Darovali jste už někomu svou nejoblíbenější knihu? Rozhodně se to neděje běžně a když už se vám to stane, nikdy na to nezapomenete. “Tyhle knížky jsou má srdeční záležitost a budu moc rád, když si jednu z nich vybereš.” Ta milá slova ostře řízla můj ušní bubínek. “Ne, to rozhodně nemůžu!” Přijímat dárky neumím a nikdy bych nebrala někomu to, co je mu nejmilejší. A přece …
Mám doma tu nejautentičtější knihu o klasické domácí italské kuchyni, jakou si jen lze představit. Našla jsem v ní celý italský repertoár chutných pokrmů, kterou autorka Marcella Hazan napsala s až neuvěřitelnou lehkostí a profesionalitou. Nějak se od té knihy nemohu odpoutat, proto si neodpustím ještě jedno písemné poděkování tomu, kdo se mnou trávil čas z neděle na pondělí a daroval mi dárek opravdu od srdce. Díky Michale za skvělý víkend, za hodiny povídání u vína a za optimismus, který kolem sebe šíříš do všech světových stran. Stejně se cítím vinna, že tvá kniha se přemístila do mé knihovny. Po pravdě řečeno, ještě jsem ji nepustila z rukou a snažím se poctivě pročítat jeden recept po druhém a plánuji, do čeho se pustím nejdříve. Do úžasu se dostávám na každé straně a obdivuji autorku, která dokázala do knihy vpašovat i vůni a atmosféru domácí italské kuchyně. Naivně jsem se domnívala, že o italské kuchyni přeci jenom něco málo vím.
Kniha patří mezi poklady mé knihovny, ale zatím si ještě nevyzkoušela, jak se sedí v knižní polici. Přenáším ji na trase kuchyně-kancelář-ložnice a dokud ji celou nepřečtu, nebude to jinak.
Cesta do la cucina di casa je nejlepší způsob, jak poznat pravou Itálii. Až přijedeš příště, něco autentického ti uvařím 😉 Budu pilně trénovat. Díky za prima okamžiky a za neuvěřitelně krásný dárek (Tobě i milému doprovodu).
Než jsem stihla seběhnout z víkendové pohody zase zpátky do reality všedních dnů, nestačím se divit, co všechno se dá za tak krátkou chvilku stihnout 🙂 Nechat zavonět z trouby kachní prsa, a aby toho nebylo málo, vytáhnout se taženým závinem. Když si do kuchyně stoupne chlap profesionál, je to koncert pro dvě ruce a ostré nože :o)
Kuchařů je na světě mnoho, ale jen sem tam ční jako líbezné věžičky minaretů věhlas těch, kteří posouvají mety našich neukojených chutí až k samé hranici únosnosti a dovedou v hrnci s gulášem uvařit i kus vlastního srdce a snít nad rozpálenou plotnou, protože pánev je pro ně harfou a oběd o pěti chodech symfonickou básní. V takové společnosti jsem já trávila kus uplynulého víkendu. Ke všem pěkným vzpomínkám mi zůstala v ruce nejpodnětnější kuchařská kniha z pera ženy, která je právem nazývána národním pokladem, neboť ona udělala pro šíření čistě italské kuchyně ve světě opravdu mnoho.
Mohu se honosit tím, že mi ji dal “rachad”.
Víte jaká je nejlepší kuchařská kniha? Přece ta, která si nikdy do knihovny nesedne. Kolik takových knih doma máte?
šárko! Tak rád bych řekl něco krásného o čase stráveném u vás, o radosti ze setkání s lidmi, kteří dokázali zhmotnit svůj sen, skvělých a přitom milých a vlídných, ale vedle tvé poklony je to jen klopýtání…Setkání s vámi mi dokázalo, že to jde! Nesmírně jste mě obohatili. Dokázali jste mi, že svět je místo, kde žijí úžasní lidé, kteří nemyslí prvoplánově jen na úspěch a peníze a každodenní poctivou prací se dočkají obojího. A přesto zůstanou sami sebou…Byl jsem dva dny v pohádce!:-)
Myslím, že to byl moc pohodový víkend 😉
Pokud celá atmosféra hektického střídání návštěv a nepříjemného počasí působila pozitivně, příště to může být ještě o kus příjemnější 🙂 Díky za milá slova a především za knihu, kvůli které jdu dnes zase pozdě spát!
Dobrou noc Tobě & všem ostatním, co tu byli taky.