Svíčková omáčka se neobejde bez brusinek. Kdo si to nemyslí, ten se šidí. Ale z brusinek samotných se dá připravit chutná omáčka, bez které se zase neobejde pečené drůbeží maso nebo teplá šunka. To nemluvím o rozmanitých paštikách. Brusinková omáčka je nevšední záležitost. Čerstvé plody brusinek nasypané v talíři vypadají jako rubínové korálky, které by vám v každé bižuterii padly do oka.
Stará indiánská legenda vypráví o brusinkách jako o daru Velkého ducha. Kytičku brusinek prý přinesla z nebes v zobáku holubice a upustila ji ve vřesovištích na severovýchodním pobřeží Severní Ameriky. Indiáni z oblasti Cape Cod dali červeným bobulím podle jejich nahořklé chuti jméno Ibimi, “hořké bobule”. O stovky let později se od indiánů dozvěděli o brusinkách nově příchozí Evropané. V angličtině dostalo nové ovoce název podle růžových květů, které osadníkům připomínaly hlavy ptáků jeřábů – crane. Původní crane berry si později zjednodušili na cranberry.
Indiáni znali velkou léčivou sílu brusinek a používali je na obklady při léčení ran způsobených jedovatými šípy. Červenou barvu plodů barvili koberce a přikrývky. Některé kmeny vyráběly z brusinek trvanlivé sušené masové placky “pemmican”. Rozmačkané brusinky smíchaly s masem a tukem, poté je sušily na slunci. Samotné sušené brusinky se přislazovaly javorovým sirupem. V sedmnáctém století se brusinky začaly objevovat jako doplněk k masu. Námořníci znali jejich značný obsah vitamínu C, proto je používali k prevenci proti kurdějím.
*
BRUSINKOVÁ OMÁČKA
-
350 g čerstvých velkých plodů brusinky
-
200 g cukru (nebo javorového sirupu)
-
0,25 l vody
Vezmeme hlubší pánev a ve vodě rozpustíme cukr. Přivedeme k varu a vsypeme omyté brusinky. Přivedeme znovu k varu a počkáme, až popraskají slupky na brusinkách (na to potřebujeme jen pár minut). Snížíme teplotu a mírným varem za občasného míchání povaříme cca 10 minut. Omáčka je hotová. Podáváme ji teplou či studenou s pečenou krůtou nebo jinou drůbeží, šunkou, paštikou. Můžeme je použít též jako ozdobu dortu nebo jiných zákusků. Takto připravené brusinky mají velmi pikantní chuť.
Lékařské výzkumy potvrdily, že brusinky jsou pro medicínu učiněný poklad. Největším přínosem pro zdraví jsou brusinky čerstvé a sušené. V těsném závěsu za nimi je brusinková zavařenina a pak s velkým odstupem brusinková šťáva. Rostou na severní polokouli, v mírném a arktickém pásmu.
Ve Francii v Alsasku se z nich vyrábí nápoj, přidávají se též jako doplněk k nejlepším francouzským zvěřinovým paštikám. Ke všem zvěřinovým pečínkám se hodí brusinková zavařenina. Na našem trhu seženeme krom brusinkové zavařeniny též džus z brusinek, brusinkový křen i sušené brusinkové bobule celkem běžně. Nejoblíbenější jsou jako zavařenina a to v různých koutech naší planety. Seveřané brusinky pěstují, sklízejí, milují. Lesy se tam brusinkami pod nohama červenají a mnohá slavnostní jídla se automaticky podávají s dobrou brusinkovou zavařeninou. Vzhledem k vysokému obsahu kyseliny benzoové se brusinková zavařenina nekazí, což ocení ti, kteří si ji připravují podle svého domácího receptu.
Rozhodně to není všechno, co můžeme s brusinkami podnikat. Sluší jim to v omáčce i na šlehačkovém dortu. Je období zvěřinových hodů, sáhla jsem tedy do archivu pro recept na brusinkovou omáčku. Určitě se bude hodit.
Skleničku těchto brusinek mi zaslala papája, tak se těším až bude něco zvěřinového nebo nějaká ta domácí paštička 😉
Bali 🙂
Až dorazíte k nám, načneme velkou lahev ručně sbíraných severských brusinek. Ty nemají konkurenci, proto je nakupujeme ve velkém balení. Člověk ocení, že se nikdy nekazí 🙂 V létě jsem našla dost brusinek v lese, ale nebylo jich tolik, abych tím pokryla svou lačnost po nich, tak jsem je netrhala, ale kochala se pohledem. Tvoje domácí paštička, to je zázrak :o)))