Dezerty a sladké hříchy

Tmavomodré nebe na jazyku – Borůvkovec – starodávný borůvkový koláč

14 komentářů

"jak se peče borůvkový koláč"

  
S nápadem kombinovat borůvky s mákem jsem se potkala v Borovanech na akci nazvané Borůvkobraní. Recepturu na borůvkovec jsem objevila v Příležitostném borůvkovém zpravodaji, který byl k mání na místní akci. Recept jsem si zapsala a dostala chuť ho vyzkoušet. Nebyl napsán nikterak podrobně a tak jsem počítala s tím, že to bude skok do neznáma, možná s prohraným závěrem. Náhled na původní recepturu je přímo zde k nahlédnutí.. Je napsaný tak půvabně, jako by ho diktovala šikovná prababička, která vážila všechno na špetky a plné dlaně, vařila s citem sobě vlastním a s talentem mimořádného odhadu. Když byla vejce velká, dala se dvě. Když mrňavá, vrazilo se tam o jedno navíc 🙂 Borůvek tolik, kolik právě bylo v chalupě k mání.

Ptala jsem se místních pamětnic, ale nikdo podobný recept na borůvkovec neměl. Ovšem některé dámy mě potěšily, neboť se upamatovaly na své dětství a s úctou na borůvkovec zavzpomínaly.

Když se chce, tak to jde i bez podrobného receptu. Borůvkovec už mi voní po kuchyni a mohu vám podat čerstvou zprávu o tom, jak takový borůvkami a mákem posetý koláč chutná. Dokonale! Trvám na tom, že budete mít tmavomodré nebe na jazyku a jen tak ho dolů nedostanete 🙂 Nehledejte mlýnek na mák, experimentovala jsem úspěšně s mákem nemletým.

Recept na borůvkovec (vynikající borůvkový koláč ze staré jihočeské kuchyně)


Na těsto potřebujeme:
  • 3 žloutky
  • 120 g cukru krupice
  • 300 g hladké mouky
  • 200 g Hery nebo másla (použila jsem Heru)
  • 1 prášek do pečiva

Na vrstvenou náplň potřebujeme:
  • slabá vrstvička strouhaného perníku (může být i jemná strouhanka)
  • citrónová šťáva z půlky citrónu
  • hrst nemletého máku
  • vanilkový cukr (vůni zvelebí špetka skořice)
  • pár lžic smetany na pokropení
  • borůvky (čerstvé, zavařené, mražené) – já použila zavařené ve vlastní šťávě

Na posýpku / drobenku / žmolenku použijte svůj domácí klasický recept
  • stejné množství másla
  • stejné množství cukru
  • stejné množství mouky (polohrubá, hrubá)
(v prstech pěkně rozdrobíme a když se drolí jen stejnoměrné mrňavé drobečky, je to přesně taková drobenka, jakou si ji přejeme mít)

Pracovní postup:

V misce prošleháme 3 žloutky s cukrem krupicí pěkně do pěny. Pomůžeme si klidně elektrickým šlehačem, máme přeci 21. století 🙂 Hladkou mouku smícháme s práškem do pečiva a nakrájíme do moučné směsi plátky tuku. Smícháme s napěněnými žloutky s cukrem a propracujeme prsty v drobivou těstovou směs. Můžeme propracovat na vále a uplácat si těstovou kouli, ale já jsem těsto propracovala tak, aby se tuk s moukou spojil, ale nesnažila jsem se o víc. Těsto stačí nadrobit do zapékací misky a pěkně dlaněmi ho upěchovat ve stejnoměrnou vrstvu po celé ploše zapékací formy. Jde to velmi snadno a pokud použijete zapékačku keramickou (jako já), není potřeba ani vymazávat, protože těsto je mastné dost. Velikost keramické formy jsem zvolila 36 x 29 cm (zjistila jsem, že by těsto vystačilo i na misku o kousek větší).

Nyní je čas na vrstvení náplně, která je základem chuti tohoto zajímavého borůvkového koláče. První vrstvu jsem vyrobila z poprašku nastrouhaného perníku. Jen lehce poprášit a potom pokropit vymačkanou šťávou z půlky citrónu. Tak se mi to osvědčilo nejlépe.

Potom přijde vrstva máku. Nemletým mákem jsem poprášila povrch slabé perníkové vrstvičky (odhadla bych to tak na 6 polévkových lžic), potom stejným počtem lžic se smetanou jsem makovou vrstvu pokropila, posypala vanilkovým cukrem a vůni zvelebila špetkou skořice. Nyní je čas na vrstvu borůvek.

Otevřela jsem láhev zavařených ve vlastní šťávě. Šťávu je potřeba ocedit a borůvky rozprostřít po povrchu koláče. Hotovo! Zbývá jen posýpka / drobenka / žmolenka 🙂 Žádná vlastenka by na drobence nešetřila. Klidně si ji udělejte do zásoby, protože v lednici pár dnů vydrží a budete mít malý náskok, až se zase příště pustíte do pečení nějakého neodolatelného koláče. Já ji nejčastěji vyrábím z mouky hrubé, jemného krupicového cukru a másla.

(borůvky naložené ve vlastní šťávě se mi osvědčily opravdu dokonale)
 

Pečeme při 180 °C 40 až 45 minut. Koláč necháme vychladnout, aby se makovo borůvková vrstva krásně usadila a potom krájíme na úhledné kostky a nestačíme se divit, čím to že ty staročeské receptury mají i po letech tak dokonalé kouzlo?


Když bude na vás dorážet zvědavá otázka “Jakpak to asi může chutnat?”, zkuste to podle mého receptu. Výsledek stojí za to a zvědavosti bude učiněno zadost 🙂 Reinkarnace těchto starých receptů nás dokáže povznést do blažené nálady.

Můžete se na “borůvkovec” vydat tou mou vyšlapanou receptovou cestou, ale zrovna tak na něj můžete jít svojí vlastní pěšinou fantazie. V každém případě na něj jděte pěkně od lesa, protože bez borůvek se tahle dobrota neobejde. Hodit se vám budou čerstvé i ty zakonzervované nebo mražená hromádka, co vám zůstala u ledu už od loňska. Neotřelou chuť borůvek a máku si vyzkoušejte na vlastní mlsná ústa. Zjistíte, že ač nemletý mák, zůstal ukryt pěkně inkognito a nikdo by ho tam nehledal. Možná vás napadlo, “nebude vrzat mezi zuby?”

Abych nepochlebovala a nepěla chválu jen na horní vrstvu koláče 🙂 Ta spodní těstová mi taky udělala radost. Po vychladnutí byla krásně kompaktní, báječně se krájela a ještě lépe chutnala.

Zase jeden koláč přesně podle mého gusta!

  

Doporučuji:

Můj křupavý borůvkový koláč – snadný na přípravu, ohromí i nejnáročnější koláčové znalce 🙂

Vyzkoušejte též borůvkovec v modifikaci podle Helli

14 Komentářů

  1. Šárko, na stránkách časopisu Týden v rubrice Apetit visí ode dneška tvůj borůvkovec. Mám radost, že tvůj předchozí příspěvek o borůvkovém koláči má pokračování a těším se, že další díl tvého kulinářského povídání najdu na Týdnu i za týden. 🙂 Hned se to čte jinak, než ty sterilní příspěvky redaktorů – kulinářských analfabetů.

  2. Milá Helli,
    tentokrát byl příspěvek zveřejněn rychleji než jsem počítala 🙂 Recept je to zajímavý, čím více lidí ho vyzkouší, tím lépe pro tuhle starou recepturu. Ať nám ty borůvky nezevšední. Přidala jsem tam ještě návod, jak sterilovat borůvky ve vlastní šťávě, ale to se bohužel na počet znaků do příspěvku již nevešlo, tak přidám nějaké informace sem na stránky nebo na http://www.dolcevita.blog.cz.

    P.S.
    Děkuji za úžasné knihy! Zase mám letní čtivo, se kterým se tedy opravdu nudit nebudu a vlastně s takovými knihami si ani neposedím 🙂

  3. Šárka: rádo se stalo. Je fakt, že s těmi knihami si opravdu ani neposedíš, jsou to v podstatě samé návody na práci. Nebo jsi to myslela jinak? :-)))

  4. Helli:

    přesně tak jsem to myslela 🙂 ale není to práce marná, našla jsem tam hodně inspirace 🙂

  5. Šárko, vaše stránky jsem objevila na základě článku v časopisu Apetit a hned jsem je přihodila do svých oblíbených:). Od té doby sem chodím každý den, jestli je něco nového. Vaše recepty a hlavně fotky k nim vypadají naprosto úžasně, že má člověk hned chuť něco vyzkoušet. To jsem taky udělala, včera jsem se konečně rozhoupala k vyzkoušení borůvkovce. Když jsem ho dělala, trošku jsem se bála, abych to nezkazila a aby to chutnalo. Pekla jsem večer, takže se ochutnávalo až ráno, moje obavy byly po prvním kousnutí pryč, je to opravdu úžasné! Mák a borůvky mi jdou krásně k sobě, určitě jsem ho nepekla naposledy. Víc staročeských receptů:)!

  6. Milá Oli,
    mám radost, že cestou přes Apetit jste se dostala až sem na stránky Gurmánka.cz, čímž vás tu vítám. I když v současné době je to tu trochu víc o bábovkách a letní soutěži, kterou jsem vyhlásila pro všechny milovníky tohoto tradičního pečiva a s pěknými cenami přímo z hrnčířského kruhu (víc najdete v článku o soutěži a na stránkách \”svobodného hrnčíře\”), tak si tady s příjemnými lidmi povídáme o jídle exotickém i tuzemském a na staročeskou kuchyni nezapomínáme. Hledáme poklady ukryté ve starých recepturách a když se nám je podaří oprášit a udělat si nebe na jazyku, tak si to nikdy nenecháme pro sebe 🙂 V roce 2006 jsem založila web s názvem Šárčina škola vaření (www.dolcevita.blog.cz) a tam se najde receptur o nějakou tu řádku víc. Stránky Gurmánka.cz jsou ještě mladé, vznikly souběžně s vydáním mé kuchařské knihy, kterou zde na stránkách též prezentuji. Snad vás i některé další recepty potěší tak, jako borůvkovec. I já z něj byla docela vedle a nemohu si ho vynachválit 🙂

    S pozdravem a přáním krásného léta,
    Šárka

  7. Dobrý večer Šárko, včera jsem našla recept na \”Borůvkovec\” a těšila jsem, až ho dnes upeču a jak bude úžasný.Ale nedopadlo to moc dobře.Vzhledem k tomu, že máme doma diabetika,dala jsem umělé sladidlo(asi málo, takže není sladký) a nějak jsem ho vysušila.Nevím, jak se to stalo, dbala jsem vaší rady,teplota i čas byly správné.Borůvky jsem použila mražené.Ach jo,jsem z toho celá otrávená.No nic, zítra zkusím semlbábu. Držte mi palce Jindra

  8. Jindro, palce budu držet, ale opravdu nemám v záloze žádnou radu, jak recept vylepšit. Dělám ho přesně podle návodu (peču v horkovzdušné troubě) a vždy se mi povedl. Je to vždycky škoda času, práce a ingrediencí, ale tak se to bohužel někdy přihodí, že nám v té kuchyni sem tam něco nevyjde. Mějte se fajn a nevzdávejte to 🙂

  9. Jeziiis Sarko, ty me znicis, tohle miluju… budu muset premluvit Patricii aby zacala pect:) Zdravime cela rodina…

  10. Ahoj Robine a vsichni !!! Maly uz neni maly, jak jsem si na FB dneska vsimla. Je z nej poradny kus chlapa. Za chvilku by neco takoveho zvladnul upect i sam 😉 Tak na tom jsme si tu pochutnavali o vikendu s tatou. Rano snidane na vidlicku, pres den same ledove napoje pod pergolou u bazenu a vecer jsme hazeli kousek masa na gril. V tech silenych tropickych dnech se stejne nedalo nic jineho delat. Lenoseni byl nejlepsi zpusob jak to cele prezit. Doufam ze se mate bajecne a ja i Edy posilame pozdravy a doufame, ze se tu zase nekdy spolecne potkame 😉

  11. Krádeže z blogu jsou nehorázné a všimla jsem si, že specielně Knihovnička RECEPTY Jiřího Savince čerpá neúnavně ze zdejších příspěvků. Původ receptur přirozeně NIKDY neuvádí, ale protože jsem stálá čtenářka zdejších receptů a většinu z nich si i tisknu a doma zkouším, naprosto přesně vím, odkud vítr fouká. Donesla jsem si domů právě čerstvé číslo Knihovničky RECEPTY – srpen 08/2011 – a ejhle! Nechybí Šárčin borůvkovec s mákem (pod pozměněným názvem) a také jeden příspěvek z poslední doby ze soutěže – makovec s malinami. Přinejmenším by se mohlo vydavatelství chytit za nos a nestydět se za to, že se chodí inspirovat tam, kde to umějí mnohem lépe a nekrást cizí nápady. Jejich Bábovkový speciál byl též na pováženou, neboť tam jsem těch shod našla ještě mnohem víc.

    Pobavila jsem se nad výrokem v úvodníku. \”Stačí například úspěšně přepracovat jeden nepodařený recept od konkurence a rázem je na světě nová osvědčená receptura. Dokonce by si tento obor zasloužil název, \”napravování špatných receptů\”. Kolik jsme jich už pustili na stránkách Knihovničky do světa!\”

    To jsem se tedy upřímně zasmála, protože specielně borůvkovec někdo ve snaze odlišit se od originálu z vašich stránek předimenzoval strouhaným perníkem :))))

    Milá Šárko, chtěla jsem Vám poděkovat za báječné recepty a za mimořádnou pohodu, kterou při každé návštěvě zde na stránkách pociťuji. Hodně radosti při Vaší práci přeje věrná čtenářka Milada.

  12. Milada:

    Milá Milado, děkuji za zajímavý postřeh. Pamatuji si, že jsem se na tuto redakci obrátila právě ve věci jednoho bábovkového příspěvku, který byl velmi nestydatě okopírován i ve všech jeho vtipných výrazech. Dokonce i název, který mu dala autorka \”Pivli – jogurtovka tygrovaná\” si vypůjčili a zveřejnili. To se to potom vydává velmi jednoduše, když se sáhne do internetových zdrojů. Je to trapné, ale je to tak. Mám pocit, že by se z této redakce měli zamyslet a zažádat o svolení, zda mohou některé recepty publikovat s uvedením zdroje. Bylo by to tak snadné a férové.

    Pokud jde o ten citovaný výrok, je to vážně směšné! Je mi jasné, že sahají zásadně po receptech funkčních, protože všechny zde zmiňované takové jednoznačně jsou.

    Díky za příspěvek, tu knihovničku receptů si koupím a podívám se na zmiňované recepty. Jinak jsem ráda, že podle mých receptů vaříte a také mě těší všechny návštěvy zde na stránkách. Mít dobrý kontakt se svými čtenáři je velmi motivující a velmi si každého komentáře vážím. Jen někdy není dostatek času na všechy stihnout odpovídat. Za to se omlouvám všem, ale vynasnažím se to napravit a komentářové diskuze trochu vylepšit i svou častější přítomností 🙂

    Šárka

  13. Dobrý den Šárko,
    včera jsem se pustila do borůvkovce, jen jsem použila švestky, protože na trhu vypadaly nějak lákavěji než borůvky.
    Výsledek je skvělý. Přitom příprava není náročná. Děkuji, mám další osvědčený přírůstek do repertoáru.
    Lucie

  14. Lucie:

    Hezký den,
    kombinace mák a švestky je klasická a tak jistě nemohla ani v tomto případě zklamat 🙂 Na borůvky bude čas zase příští léto. Děkuji za milou zprávu. Šárka 😉

Přidal komentář