chtělo by to vychytat v čem péci a délku pečení. Jako předkrmy a lehké večeře.
    – do volného středu jen lehce oblanšírovaný a ochucený listový špenát
    – bábovička na lůžku z rukoly lehce ochucené, z volného středu vyčuhující kroužky orestované slaniny
    – do volného středu grilované cherry rajčátko plněné ochuceným čerstvým smetanovým sýrem
    – ogrilovaný kousek kuřecího marinovaného v limetkovo- bylinkové marinádě, elegantně částečně přes sýrová bábovička a na ní zlatavá pusinka z bramborové kaše
    atd.atd.
    Vyhlaš soutěž o nejlepší variaci na sýrovou bábovku !

  11. lea říká:

    Zdravím,
    sýrová bábovka vypadá a recept zní velice chutně, zvláště s jmenovanýma dobrůtkama. Určitě vyzkoušíme a děkujeme za inspiraci .

  12. renski říká:

    Podle mně říct, že cheddar lze nahradit levným eidamem je hřích a člověk, který něco takové řekne není snad ani gurmán!!

  13. Dán říká:

    Renski

    Lide žijící v zahraničí znají eidam ve své původní kvalitě a o českém svinstvu nemají ani páru.

  14. Dán říká:

    EIDAM – známý sýr s nesprávným názvem?
    V průběhu odborného hodnocení eidamských sýrů prodávaných na našem trhu pro MF DNES došlo mezi posuzovateli k diskusi o správném názvu sýra. Tento sýr získal svůj název od přístavního městečka Edam am Ijseelmeer v severním Holandsku, kde se vyráběl již ve 14. století.

    Výroba byla rozvinuta hlavně v provincii Nord Holland (25 km severně od Amsterdamu), ale brzy se rozšířila po celém Holandsku a Edam (nebo Edammer kaas = Edamský sýr) se stal vedle Goudy druhým původním holandským sýrem. Již od roku 1570 se v městě Edam pořádají až do dnešní doby tradiční týdenní sýrové trhy, i když je pravdou, že dnes jsou již spíše atrakcí pro turisty z celého světa.
    V Holandsku se Edam vyrábí v několika tvarových variantách: Baby Edam – koule o hmotnosti 0,8 – 1,2 kg Edam – koule o hmotnosti 1,7 – 2,5 kg Commisiekaas – Komisní sýr – (dvojitý edam) – koule o hmotnosti 3 – 4,5 kg Middlebare edam – sýr kořeněný kmínem Broodkaas (Brood-Edammer) – hranol o hmotnosti 2,5 – 4,5 kg a v nových velkokapacitních sýrárnách se Edam vyrábí i ve formě a? 12 kg bloků.

    Edam obsahuje minimálně 40 % tuku v sušině, těsto je zlatožluté s malým počtem menších oček. Tradiční sýr má kulatý tvar nahoře a dole lehce zploštělý. Vybrané sýry zrály až tři roky, čímž se dosáhlo extrémně tvrdé konzistence a sýr bylo možné exportovat do vzdálených a nebo teplých zemí. Tvrdosti sýra bylo údajně využito v roce 1841 v jedné z jihoamerických válek, kdy Edamské koule uruguayská flotila vystřelovala z děla na argentinské protivníky. V roce 1849 Holandsko poprvé v historii vyvezlo více než milion liber sýra Edam. Z tohoto roku také pochází tržnice v Edamu na náměstí Jana Niewena, kde se dodnes s tímto sýrem obchoduje.

    Muži v historických uniformách a s kloboučkem zabarveným podle příslušnosti k obchodní firmě přenášejí na speciálních nosítkách až 80 koulí sýra, tedy dohromady okolo 200 kg. S edamskými sýry se podobně obchoduje také na proslulém sýrařském trhu v Alkmaaru.

    Sýry pro tuzemský trh jsou zbarveny žlutě, pro export jsou pokryty červeným parafinem. Zcela výjimečně se můžeme v zahraničí setkat se sýrem, který má černý povrch. Takto zabalený sýr zraje minimálně 17 týdnů a je vedle Holandska oblíben hlavně v zemích s teplým podnebím.

    „Dvojitý“ edam později zdomácněl hlavně ve Francii, kde je jeho těsto silně barveno karotenem a sýr se zde prodává pod názvem „Mimmolette“. Statková výroba edamského sýra je již téměř minulostí, dnes se Edam vyrábí téměř výlučně z pasterovaného, mírně odtučněného kravského mléka. V současnosti v Holandsku Edam tvoří asi 10 % z celkového objemu výroby a je tak po sýrech Gouda a Maasdam nejrozšířenějším sýrem.

    Výroba Edamu brzy také pronikla do světa. Najdeme ho v sortimentu nejen všech evropských zemí, ale sýr zdomácněl také v Americe nebo v Austrálii a Novém Zélandu, dokonce i v exotických zemích, např. v Jižní Africe, kde výrobu zavedli přistěhovalci z Holandska. Ve všech zemích se používal a používá název EDAM nebo jeho odvozeniny, v Německu např. Edamer, ve Švédsku Edamerost, v Srbsku Edamac, v Maďarsku Edámi. V Čechách a na Slovensku se vžil název Eidam, Eidamský sýr nebo podle oblíbeného průmyslového tvaru také Eidamská cihla. Jak je to ale vlastně s vývojem tohoto českého názvu?

    Na území Čech a Moravy se Edam vyráběl asi mezi prvními druhy sýrů a výrobu zaváděli podle historických pramenů právě sýrařští mistři z Nizozemí. Podle historických etiket se název Edam ještě dlouho neobjevil, sýry byly označovány „Holandský salám“ nebo „Holandská cihla“. První název Edam se objevil v roce 1914 v knize prof. Laxy „Sýrařství“, kde byla zobrazena i forma na výrobu koule. O sýru Edam se psalo i v dalším vydání této knihy v roce 1924:

    „Červené koule sýru edamského nalezneme rozšířeny v lahůdkářských obchodech celého světa. Sýry jmenovaly se dříve severoholandské, neboť vyrábějí se odedávna v severním Nizozemí, zasílají se z města Edamu, odkudž jich jméno“

    Mlékařské listy z roku 1931 uvádějí v ceníku Svazu mlékařských družstev sýr Edam v ceně 18 – 20 Kč. Podle výsledků přehlídek másla a sýrů se vyráběl Edam ve tvaru koule v Želetavě, v Bohuslavicích u K., Kyjově a Žďáru. Ale v tomtéž roce týdeník MLÉKO (který se od roku 1932 s Mlékařskými listy sloučil) v cenících sýrů již uvádí „salámový eidam“ a „cihlový eidam“. Ve výsledcích XV. přehlídky sýrů v Praze jsou uváděni výrobci „eidamské cihly“ Horní Heřmanice, Klášterec Dolní a Klatovy. Ale kouli Edam vyráběly Louny, Kroměříž a Želetava. Proč se ale slovo Edam začalo „počešťovat“ na Eidam není známo.

    Za zmínku z Mlékařských listů v roce 1934 stojí nabídka „eidamu cihlového“ za 14 Kč, ale salám má přívlastek „holandský“. V roce 1938 nabízel obchodník G. Freund tyče tuzemský edam za 13,50 Kč (viz obrázek), ale na etiketě Karlovarské mlékárny je uváděn eidam. Logo mlékárny na etiketě bylo používáno v letech 1927-1939. Ve stejném roce expedovala Česká akciová mlékárna v Praze tento sýr rovněž pod názvem eidamský sýr.

    Mlékařské listy v roce 1940 přinesly výsledky podzimních přehlídek v Brně a uvedly, že „eidamská cihla“ už má výrobců celou řadu. Vzorky dodaly mlékárny Marek Troubky, Šišma, Želetava, Bystřice pod Perštýnem, Telč, Třebíč, Ostrošská Nová Ves, Kyjov, Studená, Bojkovice, Velké Meziříčí, Moravské Budějovice, Přibyslav, Dačice, Hvozd, Rouchovany, Otinoves a Polná. (pořadí je uvedeno podle umístění v soutěži).

    Mohli bychom tedy usuzovat, že název sýra Edam se z našeho mlékárenství nadobro vytratil. Ale tuto úvahu ještě vyvracejí etikety Mlékařské a sýrařské školy v Kroměříži, které mají českou a francouzskou verzi (viz obrázek).

    Po válce se už objevuje pouze název EIDAM a asi už nezjistíme proč. Dokonce ani „Ústav pro jazyk český“ nám nebyl schopen vysvětlit proč a jak ke změně názvu z „Edam“ na „Eidam“ vlastně došlo. Tento druh sýra se vyráběl ve formě cihly a salámu, jenom v Milevsku v jižních Čechách se ještě v padesátých a šedesátých letech vyráběla eidamská koule. Dnes tento tradiční tvar edamské koule a Baby Edamu do svého sortimentu zařadila mlékárna v Kroměříži.

    Z hlediska názvu sýra máme tedy u nás určitou raritu – alespoň podle známých skutečností. Název se nám může líbit nebo nelíbit, můžeme o něm diskutovat, polemizovat o tom, zda je správný, zda je to český překlad nebo novotvar. České slovo Eidam je však již natolik vžité, že jistě nepůjde změnit. Pokud jej tedy nezměníme, a proč taky, zamysleme se nad tím, zdali bychom neměli název vyslovovat spíše „ejdam“, jak je to bližší originálnímu holandskému jménu, nežli jej vyslovovat tak, jak je dnes spíše vžito „ajdam“, tedy s využitím německé gramatiky. Sýr ale z Německa nepochází a i tam mu přece říkají „Édamer“

  15. Petra říká:

    Zase nějaký odborník, co nám tady bude zdůrazňovat rozdíly mezi gurmánem a gourmetem a ani si text nepřečetl poradně. To by zjistil, ze autorem rcp není Gurmanka, ale je to čtenářský recept, kde se náhrada eidamu za cedar rozhodne nedoporučuje.

  16. Petra říká:

    Kdo přišel s názorem, že gurmet je vyvolený a osvícený odborník na jídlo, labužník, znalec, kdežto gurmán je jen pouhý žrout a obžera, co se umí jen přežírat? :-)

    Na netu jsem zjistila, zajímavá fakta:

    Akademický slovník cizích slov (Academia 1995) vysvětluje výraz gurmán takto: labužnický znalec kulinářského umění; též milovník dobrého jídla a pití; přeneseně pak milovník vybraných požitků, zvl. též uměleckých (literární, divadelní gurmán). Takto je slovo uvedeno i ve Slovníku spisovného jazyka českého (1960-71), Příruční slovník jazyka českého (1. svazek z let 1935-37) má slovo v podobě gourmand, vysvětluje ho rovněž výrazem labužník. Gurmet je podle ASCS (labužnický) znalec vína. Podle Nového akademického slovníku cizích slov (Academia 2005) má slovo gurmet v češtině význam labužnický znalec vína. Oproti tomu slovo gurmán nese význam labužnický znalec kulinářského umění. Nelze tedy hovořit o tm, že by se význam slov v průběhu poslední doby nějak proměnil. Rozdíl je pouze v jejich zaměření na víno nebo jídlo.

    Obě slova přišla do češtiny z francouzštiny, Rejzkův Český etymologický slovník (Leda 2001) u gurmána uvádí: z francouzského gourmand nejistého původu. Bývá spojováno s fr. gourmet (znalec vína, labužník) ze starofrancouzského gromet (chlapec, sluha). Od zúženého významu (pomocník obchodníka s vínem) přes koštér, obchodník s vínem až k významu dnešnímu.

    zdroj: Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR

  17. Gurmánka.cz říká:

    renski:

    Zde si zřejmě někdo neuvědomil, že se jedná o recept čtenářský (nepsala jsem ho já :-), ale když si ho pořádně přečtu, tak ani autorka netvrdí, že čedar se dá zaměnit za eidam. Na druhou stranu musím podotknout, abychom si už sakra uvědomili, že nikde ve světě nechutnají sýry tak jako u nás a ve Švýcarsku se holandské sýry tupu Edam prodávají v úplně jiné kvalitě. Druhá věc je ta, že ve Švýcarsku proti domácí sýrové produkci málokterý jiný sýr obstojí :-) To by bylo na delší debatu. Recept na sýrovou bábovku s čedarem je úžasný a nic mě na něm nepobuřuje.

  18. Gurmánka.cz říká:

    Dán:

    Mluvíte mi z duše :-) Čeští potravináři jsou kouzelníci a já nechápu, jak se jim daří základní suroviny takhle šíleně zbabrat a drze je nabízet k prodeji. Bohužel jsou tací, co to pořád kupují a hledí na cenu.

  19. Gurmánka.cz říká:

    Dán:

    Díky za komplexní info! :-)

  20. Gurmánka.cz říká:

    Petra:

    Považuji to za snobskou záležitost dělit společnost na gurmány, gourmandy, gourmety a nýmandy, neboť jsou tu i tací, co jídlu nepřikládají takovou důležitost :-) Je to celé legrační záležitost. Když si uvědomím, že právě skončil Pražský food festival a všichni čeští „moderní gourmandi a gurmeti“ si přišli na své a jsou plni dojmů a možná si ani nestihli uvědomit to, že ho pořádá Pavel Maurer – http://www.gurman.cz – Přátelé, chce to mít nadhled! Slovo gurmán je ryze českým výrazem pro odborníka v oboru gastronomie, který má k jídlu a stravování uctivý a vřelý vztah a nikdy bych si nedovolila o tom pochybovat a urážet lidi se vztahem k mateřskému jazyku a potažmo ke gastronomii v tom jejím širším pojetí. Jen málo novodobých gourmandů a gurmetů dosahuje kvalit lidí, kteří se sami nazvali gurmány (jen v literárních análech by se toho o nich našlo mnoho a mnoho. A že to byli páni a dámy, které dnes všichni následují a učí se z jejich zkušeností). To je přesně to, co všichni „gurmáni“ vědí a novodobí gourmeti/gurmeti mnohdy ani netuší :-)

    Petro, jsme na stejné vlně :-) Díky!

Zanechte komentář