18. listopadu 2010 v 4.05, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Gastrozajímavosti, Voňavá literatura, Zapsáno v kalendářiPočet komentářů: 6

Štítky: | |

Gurmán dospěl v Gurmeta

 

„Původní název titulu Chef Gurmán si vyslechl nejednu nejapnou poznámku, ve které  byl označován za žrouta a obžeru. Přišla doba, kdy vyzrál v opravdového labužníka a znalce. Nastal čas opustit hanlivý název a stává se z něj GURMET. Obsah časopisu žádné změny nedozná“, tak zní slova šéfredaktorky Marie Holobrádkové v prvním vydání Gurmetu. Kdo chce, může Prolistovat nové číslo, vánočně naladěné. Krom názvu se vůbec nic nezměnilo. Jen Gurmán dospěl v Gurmeta.

Tak si říkám, že jsem své dospívání prošvihla, protože po zralé úvaze jsem si před pár lety zaregistrovala doménu Gurmánka.cz :-) Z titulu majitelky webu Gurmánka si musím opět přiznat, že mně se z názvu „gurmán/gurmánka“ sebevědomí nehroutí a nehodlám měnit nic, protože jsem se ještě nesetkala s gurmánem, který by mě svým chováním pobuřoval. Určitě bych byla schopná v davu obyčejných gurmánů přehlédnout i gurmeta :-) Asi mám dobrý čich a intuici, protože jsem obklopena lidmi „co vědí“ a tím pádem jsem si od nich nikdy nemusela žádnou nejapnou poznámku vyslechnout.

Kdo přišel s názorem, že gurmet je vyvolený a osvícený odborník na jídlo, labužník, znalec, kdežto gurmán je jen pouhý žrout a obžera, co se umí jen přežírat? :-)

Na netu jsem zjistila, zajímavá fakta:

Akademický slovník cizích slov (Academia 1995) vysvětluje výraz gurmán takto: labužnický znalec kulinářského umění; též milovník dobrého jídla a pití; přeneseně pak milovník vybraných požitků, zvl. též uměleckých (literární, divadelní gurmán). Takto je slovo uvedeno i ve Slovníku spisovného jazyka českého (1960-71), Příruční slovník jazyka českého (1. svazek z let 1935-37) má slovo v podobě gourmand, vysvětluje ho rovněž výrazem labužník. Gurmet je podle ASCS (labužnický) znalec vína. Podle Nového akademického slovníku cizích slov (Academia 2005) má slovo gurmet v češtině význam labužnický znalec vína. Oproti tomu slovo gurmán nese význam labužnický znalec kulinářského umění. Nelze tedy hovořit o tm, že by se význam slov v průběhu poslední doby nějak proměnil. Rozdíl je pouze v jejich zaměření na víno nebo jídlo.

Obě slova přišla do češtiny z francouzštiny, Rejzkův Český etymologický slovník (Leda 2001) u gurmána uvádí: z francouzského gourmand nejistého původu. Bývá spojováno s fr. gourmet (znalec vína, labužník) ze starofrancouzského gromet (chlapec, sluha). Od zúženého významu (pomocník obchodníka s vínem) přes koštér, obchodník s vínem až k významu dnešnímu.

zdroj: Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR

Pěkný článek na dané téma – Gurmán vs. Gurmet – publikoval před časem Pixy.

 Závěrem svého malého zamyšlení nad nesmyslnou kauzou gurmán vs gurmet, která se mně osobně dotýká, mohu každému návštěvníku mých stránek zodpovědně slíbit, že tu nenarazí na žádného žrouta ani obžeru, natož aby ho tady někdo k něčemu takovému nabádal. Za to ručím :-) Je tu jen parta lidí s mimořádně dobrou vůlí gastronomii neublížit a propagovat ji tím nejlepším způsobem. Ať už si tady každý říká jak chce, za tu dobu funguvání mých stránek většinu lidí znám a nemám důvod jim to nevěřit. Jejich přesvědčení se ani věkem nemění.

Staronovému Gurmánu v nově střiženém svrchníku značky Gurmet přeji jen to dobré a ve svém postoji k němu nemíním nic měnit ani se nechat ovlivnit novým, sofistikovanějším názvem. Tak, jak jsem ho občas prolistovala v jeho pubertální gurmánské podobě, budu jím listovat i v jeho dospělé verzi gurmetí :-) Pro mě si už jako Chef Gurmán získal jistý respekt a nemusel tedy podléhat žádnému tlaku novodobých gurmetů ani gourmetů. Klidně si mohl zachovat svou moudrost získanou léty. Razím soukromé heslo, Dospělost = Nadhled.

 

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

6 komentářů k příspěvku „Gurmán dospěl v Gurmeta“

  1. HaF říká:

    Milá Šárko,milá Gurmánko!
    Nevím co dodat, slovíčkaření časopis nezmění. Podle mne záleží víc na formě, obsahu a stylu časopisu, než na měnícím se názvu. Možná to je potřeba větší pozornosti. Spíš mě překvapil úvodní článek a zdůvodnění nového názvu. Krásně to vystihuje článek, na který je výše odkaz. Já sama se nepovažuji ani za gurmána,gurmeta či labužníka, jen se snažím předkládat rodině pestrou, dobrou, čerstvou stravu a tudíž se o toto téma zajímám. Připouštím, že občas víc, než mé okolí a budím tím úsměv na jejich tvářích, přesto po přečtení původu obou názvů se začínám cítit spíše jako začínající gurmán a budu jen tiše doufat, že v pravého gurmeta nikdy nedospěji!
    Časopisu bych jen popřála, aby se z něj díky novému názvu nestal snob, o kterého nakonec nebude nikdo stát!

  2. Markéta říká:

    Určitě souhlasím s HaF! Slovo gurmet pro mě má snobský nádech -vždycky se mi vybaví M. Macek :-). Přestože „gurmán“ ve francouzštině, z níž pochází, opravdu znamená žrouta (bez ohledu na to, co říkají slovníky, se v současné mluvě používá zásadně v tomto smyslu), tak v češtině je to slovo dlouhodobě používané pro labužníky – a pokud tradice používání tohoto slova sahá dokonce až do první republiky (moc se mi líbí Šárky důslednost ve vyhledávání informací!), nevidím důvod proč měnit všechny gurmány v gurmety :-) Nejsme přece Francouzi, že? Šárko, rozumím Ti, že chceš zůstat gurmánkou, (a potažmo děkuji, že se z Tebe nestala gurmetka)!!!

  3. Zahradník na cetsách říká:

    Milá Gurmánko,
    v první řadě děkuji za zanechaný vzkaz na mém blogu a také dodávám, že si Vašich milých slov velmi vážím a také za ně děkuji. K diskusi kolem slova gurmán versus gurmet bych jenom rád podotknul že si myslím, že musí existovat kdesi nějací skřítkové, kteří se snaží měnit nejenom náš slovník, ale také životy. I v našem zahradnickém oboru se nestíhám divit, kolik nových výrazů se snaží prosadit do života, přitom je těžké jim dokonale porozumět. Třeba jestli mi něco nesedí, tak jsou to trendy. Trendem je najednou to, potom zase ono a pomalu přestává být jedno, jestli to ono je vůbec hezké nebo k něčemu, hlavně, že je to trendy. Třeba takové Vánoce – už v červenci se ví, že trendem letošních Vánoc bude barva mědi, nebo stříbrně černá kombinace. Kde je ten skřítek, který to vymyslel? Možná že to nakonec nebude skřítek, ale nějaký hodně dobrý ekonom, který těmito trendy podporuje ekonomiku. Kam by se dostali výrobci ozdob, kdyby nebylo trendů? Nikam – každé rodině by přišlo normální, že vánoční ozdoby se nemusí obnovovat každým rokem jenom proto, že ty původní, čiže staré nějak rychle vyšly (nebo byly vyhozeny) z módy. A u kausy gurmán versus gurmet to může být klidně podobné. Takže já tvrdím, že kdo chce být trendový, ať je klidně gurmet, komu pak stačí, že zůstane sám sebou, ať je klidně gurmán. Hlavně, že nám všem chutná.

  4. Gurmánka.cz říká:

    HaF & Markéta & Zahradník na cestách:

    Díky za vaše komentáře a za jasný názor :-) Jsem ráda, že nejsem sama, kdo z toho nedělá zbytečnou vědu. Některé výrazy podléhají módnímu diktátu a nevyhnula se tomu ani gastronomie. Na kávě si neceníme pěny, ale bohaté crémy, gurmáni nesahají gourmetům ani po kotníky atd. :-))) Příkladů by se našla celá dlouhá řada.

    Móda je pomíjivá, je třeba nepodhléhat žádnému diktátu, trendy je mít styl. Ten se bude nosit pořád :-) Díky všem za stylové odpovědi!

  5. Jiří říká:

    Paní Šárko,
    je zajímavé, jak se na překlad slova gourmand a gourmet dívá angličtina, ale stačí si zadat do překladače, googlu a je to zase všechno jinak. Jazyk je v každém etniku naprosto ohebný a tak se vyvíjí a některá slova vznikají a jiná zanikají. Co se používalo před mnoha lety, tak dnes někomu může připadat směšné, ba třeba ani ne srozumitelné. Jde tedy o používání slova, které je zažité a pod kterým si člověk dovede představit jeho význam a co asi dané slovo znamená. Já sám jsem si myslel, když jsem to poprvé četl, že nemluvím spisovně a jsem nevzdělaný. Přitom samotní zastánci teorie, že slovo gourmand a gourmet, mají naprosto odlišný význam a kdo používá slovo gurmán, ve smyslu, že je to labužník a znalec a zastánce dobrého jídla a pití, tak že je při nejmenším zaostalý, nebo dokonce hlupák. Že má používat slovo gurmet. Přitom slovo gurmet vůbec ve slovníku spisovného jazyka českého není. Najdeme tam naopak gurmán, což značí: labužníka a gastronoma. Zadáme li si do spisovného slovníku slovo labužník, dozvíme se, že je to milovník dobrého jídla a pití. Obdobně je to i s překladem ve francouzštině, kde když si zadám do překladače, tak se dozvím, že je to gastronom. Zadám li si gastronom, dozvím se, že je to odborník v gastronomii, labužník a gurmán.
    Nikde ani slovo o gurmetovi. Pokud se budete řídit selským rozumem, tak když někdo o někom řekne to je gurmán, tak budete jistě vědět, že má cosi do činění s jídlem a první co vás napadne, že asi rád jí, a tedy s dobrým jídlem. No také nakonec proč by někdo holdoval špatnému jídlu a ještě se tím cpal. Na druhou stranu, pokud vám někdo sdělí, že ten či onen je gurmet, tak si vybavíte, že jde asi o nějakou diagnózu něčeho, co ale právě selským rozumem nebudete hned identifikovat, pokud si nevzpomenete na přiblblé internetové dohady co je dobře a co ne. Prostě v češtině se některé výrazy usadily a používají se celkem běžně a jiné nelezou na jazyk. Jako příklad mohu uvést bolesti sedacího nervu, které když někoho chytnou, tak řekne, chytil mě išias. Správně je to ale ischias a čte se to ischias, neboť to slovo nepochází z němčiny. Nesetkal jsem se, že by ale někdo hodnotil člověka, který má ústřel, housera, neboli ischias a řekl že ho chytil išias, že je idiot, nebo nevzdělaný blb. Zato pokud někdo řekne, že je gurmán a myslí tím pádem labužníka, nebo milovníka dobrého jídla a pití, tak ho někteří novodobí mravokárci považují za nevzdělaného blba. Otázkou ale je, kdo že to vlastně je nevzdělaný. Myslím si, že slovo gurmán nezevšední a bude se používat, zato slovo gurmet zapadne, jako pan Macek, po kterém dnes neštěkne ani pes.
    Obdobě je to i s názvem časopisu. Pokud někdo změní jeho název jenom proto, že se také domnívá, že gurmán je nenasytný žrout a jedlík, proto je třeba změnit název a dát tomu punc, aby byl „něco“, tak možná bych předpokládal, že časopis koupil pan Macek a chce dát těm českým nevzdělancům co proto a co že to tady vlastně četli. Nakonec, dobré jídlo a pití se dá jíst a labužnicky vychutnat a také se dá dobré jídlo žrát, jako hovado u žlabu, ale nebude to asi tím rozdílem mezi gourmand a gourmet, ale bude to kulturou samotného člověka.
    Vím tedy přesně, že jsem gurmán, dobré jídlo mám rád, neboť blafy a špatné jídlo bych nejedl. A když je někdo gurmet a pochutnává si na krabicovém vínu pochybného původu a jakosti, pajcnutého notnou dávkou vody z kohoutku, tak co k tomu dodat.

  6. Gurmánka.cz říká:

    Jiří:

    Jiří, několikrát jsem se začetla do těchto řádků a nemohu než souhlasit se vším, co tu stojí. Nezáleží na tom, jak se sami nazveme, ale je mnohem důležitější, jak nás vnímá okolí a jakou nálepku od nich dostaneme. Když si vybavím všechna jména lidí, kteří sami sebe nazvali „gurmánem“, nemám vůbec pocit, že bych byla ve špatné společnosti. Spíš naopak! :-) Nakonec se vždycky příslušnost k té či oné partě prozradí přímo u stolu. Kdo umí dobré jídlo ocenit, nikdy ho nezhltá, ale užívá si ty chvilky bez zbrklého spěchu a příjemnou společnost u stolu. V tom spatřuji to pravé kouzlo, které mi dobré jídlo do života vnáší. Díky za pěkný příspěvek na třaskavé téma :-) Zjistila jsem, že gurmáni dokážou být nad věcí a nešetří tolerancí. To se, bohužel, o některých samozvaných gourmandech, gurmetech a gourmetech, říct nedá. V naší malé české kotlině se pořád něco řeší a zbytečně si tím komplikujeme život. Raději jsem ve společnosti lidí, kteří mají rádi dobré jídlo a spatřují v něm i prostředek k narovnání mezilidských vztahů a neřeší míru svého labužnictví tím, jak se budou nazývat. Mezi gurmány je mi fajn :-) Kdo má chuť k jídlu, má i chuť do života. A s takovými lidmi je mi příjemné pobýt trochu déle naprosto vždycky. Díky za komentář.

    P.S.
    Tak ať nám všem chutná!

Zanechte komentář