Jak vypadaly obložené chlebíčky minulého století? Rozhodně byly k nakousnutí, majonéza měla kanárkově žlutou barvu a nechodilo se pro ni k “Helmansům”, protože se poctivě vyráběla doma. Chlebíčky už tenkrát patřily do kategorie malých jídel vznešených a na svého tvůrce uměly mnohé prozradit. Má a nebo nemá umělecké nadání a smysl pro detail? Chlebíčky se krášlily s velkou péčí a špetka nadání k tomu byla třeba. Nabídněte si! Podle diktátu autorky kuchařských knih, Anuše Kejřové, připravila Hanka. Já jí děkuji za další perfektní příspěvek, připojuji omluvu, že na jeho zpracování došlo trochu se zpožděním, ale u chlebíčků je to vlastně jedno 🙂 Na českém stole mají své čestné místo po celý rok. Jen se na stůl položí, už je po nich. Protože si je toho vědoma i Hanka, souběžně s chlebíčky do mé emailové schránky dorazil i recept na úžasné větrníčky. A že neuhodnete čím jsou plněné?
Na recept nebudete čekat dlouho, protože jsem si dala za úkol, že ho ještě dnes zpracuji a přidám do rubriky “Vaříme s Anuší Kejřovou” – pěkně se nám recepty hromadí.
Na Velikonoční pondělí jsme s dcerkou nachystali pro koledníky malé slané pohoštění v podobě miloučkých obložených chlebíčků a brynzových větrníčků. Byla to příjemná změna po lehce neúspěšné kulinářské sobotě (o tom v jiné kapitolce). Los padl na majonézové chlebíčky a máslové chlebíčky s debrecínskou pečení.
CHLEBÍČKY – majonézové chlebíčky a máslové chlebíčky s debrecínskou pečení – podle Anuše Kejřové
Potřebujeme:
- veku, bagetky – jak je komu libo
- sardelky
- máslo
- domácí majonézu (tady kupovaná nepomůže – nemá správnou barvu)
- šunku, debrecínskou pečeni
- vařený bílek, vařené vejce
- něco barevného na zdobení
Na máslové chlebíčky jsem utřela sardelky s máslem – poměr neuvádím, záleží jen na vlastní chuti.
Majonézové chlebíčky se neobejdou bez doma zhotovené majonézy.
V receptu se doporučuje hustá fracouzská – nejdříve jsem umixovala olejovou majonézu. Anuše má základní rozpis na dva žloutky, já vzala tři. Osolit a postupně přidávat olej a nakonec citronovou šťávu. V podstatě můžeme použít jakýkoli domácí recept dle svých zvyklostí, důležité je požít jen žloutky, pokud možno co nejvíc žluté. Jen tak vynikne kontrast barev. Mně obdarovala krásnými domácími vajíčky kolegyňka.
Když získáme hustou žlutou majonézu, dochutíme ji podle receptu na francouzskou – přidáme lžičku Worchesterské omáčky, lžíci dobré hořčice, špetku bílého pepře, trošku cukru a případně trošku dobrého octa. Dosolíme.
A můžeme zdobit. Zde se vyřádila dcerka – loupala vajíčka, krájela rajčátka, šunku, debrecínku, bagetky a statečně uždibovala. Protože to nebyly ani tak chlebíčky jako spíš dvojhubky, použila jsem křepelčí vajíčka a koktejlová rajčátka. Na vařený bílek jsem zužitkovala zbylé bílky z majonézy.
Máslové chlebíčky podle Anuše Kejřové
Plátky pečiva namazat sardelovým máslem, ozdobit plátkem debrecínky a plátkem vajíčka.
Majonézové chlebíčky podle Anuše Kejřové
Plátky pečiva namazat majonézou a posypat najemno krájenou šunkou, bílkem a zelenou natí. Krásná by byla pažitka, ale venku bylo tak nepěkně a blátivo, že jsem použila kupovanou petrželovou nať.
Výsledek můžete posoudit zde.
Přála bych Vám vidět ten údiv a děs v očích koledníků, když uzřeli tu žlutou majonézu !!! 🙂 A jak chutnalo všem, když své obavy překonali.
Veselé velikonoce po velikonocích přeje HaF
Já děkuji Hance a všem ostatním za účast a těším se na další zajímavé recepty. Sama totiž vím, jak je těžké vařit z not někoho jiného, protože každý máme svou vlastní fantazii, své zvyklosti a vrtochy a ne vždy je domácí surovinová základna shodná s tou podle receptu. Vařit podle kuchařské knihy vyžaduje přípravu. Ta vaše je opravdu příkladná 😉
Připomínám, že probíhá nová soutěž – Vaříme podle starých kuchařských knih – tentokrát s Anuší Kejřovou
. Receptů již byla vyzkoušena pěkná řádka, ale stále je z čeho vybírat.
Přidejte se k nám 😉
Všechny vaše zde zveřejněné soutěžní recepty najdete též na stránkách nakladatelství
HaFe, polevy asi nee. stačí čepička trošku šejdrem a dozdobit . na náplň různé druhy pěn, pomazánek, masové a rybí saláty.
játrová pěna: máslo vyšlehat do pěny za postupného přidávání smetany a rozmělněné paštiky /játrového sýra/. dochutit pepřem a solí.
lososová pěna: maso z lososa / konzerva/ jemně rozemeleme a postupně za stálého šlehání přidáváme do vyšlehaného másla. přidáme citr. šťávu, podle potřeby osolíme.
šunková pěna: máslo vyšleháme do pěny s mletou paprikou a pepřem za postupného přidávání smetany. do pěny vmícháme jemně rozemletou šunku a dochutíme solí. vše krátce prošleháme.
putimská pomazánka: 130g majonézy, 80g strouhaného eidamu, 60g strouhané mrkve, 20g česneku. naplnit, ozdobit zelenou petrželkou nebo zelenou cibulkou.
atdatdatd.
Este teple veternicky posypat struhanym parmezanom a naplnit lilkovou (baklazanovou) pastou 🙂 velmi podarene.
Vdaka za zakladnu inspiraciu, na slane veternicky sa da vymysliet 100 + 1 variacii!
Zajtra planujem tuniakove a ak ostanu z dneska redkovky, tak redkovkovy salat.
banan:
To je fakt, že fantazii se v této kategorii žádné meze nekladou 🙂 Tuňákové bych si s chutí dala, ale krevetové též nejsou špatné a …. :o)
Paukert by měl radost. Kejřová je taky moje oblíbená. Když už chci nějakou klasiku ale přesně tak, jak si ji pamatuji třeba jako malá, sahám po někdejších kuchyňských výrobních normách. A chlebíčky jsou zrovna ten případ, protože inspirace není nikdy dost. Často se stane, že je zažnu vyrábět a po 30. chlebíčku jsem bez fantazie. A pak si vzpomenu, vytáhnu normy a v kuchyni je mne plno 🙂 Pár receptů jsem taky nafotila, udělala fotogalerii a sepsala na svůj blog, takže zvu na návštěvu. Nebo rovnou na chlebíček 🙂 Blog: http://makova-panenka.cz/recepty/oblozene-chlebicky-podle-norem-studene-kuchyne-tentokrat-recepty-pro-milovniky-syru-a-vegetare/
Obložené chlebíčky:
To je výzva pro fantazii 🙂 Krom českých chlebíčků máme rádi italský styl malých Cicchetti, které jsou k mání v každém benátském baru. Ve Švýcarsku si ráda zajdu do chlebíčkových barů, kde je podávají na vidličku a se sklenkou šampaňského, atd. Český chlebíček je náš domácí fenomén, ale vlivem času doznal opravdu mnoho proměn. Pamatuji chlebíčky poctivé a chutné, které se s těmi současnými v obchodní síti často nedají porovnávat. V tomto ohledu byly normy přínosem! Ale pokud jde o chlebíčky, je to opravdu věcí fantazie a schopnosti sladit chutě k sobě tak, aby chlebíček nejen dobře vypadal, ale také chutnal. Konec roku bez chlebíčků, to je v Čechách opravdu nepředstavitelný scénář. U nás byly letos klasické s uherským salámem, také s pečeným roastbeefem a celerovou remuládou a severské s uzeným lososem a křenovou pěnou. A potom se vždy dělá podle toho, co dům dá. Chlebíčky, to je hra! 🙂