Jestli se nám v těchto zimních dnech něčeho nedostává, je to slunce. Co si udělat šik recepturu z dýně? Jen co ji položíte do kuchyně, vnesete tam atmosféru prosluněných dnů. Oranžová barva je absolutně teplým a oslnivým koktejlem namíchaným z odstínů červené a žluté. Na téhle kulaté oranžové záležitosti je pozitivní její trvanlivost. Přežije od podzimu do zimy bez úhony. Její dužina se dá pohodlně i zamrazit. O jednu pěknou dýni jsem zrovna v těchto dnech zakopla v našem tmavém vinném sklípku. Na světle se ukázalo, že je to fešanda , tak jsem ji vzala s sebou do kuchyně, s úmyslem uvařit si něco čistě vegetariánského. Kdyby to náhodou mělo přijít milovníkům masa líto, souběžně s dýní jsem připravila zajímavou rychlovku z kuřecího masa. Při tomhle vaření můžete myslet třeba na slunnou Itálii. Něco z tamějších vůní na talíři určitě najdete.
Hledači symbolu elánu, nadšení a čisté radosti ze života by měli sáhnout po oranžové barvě všemi deseti. Je vznešenou barvou kreativního myšlení, proto i vaření s dýní se může proměnit v nové a nezapomenutelné gastronomické zážitky. Nechte se vyprovokovat k experimentům, protože dýně ze své podstaty umí rozdávat oslňující dojem. Barva ji k tomu předurčuje, ale kdo chutně připravenou dýni jednou ochutnal, ten ví, že dýně neoslňuje jen svým zjevem, ale má ukryté kouzlo i ve své zvláštní chuti.
Poprvé jsem do ní bodla ostrý nůž s dobrými úmysly, že si uvařím sametově hebkou dýňovou polévku. Oranžová barva zesiluje chuť k jídlu, hned jsem pojala podezření jestli nebude škoda rozřezat ji na kusy a rozmixovat do polévky? I když první řez byl poněkud nevzhledný, ještě jsem stihla zachránit co se dalo a dýni přisoudila jiný osud. Tuhle roztomilou dýni budu totiž zapékat, protože právě druh Hokkaidó je k těmto účelům nejvhodnější. Silná slupka v žáru trouby změkne a dýně se dá zkonzumovat opravdu úplně celá. Před pár dny, při pečení římské kotlety, jsem si slibovala, že najdu nějaké nové uplatnění pro druhou sklenici pesta. Tentokrát to bylo pesto růžové, Pesto Rosso
. Jak jsem slíbila, tak jsme udělala. Bylo dobře, že jsem tuhle skleničku nikam hluboko do domácích zásob nestrkala a nechala si ji pěkně na očích.
S důvěrou jsem se spolehla na koupený produkt, ale není nemožné si takové pesto snadno vyrobit i doma. Nejvhodnější je použít hmoždíř s třecí paličkou, ale dá se připravit i šetrným způsobem v mixéru na bylinky. Ovšem žádnou jemnou kaši si z něj nedělejte! Jeho půvaby a vnady by byly rázem usmrceny. Pestu sluší rustikálnější vzhled. Samozřejmě je pro jeho výrobu nejvhodnější doba v momentě, kdy máte čerstvé lístky bazalky. Bazalka zrovna nemá své nejlepší dny, ale i tak by tu recept na domácí výrobu růžového pesta chybět neměl.
Růžové pesto
- na cca 100g sušených rajčat naložených v olivovém oleji
- cca 50 g jemně strouhaného parmezánu
- cca 40g piniových oříšků (jsou to vlastně semena velkých borovic, které rostou kolem Středozemního moře – mají úžasnou pryskyřičnou chuť) – pokud je nemáte, dají se do pesta použít i mandle, ale v duchu tradice bych „piňolky“ nevynechávala
- 3 lžíce olivového oleje (ten ze sušených rajčat je ideální, ale nesmí být moc navoněný kořením; v tom případě raději sáhněte po lahvi extra vergine)
čerstvé bazalkové lístky dle chuti- 1 až 2 stroužky česneku
- parmazán je slaný, ale pokud vám to není dost, sáhněte pro špetku mořské soli, protože ta se do pesta hodí nejlépe
- do pesta můžete též použít tvrdý ovčí sýr –
Všechny suroviny rozdrtíme v hmoždíři nebo jen krátce promixujeme, aby si pesto zanechalo svůj žádoucí rustikální výraz a jednotlivé suroviny se drobně rozdrobily a nikoli slily v jednu hustou kaši. Tak opravdu pesto vypadat nemá. Olivový olej se přidává až naposledy a sjednotí krásně konzistenci pesta. Doporučuje se nechat pesto před přípravou několik hodin v chladu odležet.
Abych se vrátila k dýni samotné, budu se věnovat tomu, jak jsem tuhle krásnou baňatou zeleninu vydlabala, naplnila, přiklopila, upekla a skvěle si pochutnala 🙂
O recept se ráda podělím s těmi, co na krásu dýní věří. Těm, kteří nevěří, možná podám důkaz, že dělají chybu.
Než začnete chystat tuhle plněnou dýni, myslete na to, že budete potřebovat přiměřené množství vařené rýže.
PEČENÁ DÝNĚ PLNĚNÁ RÝŽÍ
- 1 dýně Hokkaidó (vydlabaná jako miska s pokličkou)
- vařená rýže (tolik, aby vyplnila celou dýni) – použila jsem basmati
- růžové pesto
- 2 lžíce panenského olivového oleje
- čerstvě mletý pepř
- mořská sůl
- podle chuti bylinky (čerstvé či sušené) – použila jsem tentokrát sušenou bazalku
- plátek másla (skvělé je bylinkové máslo s česnekem)
Postup dle mého receptu je triviální. Dýni vydlabeme, tzn. odstraníme všechna semínka a použijeme-ji jako zapékací nádobu s pokličkou. Uvaříme rýži podle obvyklého způsobu. Sáhla jsem po basmati, ale není vyloučeno použít i rýži jinou. Nakonec proč ne opravdovou italskou rizotovou? Pár dobrých tipů na přípravu .
Rýže Basmati je v rýžovém království velmi váženou osobností. Dlouhozrnná rýže Basmati se původně pěstovala na úpatí Himalájí. Bílou barvu získává odstraněním vnější slupky a leštěním. Jedná se o nejjemnější ze všech druhů rýže. Neopakovatelnou chuť jí dodává voda stékající z ledových masivů hor. Má jemnou chuť a vůni s oříškovou příchutí. Je snadno a rychle stravitelná a přirozeně bezlepková. (Nutriční hodnoty ve 100 g: Energie 1 540 kJ (367 kcal), 7 g bílkovin, 78,4 g sacharidů, 0,6 g tuků)
Pokud dáte na mé rady a uvaříte si jemnou rýži basmati, její chuť osvěžíme vydatně pestem a naplníme ji do vydlabané dýně pěkně po okraj. Můžeme rýži navonět bylinkami, čerstvě mletým pepřem i bylinkovým máslem s lehkým tónem česneku. Takhle jsem to udělala já. Před vložením uvařené rýže do dýně jsem dýni osolila, opepřila a pokapala lžící dobrého olivového oleje. Poté jsem přidala vařenou basmati rýži a promíchala ji s růžovým pestem. Před zaklopením pokličkou jsem do ráže zabořila malý hranolek bylinkového másla s lehkým česnekovým aroma.
Přiklopila pokličkou a v troubě vyhřáté na 190 °C cca 35 minut upekla. Když poklička na zbytek dýně dobře nedoléhá, je fajn utáhnout všechny netěsnosti třeba proužkem z alobalu. Pokud je dýně velká, můžete ji před naplněním cca 10 až 15 minut upéct bez náplně a naplnit až poté, co lehce změkne. Pekla jsem ji na pečicím plechu vyloženém papírem na pečení, ale mnohem praktičtější by bylo, kdybych ji bývala rovnou posadila do šikovné menší zapékací misky, se kterou bych upečenou dýni mohla rovnou položit na stůl. Přendat ji z plechu na servírovací misku nebylo tak obtížné, ale když je dýně horká, nejde to zrovna moc brilantně. Příště na to budu myslet 😉
Řekla jsem si, že dýni už budu dělat jenom takhle. Je to efektní a naprosto báječné. Až budete lžící sázet na svůj talíř kopečky rýže i s měkkou dužinou pečené dýně, sami tomu uvěříte. Esteticky se na talíři rýže s kousky dýně netváří bůhvíjak, ale vsaďte na chuť samotnou! To je předem vyhraná sázka.
S minimem práce se doberete k zajímavému výsledku. Určitě si nějaké to semínko z dýně schovejte. Zase mě popadla chuť vysázet si z dýní celý záhon 🙂
Jako vegetariánská záležitost je to už nyní dokonalé. Ale co s těmi, kteří si to bez masa představit nechtějí? Souběžně s pečenou dýní se dají v jedné horké troubě připravit i kuřecí plátky s růžovým pestem a mozzarellou. Není nutné připravovat dle mého doporučení pod grilem. S použitím horkovzdušné trouby se tohle jídlo zvládne při stejné teplotě a shodném časovém limitu v odpovídající kvalitě.
Kuřecí plátky s růžovým pestem a mozzarellou pečené v troubě
- pro jednu osobu potřebujeme 1 plátek kuřecího masa, nejlépe prsní partie
- pesto růžové (připravené ze sušených rajčat)
- čerstvou mozzarellu krájenou na plátky
- mořskou sůl
- čerstvě mletý pepř
- olivový olej
- plátek citrónu na každý plátek masa
- špetku sušené bazalky nebo jiných italsky vonících bylinek (kdyby nebyla zahrada pod sněhem, jistě bych tam našla otužilý tymián a šalvěj)
Kuřecí plátky nařízneme a přes fólii lehce naklepeme, aby se daly přes náplň přeložit. Zapékací misku vytřeme olivovým olejem, položíme na dno plátky masa. Solím jen málo, protože na každý plátek se nanese lžička růžového pesta, které je příjemně slané. S pepřem moc nešetřím a používám směs barevných pepřů z mlýnku. Na každý plátek položím několik koleček mozzarelly a posypu špetkou sušené bazalky.
Zastříknu kapkou olivového oleje, položím pár plátků citrónu a nechám v chladničce odležet.
Přidala jsem několik půlek cherry rajčat, ale ty nijak výslednou chuť neovlivňují, proto je ani v receptu neuvádím. Ležely ladem, proto jsem je obsadila do malé vedlejší role 😉 V rozpálené troubě (nejlépe s grilem) při teplotě 190 °C krátce zapečeme. Za třicet minut bylo maso hotové a ponechalo si svou šťavnatost.
S pečenou dýní plněnou rýží na jednom talíři to bylo učiněné blaho. Žádné velké kuchařské umění, přesto slušný zážitek. Doporučuji vyzkoušet!
Můžete si ověřit, zda je něco pravdy na tom, že upečená dýňová slupka má v chuti znatelné stopy lískových oříšků … Pokud jste milovníky oranžové barvy a doma jíte z oranžových talířů nebo máte jídelnu laděnou do oranžové barvy, může být právě tohle atakem na vaši tělesnou váhu 🙂
Jásavá oranžová barva vydatně podporuje chuť k jídlu a má neobyčejně mocné a povzbuzující schopnosti. Do života vnáší radost, veselí, optimismus, dynamiku a divokou nespoutanost.
Vzápětí ale pomáhá harmonizovat rozbouřené emoce a dosáhnout sebekontroly nad vlastním vědomím. Možná proto ji zvolili jako svou barvu buddhističtí mniši, aby je vedla …
Mniši z Tibetu (fotografoval kamarád – cestovatel – dobrodruh – František Štěpánek)
Můj vztah k oranžové barvě je velmi pozitivní. V šatníku sice žádný oranžový kousek nemám, když pominu reflexní oranžovou vestu, co vozím ve svém autě, ale fandila jsem klukům ze země tulipánů, když v barvách “Oranje” na zeleném trávníku excelovaly ikony nizozemského fotbalu – Ruud Gullit, Frank Rijkaard, Marco Van Basten. Letošním rokem mě bude provázet oranžový diář, část domácího interiéru jsem naladila do oranžových tónů a měnit to nehodlám. Těším se léto v zahradě, až ji zase rozsvítí aksamitníky těch nejoranžovějších barev co říše květin vymyslela.
Nejspíš přes všechna zmíněná rizika si jídlo nepřestanu servírovat na oranžové talíře, které jsou součástí mé kuchyně 😉 Nedělní snídani si bez optimisticky naladěného nádobí nechci nechat vzít 😉
Asi to bude tím, že oranžovou mám ráda.
Jak si vede oranžová barva u vás? Jsou kolem vás nějaké oranžové symboly, na které si nenecháte sáhnout?
Šárko, koncert pro chuťové buňky i pro oči! Oranžovou mám taky moc ráda, miluji svůj oranžový svetřík, šálku a taky jsem do oranžové ladila kdysi FoodLife. Mám pár oranžových talířů, několik Hokkaidó ve sklepě a jednu decentně oranžovou stěnu v bytě 🙂 Tak se zdá, že té oranžové je kolem mě docela dost, ovšem úpéct celou dýni jsem si ještě netroufla. Ale už se nebojím a při nejbližší příležitosti jdu do toho 🙂
Prosím, prosím alespoň jednu plněnou dýni pro jednu hodně mlsnou vegetariánku. PS: maso přenechám dalším mlsounům :-))). Šárko, jako vždy musím jen a jen chválit. Kam na ty nápady chodíš? Asi nebudu příští týden dělat z dýně jen polévku, ale i tuto krasavici. Tento recept nemá jedinou chybičku, snad jen moci ochutnat přes počítač :-). A co oranžová barva? Mám ráda světlou i tmavou oranžovou na talíři :-))) – pomeranče, mandarinky, dýně, mrkev, broskve, meruňky…. A pak mám moc ráda odstíny oranžové a žluté na podzim. Je to taková milá hřejivá barvička.
Šárko to je nádhera! Nevím, čím se kochat dříve! Oranžová barva je má oblíbená, nabíjí energií a přináší doboru náladu! Když je mi smutno, zapálím oranžové svíčky, dám si dýňovou polévku a naleju sklenici mrkvové, meruňkové či pomerančové šťávy.
Nosím doma oranžové kalhoty a halenu. jednou u nás zazvonili lidi z Hare Krišna a měli ohormnou radost z mého oblečení. Vůbec to nečekali. No, kopila jsem si od nich pár kousků výborného cukroví z Govindy…
Růžové pesto doma nemám, ale musím to napravit. Plněná dýně mě láká nejvíc. 🙂
Do jara je ještě dlouho a Tvé recepty jsou plné sluníčka!
Šárko, úplně tu slintám nad tím masíčkem, vypadá úžasně. Chtěla jsem se zeptat na to pesto, máte ho někde z ciziny nebo se tu dá taky sehnat? Dělat se mi nechce:) a ráda bych recept vyzkoušela.
Krásná zapékací miska, ta dýně! Další pěkný recept, který si můžu uvařit sama pro sebe :-).
Ale vařit sama pro sebe, na to nejsem vůbec líná :-). Jednou budu muset pozvat sestry a navařit a vyzkoušet všechno to, co ti moji \”rozmazlenci\” doma neskousnou :-).
vEruska: FoodLife byl krásně oranžový – připomíná mi ho ta pěkná zástěra ve stejných barvách 🙂 Výrazné barvy v bytě umí doladit náladu, taky je mám moc ráda. Oranžovou nemám, ale jednu místnost jsem nechala vymalovat opravdu velmi výraznou žlutou barvou. Protože se jedná o saunový prostor, vypadá to tam jako po slunečním výbuchu 🙂 Vystihuje to pěkně atmosféru tepla a o to mi šlo. O oranžové uvažuji v souvislosti s plánovanou změnou kuchyně. Když nebude na obkladech, určitě se na stěnu nějaký její odstín dostane. Beru ji vyloženě za pozitivní barvu 🙂 Hokkaidó už doma nemám ani jednu. Pěkně jsem s nima zatočila, ale mám na ně jen ty nejlepší vzpomínky, pěkně uložené v receptovém archivu 🙂
coco-choc: Dýně jsou tak krásné, že mi vždycky trvá dost dlouho to odhodlání, než je sním 🙂 Ale když už ji mám v kuchyni, je pořád co vymýšlet, protože právě tahle hokkaidó je naprosto vynikající. Upečená slupka chutná trochu jako lískové oříšky. Doporučuji nějakou zapečenou verzi vyzkoušet. Náplň může mít hodně obměn, ale rýže s pestem byla vážně vynikající. Když se vše spojilo s upečenou měkkou dužinou, bylo to učiněné blaho. Pokud jde o oranžovou barvu -tak vážně všechny krásné oranžové plody nesmí chybět. Díky za připomenutí. Krásnou barvu má též pomerančová i meruňková zavařenina. Ta mi v regálu s ostatními suvenýry léta pod zavařovacími víčky jenom svítí. Oranžová barva na podzimním listí je vážně půvabná. Asi proto mám ten podzim docela ráda 🙂
Pivli: Výčet oranžových symbolů je krásně doplněn o pomerančové a mrkvové džusy 🙂 Na ty nejde zapomenout. Oranžové svíčky v oranžově zbarveném skle mám ještě na stole. Sice už jenom zbytky, ale když jsem je kupovala, instinktivně jsem po nich sáhla. Jak povídáš o kalhotech a haleně, tak jsem si vybavila, že jsem mívala moc ráda indické šaty a na nich byla kombinace odstínů oranžové. Musím se podívat do skříně a zase se trochu pokochat. Nakonec ten šatník rozšířím, protože oblečení v tak pozitivní barvě by nikomu chybět nemělo.
Pesto je moc fajn domácí zásoba. Vaří se s ním jednoduše a jídlo chutná ohromně. Stejně se nejvíc těším na léto a na to, že si ho doma sama udělám. Jako marináda na grilované maso je skvělé, na těstoviny je tradiční, s rýží chutná velmi zajímavě a další experimenty by to chtělo podniknout 🙂
Oli: pesto je celkem běžně k sehnání ve větších supermarketech. Minulý týden jsem koupila růžové i tradiční zelené v Tescu, ale tohle růžové je tuším koupené v Lidlu. Našla jsem odkaz na e-shop, kde ho též mají za dobrou cenu – zde je odkaz:
http://www.biorganic.cz/biopotraviny/doporucujeme/pesto-rosso-(se-susenymi-rajcaty)
Určitě se někde sežene. Konec konců to nemusí být zrovna růžové, s tím tradičním zeleným janovským pestem by to šlo také.
toffo: U nás to bylo zpočátku stejné. Když muž zjistil, co jdu dělat, tak mi poslal do kuchyně vzkaz: Vidím 2 věci co nejím! Rýži zrovna nemiluje (nechápu to 🙂 a dýni nemusí (s výjimkou dýňové polévky). Nakonec tu dýni s rýží jedl s údivem, že fakt dobře chutná. Pesto tomu všemu krásně zvedlo a zvýraznilo chuť. Měla jsem docela vztek, že jsem se musela dělit :-))) Skoro jsem si přála mít tu dýni s rýží jenom pro sebe.
Oranžová barva má definitivně pozitivní účinek na náladu člověka. To bude určitě důvod, proč jinak pohodlnou, ale v zimě přeci jen trochu chladnou, koženou pohovku pokrývám oranžovou dekou. Ta barva dovede zahřát už od pohledu!
A kdo by se uprostřed pošmourné zimy neusmál nad jasně oranžovými pyramidami, vyskládanými z pomerančů a mandarinek v prodejnách s ovocem a zeleninou! (Nedomrlá, skleníková, vybledle oranžová zimní rajčata vyjímaje!)
Osvěžující skleničkou pomerančového džusu k snídani si můžeme rozjasnit náladu na celý den a starým známým mrkvovým salátem podpořit dobrý zrak, abychom tu veselou barvu lépe vnímali.
Oranžové tulipány jsou moje nejoblíbenější a když mi chce muž udělat opravdovou radost, shání se právě po nich. ;o)
Také jsem si všimla, že v lékárnách se odměřují tablety do průhledných oranžových kelímků. Že by proto, aby se pacientům povzbudila mysl?
Šárko, celé jídlo vypadá výtečně! S bazalkovým pestem by mohl vzniknout bezvadný kontrast barev (zelená a oranžová jdou nádherně k sobě) i chutí.
Jo a dík za pohled do Tvojí ledničky. Nemysli si, že jsem ji pořádně neprošmejdila. ;o) Pohled na poličky s veselými talíři je neméně lákavý.
Skvělá dýňová inspirace. Jen smutně závidím, protože v našem malém městě nejde dýně skoro sehnat. Čtyři řezníci se tu uživí bez problémů, ale slušně zásobenou prodejnu s ovozelem aby člověk pohledal 🙁 Dýni jsem ještě donedávna příliš nemusela – v dětství jsem se přejdla dýňových kompotů- ale pak jsem vyzkoušela dýňvou polévku a byla jsem naprosto očarovaná. Dýni to sluší všude 🙂
Také se přidávám k fandům oranžové barvy. Oranžový mám třeba šátek na nošení malého, povlečení v ložnici a v plánu je i výmalba obýváku na teplou medově oramžovou barvu. Teď v zimě se ráda nechávám potěšit třeba právě volským okem, které na mě mrká zářivě žlutooranžovou barvou 🙂
Jinak musím pocvhálit krásné nádobí, my u nás jíme ze žlutého 🙂 I z ostatních příspěvků jde vidět, že nám sluníčko opravdu hodně chybí…
Já se na oranžové vlně také svezla. Okamžitá inspirace a za chvilku se alespoň ten talíř směje…
http://tege.blog.cz/1001/oranzova
Můžete mi prozradit,jestli ještě ted někde sezenu dýni?Hned bych si ji dala.Díky
Minulý týden jsem koupila dýně v Makru.
Díky,nahodou jsem ji sehnala v Albertu.Tak jsem zvedavá,zkusim ji o víkendu.
Yva: Oranžová deka hřeje rozhodně o chlup víc, než deka v jiné barvě 🙂 O pocitu je to především. Teplo a útulno domova rozhodně barvy dělají a proto je fajn s nimi nešetřit. V kuchyni mám jeden krásný velký obraz, který se jmenuje italské léto a je nabitý až k prasknutí sluneční energií. Z toho obrázku mi není nikdy zima. Prostor kolem obrazu ladím do stejných barev a pestou barevnou paletou je u nás doma též velké akvárium. Oranžově zbarvené rybičky jsou k nepřehlédnutí, jak jsem na ně jen mohla zapomenout? 🙂
Pohled do mé ledničky působí komicky :-))) Všimla jsem, že všechno kupuji 2x 🙂 V případě ručně sbíraných brusinek i 4x – ty jsou totiž bezkonkurenční. Taky tam stojí chuťově velmi kontrastní pomerančová hořčice, pro kterou ještě hledám zajímavé uplatnění. Barvu má pěkně oranžovou, jako všechny hořčice – a ty já moc ráda. Tahle má chuť po pomerančích, zázvoru, česneku … což je poněkud zvláštní. Vidím to na nějakou grilovací marinádu, tam jí to bude slušet. Zejména s nějakou mořskou čerstvou rybkou. Škoda že těch mořských ryb tu tolik není, ale … od toho je dovolená, kdy si toho moře užívám nad talířem s čerstvou rybou nebo mořskou potvůrkou každý den.
Madla: Život na malém městě si umím dokonale představit 🙂 Co si nevypěstuji na naší malé vsi, to nemám. Nakupovat jezdím do malého města a to nikdy předem neplánuji, co od toho očekávám. Co je v dobré kondici, to vezmu a potom improvizuji 🙂 Samozřejmě jezdím nakupovat i do města velkého, nejčastěji do Makra v Č. Budějovicích, protože tam seženu téměř vše, co potřebuji i nepotřebuji 🙂 Co nutně nepotřebuji, toho mám doma nejvíc. Život na malém městě je ve své podstatě dost dobrodružný a docela mě to baví. Ale má i svá mnohá úskalí, o kterých se lidem z města ani nesní.
Dýňový kompot jsem si letos vyzkoušela naložit. Jen pro tu nostalgickou vzpomínku, jak vlastně chutnal? 🙂 Ušlo to! Ještě mi jedna sklenice stojí ve sklípku na polici a ráda bych z něj něco zajímavého vytvořila. Třeba to vydá zase na nějaký článek na blog. Šátky na miminka jsou senzační! V tom oranžovém se musí to malé cítit naprosto blaženě, ale hlavně proto, že je pořád u mámy 🙂
Oranžová barva vaječného žloutku je oslnivá 🙂 To byl dobrý tip a přidávám ho do řady všech těch oranžových symbolů, o kterých si tu povídáme. Tvé žluté talíře si pamatuji z bábovkového klání. Mají krásně pozitivní barvičku a malým bábovičkám to na nich extra slušelo.
Terezko:
Krásně jsi to oranžově pojala ve svém článku na blogu 🙂
Ještě mimo téma musím říct, že ti ta nová barva vlasů sluší! Byla to sakra radikální změna, ale má to šmrnc. Že bych taky něco radikálního provedla? Vždycky se na to chystám, ale potom couvnu. Asi nedostatek odvahy či co. Není všem dnům konec 🙂
Yvona:
Tak držím palce, ať se nějaký ten dýňový experiment podaří! Osobně se budu těšit na výsledek 🙂
Á, očekávaná růžová verze!
Určitě to vyzkouším. Právě mám v lednici mozarellu. Pro další ingredience promptně skáknu 🙂
Sančenka: Moc dlouho se to růžové pesto u nás neohřálo 🙂 Ale mezitím jsem si včera doplnila domácí zásoby a tak mohu zase vesele experimentovat. Navíc jsem sehnala krásné dvě bio dýně hokkaidó. Chce to zase nějaký nový nápad 🙂
Pesto jsem nakonec sehnala v Lidlu, včera jsem plátky vyzkoušela a musím říct, že nám chutnaly. Na přání bratra, který prohlásil, že toho bylo málo, se budou dělat zítra znovu:).
Tak jsem o vikendu uvařila polívku z dýně,je to neco vynikajícího.Doma na mě nejdřív všichni hleděli,jestli je nechci otravit,ale pak jsem musela zbytek chránit vlasním tělem,aby mi zbyla alespon troška do prace.Dneska jsem si koupila,seminka,at mam na pristí rok zásobu.Strašně ráda varím,tak vyzkouším další recepty.Ty keřecí řízky jsem dělala v týdnu a zapomněla jsem se zeptat,jak chutnaly,ale asi vynikajícně,protože na mě žádný nezbyl.Budu čekat další pecky
Teda, ať mi nikdo neříká, že se po Vašich receptech tloustne! Koho znám, kdo vařil podle Vás, Šárko, tak musel večeřet chleba (pokud nebyl dostatečně průbojný), protože mu okolí přivábené vůní všechno snědlo! 😀
Oli:
Ještě jsem nestačila odpovědět na loňskou poznámku a už tu máme zase další dýňovou sezónu. Ten čas letí 🙂
ergo:
To je vtipný kompliment! :-))) Díky za něj! 😀