20. Červenec 2012 v 14.58, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Lidová tvořivost, Sladké hříchy, Zahrada a bylinky • Počet komentářů: 22
Bublanina ze staré dobré Remosky
Trochu nostalgie z pečení bublaniny zažijeme v případě, že si na pomoc pozveme starou dobrou českou Remosku. Ideální by bylo, kdyby to byla vaše rodinná ctihodná remoska, co si i na vás hodně pamatuje. A recept si vezměte svůj osvědčený domácí. Jestli chcete vyzkoušet něco „nového“, tak tento můj recept nebude tím nejlepším. Je totiž velmi letitý, mám v něj důvěru a k tomu navíc ty nejlepší vzpomínky :-)
Třešňová bublanina v remosce
- 200 g polohrubé mouky
- 100 g hladké mouky
- 1 prášek do pečiva
- 150 g moučkového cukru
- 80 g rozehřátého másla
- 3 celá vejce
- 200 ml kefíru
- 1 sáček vanilkového cukru
- tuk na vymazání remosky
- polohrubá mouka na vysypání
- miska zralých třešní
- remoska (u nás doma se preferovala velikost Grand)
Na třešňovou bublaninu smícháme v míse prosátou mouku s kypřícím práškem do pečiva. Přidáme moučkový cukr s vanilkovým, rozmícháme do mouky a přidáme rozpuštěné zpola vychladlé máslo. Vyklepneme do mísy 3 celá vejce a přilijeme kefír. Směs na bublaninu dobře rozmícháme a ihned vylijeme do předem vymazané a moukou vysypané remosky. Poklademe ovocem (zpravidla nevypeckovanými třešněmi, protože nejintenzivnější chuť je seskupena těsně kolem pecky, říkávala naše babi). Zaklopíme víkem, kabel zapojíme do zásuvky a třicet minut čekáme, až se ten zázrak upeče. Proces pečení můžeme po očku sledovat okýnkem na remoskové poklici. Byly doby, kdy jsem se od remosky nehnula ani na krok. Jakmile ji babička zapojila, sedla jsem si k té zázračné pečicí nádobě a tak dlouho jsem seděla bez hnutí, dokud nenastala chvilka, kdy se mohlo víko konečně nadzvednout. Tolik vůně bylo najednou v místnosti.
Jsem zvědavá, jestli to remoskové kouzlo bude zase fungovat … určitě fascinace remoskou s věkem nemizí. Tak dávno jsem ji nepoužila, přitom je to kousek, který by o mém dětství mohl vyprávět. Stará babiččina remoska žije dál. Její sláva ožívá zpravidla jednou v roce, v čase zralých třešní. Ale ty třešně musí být z babiččiny zahrady. Ty mé přesně takové jsou :-)
Milá naše babi, díky za kouzelný recept a snad tě potěší, že tvá stará remoska ještě nemá odzvoněno. Také zahrada si žije svým lenivým tempem dál a zralé třešně jsou pravidelným velkým důvodem k tomu, abychom se tam všichni zase pěkně sešli. To víš, že ty nám u toho moc chybíš … Snad tě potěší, že se snažíme všechno dělat tak, jako by u toho tvé ruce nechyběly ;-)
Víte, že Remoska patří k nejslavnějším a nejznámějším českým vynálezům? Potkat se s ní můžeme všude na světě. V Tibetu, v Austrálii u protinožců, v rovníkové Africe aj., ale možná i někde u vás doma na půdě bude jeden zaprášený exemplář. Buďme k remoskám milosrdní a neházejme je do starého železa :-)
Kde se vzala Remoska?
Paradoxně za vynález remosky může jeden výlet do Švédska, kde její budoucí konstruktér Oldřich Homuta viděl elektrický hrnec, který vařil, ale ještě nepekl. Tuto novou funkci mu přidal až český vynález, který na svět přicházel v malé pražské dílničce. Nejdřív se remoska začala vyrábět ve Zdicích, kde se v té době montovaly především elektrické pečící trouby. Jakmile se výrobek osvědčil v praxi, jeho výroba byla přenesena do Ondřejova a nakonec pro velký zájem byla postavena úplně nová továrna v Kostelci nad Černými lesy. Začala velmi úspěšná éra, během které se vyrobily skoro tři miliony kusů zázračné Remosky. V té době se jí ale neříkalo Remoska. Jméno vzniklo až později.
Jak Remoska ke svému jménu přišla?
Pojmenování „Remoska“ vznikalo postupně. Nejdřív nesl výrobek prosté označení HUT. Byla to počáteční písmena příjmení hlavních konstruktérů (Oldřicha Homuta, Jindřicha Uhera a Antonína Tyburce). Teprve později dostalo perspektivní nádobí nový název - Remoska. Jednalo se o další zkratku. Tentokrát z názvu podniku místního hospodářství Remos (Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis), který se specializoval na elektrovýrobu a elektroslužby. Remos vznikl v padesátých letech, kdy spolkl všechny podniky místního hospodářství, ve kterých dříve působili živnostníci a malí podnikatelé. Později výrobu Remosky převzala firma Karma v Českém Brodě.
Nestárnoucí a všestranná Remoska přežila i mikrovlnku
Po sametové revoluci firma Karma výrobu zastavila, ale čas ukázal, že to byla velká chyba. Mikrovlnné trouby sice opanovaly trh, ale všestrannou Remosku nahradit nedovedly.
V roce 1994 totiž jistý pan Jiří Blažek dostal úkol, opravit starou remosku. Při shánění náhradních dílů zjistil, že kouzelný hrnec se už nevyrábí a navíc se prodává jeho ochranná známka. Rozhodl se ke kroku, který nikdo nečekal. Koupil licenci a rozjel novou výrobu ve Frenštátu pod Radhoštěm. Remoska dostala nový design, teflonový povrch a barvu. Starou známou remosku začali poznávat kuchařky na Slovensku, v Německu, Polsku, Kanadě i Austrálii.
Lady Remoska
Největší slávu přinesla remosce až Češka Milena Grenfell-Baines, kterou před neblahým osudem zachránil odvozem do Anglie sir Nicholas Winton. Na sklonku 90. let minulého století byla tato dáma na návštěvě u sestřenice v Praze. Zeptala se jí, co by si přála k Vánocům, a ona odpověděla, že novou REMOSKU. Paní Milena se vrátila do Británie, zavolala do Frenštátu a domluvila se přímo s českým výrobcem, že mu pomůže proniknout na britský trh. Dnes je remoska na britských ostrovech tak populární, že se jí prodalo už několik desítek tisíc kusů a nadšení zákazníci uvažují o založení jejího fanklubu.
Česká remoska upeče nač si vzpomeneme
Remoska je jeden z nejslavnějších českých vynálezů. V malém bytě nebo třeba na chalupě nahradí plynový sporák i elektrickou troubu. Dá se v ní péct, zapékat, dusit, smažit, ohřívat i rozmrazovat prakticky všechno. Masa, moučníky, zeleninu i ryby lze upravovat velmi jednoduše. V remosce můžeme dělat nejen bramborák, vaječnou omeletu, péct maso a ryby, ale báječně si poradí i s koláčem a nadýchanými buchtami. Pojďme si udělat malou exkurzi s recepty do remosky?
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Remoska
Pro inspiraci tu jsou RECEPTY z REMOSKY – je jich celá řada.
Máte s remoskou nějaké zkušenosti?
Dáváte jí šanci na přežití?
Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.
Nahrávání ...
20.7. 2012 v 15.10
Tak remosku považuji za historický artefakt. V mé domácnosti není, ale pamatuju si, že v ní babička hodně pekla, i moje mamka ji čas od času vytáhla. Tchyně v ní peče vynikající žemlovku.
20.7. 2012 v 15.26
Remoska je nestárnoucí záležitost a umí v mnohém i dnes překvapovat, jak jsem zjistila :-)
20.7. 2012 v 15.55
Miluju bublaninu. Nejvíc třešňovou a potom meruňkovou a rybízovou. Tak na to mě každý spolehlivě dostane. Rozhodně bych si k ní uvařila hrnek horkého kakaa, protože to ve mně vyvolává ty pravé pocity z dětství. Kdepak černá káva ????? To je vůně dospělosti a na tu s bublaninou v puse ráda zapomínám. Uf, jdu někam do třešňové aleje. Škoda remosky, tu už doma nemáme. Byla odhozena do starého haraburdí a teď se mi po ní stýská. Nakoukla jsem co stojí a shrnula bych to takto: chytrá remoska dobře zná svou cenu :O)
20.7. 2012 v 16.03
V remosce často pekla naše babička a dělala s tím vždy velké divadlo. Koukala přes okýnko a sledovala, jak se piškotová buchta pěkně zvedá ode dna a měla z toho vždycky radost, jak do nás ještě horká buchta zahučela :)))
Posílám recept na bublaninu, který mám od ní.
BUBLANINA co se mi vždycky povede
2 vajíčka
1 ½ hrníčku polohrubé mouky
1 hrníček moučkového cukru
1 hrníček mléka
½ hrníčku oleje
1 prášek do pečiva
podle chuti ovoce čerstvé nebo z kompotu
Všechno smíchat, použít hrneček o obsahu 250 ml – to je důležité, a potom normálně vlijeme do vymazané formy a pečeme podle zvyklostí zhruba nějakých 40 minut. Podle tohoto receptu peču i bábovku, tak je to takový univerzál, na který se mohu spolehnout a nikdy mě nezradí. Můžete mi důvěřovat :)))
21.7. 2012 v 10.30
Mirka:
Jednoduché moučníky jsou stavebním kamenem sladké české kuchyně. Dokáží si poradit s každým kouskem sezónního ovoce a připomínají nám vůni dětství, kdy se peklo jen ze samých poctivých surovin a v kuchyni nebylo moc prostoru pro margaríny a další náhražky. Remoska opravdu zná svou cenu :-)
21.7. 2012 v 10.33
Eva:
Tak nějak to probíhalo i u nás :-) Vždycky to byla trochu větší show, která v mých dětských očích měla ještě o kousek větší kouzlo a tím pádem jsem remosku považovala za kouzelnou nádobu, která peče sama :-)
21.7. 2012 v 14.57
Dobrý den, moc hezký článek. Remosku Grand jsme doma měli asi jako všichni, ale bohužel dosloužila. Novou jsme si koupili cca před 10 lety a nedám na ní dopustit. I děti se chodí dívat co se v ní děje. Pečeme v ní cca 2x do měsíce a maso, kuře, sekaná, bublanina apod. nemají konkurenci. Právě čekám, až doroste rebarbora, protože bublanina z ní je pro mě jedinečná.
21.7. 2012 v 21.38
Remosku mám po mamince a dělám v ní úplně vše!!! Španělské ptáčky, kuře na smetaně, hrníčkové knedlíky, řízky, bábovku, štrůdl z litového těsta, francouzské brambory, guláš…………….. Pro mě je nepřekonatelná a vydrží úplně všechno. Vždycky jí můžu sbalit a jít vařit třeba „o dům dál“. V mém případě vysokoškolská kolej. Remoska pro mě během školního roku znamená žádné zalívací polívky a podobné hodnotné pokrmy, ale vzít kuřecí stehýnka, okořenit, přihodit brambor, zavřít a je to!
22.7. 2012 v 15.14
Benda:
Hezký nedělní den. Před pár lety jsem si ke staré dobré remosce pořídila i její mladší sestru, bravosku :-) Tenkrát jsme přestavovali dům a po týdnu studených večeří jsme se usnesli, že je třeba situaci řešit. Do cesty mi přišla pohledná bravoska a bez váhání se stala součástí mé domácnosti. Dnes si na ni tak často nevzpomenu, ale jakmile přijde čas bublaniny, je mi jasné, že nikde se lépe neupeče :-)
22.7. 2012 v 15.19
Emma:
Vzít remosku a jít vařit „o dům dál“ :-)))) To je přesně to kouzlo, které tahle důmyslná nádoba pod proudem má! Je fakt, že smažené řízky z remosky jsou nepřekonatelné. O ostatních pokrmech není nutno pochybovat, protože chytrá remoska si jednoduše poradí naprosto se vším. Kolejní večeře jsou pro ní hračkou :-) Kam se hrabou instantní polévky z pytlíku na pečená kuřecí stehýnka se špetkou koření a pečeným bramborem. Remoskové večeře jsou de luxe záležitost. Krásné léto! Šárka ;-)
31.7. 2012 v 20.52
Ahoj Šárko,
remoska je bezesporu skvělý vynález. Používám ji tak čtyřikrát do týdne, zatím nemám troubu, ale i pak ji asi budu tady často vytahovat. Něco z ní chutná prostě tak nějak líp:)
1.8. 2012 v 0.24
Hanka:
Remoska nahradí kuchyň a v mnohém předčí i moderní spotřebiče. Já jí důvěřuji :-)
1.8. 2012 v 13.22
Ahoj Šárko, moc Tě zdravím! Jak jsem uviděla remosku, tak jsem si hned vzpomněla, že jsem měli úplně stejnou doma!!! A to vaření v ní.. musím se po ní někde porozhlédnout :)
1.8. 2012 v 16.39
Alis:
Ve starém kuchyňském „haraburdí“ je hodně vzpomínek. Je fajn, že dnes se tyto staré a léty opotřebované artefakty zase derou do popředí našeho zájmu. Navíc mnohým moderním a bezduchým přístrojům dávají pořádně na frak :-)
17.8. 2012 v 8.58
Krásný a nostalgický recept – fotografie jen vystoupit z monitoru – vůni dětství cítím :o)
22.8. 2012 v 16.40
Věříte tomu, že jsem na chytrou elektickou nádobu nikdy nezanevřel? Naprosto vždy se mi v ní vařilo dobře a s úspěchem. Starou remosku už doma nemám, byla vyměněna za novou, ale kvalitativně je stále stejná, tzn. SPOLEHLIVA.
23.8. 2012 v 10.37
Milan:
Vůbec o tom nepochybuji :-)
4.9. 2012 v 21.48
dobry
15.10. 2012 v 15.04
Remoska je moje dětství. Jezdila jsem s babičkou z Prahy na prázdniny na Benecko, posílala jí s kufrem poštou a pak se vyvařovalo a peklo. Dělala v tom všechno i řízky a koláče, no paráda. Mám hned pusu plnou slin….
15.10. 2012 v 17.07
Milu:
Mé vzpomínky na remosku jsou podobné. Byl to poklad babiččiny kuchyně a peklo se v ní sladké i slané. Nikdy jsem nejedla lepší jahodovou bublaninu než tu z remosky. Jahody se sbíraly na palouku za hájovnou … dnes tam stojí moderní vily s bazénem a les musel ustoupit zvýšeným nárokům na bydlení u Prahy. Ale vzpomínky mám pořád jako živé :-)
14.3. 2013 v 16.10
Mám to štěstí, že mám k remosce přikoupené tři misky (ještě za komančů). Jednu tu klasickou, ta je na buchty, druhá je na maso, potom nižší na porcované kuře, nikde se líp a rychleji neupeče a nízkou, na placaté grilování a placky. Mám už druhou, ta první vypověděla po několika letech a byla neopravitelná. V nové při prvních zapékaných bramborách prasklo při pečení sklo a rozpadlo se na milion kousků. Ale rychle mi to vyměnili. Od té doby se vždy modlím, aby ještě tentokrát ve zdraví vydržela. Je to světový vynález.
17.3. 2013 v 18.48
Jarča:
Tak to je přímo domácí poklad :-) Remoska je výjimečný kuchyňský kousek! Ani já na ní nedám dopustit a mám doma dvě. Jednu starou, notně opotřebovanou, a pak jednu novou, hodně málo zaběhnutou, ale občas ji vyneseme ven pod pergolu a vaříme v ní o 106 :-)