Nejslavnější perníčky na světě jsou ze švýcarského kantonu Basel (Basilej). Tato mimořádná cukrovinka se poprvé pekla v době basilejského koncilu, tedy v letech 1431 – 1449. Tehdy ve městě Basileji pobývalo na tři stovky vysokých církevních hodnostářů a místní obchodníci se snažili přijít na trh s něčím novým a uctít je tak, aby na to nikdy nezapomněli. Podařilo se to basilejským cukrářům, kteří do obyčejného perníku přidaly množství mandlí, ořechů, pomerančové a citrónové kůry (v té době přísad nevídaných) a vytvořili tak pochoutku nazývanou Basler Leckerli. Ve Švýcarsku tento vylepšený perníček slouží do dnešních dnů jako suvenýr (nejen vánoční) a je přátelům a všem nejmilejším rozesílán do celého světa. Na tento druh labužnického perníku se specializují cukrářští mistři a koupit si jej můžete na každém rohu, ale podle tradičních receptur si ho může každá švýcarská hospodyňka upéct doma. Tento perníček má jednu výhodu! Nemusí se zdobit bílkovou polevou a tak si na něj může troufnout i umělec bez výtvarného nadání 🙂
Basler Leckerli – Basilejské perníčky
- 710 g hladké mouky (odměříme si 560 g a 150 g mouky)
- 500 g neloupaných mandlí
- 500 g lesního medu
- 250 g cukru
- 60 g kandované citrónové a pomerančové kůry
- 15 g skořice
- špetka muškátového oříšku
- 2 lžíce švýcarské třešňovice
Poleva na perníčky:
- 150 g moučkového cukru
- 1 lžíce vody
Neloupané mandle nakrájíme nahrubo, kandovanou kůru na drobné kostičky. V kastrolu krátce zahřejeme med s cukrem a promícháme. Přidáme mandle, všechno koření a 560 g mouky. Zbytkem mouky důkladně posypeme dřevěný pracovní vál, přidáme těsto a důkladně uhněteme, až nám nikde nezbude ani skvrnka mouky a těsto bude hladké, lesklé. Necháme ho důkladně odpočinout. Můžeme klidně i do druhého dne, protože to těstu prospěje. Potom z těsta vyválíme plát cca 1 cm vysoký, přeneseme ho na plech na pečení, který jsme vymazali tukem a vysypali hladkou moukou (tenkrát se hospodyňkám o pečícím papíru mohlo jenom zdát 🙂 Pečeme v předehřáté troubě při 180 °C cca 20 minut. Teplou upečenou perníkovou placku přelijeme cukrovou polevou a ještě z vlažného perníku vykrajujeme čtverečky nebo obdélníčky.
Basilejské perníčky mají vždy pravoúhlé tvary a koupit je můžete v překrásně zdobené dóze. Pokud se do jejich přípravy pustíte doma, budou ještě věhlasnější než ty z basilejské cukrárny. Tyto perníčky jsou na kousání tvrdší, ale krásně se rozpouštějí v ústech při pití horké kávy, čokolády (švýcarské Caotiny či Ovomaltiny) nebo vánočního punče. Basler Leckerli najdete v nabídce švýcarských cukrářů po celý rok.
Kam si chodí Baselčané pro svůj perník? Přímo do perníkového domečku: LËCKERLI HUUS – http://www.laeckerli-huus.ch/
Pro zájemce o mou kuchařskou knížku?
Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.
Tak jsem přečetla poslední čtyři články a vidím, že jsem toho v poslední době hodně zameškala. U Šárky se peče ostošest! V tom za Tebou tak trochu pokulhávám, ale dva druhy cukroví už jsem si na svém letošním seznamu odškrtla. Štóle jsem zatím vždycky podlehla kupované a na zdobené perníčky mi schází trpělivost (proto jsi mi do hlavy nasadila brouka s těmi Tvými, basilejskými). Kdyby záleželo na mém synovi, brownies (které mi pečená čokoláda připomíná) bych mohla péct každý víkend a vždy by zázračně zmizely do večera z plechu. No a bez lineckého pečiva nejsou u nás doma Vánoce. Těch různých receptů, které jsem na ně už vyzkoušela, a pokaždé se vracím k tomu starému, dobrému, jak říkáš — neúspornému. Díky za Tvé voňavé inspirace! :o)
Nechala jsem tu dnes ráno komentář, ale jak to vypadá, ztratil se někde v internetových hlubinách. Zameškala jsem už několik článků a tak nezbývalo, než to dnes napravit. A koukám, že Šárka nelení a peče ostošest! Já v tomto směru za Tebou pokulhávám, ale alespoň dva druhy cukroví jsem na mém vánočním seznamu už odškrtla. Štóle podlehnu každý rok kupované a na zdobené perníčky nemám tu pravou trpělivost. Proto jsi mi také nasadila brouka do hlavy s těmi Tvými, basilejskými. Recept tisknu a brzy uskutečním. Kdyby záleželo na mém synovi, brownies (které mi silně připomíná pečená čokoláda) bych mohla péct každý víkend a ještě týž den z nich nezbyde ani drobek. No a bez lineckého pečiva se u nás Vánoce nekonají. Kolik já už vyzkoušela různých receptů a vždycky se vrátím k tomu starému, dobrému a jak píšeš — neúspornému. Díky za všechny ty voňavé inspirace! :o)
Ahoj Yvo 🙂 Nejprve malé vysvětlení k zatoulaným komentářům. Bohužel jsem tu měla problém se spamem, tak jsem musela komentáře nastavit tak, že je musím nejprve schválit a potom se teprve zobrazí. Spamových zpráv jsem měla třeba 60 za sebou a tak to jinak nešlo. Samotnou mně to obtěžuje, ale ještě chvilku to tak musím praktikovat a potom se uvidí. Spam chodí pořád, ale já doufám, že to toho dotyčného brzy omrzí 🙂 S pečením to u nás není zas tak horké, jak to vypadá, ale na tomto webu není mnoho receptur, tak se snažím pilně doplňovat. Pečená čokoláda je víc než podobná klasické receptuře na brownies, to jsem si hned říkala, když jsem ji objevila.
Staré vyzkoušené receptury jsou stejně nejlepší, tak se k nim vracím i já a o Vánocích téměř v ničem neriskuji 🙂 Když jsem stránky zakládala, tak jsem myslela na mé dcery, aby měly maminčiny receptury pěkně po ruce a nemusela jsem jim je donekonečna psát do mailu a smskami atd. Mít je na netu je víc než praktická věc, proto jsem se vrhla do vánočního tématu a peču tady jako o život 🙂 Ve skutečnosti mi posloužil můj dobře vybavený archiv a některé články jsem z něho vytáhla a nemusela se v kuchyni zdržovat ještě fotografováním. Ještě nějaký ten pečící maratón budu muset absolvovat 🙁 Díky moc za komentář a omlouvám se za to pozdržení. Od včera jsem se toulala po Praze a snažila se ještě před vypuknutím toho opravdového vánočního šílenství něco obstarat. Večer jsem si zaskočila s přáteli do divadla a dneska se vrhám znovu do všech všednodenních povinností a zaskočila jsem moc ráda na kus řeči s tebou!
Měj se krásně a vánoční přípravy zvládej v té nejlepší náladě a vanilkou provoněné atmosféře 🙂 Zdraví Šárka
Tak to jsem ráda, že ten blokovaný jsem nebyla já. :o) Spameři jsou jak vši a v boji proti nim uděláme my jeden krok za každé dva jejich. Měly by proti nim být zákony. Ale nevidím to slibně, protože se stejným problémem soupeříme i v našich poštovních schránkách, v telefonních přístrojích a teď už dokonce i na mobilech! Ale jestli je to jeden a ten samý, nemáš možnost ho blokovat? Je to fajn, že ovoce Tvojí práce můžeme společně s Tvými dcerami sklízet i my. :o) Hodně pozdravů, Y.
Yva:
Nechala jsem si s tím poradit od odborníka a ten mi nastavil tento systém obrany proti vetřelci, který pilně spamuje z několika pc adres. Přetechnizovaná doba s sebou nese i tato negativa, která dokáží pěkně otrávit. S wordpressem si zatím ještě moc netykám, tak se díky každému problému učím nové a nové věci :o) Všechno špatné je pro něco dobré. Otřepané moudro, které funguje. Yvo, my se nedáme! 😉
Díky za tenhle recept, basilejské perníčky jsem si během krátké návštěvy ve Švýcarsku velice oblíbil a už loni jsme je s ženou pekli na Vánoce, za nadšených komentářů celé rodiny. Letos budou zase, právě jsem si načetl recept a chystám se začít. Ještě jednou díky!
Petr:
Basilejské perníčky, to je takové kultovní pečivo. Většinou se mi doma sejde originál balíček perníčků přímo z perníčkového domu v Basileji. Dělají i s různými příchutěmi, tak si jistě perníčky užiji. Letos mi na ně asi nevyjde dostatek času, ale ještě není všem dnům konec, tak uvidíme. Tyhle perníčky krásně provoní celý dům, jak jsou prima kořeněné. Přeji báječný adventní čas a hodně vánoční pohody 🙂
P.S. ještě bych dodal, že není na škodu těsto maličko kropit vodou, pokud se nechce spojovat. Ale opravdu jen trošku.
Petr:
Dobrá připomínka! Já to řeším tak, že si studenou vodou opláchnu ruce a neotírám si je. Úplně to stačí k tomu, aby se s těstem dobře pracovalo. Ale příprava perníkového těsta dříve patřila k mužským činnostem. Byla s ním dřina a chtělo to cvik a dobrou fyzičku 🙂 Dobré zpracování se nedá podcenit.