28. února 2019 v 13.04, napsala Šárka Škachová • Rubrika: ROK V KUCHYNI, Sladké hříchy, Staročeská tradice, Svátky masopustníDva komentáře

Štítky: | | | | | | | | | |

KOBLIHY, aneb BOROVANSKÉ NATAHOVAČKY

koblihy masopustni

Jak se pečou KOBLIHY?  Co jsou BOROVANSKÉ NATAHOVAČKY? Sladké kynuté a smažené pečivo se podle staročeské tradice peklo právě dnes, tj. na TUČNÝ ČTVRTEK.

JSEM KOBLÍŽEK, z mouky dělaný, smetanou mísený, na másle smažený…

Tak tuhle starou pohádku o dobrém koblížku nejspíš žádný pekař ve vaší ulici nevypráví. Takové koblížky se pečou jenom doma, pokud je dobrá vůle, a ví se jak. Naštěstí české hospodyně mají obojí. Jak dobrou vůli, tak spolehlivou paměť, fortel i báječné recepty. A nemusí to být jen tradiční koblihy masopustní, na které se bude brzy zadělávat. Koblížek, to je stálice české moučníkové kuchyně. Bez ohledu na to, kdy a odkud se k nám dokoulel, bereme ho za známou sladkou dobrotu z dětství, po které bývala pusa celá mastná, ale dušička se blahem tetelila, když maminka stála před plotnou a smažila. Možná si vzpomenete na vyprávěnku o toulavém koblížku, který nechala babička chladit na okenní římse. Dědek už se nemohl dočkat, ale koblížek skočil z okna dolů a vydal se do světa. Nakonec ho schramstla mazaná liška. (František Hrubín, Dědeček a koblížek).

O koblihách masopustních jsem se rozepsala již v nějakém minulém příspěvku, proto nechci z receptu na koblihy dělat obnošenou vestu. Tradiční recept známe všichni, tak jen připomenu odkaz na článek, kde jsem o koblihách psala naposledy.

odkaz: http://www.dedenik.cz/2017/02/17/patek-s-gurmankou-masopustni-koblihy-pecivo-s-dobrou-dusi/

Koblihy bývají i oblíbeným sladkým obědem, který dobrovolně upřednostní početná skupina Čechů bez rozdílu věku i pohlaví. Začínat i končit oběd dezertem? Ve světě jev nevídaný, ale proč ne! Tradice je tradice, tak proč o ní přemýšlet.

koblih vícezrnný

Koblihy nemusí být nudné. Mám moc ráda KOBLÍŽEK VÍCEZRNNÝ – vyválený ve skořicovém cukru, který v těstě skrývá nečekaně osm druhů semínek vč. Goji a Chia.

Už jste slyšeli o jihočeských placatých koblihách? Říká se jim natahovačky či natáčky. V jihočeských Borovanech jsou prý právě tyto placaté koblížky oblíbené a pečou se nejen v čase tradičního Borůvkobraní. S receptem prý přišla paní Miluška Benháková, proto jim ženy v místním Klubu tradic říkají Miluščiny natáčky.

Natahovačky se podávají horké, obalené moučkovým cukrem, nebo se zdobí borůvkovým žahourem, tvarohem a třeba i čepičkou z poctivé šlehačky. Jsou na to totiž báječně uzpůsobené. Placatá kobliha se pěkně drží v dlani a vejde se na ní pořádný kopec borůvkového žahouru. V tom je to jejich neopakovatelné kouzlo.

koblihy masopustní natahovačky natáčky Borovany

BOROVANSKÉ KOBLIHY, aneb NATAHOVAČKY

Základní kvasnicové těsto se připravuje trochu řidší než na koblihy. Aby při smažení nesálo příliš tuku, přidává se trochu rumu, nejlépe místního jindřichohradeckého. Vykynuté těsto se roztáhne na pracovní desku, vykrájí se malé bochánky a nechají se dokynout. Poté se natáhnou do tvaru delší placičky. Když se uprostřed udělá z těsta tenká blána, je to přesně ono. Natahovačky se smaží z obou stran. Pokud si s těstem neporadíte sami, pomůže recept z Borovan.

Natahovačky

Recept jsem si upravila dle našich domácích zvyklostí. Pokud jde o použitý tuk, tak vždy preferuji kvalitní živočišné produkty, zejména u receptur tradičních staročeských.

Potřebujeme:

  • 1 kg mouky (doporučeno 1/3 hladké a 2/3 polohrubé mouky)
  • špetka soli
  • 5 lžic vlahého másla nebo slunečnicového oleje
  • 2 čerstvá vejce
  • 2-3 lžíce cukru
  • mléko
  • 42 g kvasnic (1 kostka)
  • 100 ml rumu
  • na smažení olej, sádlo nebo přepuštěné máslo
  • na dohotovení moučkový cukr, žahour, tvaroh, atd. podle chuti

Postup přípravy:

Mouku odvážíme do mísy, uděláme uprostřed důlek a do něj dáme cukr, rozdrobené kvasnice, sůl, zalijeme vlahým mlékem a necháme zkynout kvásek. Poté přidáme 2 vejce, vlahé máslo nebo olej a rum. Necháme kynout pod utěrkou. Z těsta připravíme bochánky, hodně je natáhneme do délky a smažíme ve vyšší vrstvě tuku z obou stran. Hotové natahovačky ocukrujeme nebo pomažeme žahourem z rozvařených borůvek, posypeme tvarohem a cukrem.

Koblihy s novým nápadem?

Kolem koblih se toho neděje moc nového. Tradiční recepty jsou skvělé a spolehlivě fungují. Přesto jsem včera náhodou narazila na KOBLÍŽEK VÍCEZRNNÝ. Byl vyválený ve skořicovém cukru a uvnitř skrýval osm druhů semínek vč. Goji a Chia. Pár jsem jich koupila domů na ochutnání a po prvním zakousnutí zase uvěřila na pohádky. Neměl uvnitř žádnou sladkou dušičku (tak se říkalo náplni z marmelády, tvarohu či máku), ale byl jednoduše lahodný, voňavý, jedním slovem báječný.

Víte, že dne 21. 2. se slaví Mezinárodní den mateřského jazyka? Hned jsem si při té myšlence vybavila jedno moudro, které praví: „Když promluvíte k člověku jazykem, kterému rozumí, mluvíte k jeho hlavě. Když k němu promluvíte jeho mateřským jazykem, mluvíte s jeho srdcem.“ Jsem přesvědčená, že když mu nabídnete pochoutku s chutí a vůní známou již od dětství, získáte si ho celého.

Co si přát v tento den? Snad to, abychom měli kolem sebe stále lidi, kteří nám rozumí! Jednak mluvou, ale i společně sdílenou historií a vzpomínkami. Třeba na nějakou tu obyčejnou českou dobrotou. Proč ne koblihu?

Dnes bych chtěla myšlenkami zůstat u koblih, ale u takových, které mají své regionální odlišnosti, proto možná nejsou až tak známé a okoukané.

Máte rádi koblihy? A znáte nějaký zajímavý recept na koblihy z vašeho regionu nebo recept s nějakým neotřelým nápadem?

 

Dobrou chuť přeje Šárka Škachová

www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

Dva komentáře k příspěvku „KOBLIHY, aneb BOROVANSKÉ NATAHOVAČKY“

  1. sančenka říká:

    Milá paní Šárko,
    Vaše koblihy vypadají krásně a k nakousnutí. Podle mně spadají do kategorie „jsi li ďábel, promluv“. Asi to znáte, je to z povídky od Jindřišky Smetanové, jak jistá farská kuchařka dělala jahodové knedlíky tak lehoučké, že jednou v neděli se jeden z nich vznesl před zraky prelátů. Jeden kardinál v leknutí zvolal: Jsi li ďábel, promluv!“ Načež podle jedné verze knedlíček řekl andělským hlasem: „Ano, jsem ďábel,“ a rozplynul se ve vzduchu. Podle druhé verze se stříbrným hláskem jen zasmál a rovněž se rozplynul.
    Stejně Vaše koblihy, i ta vícezrnná, mluví andělskými hlásky.
    Koblihy i boží milosti zbožňuju. Babička je zadělávala bílým vínem, protože rum doma nemívala. Já zas podle holandského receptu do těsta kromě vína přidávám strouhané jablko a rozinky. Jsou taky mňam.

  2. Gurmánka.cz říká:

    sančenka:

    Dobré koblihy jsou opravdu krmí od ďábla, protože se jim nedá odolat. Možná z tohoto důvodu je doma neděláme tak často, abychom si užili ten masopustní rituál. To si ten koblihový hřích odpustíme :-) Děkuji za milou připomínku povídky.

Zanechte komentář