Iveta Fabešová je pro mě kočka, kterou zradil jazyk 🙂 V Primácké soutěži Na nože držela krok s testosteronovým týmem profíků až do posledních rozhodujících chvil. Vždycky stála usměvavá v upnutém rondonu mezi chlapy (o tři hlavy většími) a já jí fandila za odvahu, se kterou do soutěže šla. V boji o kuchařského mistra se držela statečně jako kočka a nasadila i všech sedm pomyslných kočičích životů. Z jednoho kola do druhého procházela tiše a ladně … jako kočka. Nakonec jí zradil jazyk 🙂 Pro nepřekonatelný odpor k uzenému hovězímu jazyku složila zbraně 🙂 I když soutěž nevyhrála, gastronomické čarování má v krvi a právě vydala kuchařskou knihu. I když nevyhrála, slízla smetanu.
Iveta & SLADKÁ FRANCIE
158 sladce naladěných stran, plných nejlepších francouzských dezertů, které zvládnete i vy. Iveta se v knize přiznává, že napsat knihu byl její sen, ale zároveň připouští, že její sny mají pokračování. Jednou by chtěla mít svou vlastní cukrárnu. Jmenovala by se Malý princ. Teď už není těžké si představit, co dobrého by její cukrárna nabízela. Prosklená vitrínka by byla plná vynikajících laskomin … Soufflé, Macarons, Sorbet, Meringue, Tarte i Tartelettes, Crêpes i Croissanty … s láskou připravené a okrášlené úsměvem křehké majitelky.
Cukrárna není čistě dámská záležitost! Ivetinu SLADKOU knihu posvětil Roman Vaněk, šéf Pražského kulinářského institutu a na zadní stranu knihy napsal své vyznání všem, kteří mají chuť dělat poctivou gastronomii. Dělat svou práci srdcem je mnohem víc než si svůj nezájem nechat posvětit výučním listem. Iveta patří mezi výjimky, kde to platí bez výhrad. Její kniha je opravdu k nakousnutí. Právě jsem ji prolistovala a vzhledem k tomu, že nemám dnes času nazbyt, musí v ní být něco kouzelného, když jsem se pustila do psaní této krátké recenze.
Chtěla jsem vám říct, že jestli milujete vaření a vaše knihovna praská ve švech, je rozumné udělat si tam malé místečko na jednu zbrusu novou knížku. Iveta & sladká Francie má všechno, co má dobrá kuchařská knížka mít. Obálka v pastelových barvách jako z cukrárny dává tušit, co se uvnitř ukrývá. Kdo má mlsný jazyk jako kočka, tak si ho opravdu sladce unaví 🙂
Kniha začíná slovy autorky: “…. když se sousto skvělého dezertu zamiluje do vašeho jazyka ….” 🙂 Tady mi přišla na mysl spojitost s jazykem, který Ivetu v soutěži zradil. Na obálce jí to mimořádně sluší, opravdu vypadá jako kočka z cukrárny 🙂 V úvodu se autorka dopustila vtipného počinu a zanechala v pravém koutku stránky mastný flíček. Protože se to nestalo náhodou, ale vedly ji k tomu dobré důvody, nechala svou daktyloskopickou stopu, resp. otisk papilárního terénu levého ukazováčku, na stránce proto, aby se nikdo nebál knihu položit rovnou na pracovní vál. Dobrá kuchařská knížka musí být ohmataná. To je ta její nejlepší vizitka. V tom jsem s Ivetou Fabešovou zajedno. Hned jsem si jeden recept založila vanilkovou tobolkou, druhý skořicovou tyčkou.
Milovníci Francie a francouzského vaření si přijdou určitě na své, protože v téhle knize je velká kupa báječných kalorií, které stojí za to na vlastní ústa a vlastní kuchyň vyzkoušet!
- Fotografie dezertů opatřil Josef Dvořák a Jaroslav Kvíz
- Portrétní fotografii vykouzlil Tomáš Beran
- Food styling připravil Jan C. Löbl
- Grafickou úpravu a sazbu má na svědomí Jiří Chocholoušek
- co vlastně dělala Iveta Fabešová?
- všechny zobrazené dezerty vlastnoručně připravila ve studiu Chefparade
Knihu vydalo nakladatelství CookBook – Iveta Fabešová – Sladká Francie .
Já ji taky fandila a je škoda, že po tom nádherným jazyku ztratila jiskru.Stejně si myslím, že to soutěžícím profikuchařům natřela.
Jé díky Šárko za upozornění!
Už si píšu Ježíškovi, toto mne zajímá.
Aby ho proboha nenapadlo mi přinést třeba Babicu nebo Prostřeno :- )))
No vida, jak se nám Iveta rozjela! Taky jsem jí fandila a přeju jí, aby jednou došlo i na cukrárnu… Knížku rozhodně přinejmenším omrknu a uvidí se…
Bali: a já vloni bojovala se svou zásadovostí, když jsem přemýšlela, že bych Babicu koupila babičce k Vánocům. Radost by jí to určitě udělalo, ALE: zvyšovat prodejnost tomu buranovi? A co kdyby podle té kuchařky babička ještě nedajbože začala vařit?! Vyřešila jsem to kompromisem – kalendářem Kluci v akci – a radost byla taky:-)
luckydina:
Na kluky profíky ve finále už neměla dech, to je jasné, ale držela se statečně 🙂
Bali:
To doufám, že tak škodolibý ten Ježíšek nebude :-))) Tahle cukrařina je fajn kniha. Bude potřeba udělat test funkčnosti nějakého pěkného receptu, určitě si tam vybereš. I když ty zrovna žádnou francouzskou inspiraci zvenčí nepotřebuješ 🙂 Ale jen tak z nostalgie a z lásky k dokonalým francouzským sladkůstkám by se ti do knihovny šikla. Měj se prima, užívej si francouzskou romantiku a hlavně ti držím palce k těm nejdůležitějším věcem, o které ve tvém životě zrovna v těchto dnech jde v první řadě !!!
Olinka:
Za omrknutí Sladká Francie stojí 🙂
Je vidět, že je to holka šikovná, svou šanci a příležitost touto knihou využila na 100%! O knížce vím z letáku místního knihkupectví, ale ještě jsem ji neviděla, budu ji muset omrknout, jen nevím, jestli Ježíšek už nemá něco jiného.
K Babicovi: nesleduji, ale kuchařku jsem nakonec nedávno v obchodě otevřela a nemá mě co mrzet, 1recept na dvojstraně, která je plná velmi barevných fotografií a recept s postupem se malým písmem krčí někde v rožku. Tak jak mě neoslovil tento kuchař, neoslovila mě ani kuchařka. A k Prostřeno nemám co dodat,To můžeme psát kuchařky opravdu všichni. Já osobně mám ráda takové kuchařky, které mi poradí, doplní a rozšíří znalosti, využívají čerstvé suroviny a ctí tradice a zkušenosti míst, odkud pocházejí! To jen názor za mou osobu.
Dík Gurmánce za milé povídání o krásné, nové knížce!
HaF:
Vydání knihy bylo dobře načasované překvapení 🙂 S druhou částí tvého komentáře musím souhlasit 🙂 Je paradoxní, že právě takových knih se prodá většina. Proto jsem upozornila na knihu Ivety Fabešové, aby ji nějaké Prostřeno nezastínilo 🙂 Což se s největší pravděpodobností stejně stane.
Milá Šárko, také patřím mezi ty, kteří Ivetě fandili a moc mně mrzel její zápas s jazykem,který já mám jen tak mimochodem moc ráda. Ano,na profíky už v závěru trochu ztrácela,ale v jedné věci jí nikdo z profíků nesahal ani po paty. Tou věcí je skromnost a hlavně slušnost. Jsem moc ráda,že to dotáhla tak daleko a doufám,že o ní v budoucnu ještě uslyšíme. Děkuji i za upozornění na knihu,asi také budu psát Ježíškovi. Přeji krásné a voňavé vánoční svátky a do nového roku spoustu dobrých receptů.
Dana Dufková:
Pokora některým věru chyběla 🙂 Taková vlastnost sluší v každém věku, ale konec konců to stejně byla soutěž pro profíky a amatéři se v ní zákonitě museli ztratit. Nároky na čas byly šibeniční a každý mohl vidět na vlastní oči, že v kuchařské branži o pohodu vůbec nejde. O co pohodovější je domácí vaření, kdy si to můžeme užívat bez zbytečných stresů 🙂
Před vánocemi se s knižními potencionálními dárky roztrhnul pytel:-)! Krátím název knihy na Sladkou Ivetu, jen si v rychlosti přelétněte fotografie titulní stránky, která dvě slova ve vteřině zaregistrujete. Já se dnes \”mazlím\” s Knihou O kávě od Petry Veselé. Udělala na mě obrovský dojem a těším se navečer, až se do ní začtu.
Děkuji ti Šárko za zmínku o tom, že dobrá kuchařská kniha musí být ohmataná. Včera jsem se zahleděla na svojí první kuchařku – Velkou kuchařku od Viléma Vrabce. Vazba nevydržela, oslí uši naštěstí nemá (na ně jsem alergická), ale listy jsou z boku, v vpravém dolním rohu ošuntělé od listování přímo z kuchařsko-pracovního procesu. Řekla jsem si, že jsem tedy pěkný prase …, ale když jsem si přečetla tu tvojí větu, hned se mi sebevědomí pozvedlo :-)!
toffo:
To se opravdu roztrh pytel, ale knižní dárky já mám ze všeho nejraději. Každoročně si něco sama nadělím a něčím mě překvapí i rodina a kamarádi. Letos jsem si knih během roku nadělila asi tak 1 m do výšky 🙂 Myslím tím mou návštěvu ve Švýcarsku a vykoupení celého obchůdku s knižními raritkami. Vzhledem k tomu, že jsem rozšiřovala knihovnu, mám ještě pořád místo i další zajímavé tituly. O Petře Veselé a její kávě uvažuji doma nahlas, tak doufám a těším se, že mi kávová literatura pod stromečkem zavoní a někdo z rodinky mi knihu nadělí 🙂 Když ne, tak se pro svou vášeň ke kávě zajímavou knihou od kávové princezny Petry V. odměním sama.
Vilém Vrabec a jeho kuchařka je naprostá klasika. Před časem jsem si sebrala mamině. Už je hotně ohmataná, ale pořád je to velmi moudrá kniha. Je na ní vidět, že v naší rodině se vždycky vařilo a vaří 🙂
Ivetě jsem taky moc fandila, líbilo se mi, že byla taková \”normální\” a na nic si nehrála. Navíc jsem se bavila tím, jak se pánové báli, aby je náhodou neporazila ženská:).
Knížku jsem zaregistrovala, včera přečetla článek, a když jsem šla dneska od zubaře:(, udělala jsem si radost a koupila si ji. Zatím jsem ji jen zběžně prolistovala, ale mírně mi při tom tekly sliny:). Těším se, až něco vyzkouším.
Kniha o kávě mě láká taky.
Všem krásné Vánoce!
Oli:
V kuchyni mají kluci výsostné postavení a holky tam, podle nich, nemají co dělat 🙂 I když každý z nich marně usiluje o to, aby jeho výtvory byly tak autentické, jako je vařila např. jejich babička (pokud jde o kuchyni staročeskou). Snaha o autenticitu domácí kuchyně je zjevná a tam držíme žezlo zase my holky! Ono je to de facto pěkně vyvážené a my jsme ty múzy v pozadí, co tahají za drátky 🙂
Krásné Vánoce a hodně splněných přání!
P.S. Děkuji Šárko za kouzelný příspěvek na téma koření a pustý ostrov. I ta bílá zima mi dnes ráno bujně rozkvetla. Máš talent nejn pro psané slovo. Měj se hezky.
toffo:
P.S.
To bylo takové malé zamyšlení, že by to nakonec na tom pustém ostrově nemuselo být až tak nudné 🙂 Kdyby mě náhodou osud chtěl vzít za slovo, tak si dám velký pozor, kudy se budu plavit. Určitě zvolím Indický oceán. Pro případné ztroskotání budou místní ostrovy přesně tím, co si představuji 🙂
toffo: Knihu o kávě bych chtěla nadělit manželovi, tak doufám, že to nebude trefa mimo!
Tuším, že inzerovali v časopisu F.O.O.D., že vychází znovu Velká kuchařka od Viléma Vrabce a přímo v luxusním provedení, ale zatím jsem na ni nikde nenarazila.
HaF:
Dobrý nápad dávat manželovi dárky, které mohou potěšit i nás 🙂 Taky volím tuto taktiku 🙂 A Vrabcova kuchařka bude zajímavá záležitost, kterou si nenecháme ujít. Jak budeme něco vědět, poinformujeme se navzájem 🙂
Milá paní Šárko,
tip na tuto knihu jsem dostala nezávisle od tří zdrojů. Jedním z nich, resp. tím třetím, který rozhodl (říká se do třetice všeho dobrého) byl Váš článek. Takže nebylo o čem přemýšlet a včera jsem si ji pro radost koupila. Už na první pohled láká a těším se, až mě osloví nějaký zkušební recept!
Paní Ivetě jsem fandila a i když nevyhrála, myslím, že si za svými sny půjde i bez této soutěže.
Teď se psychicky připravuji na \”těsto\” na Vaše vosí úly. Formičky jsem koupila taky včera, i vaječňák 🙂
Hezký čas adventní.
HanaS:
Je to knížka, co se opravdu neztratí. I když se nebudeme recepty řídit tak, jak Anuše Kejřová káže, uděláme si pěkný obrázek o tradiční kuchyni, která se u nás vařívala a z mnoha úhlů pohledu byla opravdu noblesní 🙂 Ať se všechno daří (nejen v kuchyni :-)!
Vilém Vrabec, Velká kuchařka-už se objevila na netu. K dostání v prodejnách Levné knihy nebo možno objednat zde: http://www.levneknihy.cz/DetailZbozi.aspx?z=78091
HaF:
Díky !!! Kouknu na ni 🙂
Ivetce jsem taky fandila, zasloužila si vítězství ze všech nejvíc. Přeju jí ať ji to s tou cukrárnou výjde, to je i můj tajný sen 😉 Její kuchařky si snad v nejbližší době pořidím, protože jsem moc zvědavá na ty dobroty, které skrývá 🙂
Lůc Mác:
Byla statečná! Kluci jí nic nedarovali 🙂 Docela by mě zajímalo, jak si vítěz užil výhru. Cukrové sny jsou fajn, také jí přeji, aby z toho snění jednou probudila do své cukrové reality 🙂
je to kočka a ještě je tak šikovná!!!hezky se na ni kouká jako na ženskou i jak jí to jde všechno od ruky…
jitka:
Přesně tak 🙂
Bohužel, mě Iveta Fabešová velmi zklamala. Její vánoční kniha \”Slavnostní pečení s Ivetou\” je pro mě kniha k reklamaci.
Vydat kuchařku s tak fatalními chybami receptur, je pro mě rozčarující a nikde nemůžu doporučit. Udělala bych ostudu nejen milé Ivetě, ale především sama sobě. Již si žádnou knihu nemám chuť kupovat. Bohužel.
petra:
Tak to je jasný názor. Škoda takových knih, které nepotěší. Já mám zvyk, že si na každé vánoce nadělím pár knížek i sama. Sladké pečení jsem na pultech obešla, protože nějaký svůj repertoár mám a je osvědčený, proto jsem si slíbila, že se do žádných krkolomnějších cukrářských kousků pouštět nebudu, neboť to bere čas a nesvědčí to postavě 🙂 Myslela jsem, že Ivetina kniha bude dotažená do nejmenšího detailu, neboť ona na mě tak působí. Škoda, jestli vše bylo podmíněno jen obchodním záměrem a kniha se měla dostat co nejdříve na předvánoční pulty a nezbyl čas vychytat všechny mouchy, které kazí čtenářům dojem.
Musím se připojit k názoru Petry, \”Slavnostní pečení s Ivetou\” je naprostý paskvil, na korekturu nezbyl čas nebo peníze a také by mě zajímalo, kolikrát ten který recept opravdu dělala, a zda vůbec někdy. Také se divím, že se nechala stylizovat do role staré-mladé; variace perličky na krku je nepovedená, ale to je to poslední, co bych kritizovala, kdyby byly recepty dobré a funkční. Vrátím se ještě k její první knížce \”Sladká Francie\”, i když – viz komentáře výše – ji chválí, já musím říci pravý opak. Ve Francii jsem často, ale některé recepty je velmi odvážné pasovat na nejlepší dezerty Francie, doufám si tvrdit, že s Francií nemají co do činění. Závěr je takový, opravdu jsem vyzkoušela několik receptů z obou knížek, ale více než v 70% nefungují, nebo je je třeba, a to i podstatně, změnit, doplnit, vylepšit, to pak taková \”kuchařka\” je zcela k ničemu.
Jitka:
Díky za názor. Je škoda každé knihy, která nedopadne tak, aby čtenářům přinesla radost. V případě kuchařských knížek to platí dvojnásobně. Co na to říct? Nic se nemá uspěchat …
Dnes není problém najít dobré recepty přímo na netu nebo si je vyzkoušet přímo tam, odkud pocházejí a sehnat si nějaké originální pojetí, jak se to má nejlépe dělat. Potom je opravdu problém, když vyjde kniha s recepty, které nefungují. Možná se k tomu nějak Iveta Fabešová sama vyjádřila a nějak to vysvětlila čtenářům. Myslím si, že jí to samotnou dost mrzí a docela jí rozumím …
Díky za Vás názor, který rozhodně beru vážně. Je mi jasné, že prostředí Fr znáte a pokud vyzkoušené recepty nefungovaly, je to škoda času a materiálu, který do toho byl vložen. Osobně jsem z té \”Sladké\” knihy nic nezkoušela a tu druhou nevlastním. Jak jsem knihu viděla, přišla mi svým vzezřením sympatická … ale o to u tohoto žánru v podstatě vůbec nejde.
Kdo žil v zahraničí, má k některým věcem opravdu blízko a je to ta nejlepší škola života. Sama se často přistihnu, jak jsem kritická k některým popisům receptur, které mají kořeny ve Švýcarsku. Tu gastronomii znám a člověk by se málem pominul, když je každý recept se sýrem označen za pravý švýcarský. A poznat švýcarskou rázovitou mentalitu za jeden víkend se také nedá, proto nepřikládám ani žádnou důležitost takovým reportážím, které poměrně houfně vycházejí v kdejakém plátku a popisují život i gastronomii tzv z rychlíku.
Prožíváme gastronomický boom se všemi jeho důsledky 🙂
Přeji pohodový a mrazivý víkend 🙂 Šárka
By ty svoje cukrbliky měla vrhat na chlapi v té své sukrárně a né psát knížky, sou to hnusy, ic mi nechutná
Douška k této letité diskusi: i na mě Iveta Fabešová před lety v soutěži Na nože! působila sympaticky, byť odpor k nějakému jídlu (zde uzený jazyk) by asi profesionál měl překonat… Nicméně se zdá, že si v mezidobí svůj sen o cukrárně splnila vrchovatě: cukrárny má podle všeho dvě (www.ifcafe.cz, ev. http://www.ivetafabesova.cz), napsala spoustu dalších knih, pořádá kurzy pečení, peče na svatby, na stránkách má e-shop, na YouTube dokonce i vaří (tam jsem na ni náhodou po letech narazil)… Takže možná recepty v jejích prvních knihách nebyly moc kvalitní (viz diskuse výše), ale účast v Na nože! ji, zdá se, prostě odpíchla. A protože přeju všem, ať se jim daří, přeju to i Ivetě Fabešové: 🙂
Charlemagne XXL:
No jistě 🙂 Každý se může měnit a plnit si své sny. Také jsem v tomto ohledu přející 🙂