Při pohledu na příspěvky z perníčkové soutěže musím vyzdvihnout, že všechny autorky (mezi nimi ani jeden muž, ale to se dalo očekávat) prokázaly zručnost, cvičenou a jistou ruku a zdatnost ve zdobení. V soutěži se sešly jak klasické drobné vykrajované perníčky, tak i perníkové chaloupky, vykrajovaný či podle šablony vyřezávaný figurální perník a dokonce i výrobky charakteru užitkových předmětů zhotovené z perníkového těsta, jako například krabička či svícny. Míra zdobení měla široké rozpětí od střízlivé linky zdůrazňující obrysy perníčků až po intenzivní vrstvu cukrové kresby, která perníkový podklad zcela zakryla a přisoudila mu tak roli pouhé podložky. Některé autorky využily i cukrářskou modelovací hmotu, pestré barvy, barevné sypání nebo stříbrné kuličky.
Způsob hodnocení neměl žádná přesně stanovená a jednoznačně měřitelná kritéria, o to nesnadnější tedy vybírání bylo.
V první řadě bych chtěla zmínit autorky, v jejichž práci se odráží tradiční a léty prověřené zpracování perníčků. Patří k nim například Jitka a jejích sto laskavých perníčků s něžným zdobením jemnou linkou. Daniela s maminkou svoje rozverné drobné perníčky ozdobily podobně a přece trošku jinak. Půvabné jsou i maminčiny vánoční perníčky od Lenky s jejich křehkým zdobením. Oceňuji také perníková srdíčka od Moniky, mají svižný lehce moderní protáhlý tvar a stejně tak svižné zdobení, které vyniká i na červeném průzračném potěru perníčků. Nemohu pominout ani vkusnou perníkovou chaloupku od Terezy, pečenou údajně jen coby odpočinek od studia.
Dostávám se tak se svému výběru perníčků pro první tři místa soutěže, k výběru těch, které bych za sebe označila jako nejlepší. I když „nejlepší“ není asi to správné slovo. Jsou to ty, které mě ze všech nejvíc oslovily a které se ze všech nejvíc přiblížily mým představám o tradici, jejích kořenech, jejím vývoji a formování v průběhu času. Jsou poznamenány prolínáním historie se současností a jejich společným směřováním do budoucnosti.
Třetí místo u mě získaly milostivé a požehnané moravské perníčky od Gabriely. Osvědčený rodinný recept z Moravy doputoval ke Gabriele na Slovensko klikatými chodníčky přes několik lidí. U Gabriely doma pevně zakotvil a každý rok přivádí ke společnému pečení a zdobení celou Gabrielinu početnou rodinu. Vykrajované perníkové tvary si berou inspiraci v historii (např. koník), mají religiózní motivy (např. kříž jako symbol víry, symbol svatého Mikuláše nebo christogram) i světské náměty. Gabriela kromě výstižné fotodokumentace připojila i svůj osvědčený recept.
Druhé místo zaujímají pravé pardubické perníčky od Berušky. Beruška projevila velikou trpělivost i investigativního ducha a zkoušela a obměňovala perníkové těsto tak dlouho, až se jí jevilo jako důstojné hlavního českého města perníku, odkud pochází. Přestože ji zkoušení stálo jistě nemálo námahy, času i peněz, neváhala se o výsledek své práce podělit. Návštěvnice a návštěvníci Šárčiných stránek tak mají možnost využít Beruščiných zkušeností a inspirovat se nejen jejím receptem, ale i tradičními tvary vykrajovaných perníčků a neméně tradičním zdobením jednoduchou linkou a mandlemi.
Tím, kdo se u mne umístil na prvním místě, asi nikoho nepřekvapím. Je to Katka a její perníková chaloupka „Čekání na sníh“, v závěru soutěže ještě účinně podpořená perníkovým betlémem. Katka neváhala prozradit recept na vhodné a osvědčené perníkové těsto převzatý od jiné tvůrkyně perníků Evy Řezníčkové. (Eva Řezníčková z Jihlavy je uznávanou a obdivovanou perníkářkou, v jejíž práci se spojuje dokonalá vyváženost perníkové hmoty s jemným precizním zdobením kresbou beroucí si inspiraci v lidových motivech.) Katka pečlivě a výmluvně popsala postup výroby, zmínila nejrůznější tipy a finty, které budou všem začátečnickým budovatelům / budovatelkám perníkových chaloupek i jiných prostorových objektů z perníkového těsta nedocenitelnou pomůckou. Svůj text doplnila návodnými fotografiemi i upozorněním na vhodné nástroje ke zdobení. Katčino dílko má vkusné prostorové uspořádání, pečlivé řemeslné zpracování, precizní vykrytí velkých ploch, čistou jednoduchou a odlehčenou linku prozrazující vyvinuté výtvarné cítění. V Katčiných výtvorech se výmluvně snoubí poučenost tradicí s citlivým nedestruujícím vlivem současnosti.
Myslím, že Katka je tudíž zaslouženou nekorunovanou královnou Šárčiny soutěže.
Jak vidíte, mé rozhodování mělo několik společných jednotících prvků. Autorky neváhaly podělit se o své osvědčené recepty. Jejich práce vychází z lidových tradic, na které bychom neměli zapomínat ani v dnešní často hektické a povrchními dojmy ovlivněné době. Projevily velkou míru vkusu při zdobení a perníkový materiál netlačí do role, která mu není vlastní, nepodsouvají mu jiný účel, nedělají z něj něco, čím není.
Na tomto místě nemohu nezmínit jeden příspěvek, který by v soutěži neměl zapadnout. Jsou to perníčky z lásky, které poslala Petra
. Ona sama o nich říká, že to nejsou žádné ukázkové výtvory, ale já v nich vidím mnohem víc. Skrývá se v nich rodičovská láska a citlivý pedagogický přístup, který děti od útlého věku jemně směřuje k ruční práci, respektu k tradici a podněcuje v nich výtvarné cítění. Přestože soutěž byla vyhlášena jen o tři místa, zaslouží si práce Petřiných dětí mimořádné ocenění ve formě čtvrtého svícínku. Dokud budou mezi námi takoví rodiče a takové děti, nemusíme se o svoje kořeny a tradici bát.
Člověk by měl vědět, odkud pochází, kým je a kam směřuje. Moje vybrané autorky tato slova myslím naplňují měrou vrchovatou.
Děkuji Helli za tvůj profesionální pohled na perníkové řemeslo a na tuhle milou předvánoční soutěž! Teď už je to jen a jen na mně. Nezávidím si to 🙂
Ahoj mám moc ráda perníky a myslím, že tyhle budou opravdu úžasné, chtěla by jsem ochutnat aspon jeden takový……