15. červnaec 2011 v 10.49, napsala Šárka Škachová • Rubrika: Vášnivě dobré jídlo - soutěž, Z Vaší domácí kuchyněPočet komentářů: 10

Štítky: | | | | |

Zahořel jsem láskou pro jablko

Letní soutěž o jídle plném vášně a o vášni pro jídlo

„Zahořel jsem láskou k jablku! Zvláště když vystoupí ze svého původního smyslného obalu a převtělí se do podoby osvěžujícího nektaru, tolik potřebného k výrobě letního drinku. Drink, to je pro nevařícího chlapa, vyznačujícího se tvořivou nešikovností, asi ten  nejideálnější způsob, jak zapůsobit a zasadit své milé něžnou ránu rovnou do srdíčka. Kdyby to nefungovala hned, jsem připraven okořenit i závěrečnou básní.“, píše Petr Dobrovodský.

Jablko lásky na pláži

potřebujeme:

  • vychlazenou sklenici
  • kousek skořicové kůry
  • 4 cl skotské whisky
  • 15 cl jablečného moštu
  • 15 cl meruňkového džusu
  • střik grenadiny (sirupu z granátových jablek)
  • plátky zeleného jablka na ozdobu
  • pár kostek ledu

Do sklenice vložíme skořicovou kůru a ledové kostky. Nalijeme whisky, přidáme jablečný mošt, meruňkový džus a ozdobíme dílky zelených jablek. Osvěžující koktejl s vůní šťavnatých jablek a skořice podáváme nejlépe na dovolené přímo na prosluněné pláži.

Kouzlo je ukryté v jablku a ne tak ledajakém. Zelené plátky jablek jsou použity na ozdobu, ale nejrafinovanější jablko lásky se ukrývá přímo ve sklenici. Granátové jablko je božský plod. Staří Římané spatřovali v tomto plodu symbol manželství, proto každou nevěstu zdobili před obřadem věnečkem z větviček granátovníku. Ty v sobě mají sílu lásky, která je pro harmonický vztah tím nejdůležitějším. A ještě jsou navíc krásně afrodiziakální, čímž nedají vyhasnout ani vášni.

Kdyby toho všeho mělo být málo, tak bych přidal ještě úryvek Jamese Timptona:

Hltání světa

Narodil jsem se s otevřenými ústy …

vstoupil jsem do tohoto šťavnatého světa

broskví a citronů a zralého slunce

a tajemného růžového ženského těla,

do světa, kde večeře spočívá

v něžném dechu pouště,

v koření vzdáleného moře,

které pluje spánkem pozdě v noci.

 

Narodil jsem se někde

mezi mozkem a granátovým jablkem,

vychutnával jsem jemné předivo

vlasů a rukou a očí,

narodil jsem se z pokrmu srdce,

z nekonečného lože, abych putoval

po této nekonečné zemi.

 

Chci tě živit ledovými květy

na tomto zimním okně,

vůní mnoha polévek,

parfémem posvěcených svíček,

který mě pronásleduje tady v cedrovém domě.

Chci tě živit levandulí,

která stoupá z některých básní,

a skořicí z opékaných jablek

a prostým potěšením, které vidíme

na nebi, když se zamilujeme.

 

Chci tě živit kyselou půdou,

kde jsem sklidil česnek,

chci tě živit vzpomínkami

topolových kmenů,

když je štípám

a kouřem z jader šišek,

který se hromadí kolem domu v poklidné noci,

a chryzantémami u dveří do kuchyně …

 

Krásné léto všem přeje Petr Dobrovodský.

P.S.

A připište prosím, že Vaše stránky upřímně zbožňuji.

  

Děkuji Petrovi za úžasný recept okořeněný půvabnou poezií a ještě závěrečným komplimentem přímo pro mě ;-) To se mi nestává každý den!

Letní soutěž o jídle plném vášně a o vášni pro jídlo

Reklama

Zde si můžete objednat mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni.

V případě objednávky na www.titanovepanve.cz uveďte prosím na podporu našeho webu
v políčku pro poznámku heslo "Gurmanka".

10 komentářů k příspěvku „Zahořel jsem láskou pro jablko“

  1. La Cuoca říká:

    Tenhle drink by si dala okamžitě, na ex, místo oběda. Báseň je překrásná, dostala mě a na okamžik jsem zahořela láskou k básníkovi :)))

  2. Gurmánka.cz říká:

    La Cuoca:

    Ta báseň je fakt snová. K tomu drink od romantika, to opravdu nemá žádnou chybu – celé komplet je to jako „nebe na zemi“ :-) Takhle nějak si ho představuji já.

  3. Jana říká:

    Bože, to je fakt pěkné.

  4. Petr Dobrovodský říká:

    La Cuoca, děkuji za lásku k básníkovi, kterému nejdou zacpat ústa. Má úcta. PD

  5. toffo říká:

    Pokud bych nešla do kolen z drinku, tak z básně stopro :-)! Teď si ještě přehrávám, který známý melodický hlas by se mi nejvíce líbil. Nejsem „stará škola,“ ale byla bych pro Eduarda Cupáka – jeho vyprávění pohádek v rozhlasu ve mě zanechalo dojem …

  6. Petr Dobrovodský říká:

    Gurmánce děkuji za kompletní zveřejnění mého příspěvku, zvláště připojeného dovětku, a přeji té ženě milé život naplněný tolika radostmi, kolik semínek se vejde do krásného plodu marhaníku, původního plodu ze zapomenutého ostrova v Adenském zálivu, Sokotra. Věřte tomu, že počet semínek v jednom plodu převyšuje šest set drobných kousků … což je radosti tak trochu i do zásoby. PD

  7. Michaela říká:

    Cely recept kompletne super :) Paci sa mi P.S. !

  8. Gurmánka.cz říká:

    Petr Dobrovodský:

    To je báseň, kterou nelze napíchnout na vidličku a jednoduše spolknout :-) I když jsem to přesně tak udělala po prvním přečtení. Je krásná, krásná, krásná … z těch veršů je třeba si každé ráno kousíček uříznout a zbytek si nechat pěkně na druhý den. Tahle báseň je sen a mně je líto, že básně k snídani mi nikdo neservíruje, ale … žiji po boku pána, který zná všechny mé slabosti a rozmazlovat mě umí velmi poeticky ;-) + darovaných 600 radostí k tomu = radost až do konce života. Díky za každé nové ráno, já se mám pokaždé na co těšit :-)))

    P.S.
    Škoda jen, že na Sokotře, domovině granátového jablka lásky, si lidé žádné verše nepíší! Zjistila jsem, že jazyku zvaném sokotránština chybí písmo a udržuje se jen ve formě mluveného slova.

  9. Gurmánka.cz říká:

    toffo:

    To mě nenapadlo, jak moc je důležitý hlas, který ty verše uchopí mezi rty, poválí je po jazyku a báseň přerodí do polohy melodického hlasu, který se krásně nese až k uchu a pohladí bubínek. Uf! Tak to nevím, komu bych tuhle roli svěřila nejraději (?). Eduard Cupák se svým temným, sametově jemným a nezapomenutelně melodickým hlasem by se mi vryl do paměti na 100 %. Jak je důležité básně umět nejen tvořit, ale důležitější je vdechnout jim život vlastním hlasem.

  10. Gurmánka.cz říká:

    Michaela:

    P.S.
    Jsou to milé poslední řádky :-) Zas tak často je nedostávám, ale v tomto případě stálo za to ho nevynechat ;-)

Zanechte komentář